COVID 19: se sprosťáctvím a buzerací na věčné časy a nikdy jinak!

Naše mičurinská covidová expertokracie má novou modlu. Touto modlou je týdenní incidence onemocnění čínskou komunistickou chřipkou s cut-off value 25/100 000 obyvatel, kdy by současná kovidokracie jen zlehka uvažovala, že odstoupí ze svých represívních pozic, přestane buzerovat a nechá lidi normálně žít. K tomu ale nikdy nedojde a my si zde povíme proč.

Koukněme se na to, jaké země vlastně dosahují této hodnoty a proč jí „dosahují“ (laskavě klikněte na sloupec „cases in the last 7 days/1M pop“ a státy si seřaďte).

Vysněné hodnoty incidence nedosahuje Velká Británie s největším procentem proočkované populace v Evropě. Vysněné hodnoty nedosahuje ani Norsko, které je nám dáváno za vzor ohledně COVIDové represe a ukázněnosti obyvatel. Vysněné hodnoty nedosahuje Portugalsko, které se z tzv. „red states“ posunulo do „green states“, a to kvůli extrémní represi obyvatelstva. Vysněnou hranici nedosahuje ani Maďarsko, které očkuje jako divé vším, co může sehnat, včetně ruské vakcíny Sputnik. Podíváte-li se na mapu Evropy, pak hranici incidence vysněnou místními „expertokraty“ dosahuje pouze Island, který se jako ostrovní stát prakticky uzavřel a má jak ukázněné obyvatele, tak prostředky na očkování pak některé ostrovní oblasti a potom chudé státy jako Albánie, kde nejsou prostředky ani na testování a kde se na to tak nějak sere. Tak kupříkladu Albánie má papírovou promořenost 5%, a asi 2,5% úmrtnost (v ČR je promořenost 17% a úmrtnost 1,05%), což jasně svědčí o tom, že většina případů strašlivé komunistické chřipky je zcela nerozpoznána a léčena doma, je tedy jasné, že vláda Albánie má jasnou prioritu zachování chodu ekonomiky a na nějakou hysterii svědků Kovidových zvysoka sere, což se jí do budoucna vyplatí.

Podle mě je to způsobeno tamním složením společnosti, kdy si stát nemůže dovolit selektivně podporovat různé preferované vrstvy obyvatel jako například důchodce a ty se tak stávají více zavislí na přirozených solidárních systémech jako je především rodina. To s sebou nese signifikantní rozdíly v populaci a signifikantní rozdíly ve fungování demokracie.

V případě Albánie není podpora lockdownu mezi důchodci tak vysoká jako je tomu v ČR, neboť mezi výdělky mladších rodinných příslušníků a životní úrovní rodinou podporovaných důchodců je přímá korelace. V ČR je rodinou důchodců stát, který dominantně převzal péči o ně a tak ve společnosti vzniká skupina extrémně závislá na státu, která má motivaci a může ovlivnit výsledek voleb a které se tudíž každá politická strana, která chce vyhrát volby, musí kořit. Totéž lze říci i o ostatních rozvojových státech, které vykazují nízkou incidenci komunistické chřipky bez nějakých významných represívních opatření.

Každopádně jak se dá dosáhnout hladiny vysněné a arbitrárně stanovené našimi kovidovými soudruhy mičurinci? Teoreticky existují dvě cesty:

1) Cesta urychlené imunizace většiny populace plus kovidové segregace. Tuto cestu zvolil Izrael. Je samozřejmě otázka, zda jejich nízká incidence není jen vycucaná z prstu, protože pokud se stát dá na tuto cestu, tedy zaplatí enormní částky daňových poplatníků za vakcíny a následnou infrastrukturu potřebnou na kovidovou segregaci obyvatel, pak nesmí selhat, jinak ho obyvatelé roznesou na kopytech. Je celkem logické, že by si stát v případě neúspěchu této strategie čísla cucal z prstu, na což má všechny prostředky. Ale dejme tomu, že tato strategie je účinná a Izrael dosahuje toho času desítek nových případů denně (z čehož poměrně velkou část tvoří očkovaní non-respondéři) a týdenní incidence cca 4/100 000 obyvatel. Izrael má vyočkováno 10,5 milionu vakcín, z čehož populace 60+ je z 80% očkovaná oběma dávkami, dominantně převažují Pfizer a Moderna, což v podstatě Izraeli umožňuje návrat k normálnosti bez jakýchkoli rizik – přesto si Izrael ponechává kovidový Apartheid jako nástroj k ovládání společnosti – na příkladu Izraele je vidět, že zkušenost holocaustu nehraje v zavádění moderních podob Apartheidu vůbec žádnou roli.

2) Cesta extrémní buzerace a uzavření společnosti. Zde je favoritem Island nebo Faerské ostrovy. Obecně se dá říct, že tato strategie dokáže při enormních nákladech na lockdown a problémy v ekonomice srazit incidenci na samou hranici vysněného čísla 25/100 000 obyvatel jen v některých geografických lokalitách většinou na ostrovech (konkrétně u Islandu je to 23/100 000 obyvatel, Island je na tom s vakcinací o trochu lépe než ČR s asi 42% vakcinované populace, z čehož druhou dávku skýtající ochranu 95% má jen 20% populace). Tuto hodnotu nemá šanci ČR dosáhnout již z toho důvodu, že jsme tranzitní zemí s úplně jinou strukturou ekonomiky. Některé jiné země jsou na tom ještě lépe – obecně se jedná o tropické ostrovy, kde hlavním faktorem nižšího šíření infekce je teplo a způsoby života tamních obyvatel jakož i rozdílná věková struktura s převahou mladší populace, která má vliv na závažnost průběhu onemocnění, spolu s nižší dostupností zdravotní péče, kdy velká část onemocnění proběhne „pod radarem“. Asi největšími zastánci uzavřené společnosti a extrémní buzerace jsou Austrálie a Nový Zéland, kteří mají tu výhodu, že mají na Jižní polokouli léto v prosinci a zimu v červenci, čili při prvním globálním rozšíření čínské komunistické chřipky těžily obě země hlavně z jasného sezónního průběhu onemocnění (podzim-jaro), pročež převážně z tohoto důvodu se jim podařilo šíření komunistické chřipky omezit, neboť při svém zimním období se tyto státy potýkaly s nižší mírou importu infekce. Očkování Australanů probíhá ještě pomalejším tempem než v ČR (do dnešního data asi 3,5 milionů vakcín na 25 M obyvatel), zajímavým úkazem, který by neměl ujít pozornosti, je absolutní upřednostňování fízlů a aboriginců.

U Novozélanďanů jejich vláda sází na buzeraci a lockdown ještě víc ale s imunizací nespěchá, neboť nyní je vyočkováno asi 800 tisíc vakcín (dominantně Pfizer) na 2,5 milionu obyvatel, což odpovídá obrazu asi 600 tis. obyvatel naočkovaných 1. dávkou a 200 tis. oběma dávkami.

Zkrátka a dobře – pokud se podíváme na srovnatelné evropské státy, které se daly cestou lockdownů a buzerace vlastního obyvatelstva, uvážíme-li podnebné pásmo, geografické zvláštnosti a věkovou strukturu obyvatel, vidíme (na příkladu Británie či Portugalska), že se dá v našem Kocourkově očekávat dlouhodobě stabilní týdenní incidenci COVID-19 od 30 do 40 případů na 100 000 obyvatel, a ačkoli nerad dělám jakékoli prognózy, níže to neklesne, možná na nějakou dobu v létě až po dobu, než bude navozena kolektivní imunita, což znamená cca 75% imunních obyvatel. Vadu na kráse této prognózy mohou způsobit mutace viru, vůči kterým budou imunní lidé znovu citliví – tato citlivost vůči novým mutacím nebude (muset být) nijak závratná, ale mediální hlásné trouby způsobí paniku, a státní zločinecká chamraď (a bude jedno, jestli tam bude koalice Pirátů a Spolu nebo Babiš) už se postarají o to, aby měli obyvatelé další rok zase o lockdown postaráno.

Cestu urychlené vakcinace náš stát evidentně nerazí, snaží se razit cestu buzerace – poslední dobou už se ta chamraď ani nesnaží razit hesla typu „společně to zvládneme“, protože každý ví, že „společně“ to rozhodně není – státní úřednická chamraď unisono „zvládá“ pandémii na úkor malých podnikatelů, kterým ničí byznys a střadatelů, kterým ničí úspory, dále na úkor onkologických a kardiochirurgických pacientů, kterým ruší termíny operací a ve prospěch novinářské chamradi, které stoupají zisky z čtenosti a reklam, kšeftsmanů s rouškami, respirátory a čínskými testy, kteří jsou navázáni na jednotlivé strany a úředníky, typicky na Hamáčka. Kolik lidí zemřelo zbytečně kvůli lockdownu a zákazu elektivní operativy, je dobře střeženým státním tajemstvím.

A propos – jedna malá perlička mimo téma. V době, kdy byl ministrem zdravotnictví pan Blatný a my jsme na zdejším webu publikovali články ohledně hysterie kvůli nedostatku míst na JIP, ve FN Brno, což je pracoviště, odkud pan Blatný pochází, se nijak nežinýrovali. Jejich JIPky byly navzdory zákazu elektivní operativy plné pacientů (což jest dobře pro ty pacienty, ale není to dobře pro konkurenční zařízení a pro zdravé, kteří kvůli tomu měli další lockdown). Nyní po 1. čtvrtletí 2021 vyšly najevo zajímavé diskrepance v objemu elektivní operativy vykázané zdravotnickými zařízeními. FN Brno vykázala údajně 90% non-covid výkonů proti srovnávacímu období 2019, zatímco v konkurečním zařízení FN u sv. Anny v Brně, kde dodržovali lockdown jak zběsilí a pečlivě poslouchali nařízení ministerstva, zatímco management této nemocnice čelil extrémnímu tlaku ministerských úředníků, klesla operativa na 37%. V COVIDové agendě byl obraz reciproční, kde většina koronapéče zůstala na hrbu FNUSA, kam se všechny krajská pracoviště zbavovala „nepohodlných“ pacientů (tedy drahých s vysokou mírou nákladovosti a nízkou šancí na vyléčení a nízkými platbami). Jinými slovy, Blatného nemocnice se do léčby COVIDových pacientů nijak moc nehrnuly a profitovaly z porušování zákazů vlastního ministra zdravotnictví. To jen, aby bylo jasné, jak to na tom světě u ministerských úředníků chodí. Quod licet Iovi, non licet bovi. To pochopitelně povede soudruhy z VZP k nastavení správných limitů péče v dalším období, takže nemocnice, které léčily COVID+ pacienty, budou v následujících obdobích mít o ekonomickou krizi postaráno, pokud přímo nedojde k jejich ekonomické likvidaci. Došlo na má slova. Management FN u sv. Anny proto vydal zaměstnancům pokyn, že musí zbytek péče do konce roku dohnat, což je spíše takové zbožné přání. Taková hra se na úrovni ministerstva totiž skutečně hraje. Nefigurují v ní pacienti, nýbrž prachy daňových poplatníků a tunely a „správné“ regulace pro vyvolené.

A tak je třeba brát i celý lockdown a restriktivní opatření. Roušky nikdy nefungovaly, přesto je budeme muset nosit na věčné časy. Sociální distancing nějak omezeně fungoval, ale pouze krátce, dokud mu lidé věřili, pak to lidi otrávilo a v tuto chvíli jej nelze efektivně udržet natož vymáhat, přičemž kolaterální ekonomické škody dosahují biblických rozměrů a kolaterální benefity jsou pouze pro psychopatické fízly, kteří si mohou na nebohých obyvatelích zkoušet své represivní zákroky a ukájet se přitom. Expertokracie nastaví naprosto nesmyslná a nedosažitelná epidemiologická kritéria pandemie, která svými „opatřeními obecné povahy“ chce dosáhnout, než povolí „rozvolňování“. Těch nikdy nedosáhne a výsledek bude svádět na „neukázněné obyvatelstvo“, které má tolik drzosti, že neposlouchá jejich moudra vycucaná z neatestovaného prstu a chce normálně žít. S vakcínami, které jako jediné jakž takž fungují, nebudou bolševičtí zmrdi nijak zvlášť spěchat a i kdyby, lockdown a testování se nahradí kovidovým Apartheidem.

Bolševičtí zmrdi na Nejvyšším správním soudu a na Ústavním soudu se budou lidem smát do očí a budou potvrzovat zcela neústavní, nezákonná a nesmyslná opatření, protože u nás má pravdu ten, kdo má v ruce klacek. Typickým příkladem je žaloba proti testování antigenními testy kasačně zamítnutá soudcem zmr. JUDr. Dientsbierem, přestože na jednoho správně identifikovaného asymptomatického nosiče antigenní testy vyprodukují 3-5 falešně pozitivních zdravých jedinců a 6-10 falešně negativních nosičů (v závislosti na zastoupení nemocných v populaci), takže náklady na jednoho diagnostikovaného jdou do vyšších statisíců a účinnost je směšná. Toto vše prý dle zmr. Dienstbiera vyváží intruzi do tělesné integrity člověka. Člověk se takové míře úřední arogance a hlouposti spojené s božským komplexem, který je u soudců zjevně velmi častý, už ani nemůže smát.

To vydrénuje penízky hezky do těch správných rukou, v ČR máme již několik COVIDových miliardářů, většinou majitelů řetězců laboratoří, on-line služeb, Hamáčkových kšeftařů s rouškami a respirátory, část z těchto lidí jsou navázány i majetkově propojeni s kovidovými jestřáby jako je kupříkladu pan Hořejší, kterému se pochopitelně testování a lockdowny moc líbí.

Pro média bude mít lockdown na věčné časy velký potenciál, protože novinářští zmrdi hodně poslední dobou tratili. Kvůli rozvoji moderních technologií jsou klasická média totiž víceméně mrtvá. Z celkového odhadu ekonomického celosvětového potenciálu 650 miliard dolarů mediální reklamy, jde cca 80% do kapes big-tech companies, z nichž dominantní postavení má Google a Facebook. Novinářské mrdky jsou víceméně o žebrotě, média postupně ztrácejí kvalitní a inteligentní lidi. Extrémní rozdělení společnosti, ekonomický kolaps a lockdown samozřejmě koncentruje pozornost právě na média a ty tak vyšší čteností a sledovaností oddálí svoji ekonomickou agónii.

Ideálním profilem moderního novináře je, (jak oni sami říkají) 20-20-20, tedy 20 let, 20 tisíc měsíčně a 20 hodin denně v práci. To je samozřejmě značně přehnané a svědčí to částečně jen o přirozené lenosti a neschopnosti těchto lidí, což zase přímo souvisí s jejich platem a to zase přímo s jejich ekonomickou vibabilitou. Oni sami se však (odtrženi o reality) považují za intelektuální elitu národa, cítí se nedocenění, což je neodvratně vede k levicovosti a neomarxistické ideologii, neboť za jejich postavení přece nemůže jejich indolence najít si jinou práci ale kapitalismus. Bludný kruh neomarxistického levičáctví a progresivismu mainstramových médií se tím uzavírá.

Archetypem moderního marxistického novináře se stávají lidé jako Zdíša Pokorná, mladá, blbá jak bedna kytu, extrémně levicových názorů, známý koronavirový bijec a kamarádka fízlování, lockdownů a státních úředníků. A protože je blbka a neví o tom, a zároveň si chce usnadnit práci, aby nemusela makat těch 20 vyžadovaných hodin denně, ochotně traktuje různé PR nesmysly úředníků, fízlů nebo PR agentur, které jí sesmolí ready-to-send článeček. Stalinističtí propagandisté v Severní Koreji jsou proti tomuto molochu úplní žabaři a bledli by závistí, jak lehce a levně to PR do hlavy obyvatelům jde nacpat, stačí zaměstnat hloupoučkou neomarxistickou kravku, která si o sobě hodně myslí. Taková média jsou přirození spojenci vládních gaunerů všeho typu, takže lockdown bude mít vždy silný mediální backup.

Vládní gauneři budou vydávat nové zákony na zakázku různých vlivových skupin, srát na stávající zákony, protože mají jistotu, že u soudu vždy vyhrají. Ještě to drze vykřikují do spřátelených médií. Soudy tak definitivně ztratily svoje ústavní postavení a slouží podobně jako v nacistickém Německu nebo komunistickém Sovětském svazu pouze jako násilná převodní páka vládnoucí oligarchie. Už se to děje, kupříkladu u dopravního fašismu nebo u jiných agend kontrolovaných státem a bude to ještě horší. Státní úřady otevřeně kradou, znehodnocují měnu a připravují lidi o majetky. Enormní inflace a růst cen bydlení a základních životních potřeb povedou jen k omezení mobility pracovní síly, k většímu marasmu a konsekventně k dalším krádežím a „chytrým regulacím“, které opět budou okrádat a rozdělovat společnost ad nauseam.

Vyhlídky nejsou příliš optimistické. Za komunistické doby byla alespoň nějaká malá naděje, že je kam utéct a mít se lépe. Tato naděje už v tuto chvíli není. Lidé lpí na posledních zbytcích svobod, co jim ještě zůstaly a na tom, co je možné jim ještě vzít, tak se nebouří. Až se bouřit začnou, bude pozdě. Pokud máte někdo nějaký nápad, jak z toho ven, vyjádřete se v diskusi.

25. 5. 2021 Challenger

Související články: