Dar soudružky Kořanové

„Nakonec je otázkou morálky, zda muž plně aplikuje v životě to, co se v mládí naučil.“ C. G. Jung

Jsem prosperující IT odborník, mám vlastní firmu a mám příjem kolem 200 000 měsíčně. Vždycky jsem měl prosperující firmu. Kvůli rozvodu, který se stal v naší rodině, nevěřím ženám, nechci manželství ani děti a mám udělanou vasektomii. Už 15 let. Brzy po zákroku jsem potkal ženu.

Byla milá, atraktivní, ale s náznakem jistého sobectví, což vzbuzovalo pochybnosti. V té době jí bylo 32 a prakticky jste mohli slyšet, jak jí tikají biologické hodiny. Bez ohledu na to, s ní byl dobrý sex, měla hezký obličej, hezká prsa, pěknou prdelku a byla dobrou společnicí. Žádné tetování – na první pohled – no red flag.

Neřekl jsem jí, že mám udělanou vasektomii. A když jsem s ní byl, vždy jsem používal kondom, když už, tak kvůli sexuálně přenosným chorobám. Ona si však myslela, že ho používám proto, aby ona neotěhotněla. Hloupá holka!

Tak jsme spolu chodili na rande několik měsíců a já ji docela hezky šukal. Jezdili jsme na dovolené, chodili na večeře, všechno jsem platil, ale nikdy jsem neučinil ani jediný náznak kroků směrem ke společnému soužití, i když ona občas dost tlačila. Pro mě ale byla jen obyčejná přítelkyně s benefity, volná vagína. I když ženám nevěřím a nikdy bych neuzavřel manželství, chlap má svoje potřeby. Ona ovšem pro mě plánovala úplně jinou budoucnost. Jak jsem měl brzy zjistit, měl jsem se stát její změnou v životě k lepšímu, což plánovala velmi důkladně.

A tak asi za 9 měsíců, co jsme spolu chodili a spali, mi oznámila, že je těhotná. Fabulovala, že kondom musel být špatný a jak se asi někde protrhnul a teď už tedy třeba myslet na to, že bychom se měli vzít. Přece kvůli dítěti. Byla až extatická, radostná z dítěte, které se vyvíjelo uvnitř ní. Myslela si, že teď už má konečně v hrsti poukázku na své sociální jistoty – mě!

Byl jsem skoro stejně extatický jako ona, protože jsem to byl já a ne ona, kdo měl věci pevně pod kontrolou a byl jsem zvědavý, jak daleko až dokáže zajít. Pochopil jsem, že kromě mě spala ještě s nějakým dalším idiotem, možná s mnoha, a nechala se zbouchnout. Ještě štěstí, že jsem používal kondom! A je ještě lépe, když mám vážnou nedůvěru vůči ženám, které nemohou odolat tikání biologických hodin, volání svých děloh a vaječníků!

Počkal jsem pár dní a pak jsem jí na dalším rande řekl: „Hele, dost jsem o tom přemýšlel, mrzí mě to, ale na mě je to hrozně brzo, já nechci děti, ještě se necítím na to být otcem, nemohla bys prosím jít na potrat? Zaplatím to.“ Věděl jsem dobře, kam tahle konverzace povede. Úplně se pomátla. Začala mě urážet a dělat obvyklé narážky na moji mužnost a ječet na mě; a když jsem si trval na svém, začala mi vyhrožovat soudy. Úplně se změnila a byla to proměna věru dost odporná, ale já si užíval každou minutu té hádky. Nechal jsem ji grilovat ještě pár dní a užíval jsem si její drsné smsky, které chodily na můj telefon. Posílala strašné e-maily a já se cynicky chechtal. Po pár dnech nastal čas zmáčknout červené tlačítko a nechat bouchnout atomovku.

Zatímco ona mě bombardovala smskami a e-maily, já jsem nezahálel. Nejdříve jsem si sehnal notářsky ověřenou kopii od svého urologa o provedené vasektomii spolu s ověřenými výsledky dvou testů, že můj ejakulát neobsahuje spermie. Jsem sterilní a střílím slepejma! A nakonec mi můj advokát sesmolil dopis, kterým této ženě oznámil, že pokud nepřestane se svým neúnosným a nepřijatelným chováním vůči mně, začne soudní spor na ochranu osobnosti, popřípadě podá trestní oznámení pro pomluvu. Dále této paní oznámil, že po porodu budeme trvat na testování DNA, aby se prokázalo, že dítě není moje.

Byl jsem připraven. Šel jsem k ní do bytu, který měla pronajatý, koupil jsem jí květiny a dokonce i menší šperk – abych jí ukázal, že se chci usmířit a „převzít svoji otcovskou odpovědnost“. Zároveň jsem v kapse saka měl obálku s připravenými dokumenty. Opět byla plná extáze. Myslela si, že její plán funguje perfektně. Byla vřelá, milá a atraktivní jako dřív. Omlouvala se, že byla „trochu nervózní“, když si myslela, že bych s ní nechtěl být. Mluvili jsme o budoucnosti, koupi společné nemovitosti a sestěhování, a poté jsme měli dost dobrý sex. Na rozloučenou.

Pak jsem se začal chystat zpátky domů. Když jsem byl ve dveřích, tak jsem jí položil otázku za milión: „Lásko, fakt máš jistotu, že to dítě je moje?“

Atmosféra se rázem změnila a pomyslné kyvadlo její psýché se znenadání zhouplo zpět do hysterie. Měla důvod, protože její poukázka na sociální jistoty mohla být zpochybněna spolu s pochybnostmi o mé paternitě. Začala opravdu zběsile vřeštět, jak se prý jen můžu opovážit zpochybnit její morálku? Myslím si snad, že je nějaká děvka? To jenom já se prý snažím se vyvléct ze své odpovědnosti! To já jsem prý nemorální!

„Víš, holčičko, já nejsem takový idiot, jak sis myslela a je mi z tebe trochu trapně“. Požádal jsem ji, aby chvíli mlčela, což jí dělalo velké potíže. Sedla si na gauč a vyčítavě mi hleděla do očí, plná pocitu nadřazenosti, práva a spravedlnosti, jak jen to pouze ženy dovedou. Myslela si, že mě má chyceného v pasti a byla 100% přesvědčená, že její plán vyjde. Všechny ty sítě zrady a lží, co si na mě upletla, teď budou zpřetrhány třemi kusy papíru. Vytáhl jsem ty dokumenty z kapsy, hezky pomalu a postupně jsem jí je dával přečíst.

„Holka, jsi v prdeli,“ řekl jsem, její vyčítavý pohled se ovšem nezměnil. „Jsem sterilní, střílím slepejma!“

Trochu znejistěla, ale pak se opět vrátila k ženské logice. „To všechno je blbost! To sis nachystal, aby ses z toho vyvlíknul! Máš ke mně povinnosti a dobře to víš!“

Pak jsem jí podal výsledky testů ejakulátu. „Víš, půl roku předtím, než jsem tě potkal, jsem měl vasektomii. Tady máš dva testy, které prokazují, že v ejakulátu nejsou spermie. Nevím, čí to dítě je, ale rozhodně není moje. Střílím slepejma.“ Dáma se však ještě stále nevzpamatovala z pocitu vlastní morální superiority.

„Ne, tenhle papír je prostě podvrh! To sis všechno vymyslel ….“

„Ne, ten papír je pravý. A tady máš ještě jeden. Je to dopis pro tebe, od mého advokáta. Pro případ, kdyby ses se mnou chtěla soudit o alimenty, zpochybníme paternitu a budeme požadovat testy DNA a ty to všechno zaplatíš…“.

Mlčky na ty dokumenty zírala. Potom je začala postupně pročítat. S každou plynoucí vteřinou jste mohli vidět změny v jejím obličeji, které nenechávaly nikoho na pochybách, že přišla na to, jak velkou udělala chybu. Když dočetla testy, začala vzlykat. Když četla dopis od advokáta, už jí stékaly slzy po tvářích. Nakonec se dala do usedavého pláče.

Odešel jsem. Její pláč jsem slyšel ještě, když jsem procházel hlavními vchodovými dveřmi. Už jsem ji osobně nikdy neviděl. Je snad někomu líto téhle ženské? Najde se někdo takový?

Epilog? Prý nakonec přece jen porodila a měla kluka. Jeho otcem byl prý nějaký chlap, co na něj narazila v baru, když šla s kamarádkami z práce na dámskou jízdu. Odešla s ním. Chlápek ovšem nebyl příliš velká výhra. Když rodila, tak zrovna seděl v kriminále za nějakou vloupačku. Prý ho ani nezkusila oškubat u soudu a kluk má v rodném listě napsáno „otec neznámý“. O kluka maminka asi moc nepečovala, jako svobodná matka se těžce protloukala, brala, co se dalo, v domácnosti se střídali chlapi a na kluka neměla čas. Ve třinácti se kluk potatil a začal mít svůj vlastní rozum. Vybral si místo neexistujícího otce jiný mužský vzor – chytl se party stejných výrostků a začal fetovat. V současnosti je mu patnáct a zažil si první odvykačku. Pyká za hloupost a amorálnost své matky, což mi trochu vadí, protože stejně pykáme za hříchy našich feministických matek my všichni.

Ukázka z knihy: Rozvod po bolševicku. Manuál pro rozvádějící se otce (c) challenger 2020-2023

P.S.:

Tuhle ukázku věnuji speciálně soudružce poslankyni Kořanové za ANO. Paní Kořanová pochází z bohaté rodiny, tatínek velkopodnikatel s nábytkem ji nechal vystudovat plzeňská práva a pak ji zaměstnal jako referentku ve své firmě, když se na nic jiného nehodila, tedy kromě politiky. Kromě tetování si tato soudružka poslankyně, ještě než narazila do zdi, pořídila také dítě jako svobodná matka.

O soudružce poslankyni Kořanové jsme toho doposud mnoho neslyšeli. Až teď. V kontextu sexuálního skandálu poslance Feriho se chystá mimořádná schůze Poslanecké sněmovny, aby hezky potají a ve zrychleném řízení ještě před volbami odsouhlasila změny v zákonech, které jsou prý nutné pro „trestání násilných trestných činů“. Jinými slovy, feministické prasnice z nenávistné feminacistické organizace proFem si přes svého trojského koně Kořanovou lživě a hystericky doslova provřeští změnu zákonů, aby bylo snadné a beztrestné muže jen tak falešně obvinit ze znásilnění nebo jiného sexuálně motivovaného trestného činu a nechat zavřít. Naše kriminály zjevně nejsou dostatečně plné nevinných lidí a bude potřeba je přifouknout. Soudruzi posranci se teď před volbami bojí o svá koryta, tak je dobrá příležitost jim vysvětlit, co je pro ně dobré, aby si na ně taky nějaká kravka nevzpomněla.

To, že toto falešné obvinění bude hlavní zbraní odporných prasnic všeho druhu zejména při rozvodech, není třeba na tomto fóru zdůrazňovat. I po letech vás budou moci popotahovat jen na základě své křivé výpovědi, kterou „nikdo nesmí zpochybnit“. Dokonce se uvažuje, že by soudružky na fízlárně i ve spisech byly vedeny anonymně a budou ignorovány zcela základní pravidla řádného procesu podobně jako je tomu již dnes u opatrovnických řízení. Hnilobný zápach Meeetooo s opožděním dorazil do Kocourkova.

Soudružko Kořanová, chtěl jsem se zeptat, byl tvůj tatínek, co tě celá léta živil, ještě po vysoké škole, taky zvrhlík a násilník? Nebo mu maminka podvrhla kukaččí mládě? Legislativa přirozeně ještě mnohem víc zkomplikuje vztahy mezi muži a ženami a doplatí na to vedle mužů také slušné a solidní ženy, kterých je snad v naší společnosti stále ještě většina. Ty, co si dokázaly najít normálního chlapa a mají ho rády, na rozdíl od Kořanové a feministek z proFem. Ačkoli jsou proti věčně uvřeštěným hysterickým krávám typu Kořanové a patologicky prolhaným radikálním feministkám z organizace proFem méně vidět a hlavně slyšet.

Víte, co jsou to smíšené pocity? To když vaše tchýně letí z útesu ve vašem novém BMW. A víte, co jsou smíšené pocity v roce 2021? To je, když progresivně-postmoderní neomarxistický samolibý idiot, poslanec Dominik Feri, který se ostentativně hlásil k feminismu a jeho moderním výdobytkům typu MeeeTooo, dostane ochutnat vlastní polívčičku. Nevím, co ten blbý marxistický kripl udělal. Co ho pozoruji, je tak samolibý idiot, který už jednou dostal na Jižní Moravě od místních ogarů po zásluze po držce, že by byl zcela jistě něčeho podobného schopen. O soudruhovi určitě ještě v politice uslyšíme a vsadím se, že do krimu nepůjde a potrestán nijak nebude. Co ale vím jistě je, že je dosti nepravděpodobné, aby několik údajně znásilněných feministických chudinek soudružek unisono naráz našlo odvahu jít do médií s něčím, co vypadá jako přes kopírák. Všechny soudružky sice měly strach a problém jít na policii (všechny do jedné), když ještě bylo možné odebrat forenzní stopy a zjistit přesně co se stalo, ale nemají vůbec problém po letech najít naráz odvahu (všechny do jedné), kdy exaktně a forenzně není možné prokázat nic, prát špinavé prádlo hystericky a na veřejnosti v neomarxistických médiích, nezdá se vám to divné?

29. 5. 2021 Challenger

Související články: