O vzpouře pičulínů a tajemství naší společnosti

V současnosti jsme svědky paradoxu. Máme dostatek vědeckých důkazů o tom, že mužská populace se skládá z 20 % alfasamců, o jejichž přízeň soupeří 80 % žen a zbytek jsou ubozí betasamci, o něž žádná žena nestojí jako o první volbu. Víme, že za jinak rovnocenných podmínek mají ženy tendenci instinktivně používat hypergamii ke stanovení kritérií při hledání partnera. To znamená, že mají tendenci se seznamovat a navazovat sexuální vztah s těmi, kdo jsou výše v sociálních hierarchiích, krásnější, silnější, bohatší a kompetentnější.

Stejně tak víme, jak obtížné je vystoupat po těchto hierarchiích, protože ne každý může být ten kompetentnější, pilnější, inteligentnější, silnější, persistentnější nebo dravější než ti dole a i když se na horních partiích pyramidy žije lépe, také tam dost fouká. Z principu Paretova rozdělní nakonec 80 % mužů budou víceméně lůzři. Poslední dobou jsme však svědky společenského paradoxu.

Pokud mají být alfa muži na vrcholu sociálních hierarchií, tak proč je poslední dobou prakticky pravidlem, že na čele společnosti jak v politice, tak v korporátu jsou takoví kriplové a prolhaní duševní chudáci, jako je náš premiér a světový lídr profesor Nutella? Jak je možné, že sprosté novinářské vonuce si neplní svoji funkci a doslova pronásledují Babiše za to, že údajně rozkradl 50 mega v eurosocialistickém vlastnictví, zatímco zloděj a prasák Fiala není konfrontován s faktem, že v jeho vládě došlo k regulérnímu páchání trestné činnosti, nejdříve v kampeličce, potom v kauze dozimetr, následně se při bitcoinové kauze se legalizoval příjem z trestné činnosti ve výši 12-90 miliard? Jaktože zcela nekompetentnímu a vlastizrádnému smradovi Fialovi prochází gigantické rozkrádání peněz, jaktože mu prošlo odeslání 200 miliard daňových poplatníků bez náhrady na Ukrajinu, kde tyto peníze rozkradl ukrajinský zkorumpovaný režim a to i přesto, že vláda k podobným finančním megatransferům nemá zákonný mandát? Za své čtyřleté vlády rozkradl blbý a nekompetentní betasamec a pičulín Fiala víc peněz prostřednictvím přímých alokací a prostřednictvím inflace, než všichni ostatní za 5 volebních období dohromady a nic??? Nebo smrad Hřib. Ten sprostý kripl se živí tím, že na pražském magistrátě škodí a dělá lidem naschvály. Je to zloděj a kripl jehož hodnota je ryze záporná. Dalším příkladem je ministr zahraničí Lipánek, což je subalterní mstivý kripl, který je přímo odpovědný za protizákonné personální čistky například v ústavu mezinárodních vztahů. Českou zahraniční politiku tento člověk totálně rozvrátil. Ze sousedních zemí V4 se s námi nikdo nebaví, na východ od nás nás registrují jako nepřátelskou zemi s možnými následky v podobě termojaderného útoku a západní země námi pohrdají, vyhryzávají nás ekonomicky a používají v podstatě jako služnou kolonii. Takové desperátní postavení naše země neměla ani při okupaci vojsky Varšavské smlouvy po roce 1968.

Přesto se najdou lidi, kteří podobné odporné slabé a slaboduché neschopné kriply jejichž hlavními zásluhami jsou vlastizrada a kleptokracie, zvolí do funkce znovu.

Tolik našich korporátních lídrů i volených politiků jsou na tom dnes stejně. Slabí šprti, defraudující cizí prostředky, patologicky se obávající o moc a zavádějící totalitní praktiky. Proč nevidíme skutečné sebevědomé alfa samce, jak řídí svět? Proč ty blbé pičulínské neschopy lidi prostě z politiky nevyřadí? Proč se jich jejich nedotknou žádné jejích kriminální kauzy? Sice jsme zaznamenali posun k tradiční maskulinitě jako pozitivnímu prvku v posledním volebním cyklu prezidentských voleb v USA, ale proč se jinak zdá, že tolik lídrů po celém zejména západním světě jsou sprostí parazitní trubci bez koulí? To by přece nemělo být možné, nebo ano? Na první pohled se zdá, že je to chyba v našem matrixu. Neměli by být ti nahoře, bez ohledu na to, jak se prezentují, psychologickou či sociosexuální definicí alfasamci?

Na začátek je důležité pochopit, že současná situace není konečným stádiem. To, co v současné době prožíváme, je mezifáze v sociálním hnutí, které může ale nemusí dosáhnout svého závěru, v závislosti na současných a budoucích událostech. Beta samci na mocenských pozicích nejsou požadovaným ani stabilním konečným cílem. Je to pouze nezbytný krok směrem k budoucímu cíli. Nejpravděpodobnější analogií je jedna sezóna z televizní realityshow Survivor, kterou popsal renomovaný psycholog dr. Orion Taraban, základní myšlenka v tomto článku je jeho a já ji považuji za natolik pravděpodobnou a fascinující, že rozhodně stojí za publikaci.

Realityshow Survivor, která je o přežití dvou soutěžících skupin na pustém ostrově, je naprosto fascinující z hlediska sociální psychologie. Výhra ve hře nezávisí pouze na zvládnutí přežít v divoké přírodě ale také na správném přizpůsobení se fluktuujícímu systému strategií v neustále se měnícím sociálním prostředí. Nestačí být nejchytřejší, nejsilnější, nebo dokonce nejoblíbenější. Je to reálná politika se skutečnými lidmi. Bylo vydáno už asi 50 sezón seriálu a nezdá se, že by měla končit.

Asi většině lidí jsou známa pravidla. Dva týmy vzájemně soutěží v určitých úkolech týkajících se přežití na pustém ostrově. Po cyklu soutěží horší tým musí vyloučit jednoho ze spoluhráčů pomocí tajného hlasování. Následně se týmy sloučí a dalším vylučování ze hry hlasuje porota složená z dříve vyloučených hráčů. Vítězem se stává ten, kdo vydrží ve hře jako poslední. V jedné z téměř 50 sezón, Survivor provedl genderově založený experiment a postavil proti sobě muže a ženy. Přestože týmy začínaly se stejným počtem členů, do konce hry se dostaly pouze ženy. Všichni muži byli nemilosrdně eliminováni.

A tento výsledek je obzvláště překvapivý vzhledem k tomu, jak hra začala. Na začátku soutěže, když byli muži a ženy odděleni, ženy nevyhrály ani jednu soutěž. Vlastně nejen že nevyhrály. Ani se nepřiblížily k lepšímu týmu. Muži o několik kol porazili ženy v každé výzvě, kterou hra představovala. Porazili je drsně a neoddiskutovatelně. I jejich vesnice a způsob, jakým oba týmy žily, byly naprosto odlišné. Muži vytvořili kooperativní systém. Vybudovali komfortní přístřešky, udržovali oheň, lovili a jedli zvěřinu. Žili komfortně vzhledem k poměrně primitivnímu prostředí, ve kterém se ocitli. Tým žen se ukázal jako absolutně neschopný. Ženy hystericky kvičely, v podstatě se jen tísnily pod kameny jako předchůdce homo habilis, mokré a prochladlé, hladověly a nedávaly to psychicky. Neměly žádné dovednosti a ani systematický přístup, který by jim umožnil vybudovat byť jen desetinu mužské infrastruktury. A samozřejmě, čím lepší byly relativní podmínky, tím snazší bylo pro muže udržet si svou konkurenční výhodu.

Přesto to v experimentu a mikroprostředí Survivoru byly nakonec ženy, které zvítězily.

Zajímavou otázkou je, jak došlo k tomu, že muži s kompetencemi s odpovídajícími skills byli ze hry postupně elimováni, zatímco pičulíni, vohnouti a ženy přežili déle? Ženám brzy došlo, že možná jsou independent, emancipated a empowered, ale rovny mužům rozhodně nejsou ani omylem a konkurovat mužům přímo nejsou schopny.

Řekněme si to ještě jednou: muži a ženy si nejsou ve schopnostech rovni.

Pokaždé, když byly ženy na hlavu poraženy, což bylo zezačátku pořád, byla jedna jejich členek vyhozena z týmu. Ženy pochopily, že pokud chtějí vyhrát budou muset vyhrát nečestně, zákeřně a pomocí lstí a pokusit se podkopat mužskou soudružnost, což se jim nakonec povedlo. Ženy zasely neshody mezi muži. Ženy si všimly, že jakkoli byli muži kompetentní a zruční, tato moc a zručnost nebyla rovnoměrně rozložena po celé skupině, nýbrž byla rozložena dle Paretova pravidla. Organicky se objevila hierarchie a ti nejkompetentnější a nejúspěšnější se dostali na vrchol. Tito muži, které bychom mohli nazvat alfasamci, byli zodpovědní za drtivou většinu úspěchu týmu a stali se týmovými leadery. Uvědomění si této skutečnosti neuniklo ani pičulínům.

Dokud byli muži a ženy rozděleni v obou týmech, nijak zvlášť se jich to netýkalo. Byli to spoluhráči a směřovali k společnému cíli. Bylo v pořádku, že někteří muži měli vyšší status než jiní. Vylučovány ze soutěže byly výhradně ženy. Týmoví leadeři převyšovali ostatní svojí kompetencí a proto měli přirozenou autoritu. Protože stále bylo místo pro každého muže v ekonomice mužské komunity, všichni z toho profitovali.

Celý mužský tým by mohl uznat své nejlepší hráče jako kapitány, zezačátku to nebránilo jejich schopnosti úspěšně spolupracovat, přičemž tento druh hierarchie, kdy kompetentnější muži veleli těm méně kompetentním, ve skutečnosti enormně zvyšoval produktivitu celého týmu, neboť bylo zajištěno, že každý z týmu byl zaměstnán přesně dle svých kompetencí, urychlilo to rozhodování a spolupráci. Nicméně, ženám se podařilo vytvořit rozkol v řadách mužů tím, že zmanipulovaly muže s nižším statusem. Udělali v podstatě 3 kroky:

Našly nějakou záminku, navštívily tábor mužů a v podstatě řekly mužům s nižším statusem: „Podívejte, chápeme to. Vyhráli jste. Jsme v prdeli a náš čas zde je omezený, nicméně vy se vítězství taky nedočkáte, protože vás ti kompetentní zneužijí a pak vyloučí. Až budeme eliminovány my, jste další na řadě.“
Použily hysterické kvičení, tedy strategii emocionálního nátlaku, kterou ženy obvykle používají u rozvodového soudu a tam jim tak dobře funguje. Kvičely a stěžovaly si, jak jsou chudinky bezmocné na tom špatně a přírodou a pravidly utlačované a dožadovaly se solidarity a záchrany a to bez ohledu na to, že si svoji prekérní situaci navodily vlastním nekompetentním rozhodnutím.
Flitrovaly s pičulíny. Naznačovaly, že až se týmy zbaví kompetentních alfasamců, tak se muži a ženy sejdou v jednom závěrečném týmu a pak bude sex. To je přece lepší, než aby byli v jedné soutěži s upocenými alfami, kteří je stejně nakonec převálcují, no ne?

Pičulíni rozradostnění zářnými zítřky okořeněnými pod vágním příslibem, že si zase po dlouhé době čichnou k vagíně, začali postupně vytvářet pátou kolonu v mužském táboře a eliminovali veškeré kompetentní muže. Takže ženy kombinací strachu, lítosti a touhy se zmanipulovaly skupinu mužů s nižším statusem, aby zradili své týmové kolegy s vyšším statusem. Zpočátku jen tajně sabotovali práci v týmu, Netrvalo dlouho a tito beta samci se dělili o jídlo a oheň se ženami, svými konkurentkami, jednali nečestně, vzájemně si kryli záda a nakonec spáchali otevřenou vzpouru vůči hierarchii v týmu. Bolševicko-feministická revoluce slavně zvítězila.

Z pohledu pičulínů to v tento okamžik bylo jednání racionální. Zbavili se schopnější konkurence a ukradli jim jejich zásluhy. Další události jim ovšem příliš nepomohly.

Postupně došlo k eliminaci mužů i žen a týmy se spojily. Když byli alfasamci mimo hru, zbývající ženy porušily svoji alianci s pičulíny a postupně je ze hry rovněž vyřadily. Mouřenín posloužil, mouřenín může jít. Ani sex nebyl, což je velmi důležité a pro výsledné jednání pičulínů tak typické.

Posledních několik desetiletí jsme kolektivně a cíleně alfa samce eliminovali z mocenských pozic. Vzpomeňme na Klause, Zemana a další. Vzpomeňte jak se ke Klausovi nebo Zemanovi chovají novinářské vonuce dnes. Klaus a Zeman představují tradiční maskulinitu před 30 lety, pro kterou volily naše matky a jejich matky. Pokud se podíváte nyní na mediální klima, kdo má největší problémy dostat se do politické funkce? Kdo zažívá nejvíc difamačních kampaní? Kdo je terčem největšího sprosťáctví? Správně: jsou to muži s vysokým statusem, kteří jej měli ještě před vstupem do politiky – jako Trump, Putin, Orbán, Fico, Babiš (rovněž zde) nebo Turek. Všimněte si v posledním odkazu kooperace feministické novinářské nány a pičulína Hřiba, jakoby on kontroloval narativ, co je a není morální, přitom je to takový kripl, zloděj a defraudant až to bolí. Přesto ho ta novinářská píča nekonfrontuje s ničím a Turek vypadá, jakoby se bránil, což je přesně ta dynamika, které novinářská píča prostřednictvím mistrovství světa ve skákání do řeči chtěla dosáhnout.

Koneckonců i don Pablo, který je rovněž představitelem spíše tradiční maskulinity, i když spíše stylu kardinála Richelieu než Richarda Lví Srdce byl z politiky eliminován. I na toho mafiánského blba nakonec došlo. Cílem negativních kampaní novinářské chamradi se výhradně stali muži s typicky maskulinním chováním vysokým statusem s prezentací vlastností jako je síla, stoicismus, houževnatost, inteligence ale i vychytralost, jak vidíme například u dona Pabla, kterého před eliminací nezachránilo ani to, že s feministkami otevřeně kolaboroval, když šel na ruku odporným prasnicím z organizace Konsent v čele se soudružkou Nejedlovou a protlačil sněmovnou protimužské zákony, které umožňují libovolné falešné obviňování mužů ze sexuálně motivovaného trestného činu, za které je ostatní pičulíni v justici budou odsuzovat prostřednictvím fabrikovaných důkazů.

Tento fenomén je možný jen proto, že se ženy dokázaly navázat spojit s muži s nižším statusem. A stejně jako oné televizní realityshow se to se z velké části děje lhaním, emočním nátlakem, drobným sprosťáctvím, a zejména použitím progresivistické ideologie, která specificky pracuje s jazykem a často se mocenský vliv použije prostřednictvím předefinováním a reframingem samotné maskulinity a souvisejících pojmů. Recentně byly všechny vlastnosti spojené s tradiční maskulinitou – houževnatost, síla, stoicismus atd. – přejmenovány na toxické.

Citliví mladí lidé, kteří se obvykle potřebují externí validaci, aby zjistili, kdo jsou, a kteří se silně spoléhají na vnější uznání, byli vychováváni s představou o tom, co dělá muže dobrým, přičemž tento sociální konstrukt byl kompletně vytvořen feministkami III. vlny feminismu. Ta je víceméně charakterizována mimořádně odpornou nenávistí k mužům a nikoli jako snaha o férovost a rovnoprávnost.

Jelikož feministky nemohou soutěžit s muži v přímé konkurenci z důvodu neschopnosti, hlouposti a nekompetence, uchylují se k zákeřnostem tohoto typu. To je nejzřetelněji vidět v narativu i hanlivém jazyce, který ženy používají.

Skutečný muž je podle nich vždy definován ve vztahu k ženám, nikdy k sobě samému. Skutečný muž je ten, který ženám posluhuje a plní bez ptaní jejich potřeby, odevzdává prachy, pozornost a na nic se neptá. Body positivity movement jde dokonce tak daleko, že ideál ženské krásy, který byl po celá tisíciletí víceméně konzistentně spojen se znaky plodnosti a zdraví se snaží přeznačkovat k akceptaci ženské obezity a nemoci jako něčeho, co je hodno obdivu. Fuj, to je fakt hnus.

Tento přístup spolu s absencí otců v rodinách, což zajistila bolševicko-feministická justice, spolu vytvořili generaci slabých mužů, lůzrů a pičulínů, kteří stali tím, čím jsou, protože se snažili dosáhnout konceptu mužství, který byl formulován feministkami. A je vysoce nepravděpodobné, že by tato koncepce, kterou si ženy vytvořily, byla výhradně nebo dokonce primárně v nejlepším zájmu mužů. Jen si zkuste test reverze. Zeptejte se žen, zda věří, že tradiční ženské role (to znamená omezení jejich existence na kuchyni a výrobu dětí), které byly z velké části definovány muži, výhradně nebo dokonce primárně slouží nejlepším zájmům žen. Jak si myslíte, že by odpověděly?

Ale my máme pičulínským zmrdům věřit, že ženy jsou tak altruisticky slepé vůči sobě, že definice maskulinity a ideálního mužského chování, které propagují, nemají nic společného s jejich vlastními plány, a že ženské zlo neexistuje? No tak to kurva ani omylem.

V každém případě, ženám se podařilo svést podskupinu pičulínů k zradě ostatních mužů ke škodě celé společnosti. To znamená, aby se ztotožnili s jejich pojetím, že tradiční maskulinita, proti které nebudou schopni úspěšně konkurovat, je toxická a misogynní, výměnou za ženskou validaci.

Potřeba, která je zejména ve slabých mužích tak hluboce zakořeněna, že v mnoha případech je k nerozeznání od jejich vlastní sebehodnoty. Toto sladění nejenže produkuje méně alfasamců s každou další generací, ale také vytváří silný hlasovací blok schopný odstranit zbývající alfy z pozic autority, jak to vidíme názorně prakticky v celé sféře západní politiky pomocí politických neziskovek, skrytých agend a skrytých Sorošovských politických iniciativ. A proč se to děje? Protože stejně jako v realityshow Survivor, současné ženy nepřejí plnit komplementární role, ale přejí si konkurovat mužům.

Dnešní ženy chtějí peníze, moc, status a uznání a proto jsou ve válce s muži. A aby tyto věci získaly, musejí porazit muže, kteří tyto věci také chtějí. Problém je v tom, že stejně jako na Survivor, alfasamci jsou extrémně těžko porazitelní v přímé konkurenci a vítěz často bere vše. Dokonce ani ostatní muži je nemohou porazit. Takže tito muži musí být odstraněni ze hry, pokud mají mít ženy šanci obsadit nejvyšší pozice moci a autority.

A hra posledních několika desetiletí spočívala v tom, aby se všechny vlastnosti a atributy spojené s těmito alfa muži staly morálně zavrženíhodnými, čehož bylo dosaženo kontrolou narativu o tom, co dělá skutečného muže nebo dobrého muže, a stále větší pokryteckou moralizací maskovanou jako odborný jazyk.

Jen ti nejsilnější a nejvíce nezávislí muži jsou schopni tomu odolat, zvláště pokud je jim to podáváno od útlého věku, kdy ještě nejsou schopni kritického myšlení.

Pičulíni se kvůli své horlivosti dokázat, že nejsou jako ostatní chlapi, a získat uznání od jinak druhořadých žen, což se stalo základem jejich vlastní sebehodnoty spojili s feministkami, aby zbavili svět alfasamců a všeho, co představují. A to je situace, ve které se dnes nacházíme. Proces začal, ale ještě nebyl dokončen. Zda bude zamýšlený výsledek dosažen, závisí z velké části na tom, jaká proporce mužů s nižším statusem zůstanou pičulíny a kteří se takto neprofilují. Alfasamci spolu s některými muži nižšího statusu budou muset rozpoznat zrádce a řádně machavelisticky pičulínům šlápnout na krk, jinak budou eliminováni.

Jakmile jsou alfa samci efektivně eliminováni, co se stane dál? Beta samci budou další na řadě. Bude to jako v té show. Tito muži jsou pro ženy užiteční jen do té doby, než jsou alfa samci eliminováni. Ženy mohou porazit a běžně porážejí beta samce. Nejsou překážkou jejich vítězství. Pičulíni poslouží svému účelu. A jako hodní muži, poskytovatelé, kteří skončí rozvedení, když je jejich ženy už nepotřebují, budou hromadně propuštěni, jakmile přestanou být užiteční.

Nenechte se mýlit, ženy jsou v přímé konkurenci s muži. V realityshow Survivor jejich vesnice nefungovala nijak zvlášť dobře respektive vůbec. I poté, co se slavně přestěhovaly do komfortní infrastruktury vytvořené eliminovanými alfa samci, kterou získaly zákeřnostmi, bezzásluhově a podvodem, postrádaly dovednosti k udržení této infrastruktury. Příběh je vlastně přesnou kopií nástupu reálného komunismu.

I dnes vidíme stejné tendence v politice. Ale na rozdíl od hry Survivor, kde feministické soudružky mohly blaženě stát na stupni vítězů, život a jeho boj nikdy nekončí. Neomarxistické a feministické režimy se postupně vyčerpají a skončí tam, odkud vzešly. Tedy v jeskyních a pod kameny. Vyčerpají se greendealy, kvo kvo kvo kvótami, vysokými daněmi a jinými formami feministického parazitního sprosťáctví.

A pak přijde nějaká civilizace, vedlejší klan, třeba ten, který věří v Alláha, který nákazou neomarxismu, feminismu, falešné solidarity a s tím souvisejícím pokrytectvím netrpí. A ten se už nezakecá. Ve skutečnosti hra nekončí ale právě začíná. A podle mého názoru je v nejlepším zájmu všech – mužů i žen – aby ti nejkompetentnější a nejschopnější lidé, kdokoli se ukáže, že to je, řídili tuhle zemi. Když se to stane, věci mají tendenci fungovat a pro každého se najde místo. V opačném případě hodně štěstí soudružky a soudruzi.

31. 7. 2025 Challenger

Související články: