Čo bolo, to bolo, terazky som premiérom!

Poté, co Poslanecká sněmovna sebrala zmr. Babišovi jeho oblíbenou hračku, tedy neprodloužila mu nouzový stav, začala mela, jakou tenhle stát nepamatuje. Nejdříve panu premiérovi jeho hračku pomohlo resuscitovat 14 českých pánů, a když ani to nepomohlo, pomohl si pan Babiš tzv. Terazkyho fintou.

Terazkyho finta je staronový prvek v českém právu a legislativním procesu, kteří kdysi zavedli komunističtí pohlaváři. Schvalování důležitých právních norem Poslaneckou sněmovnou již vyšlo z módy a tak nastupuje řetězení vládních dekretů, které náš pan premiér odkoukal u svého předchůdce, postavy ze známého Švandrlíkova románu, majora Halušky. Major Haluška alias major Terazky nasolil Kefalínovi „iba“ tridsať dní zostrenej väzby, a když byl upozorněn, že takový trest mu jeho důstojnické a velitelské pravomoci nedovolují, nasolil Kefalínovi dvakrát pätnásť dní. Prostě jedněch patnáct dní skončilo a dalších začalo.

Náš slovenský soudruh premiér a bývalý spolupracovník StB Babiš tak k epidemiologickému mičurinismu, založenému na záhadných marxistických Kulveitových konstantách, přidal i mičurinismus právní, spočívající v logice majora Terazkyho, kdy obdobným způsobem řetězí stavy nouze neschválené Poslaneckou sněmovnou. Občané tak majů „iba“ jednou pätnásť a jednou dokonce dvadsať jeden dní zostrenej väzby, protože súdruh major Terazky premiér to tak chce. To by tak hrálo, aby lidi někam trajdali, když my chceme nouzový stav, abychom mohli krást! Hezky doma sedět budou! Čo bolo, to bolo, nebol som vždy premiérom a terazky hej!

Terazkyho finta má nepochybně mnoho dalších vypečených právních implikací. Například by mohla pomoci účinně trestat zločince a místo 18 let za vraždu by se hodilo běžně udílet dvakrát 18 let, nebo za jeden přestupek na poli dopravy udílet 2 pokuty, protože správní orgán vyhodnotil po roce nové skutečnosti. Finančnímu úřadu by se zase jistě hodilo vyměřit dvakrát daň ze stejného příjmu, nebo spíš radši pětkrát, aby bylo na dávky pro Babišovy voliče a vysoké platy pro úředníky.

Uvidíme, jak s tímto svérázným logickým právním konstruktem naloží Senát, zda doplní svoji žalobu k Ústavnímu soudu a jak s touto stížností naloží následně Ústavní soud. Nebyl bych ale přehnaně optimistický. Za tu dobu už mám s rozhodováním ÚS svoje zkušenosti a i přes veškeré pozitivní PR je stav na Ústavním soudu naprosto tragickým, přičemž Musilovsko-Filipovsko-Zemánkovská až cirkusácká slovní ekvilibristika je jen špičkou (neo)marxistického ústavně-právního ledovce. Ještě si povíme a na příkladech ukážeme, jak tahle chamraď nikdy nepřestala ctít bolševické manýry.

Soudruzi ústavní soudci zřejmě moudře pokývou hlavami a je otázkou, zda tenhle mičurinismus smetou se stolu rovnou nebo zda v nějakém obskurním obiter dictum třicet stran dlouhého odmítacího pamfletu najdou nějaké oslí můstky, kterým odůvodní znásilnění ústavních práv občanů. Ono je ale v podstatě jedno, jak soudruzi rozhodnou, neboť to bude pravděpodobně variace na téma tzv. Holändrovského svévolismu. Tento bolševický institut spočívá ve snaze soudců v citlivých sporech zjevně nadržovat nezákonně jednající ale mocnější straně tím, že nerozhodnou a odmítnou stížnost řešit buď pro její bagatelnost, nebo z důvodu, že se jedná o záležitost odborně-epidemiologickou a nikoli právní, což tipuji, že uplatní v tomto případě popírajíce tak právní zásadu, že iura novit curia. A kdože má pravdu v disputaci o odborné otázce? Tam si, chachá, může soudruh soudce vybrat ihned z několika „odborných názorů“ – třeba názor soudruha Kulveita a soudruha Hořejšího, kteří chtějí z nastalé situace vymlátit něco hlavně pro sebe. Druhou úspěšnou a zhusta používanou strategií je, že jako obvykle ÚS rozhodne pozdě, aby se judikát dal použít pouze pro futuro, když už na ničem nezáleží a nikoli na korekci stávajícího stavu. A buďte ujištěni, že až v budoucnu přijde nějaký jiný gauner, že se bude zaklínat tím, že případný nález ÚS přisvědčující protiústavním postupu se vztahuje pouze k situaci jednání Babišovy vlády a nikoho jiného. ÚS tak vynikne na poli zbytečně popsaného papíru a mrtvých judikátů a já budu rád, pokud se přítomní zde diskutující advokáti k tomu vyjádří pod článkem. Každopádně jsem k jednání ÚS vysoce skeptický a myslím, že ÚS práva občanů naší země neochrání. Tak nechme soudruhy ústavní soudce stát strategicky za bukem a čekat, až jak to dopadne.

Mezitím pokud někomu fízlové a správní orgán udělí v souvislosti s tímto aktem státního sprosťáctví nějakou likvidační pokutu, zkuste ji nezaplatit pokud možno co nejdéle, protože pak ji možná nebudete muset platit vůbec.

Dalšímu ústavnímu činiteli, našemu soudruhovi prezidentovi, zdá se, Terazkyho bolševický právní teorém rovněž výrazně nevadí a uklidňuje občany, že snad do září bude lockdown zrušen, neboť prý vakcíny budou a banány a pomeranče taky budou, dá-li Evropská komise, a měnová reforma prý určitě nebude, protože naše koruna je silná. Hradní opilec až nápadně připomíná jiného prezidentského opilce, soudruha Zápotockého, který také kdysi sliboval jako cikán, ale jeho sliby nebyly bohužel v souladu s následnou realitou.

Prezidentův proslov je předně zcela nekonformní s textem opatření. Text Babišova dekretu totiž hovoří o třech týdnech zákazu volného pohybu, kdežto soudruh Zápotocký … tedy pardon … Zeman hovoří již o časovém úseku zahrnující 6 měsíců. Měli by si to hoši vyjasnit. Soudruh prezident dále vtipně pohovořil o tom, že „školáci to prý doženou“. No někteří možná, s nasazením veškerých sil jejich vlastních rodičů, pokud jsou jedináčci a žijí v úplné rodině. Většina dětí ale nic nedožene. Nedoženou to zejména deváťáci a maturanti. Podle americké CDC je ztráta vzdělání měřená ve velké studii amerických žáků adekvátní ztrátě 1,5 milionu prožitých let, kterých se tito žáci nedožijí v důsledku ztraceného vzdělávání a z toho resultující nižší ekonomické výkonnosti a nižší životní úrovně. To vše vyvažuje asi 88 000 let ztracených let důchodců zemřelých na COVID.

Pan prezident také hovořil o tom, že do září bude dokončeno očkování. Nesdílím jeho optimismus. Za 2 měsíce zvládlo zdravotnictví proočokovat asi půl milionu lidí, což je 5% populace. Tímto tempem očekáváme 70% proočkovanost za 28 měsíců, což v podstatě je stejná doba, jakou populace potřebuje na spontánní promoření, čili je otázkou, proč obětovat peníze za vakcíny. Britská NHS, vzor vší pomalosti a zkostnatělosti za stejnou dobu zvládla naočkovat 25% populace nemluvě o státu Izrael. Vzhledem k tomu, že krizová opatření platí i pro očkované občany, pak asi není moc velká úřední důvěra k očkovaným jedincům, neboť jejich vyjmutí z opatření by byl jistě skvělý marketinkový tah, který by na očkování nahnal velké množství lidí. Jenže to by soudruzi museli očkování logisticky zvládnout, což oni neumí, protože na to neurvalý řev pana premiéra, mikromanagement a jeho papalášství nestačí.

Aplikací tvrdých lockdownů vládní bolševici zlikvidovali edukační systém nejvíce ze všech zemí na světě. To vše je jasně v odpovědnosti panů Vojtěcha, Prymuly, Blatného a Babiše, či spíše pouze pana Babiše, protože Blatný i jeho předchůdci dělají jen to, co jim Babiš a guru Mára nařídí, aby pak za to nesli jako správné pojistky ultimátní odpovědnost. Čili až se Vaše dítě nedostane díky lockdownu pana Babiše na střední nebo vysokou školu, víte, za kým jít. A Babiš to evidentně taky ví, když posílá svoji rodinu do Dubaje, protože na tu se evidentně žádný lockdown nevztahuje. Možná by si soudruh Babiš měl vzít spíš příklad z britského monarchy Jiřího VI., který v době bombardování Londýna zůstal i s rodinou se svým lidem v Londýně. Tak se totiž liší skutečný lídr od papalášského zmrda. Jenže papalášský zmrd není na pozici premiéra proto, aby národ vedl a byl vzorem pro jiné.

Vláda pana premiéra „Terazkyho“ Babiše čelí největšímu provaru v dějinách této země a měřeno ztrátami v libovolném ohledu, tedy největšímu epidemiologickému, ekonomickému i kulturnímu a vzdělanostnímu provaru na světě, přičemž nás předstihnou i taková země jako Indie nebo Tanzánie. Pokud tohle nebude mít následky, tak už nic. Je to z důvodu spoléhání se na sprosťáctví, zastrašování, násilí a papalášství, obklopování se zmrdy, populistického uplácení různých skupin občanů (zejména důchodců jako jádra voličů ANO) na úkor jiných a všudypřítomné korupce a nekompetence. Tolik chaosu nenadělaly svého času ani ODS a ČSSD dohromady v době jejich největších skandálů. Jenomže jaký pán, takový krám. Babiš je bohužel jen produktem a odrazem mentality českých vohnoutů, kteří ke sprosťáctví a nespravedlnostem v jejich zemi prokazují až zázračnou selektivní slepotu, když se jim slíbí něco zadarmo. Za kus žvance jsou ochotni zadlužit svoje děti a zaprodat zemi estébáckým zmrdům, tak teď budou mít, co chtěli. A velmi nechutnou hru hrají i média, což je ovšem na samostatný článek.

Nechci být špatným prorokem a rád bych svá slova později vzal zpět, ale příznivcům a voličům toho zmrda, vší té odporné úřednické chamradi, která rezignuje na svoje povinnosti a jede v tom s Babišem a Hamáčkem, musím sdělit, že tvrdý lockdown fungovat nebude. Po roce opožděně dochází na má slova.

Je totiž logické, že když se virus přenáší hlavně ve velkých firmách (mimo přenosu uvnitř nejbližší rodiny), tak další ještě sprostější buzerování obyvatelstva, aniž je postižen tento vektor přenosu, nedává žádný smysl. Babiš a jeho věrní se křečovitě snaží ukazovat svaly především ve svalování viny za gigantický průser, který svojí nekompetencí způsobili, v čemž jim mají pomoci spektakulární ale jinak zcela neúčinná opatření, nyní navíc vydaná na zcela protiústavním základě.

Ve skutečnosti bude mít tento postup velmi kontraproduktivní výsledek, neboť trpělivost řady lidí s Babišem a jeho neurvalostí už přetekla důvěra není a spektakulární omezování z pera vlády nemá v podstatě kdo a jak vymáhat. Na druhé straně si většinový vohnout myslí, že co je zakázané, je nebezpečné, a naopak co dovolené je, to je bezpečné a pod vlivem této optiky vnímání se také chovají, aniž by se obtěžovali zapojit zdravý rozum.

Takže se dá očekávat opět vlna léčby pandemie skrze fízlí zátarasy a buzerace těch, kteří se nemohou bránit, místo aby se testovalo, očkovalo a hygienici se zabývali poměry v různých průmyslových provozech (například ve Vodňanské drůbeži a.s. patřící do koncernu Agrofert pana premiéra) a pomáhali řešit situace, které najdou. To by ani nemusela dělat vláda, stačilo by, aby podřízení hlavní hygieničky paní MUDr. Rážové dělali svoji práci.

Pan „terazky“ premiér Andrej Babiš se shlédl ve spektakulárních monstrakcích po vzoru čínských soudruhů, aniž by si vůbec pořádně zjistil, v čem jejich protiepidemická opatření spočívala, že totiž třeba že kromě asi 2 měsíce trvajícího lockdownu metodou brute-force otestovali všech 11 milionů lidí ve Wu-chanské aglomeraci a našli asi 300 super-šiřičů nákazy, které izolovali. Jenže to by bylo pro zdejší soudruhy moc práce, zrovna jako urychlené očkování po vzoru Izraele.

1. 3. 2021 Challenger

Související články: