Ubohost páně Drahošova

Nebudeme si nalhávat, že politické prostředí je svět, který známe z tvorby Jaroslava Foglara. Nicméně je problém, když se osoba, prezentující se mravní čistotou Mirka Dušína, účastní špinavých mediálních kampaní hodných guru Máry (Prchala). A zároveň i neúčastní.

Před více než 70 lety Martin Niemöller poprvé pronesl svůj nejznámější citát. S blížícími se senátními volbami jsem se, sice pozdě, ale přece, rozhodl nemlčet, než někdo „přijde“ i pro mě. A o co, že jde? Jedním z obvodů, kde se letos bude volit senátor je obvod č. 20, Praha 4. Jistě jste zachytili, že jedním z kandidátů je i Jiří Drahoš, který si již dopředu potřásá rukou sám se sebou a gratuluje si k volebnímu vítězství, na které má dle svých vyjádření nárok z důvodu účasti v prezidentských volbách (nechme stranou bizarnost této logiky).

Nicméně PR specialisti z Drahošova týmu po určité době zjistili, že si otevřeli volby u cesty na Písek, ale chodili jim tam lidi. Mohlo by dokonce dojít k tomu, že by voliči nerespektovali nárok pana Drahoše na volební vítězství, takže bylo nutno toto vítězství pojistit. Po prohře v prezidentských volbách bylo těm soudnějším z nich jasné, že kontaktní kampaň s potřásáním rukou s želé medvídkem jim příliš nepomůže, takže bylo rozhodnuto o přechodu do ofenzívy. Je tedy nasnadě, že muselo dojít k očerňování protikandidátů ve spřátelených médiích. Naštěstí prodejných novinářů se sympatiemi k jedinému správnému názoru se vždy najde dostatek, takže nebyl problém.

Jako první se terčem mediální pozornosti stala profesorka Syková, která je díky své činnosti vděčným terčem kritiky. Byly oprášeny několik let staré kauzy, ve kterých však nikdy nebylo dosaženo pravomocného odsouzení (nechám na posouzení čtenáře, jestli oprávněně nebo ne). Paní Syková patří k horkým kandidátům na druhé kolo senátních voleb, takže to byla logická volba. Nicméně tato dáma sama svojí mentální ekvilibristikou a solidní ohebností páteře (což završila změnou stájového trikotu z oranžové na rudo-modrou), ne nepodobnou druhému profesorovi ve volebním klání, stihla mírně řečeno namíchnout značnou část voličů, takže zbyl prostor pro jistotu mířit i jinam. Další na řadu přišel Benjamin Kuras. Z mého pohledu poněkud nelogicky, protože volební průzkumy v jeho případě příliš překvapení nepřipouštějí – do druhého kola to (bohužel) dotáhne jen těžko. Nicméně je přímým názorovým protivníkem pana Drahoše, protože má názor. Takže další vděčná oběť mediální masáže.

V posledních dvou měsících však začala stoupat hvězda dalšího kandidáta, Martina Dvořáka. Tento sportovec, bývalý triatlonista a mistr světa vsadil na kontaktní kampaň a znalost Prahy 4, kde se narodil, žije a působí. To je v přímém protikladu k panu Drahošovi, který nesplňuje ani jedno (pokud nebudeme počítat jeho kvazikampaň a letní sídlo na Kamýku). Zde si dovolím menší odbočku k zamyšlení se nad samotnou kandidaturou pana Drahoše na Praze 4, ke které nemá žádný přímý vztah a vkrádá se proto myšlenka, že bylo nutno najít obvod, kde by dotyčný mohl uplatnit svůj nárok na senátorské křeslo. Los patrně padl na obvod č. 20, kde začal vyžadovat podporu politických stran napříč spektrem, výměnou za nic. Pochopitelně jich našel hned několik, všechny s podobným morálním kreditem jako má pan Drahoš sám. Ale zpět k tématu.

Vzhledem k rostoucím preferencím pana Dvořáka se začalo proslýchat, že se chystá nějaká levota i proti němu. A tak se záhy stalo, tentokrát v podání spřáteleného jakoby novináře ze zpráv Seznam.cz, jistého pana Blažka. Mohl bych rozepsat i naprostou neprofesionalitu jeho chování, ale pro většinu čtenářů je to zbytečné. Ostatně obrázek o činnosti českých novinářů si dokáže udělat každý sám. Druhého října, tedy tři dny před otevřením volebních uren, byl vydán ničím nepodložený článek, obviňující kandidáta do senátu ze zpronevěry peněz Klubu vodních sportů, který přes patnáct let řídí. Nemá smysl příliš rozpitvávat samotnou kauzu, stačí uvést, že se záhy zjistilo, že jde o využití vzájemných animosit některých členů klubu, přičemž se zdá, že trestní oznámení, zmiňované v samotné zprávě Seznamu, patrně nebylo dodnes podáno. Informace o celé kauze jsou pro případné zájemce snadno k dohledání online. Přinejmenším zvláštní je i bleskové převzetí této neověřené zprávy dalšími médii jako iDnes nebo Metro. Načasování kauzy je samo o sobě minimálně podezřelé, zvláště když údajným oznamovatelům bylo toto jednání známo již delší dobu. Případné odložení případu ze strany orgánů činných v trestním řízení nebo i možné zahájení trestního řízení v případě, že by bylo opravdu podáno TO, samozřejmě nastane až v povolebním období.

Nemyslím si, že by jakýkoli pokyn k této antikampani zazněl z úst pana Drahoše. Znamenalo by to, že by musel zaujmout nějaký postoj. Znamenalo by to také, že jeho politická „kariéra“ není jenom produkt skupin stojících opodál a tahajících za nitky. Takové jednání od člověka, který dokáže být výrazný pouze v nevýraznosti, nemůžeme čekat. A tímto se dostávám k pointě.

Je možné s klidným svědomím volit člověka, který je pouhou loutkou zájmů, které se ukrývají za nepříliš hustou mlhou? Člověka, který si zakládá na tom, že nikdy nepodporoval komunisty, ale nikdy proti nim ani náznakem nevystoupil? Člověka, který hrdě vystoupil na obranu migrace, aby tento svůj postoj záhy popřel? Člověka, jehož volební lístek k senátním volbám hýří podporou všech a tedy nikoho? Někoho s charismatem růžičkové kapusty a názorovou agilitou větrné korouhvičky? Někoho, kdo se pokrytecky prezentuje jako pan slušňák a za něhož dělají špinavou práci jiní, aby sám o ničem nevěděl?

Za mě odpovídám: Ani náhodou. A doufám, že tento názor nezastávám sám. Domnívám se, že pan Drahoš sám zajistil znovuzvolení současného prezidenta samotným faktem, že protikandidátem byl on. Uvidíme, jestli se mu podobný kousek povede i v senátních volbách, kde také předpokládám jeho hladký postup do druhého kola (Tento článek byl dopsán první den prvního kola senátních voleb). Je možné, že lidé zvolí raději i příslovečného čerta než pána ze Země Nezemě.

07.10.2018 Koshat

Související články: