Mám vás pozdravovat od bolševika. Evidentně nechcpínul, protože jsme se nedávno sešli, abychom probrali další plány. Jeho držku bolševickou měl také v pořádku.

Nebudeme si nalhávat, že politické prostředí je svět, který známe z tvorby Jaroslava Foglara. Nicméně je problém, když se osoba, prezentující se mravní čistotou Mirka Dušína, účastní špinavých mediálních kampaní hodných guru Máry (Prchala). A zároveň i neúčastní.

Zastupitel Tekel nakousl ve svém článku problematiku křížkování v komunálních volbách. A mně něco napadlo. Vlastně mě to napadlo před čtyřmi, osmi a dvanácti lety, ale nevím, jak to zrealizovat.

Přímá volba prezidenta. Konečně jsme o krok blíže k demokracii a už od roku 2013, kdy proběhla první volba máme zase pocit, že můžeme něco změnit. Nyní je to tu zas, píše se rok 2018 a milióny lidí chtějí splnit svou občanskou povinnost.

„…Mám-li prohrát, dej, abych dovedl stát u cesty a pozdravit vítěze, až půjde kolem.“

V časech svého mládí jsem si stýskal, jakou to mám smůlu, že jsem se narodil do tak nudné statické doby. Žádné velké, historické události. Plynutí času se projevuje jen pořadovým číslem u sjezdu Strany, přelomové životní události reprezentují první taneční, první polibek a první opušťák.

Častým předmětem kritiky je Drahošova beznázorovost. Smyslem tohoto článku je ukázat, že pan profesor prokazatelně má nejméně tři názory. Jsou sice asi tak výrazné a uchopitelné jako poprsí té aktivistky z hnutí Semen, pardon, Femen, co hupsla na kandidáta Zemana a zkrátila mu život o 1,478 sekundy, ale existují.

Průzkumy tentokrát kupodivu nelhaly, ve druhém kole se utká Zeman s Drahošem. Zatímco Zeman je vulgární dědek s hroznými názory a na obojí láká své voliče, Drahošova hlavní deviza, kterou se snaží zaujmout, spočívá v tom, že není vulgární dědek a názory pro jistotu nemá žádné, aby jimi třeba někoho neurazil; jeho kandidatura více méně stojí na tom, že on není Zeman… a jinak nic. Co s tím?