Přestupky našich mocných 2023 edition

Featured Image

Média neustále zpracovávají občanský ksindl, aby hezky platili pokutičky za dopravní přestupky, protože ty se postupně proměnily na něco jako místní poplatek. Často jsou přitom používány různé celebrity a politici, kteří popisují, jak radostně zaplatili nějakou pokutu. Ale existují výjimky, jak jsme se v nedávných dnech dozvěděli z main strýmu.

Velký procesní výmrd

Náměstek hejtmana Královéhradeckého kraje a advokát JUDr. Ing. Rudolf Cogan, Ph.D. (nestraník za STAN) jel v červenci 2020 v Dolní Olešnici na Trutnovsku rychlostí 84 kilometrů za hodinu. Nejvyšší dovolená rychlost je tam 50 km/h. Za to dostal pokutu 3000 Kč a náhradu nákladu řízení 1000 Kč, což je první podstatný moment. Zjevně tedy na místě nezaplatil.

O události informoval plátek idnes v článku Politik jel v obci víc než osmdesátkou, místo zaplacení pokuty se začal soudit. Článek s tímto názvem vyšel 5. května v pardubické mutaci plátku O pět dní později vydala podobný článek královéhradecká rezidentura, jen v podstatně smířlivějším duchu. Asi někdo zvedl telefon.

Bohužel autoři Půlpán a Hejtmánek mají jen mlhavé povědomí o řízení o přestupku, jinak by museli vědět, že správní žaloba je mimořádným opravným prostředkem a „politik“ pokutu zaplatit musel po neúspěšném odvolání, které právě žalobou napadl. Začít se soudit místo zaplacení pokuty tudíž nejde. Tato nekompetentnost pánů autorů se bohužel táhne celým článkem.

Ačkoli pan Rudolf nyní sedí na kraji za hnutí pro organizované organizování organizované korupce a zavádění totality zvané STAN, je nezávislým politikem, jehož domácím politickým subjektem bylo lokální uskupení Paka navždy! Nicméně ukázalo se, že pan Rudolf žádné pako není, protože zacvičil s městským úřadem Trutnov a ve finále dovedl celý spor k soudu, kde sice neuspěl, ale zase názorně demonstroval anarchistickou povahu některých senátů NSS.

Ve sporu šlo o to, že pan Rudolf je krajským zastupitelem za Královéhradecký kraj. Správní orgán měl tedy sám sebe ze řízení vyloučit, protože tak od něho žádá § 63 přestupkového zákona a předat věc do jiného kraje. Jenže MěÚ Trutnov se na to vykadil a zahájili s panem Rudolfem řízení, ve kterém pan Rudolf nastolil teoreticky zajímavou právní otázku. Totiž zda je platným právním úkonem příkaz vydaným správním orgánem, který se měl sám vyloučit. Příkaz má totiž dvojí funkci, jednak je to rozhodnutí v příkazním řízení, které se dá napadnout odporem, a současně slouží k zahájení řízení. Zrušení příkazu bylo dosaženo odporem, ale lze vést řízení, které příkazem zahájil správní orgán, který se měl vyloučit? Krajský soud byl toho názoru, že takové zahájení řízení je neplatné, a já s výkladem krajského soudu souhlasím. Pokud byl správní orgán z řízení vyloučen, a o tom nebylo sporu, pak by měly být neplatné všechny úkony, které v řízení vykonal, a to včetně zahájení řízení. Jenže Nejvyšší správní soud již nějakou dobu setrvává v linii, že i rozhodnutí vydané vyloučenou úřední osobou za platná, mají jen tak trochu vadu, a musí se zkoumat, jak moc vadná jsou. Kdyby tedy někdo degradoval správního úředníka na popeláře a ten ze setrvačnosti dál vydával rozhodnutí, budou pro NSS sice vadná, ale platná. Navíc konstatoval NSS, že sice byl správní orgán vyloučený, ale že se zase tolik nestalo a že by správní orgán rozhodoval stejně, kdyby vyloučený nebyl a tak že jako v poho. Takový jako právní punk, kdy se musíte ptát, k čemu že tam ta povinnost správního orgánu se vyloučit vlastně v tom zákoně je.

Jo vlastně, k čemu tam je? Jedná se jednak o specifickou formu podjatosti „ze zákona“, protože lze očekávat, že ve věcech různých lokálních papalášů nebude místní správní orgán rozhodovat nestranně, ale také proto, aby nedocházelo k zneužití moci tím, že se přestupková agenda může stát nástrojem v politickém boji mezi různými nepřátelskými politickými subjekty, jako když třeba provládní neziskovka Transparency International používala přestupkové řízení proti Babišovi. A tohle všechno, tedy právní ochranu poměrně početné a ještě více vlivné skupiny osob proti nezákonnému nebo alespoň nespravedlivému stíhání NSS usilovně neguje.

Než úředníci z Trutnova zjistili, že musí řízení přesunout do Pardubického kraje, než o tom nadvakrát rozhodlo ministerstvo dopravy a než o pokutě znovu rozhodl pardubický magistrát, uplynul od chvíle spáchání přestupku rok a pět dní. Byl by tedy promlčen, protože od zahájení řízení by uplynulo více než rok. Nicméně nyní rozhodl NSS a o věci bude muset znovu rozhodovat krajský soud, a ten je vázán právním názorem NSS. Jak se bude postupovat dál, bude závislé od tohoto rozsudku.

Kdo ve skutečnosti způsobil, že se pan Rudolf musel pustit do tohoto právního boje? Úředníci z Trutnova. Fikcí podjatosti podle § 63 PřestZ se musejí zabývat z úřední povinnosti. Měli se tedy pana Rudolfa v průběhu řízení zeptat. Do problému se dostali sami. Já chápu, že na takové věci není čas, protože kasírovat se musí a není čas ptát se, kdo je kdo.

Popsaná přestupková story je na hraně teorie, protože pravděpodobnost přestupkového stíhání krajského zastupitele je obecně nevelká. Zde je s podivem, že takové řízení vůbec nastalo, protože různí lokální vyžírkové figurují buď na whitelistech spojených s automatizovanými měřeními, nebo se to nějak zapatlá a zahodí ještě před zahájením řízení.

Postup pana Rudolfa je klasickou aplikací zásady, že pokud správní orgán dělá chybu, je třeba nechat ho ji dělat co nejdéle a na konci to využít ve svůj prospěch. Vždy se rozčiluji na idealisty, co správním orgánům opravují procesní chyby tak dlouho, až s jejich součinností vznikne perfektní nenapadnutelné rozhodnutí.

Nezbývá než to uzavřít tak, že pan Rudolf, nezávislý zastupitel za STAN, hrál sice dobře, ale za špatný tým. Kdo svatý žere, ten čerty sere. STAN je stranou, která je s spolu s TOP09 nejaktivnější v různých formách radarování, tvorby rychlostních pastí, šmírování a fízlování obyvatelstva. Proto je překvapivé, že sami příznivci této strany zaujímají k těmto formám legální krádeže tak odtažitý přístup. Spíše bych očekával, že typický starostenský zmrd naopak bude veřejně děkovat policistům a správnímu orgánu, že ho zarazili v jeho pirátském běsnění a ukáznili ho. Vezměme si z něj příklad. Bránit se je správně. I oni to dělají a proto to dělejme taky. Nadšeně, radostně a úspěšně používejme všechny dostupné procesní instituty, které správnímu orgánu znemožní nebo ztíží cestu k výběru pokut! A že si slabší, tak na to ser, předměty různý do ruky ber!

Ještě se vrátím k článku panů Půlpána a Hejtmánka. Ti se jakoby snaží podsunout čtenáři, že správné je nechat se odstíhat za přestupek, rezignovat na jakoukoli defenzívu, vzorně spolupracovat se správním orgánem a donést mu pokutu na zlatém podnosu, Tak například panu Rudolfovi vyčítá, že podal neodůvodněný odpor, což je ale jeho právo a já to tak dělám pravidelně. Ani by mě nikdy nenapadlo odpor odůvodňovat. Nejvíce mě však zaujala věta „(n)áměstek hejtmana tak začal argumentovat, že po roce je podle zákona přestupek promlčený“. Tím snad nejde argumentovat, zánik odpovědnosti za přestupek přece nastává ze zákona a správní orgán musí v takovém případě řízení zastavit z úřední povinnosti. Stejně tak je zábavnou věta „místo aby zaplatil čtyři tisíce korun, rozjel spor, ve kterém využil faktu, že je krajským politikem“. On přece nevyužil toho, že je krajským politikem, ale toho, že správní orgán vedl řízení chybně, když se sám nevyloučil, jak mu zákon ukládal. Měl snad nečinně přihlížet, jak správní orgán postupuje nezákonně, navíc ještě z pozice krajského politika?

Koho to zajímá a nechce číst ty sračky, číslo jednací předmětného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je 4 As 67/2023 – 27 a dá se najít tady.

 

Miliardář Valenta se soudí o pokutu 1700 korun

Seznam Zprávy jsou nepochybně nejsmrdutější žumpou české žurnalistiky. Nicméně čtenářům nevadí hltat ta jejich hovna, a tak je to dno sice špinavé, ale dosud poměrně oblíbené.

Miliardář Valenta se soudí o pokutu 1700 korun! Takový titulek jistě přinutí majoritu čtenářů Seznam Zpráv kliknout. Já si tedy taky klinul a musím říct, že proti autorovi článku panu Nohlovi jsou výše jmenovaná novinářská esa z Idnesu vzorem serióznosti, protože je servilní nok.

Obsah článku je triviální, je o tom, že exsenátor a podnikatel pan Valenta uspěl u Nejvyššího správního soudu s kasační stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě, který stvrdil odvolání týkající se údajného přestupku spočívajícího v držení telefonního přístroje v ruce během jízdy. To strana žalující pokládala za nedostatečně prokázané a Nejvyšší správní soud jí dal za pravdu. To měl pan Nohl explicitně zmínit, ale on to neudělal, protože je servilní nok.

Valenta byl obviněn z toho, že za jízdy držel v ruce telefon. Jako důkazy mělo sloužit svědectví jednoho fízla a nějaké flekaté video ze služebního auta policie. Na videu však nebylo nic ohledně telefonování vidět, což konstatoval i krajský soud, a svědectví policisty také bylo zatíženo pochybnostmi. Jedním ze základních požadavků na vznik odpovědnosti za přestupek je, že je jednoznačně prokázán, a to bohužel důkazní situace v tomto případě neumožňovala. Článek pana Nohla měl mít tedy titulek „Úřady požadují po panu Valentovi peníze, ale nemají pro to jednoznačné důkazy“. To by samozřejmě připadalo v úvahu, kdyby pan redaktor nebyl takový servilní nok.

V článku se rozsáhle rozebírají majetkové poměry pana Valenty, jako by to nebylo jedno. Já rozumím, že pro někoho, kdo se v redakci Seznam Zpráv každodenně prostituuje při mediální realizaci různých politických zakázek na objednávku, bude naprosto neuchopitelné, že se také někdo může soudit proto, že se mu rozhodnutí úřadu jeví nespravedlivé a nezákonné. Myslím, že v redakci Seznam Zpráv se už nenajde ano jediná novinářská kurva, která by byla schopna uvažovat v těchto kategoriích, takže pro ně takové sdělení bude asi stejně cizí jako pro křováka štěpení atomu. Nicméně nejen pro dno české žurnalistiky, dovedení sporu k NSS představuje náklady v řádu desítek tisíc korun. Jedná se zejména o soudní poplatky a náklady právního zastoupení. Jsem si proto naprosto jistý, že se pan Valenta nesoudí pro sedmnáct stovek. To by pan Nohl mohl věděl, kdyby nebyl servilní nok.

Také mám celkem značnou míru jistoty o tom, jak to celé proběhlo. Uviděli takhle jednou fízlové drahé auto a řekli si, že z toho kouká čárka za pokutu na místě. Zkušenost jim velela, že majitel drahého auta nebude mít čas ani náladu na nějaké úřední komplikace a snadno oželí třeba litr, a oni to jako odměnu za vstřícnost udělají podle písmene k), aby to nebylo za body. Jenže ono ouha a teď je z toho soudni vostuda. O tomhle přestupkovém vydírání by měl pan Nohl psát, kdyby ovšem nebyl servilní nok.

Většina obvinění z tzv. telefonování za jízdy je smyšlených a policisté si je vymýšlejí, protože potřebují čárky do výkonově kvantitativního hodnocení zvaného „čárkový systém“. Následně si to u správního řízení dosvědčí a proti takovému postupu se špatně brání. Je normální, že policisté u správního řízení lžou, protože mají instrukce od svých nadřízených, že je jedno, co je pravda, protože podstatné je stát na správné straně, a tou rozhodně není obviněný. O tom by taky mohl pan Nohl psát, kdyby ovšem nebyl takový servilní nok.

Vážím si toho, co se pan Valenta udělal, tedy že se neohnul. Myslím, že je to velmi hezká ukázka toho, jak použít prostředky, které máte, ve prospěch svůj i dalších. Nyní máme všichni k dispozici judikát, který sice není nijak přelomový, ale je dalším dílkem puzzle definujícím možností obrany proti nepodloženým policejním obviněním, a pomůže tedy nám všem. Pokud tedy nejste servilní nok.

Rozsudek najdete pod jednacím číslem 8 As 261/2021-34 na stránkách NSS, současně je v něm dostatečným způsobem rozebraný napadený rozsudek Krajského soudu Ostrava.

 


14.05.2023 D-FENS


Související články:


12345 (279x známkováno, průměr: 1,19 z 5)
15 545x přečteno
Updatováno: 14.5.2023 — 21:36
D-FENS © 2017