Nezávislá média nás minulý týden avizovala o dalším z mnoha úspěchů státních orgánů v boji se silničními piráty. Povolenou rychlost v klimkovickém tunelu týdně překročí dvacet tisíc aut, je proto třeba zaměstnat více úředníků, aby měl kdo vybírat pokuty.
Již nyní se vybíráním pokut na ostravském magistrátu zabývá 44 lidí. Po spuštění inkasního místa v Klimkovicích bude třeba přibrat dalších 8, takže se počet úředníků zastaví na čísle 52. Dále bude třeba za vaše peníze provést stavební úpravy budovy, aby se do ní úředníci vešli. Výběr pokut bude probíhat semiautomatizovaně, magistrát bude zasílat obsílky v elektronické podobě České poště, která je bude tisknout a rozesílat provozovatelům. V nějaká procesní práva během řízení tedy moc nedoufejte, hlavní je vybrat prachy.
Samotné měření rychlosti realizuje ŘSD svými prostředky (zřejmě formálně nastrčí stýátní nebo nějakou městskou policii, která bude čistě formálně měření „provádět“, aniž by ho jen viděla, jako na D1). Kamery v tunelu nebudou scanovat registrační značky pouze za účelem zjištění rychlosti, bude současně probíhat shromažďování údajů vozidel v rámci neveřejného policejního programu Automatizovaná kontrola vozidel a nově čtení tabulek ADR a údajně i dálničních známek, jak je uvedeno v této reportáži. Osobně si myslím, že tento poslední uvedený bod není pravdivý a média a policie zde jen formují názory veřejnosti. Nicméně zaznamenané RZ a tabulky ADR jsou v reálném čase odesílány policii, která tak může sledovat pohyb vozidel nebo kasírovat přímo na místě.
Správce komunikace, Ředitelství silnic a dálnic, k tomu uvádí, že jde o opatření vycházející z požadavku Policie ČR, jež má za cíl přispět ke zvýšení bezpečnosti a plynulosti provozu v tunelu Klimkovice.
Jedná se téměř o klasickou ukázku toho, jak policie, úřady a devótní novináři ohlupují veřejnost, a současně také ukázku toho, že měření rychlosti nemá s bezpečností silničního provozu vůbec nic společného.
Tunel Klimkovice byl otevřen v roce 2008. Podle některých informací na internetu byl navrhován na rychlost 110 km/h, je v něm nejvyšší dovolená rychlost stanovena na 80 km/h (jinak by se těch pokut vybralo málo a nebylo by možné nabírat další úředníky). I když média konstatují, že tam dochází k častému překračování nejvyšší povolené rychlosti, prakticky se tam nestávají nehody.
Od otevření tunelu se podle informačního systému Centra dopravního výzkumu dostupného na adrese www.jdvm.cz, kam vkládá údaje přímo Policie ČR, v tunelu nebo v bezprostředním okolí jeho portálů, tedy v úseku, jehož bezpečnost bude „zajišťovat“ měření rychlosti, stalo celkem 12 dopravních nehod. Při nich byla jedna osoba zraněna lehce, k žádným jiným následkům nedošlo. Pouze jedna jediná z těchto nehod byla podle policie zaviněna nepřizpůsobením rychlosti stavu vozovky, což ovšem ještě nemusí znamenat, že by dotyčný řidič překročil nejvyšší dovolenou rychlost a nejspíš tomu tak nebylo, protože se to stalo v prosinci a na sněhu. Připomínám, že tunel je situován na D1, kde denně projede desítky tisíc vozidel a přesto se tam odehraje jedna nehoda za půl roku.
Když se na to podíváme ještě detailněji, tak v prostoru jihozápadního portálu směrem na Brno bylo zaznamenáno celkem 7 dopravních nehod.
Jednu z nich způsobili příslušníci Policie ČR při „plnění služebních povinností“. Další se stala 4.12.2012 ve 22:20 z důvodu nepřizpůsobení rychlosti, přičemž databáze uvádí, že na silnici byl sníh. Tato nehoda se obešla bez následků a podnes, tedy déle než čtyři roky, se v tunelu žádná další nehoda nějak související s rychlostí nestala. Dalšími přičinami nehod jsou nezvládnutí řízení vozidla nebo nesprávný způsob jízdy. Poněkud komicky zní příčina nehody „bezohledná, agresivní, neohleduplná jízda“, kterou zaznamenala PČR dne 13.12.2010. Zde nezbývá než projevit marné přání, aby Policie ČR věnovala více energie důslednému vyšetřování příčin dopravních nehod a méně naopak ovlivňování právního prostředí v zemi, fízlování řidičů a měření rychlosti na zcela bezpečných místech.
Opravdový dopravní doom se ovšem odehrává v prostoru portálu severovýchodního ve směru na Ostravu, kde se za posledních 8 let přihodilo celkem 5 dopravních nehod.
Kdyby si tam někdo sednul a čekal na dopravní nehodu, musel by statisticky vzato čekat rok a půl, než se stane. Při bližším pohledu na zaznamenaná data se ukáže, že jedna z nehod byla hromadná a involvuje tři události, které se staly v rozmezí 2 minut. Ve skutečnosti se tak v této části tunelu staly nehody pouze tři, a to bez následků a nejčastěji z důvodu, že se řidič plně nevěnoval řízení vozidla.
Úplná data můžete najít zde (formát Open Office, 0,6 MB). Zajímavé je, že pouze 6 z uvedených nehod se stalo přímo v tubusu tunelu (včetně té hromadné), což z tunelu bude dělat pravděpodobně jedno z nejbezpečnějších míst v republice.
Prezentovaná data podle mého názoru umožňují jen jeden závěr, totiž že v místě je uměle udržován takový rychlostní limit, který je nesmyslně nízký a přestože ho podle médií mnoho řidičů překračuje, na bezpečnost provozu to nemá žádný dopad. O důvodech takového stavu lze jen spekulovat, ale protože jsme v ČR, osobně naprosto nepochybuji o tom, že jde pouze o výběr peněz na pokutách a zaměstnávání úředníků, přesně jak se v tomto případě i stalo.
Na základě uvedeného lze úspěšně pochybovat o tom, že měření rychlosti může reálně bezpečnost jízdy v tunelu zlepšit. Policisté, úředníci a novináři doufají, že lidé budou líní nebo si prostě nenajdou prostor si příslušná data zjistit a tak jim zřízení výběrčího místa na daň z tachometru projde tak splavně, jako jim prochází vždy. Musím se také pozastavit nad tím, že „investigativní“ žurnalisté, kteří jinak přinášejí veřejnosti naprosto neuvěřitelné informace a o komplexních obchodních a právních konstruktech, jako například v kauze Oleo Chemical, si zjevných rozporů v argumentaci úředníků, ŘSD a policie „nevšimnou“. Ale halt tak to tady je.
Zajímavé také je, že veřejná správa, která se personálně a materiálně vybavuje a rozšiřuje své kapacity na výběr daně z tachometru, zde už dopředu počítá s tím, že se přestupky budou páchat i nadále. Takže se ani příliš nepředpokládá, že by ono měření rychlosti k nečemu bylo. Možná si říkáte, co by se stalo, kdyby řidiči v důsledku probíhajícího měření rychlosti se prostě přestupky páchat přestali. Byla by to hotová katastrofa. Ale to se nikdy nestane. Ty úředníky, co je nabrali, taky už nikdy nevyhodí. Možná se po čase ukáže, že je třeba žábě trochu přihřát vodu a že by bylo bezpečnější jezdit v tunelu 50 km/h. Nebo 30 km/h. Rychlost přece zabíjí.
Za uvedený stav jsou zodpovědní:
Ing. Dan Ťok, ministr dopravy, nezávislý, zvolen za hnutí ANO
Ing. Tomáš Macura, MBA, primátor Ostravy, ANO
JUDr. Lukáš Semerák – člen rady města Ostravy zodpovědný za dopravu a dopravně-správní činnosti (hnutí Ostravak)
30.04.2017 D-FENS
Související články:
- Pozdravme policejní hrdiny probliknutím! (7.4.2024), D-FENS
- Radar(y) v Novém Městě nad Metují (15.2.2021), Anonymní autor
- Proč se bude měřit v Mostě (5.1.2021), Anonymní autor
- Varnsdorfské výpalné (12.1.2020), PAKO-
- Měřit Brno! (aneb jak by se mohla měřit rychlost v Brně) (15.4.2019), D-FENS
- Úsekové měření V Holešovičkách reloaded (3.3.2019), D-FENS
- Nové úsekové měření v ulici V Holešovičkách (16.12.2018), D-FENS
- Jak se měří rychlost v Dobříši II (21.10.2018), z477
(362x známkováno, průměr: 1,11 z 5)