Jste připraveni na nový zákon o silničním provozu?

V tomto článku se pokusím nastínit, co musíte počínaje dneškem 0:00 dodržovat, pokud se rozhodnete účastnit silničního provozu. Tato činnost, jako ostatně všechno v moderním byrokracií ovládaném demokratickém systému, je striktně regulována zákonem, a to sice zákonem č. 361/2000 Sb. ve znění zcela poslední novely, která díky soustředěnému úsilí zákonodárců vstupuje v platnost právě dnes.

Procesem projednávání této už asi patnácté novely tohoto zákona jsme se zabývali v souvislosti s naprosto otřesným a ostudným návrhem poslance za KDU-ČSL Kudely, který hodlal relativně sofistikovaným způsobem zaútočit na procesní práva řidičů a připravit je o možnost obhajoby před nařčením z domnělého dopravního přestupku. Tomuto lidoveckému dopravnímu fašistovi to neprošlo ani přesto, že si přivolal na pomoc právníky z ministerstva dopravy, kteří mu pomáhali s ohýbáním paragrafů.

Jiné věci prošly.

Trochu ke škodě věci je, že se mediálně hovoří zejména o povinnosti chodů nosit reflexní prvky v noci. Nicméně při pohledu do textu zákona zjistíme, že zákon vyžaduje po chodci, který se pohybuje mimo obec za snížené viditelnosti po krajnici nebo po okraji vozovky v místě, které není osvětleno veřejným osvětlením, je povinen mít na sobě prvky z retroreflexního materiálu. Jak jste jistě zaznamenali, chodec je povinen mít tyto doplňky nikoli potmě či v noci, ale kdykoli za snížené viditelnosti, tedy například za mlhy, za soumraku a obecně za situace, kdy účastníci provozu na pozemních komunikacích dostatečně zřetelně nerozeznají jiná vozidla, osoby apod., dále viz § 2 pís. ff zákona. Chodci také podle dikce zákona nepomůže, pokud má například baterku nebo vede kolo, které má zapnuté světlo, ale pokud se přidržíme zásady, že má být šetřeno podstaty a smyslu práva, jistě by v defenzívě obstál, otázkou je jen, u jaké instance by to bylo.

Myslím, že se jedná o naprosto směšnou povinnost, která dopadne zhruba stejně jako povinnost cyklisty za tmy používat osvětlení. Policisté již dnes nesvítící cyklisty přehlížejí a podobně to dopadne i s chodci bez reflexních prvků. Uvedené zákonné ustanovení však má jeden vedlejší efekt, který by si měl každý uvědomit. Poněkud posune dosavadní praxi, kdy za sražení chodce „jdoucího“ klidně i středem neosvětlené silnice ve stavu silné podnapilosti je odpovědný řidič, protože přece má jet jen takovou rychlostí, aby zastavil na vzdálenost, na kterou vidí. Nyní se to začne silně dotýkat pojmu „vidět“, neboť jak nám v posledních dnech opakovaně připomněli experti z Besipu, správně označený chodec je vidět asi na milionkrát větší vzdálenost a tím se otevírá prostor k úspěšné obhajobě založené na principu omezené důvěry.

Vůbec mám dojem, že se pozornost celého represivního aparátu obrací k chodcům, protože je jich hodně, taky po někom nic nechtějí a potenciál řidičů při plnění obecních a policejních pokladen je z větší části spotřebován. Kromě toho se ty kurvy naučily bránit, zatímco chodci jsou tabula rasa. Taková bába s taškou, co šla v Prdelákově přes náves k Máně pro vejce, jistě někde dvě tři stovky za chybějící reflexní pásek vyškrábne a pak nebude tři dni jíst, no a co. Protože každá nová politická garnitura zpravidla jako první útočí na zákon o silničním provozu, myslím, že někdy zhruba v roce 2019 se dočkáme přestupků jako nesprávná chůze, chůze nepovolenou rychlostí a v médíích se budou skloňovat chodníkoví piráti. Pokud tedy ještě budou existovat chodníky, viz dále.

Podobný prostor pro úspěšnou obhajobu řidiče skýtá i téměř nezmiňované ustanovení ve § 57 odst. 4, které zapovídá cyklistům objíždět stojící auta vpravo, pokud dávají znamení o změně směru jízdy. Nyní v případě srážky s cyklistou půjde úspěšně argumentovat porušením zákonné povinnosti na jeho straně, což je samozřejmě správně, neboť on má z jeho pozice o celé situaci přehled.

Dalším mediálním výkřikem je opět nesprávně uváděná povinnost očistit auto od sněhu před jízdou. I zde se jedná o nepřesnou formulaci, realita nového zákonného zprasku je mnohem zajímavější. Řidič od nynějška nesmí řídit vozidlo, na němž jsou nečistoty, námraza nebo sníh, které zabraňují výhledu z místa řidiče vpřed, vzad a do stran (§ 5 odst. 2 pís. i). Není tam tedy nic o čištění vozidla před jízdou. Kdykoli řidič během jízdy zjistí, že na vozidle jsou nečistoty, námraza nebo sníh, které zabraňují výhledu z místa řidiče vpřed, vzad a do stran, musí jízdu ukončit a tento stav napravit, až poté může v jízdě pokračovat. V očích zákonodárce je tedy bordel na autě ještě větší problém než nebezpečná závada, kdy zákon připouští nouzové dojetí. Stejnou logiku sleduje pís. j), které určuje, že řidič nesmí řídit vozidlo, na němž nebo na jehož nákladu je led, který by při uvolnění mohl ohrozit bezpečnost provozu na pozemních komunikacích. O sněhu tam nic není. Aplikační praxe tohoto ustanovení bude jistě zajímavá. Jedná se nepochybně o naprosto vynikající příležitost pro policii, aby vybírala pokuty a pro policisty, aby mohli nahnat nějaké čárky. Pro toho, kdo je připraven k obraně, bude však situace snadná. Jediný, kdo může určit, zda něco zabraňuje výhledu řidiče, je totiž pouze a jen řidič sám. Jak již uznalo i Ministerstvo dopravy, plocha skel není totožná se zorným polem řidiče. Dále je podmínkou, aby tyto nečistoty zabraňovaly výhledu, nikoli jej znesnadňovaly či omezovaly, zákon zde tedy jednoznačně stanoví intenzitu poruchy ve výhledu z vozidla, kterou nečistoty nebo sníh musí způsobovat k tomu, aby řidiči vznikla nějaká povinnost. Pokud tedy řidič narazí na to, že jej policisté budou obviňovat z porušení tohoto ustanovení, nechť se hodí do klidu, s policisty se nebaví, nechá celou věc dojít do správního řízení a tam se obhájí, protože důkazní situace bude hned od počátku složitá a pro správní orgán neudržitelná. Toto ustanovení bude naopak dobře aplikovatelné na vohnouty, jejichž právní povědomí utváří TV Nova, ty někde dvě stovky pro pana policajta jistě vyloví.

Podobně jako u reflexních prvků, i zde se snaží zákon nahrazovat zdravý rozum, což asi málokoho překvapí.

Jiná ustanovení novely jsou mnohem zákeřnější. Nazval bych to souhrnně „věci, které budou zcela jistě zneužity“.

Policie získává právo zabavovat techničáky. Tato zákonodárná iniciativa vzešla z prostředí PČR a umožní policii zabavovat techničáky, když při silniční kontrole nebo po nehodě policie nazná, že vozidlo má nebezpečnou závadu, která vzhledem ke své povaze nebo rozsahu významně zvyšuje ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Zjištění a kvalifikace závady bude pouze na uvážení policisty na místě, bez možnosti jakéhokoli okamžitě použitelného opravného prostředku. Toto oprávnění policisty není nijak omezeno, může ho tedy uplatnit podle vlastní vůle kdykoli i za situace, kdy závadu je možné na místě odstranit (typicky závada osvětlení) nebo řidič prohlásí, že s vozidlem nepojede nebo provede nouzové dojetí, což mu zákon umožňuje.

Pro detaily doporučuji nastudovat § 40 vyhlášky č. 341/2014 Sb. a celý § 6b zákona v novelizovaném znění.

Lze si velmi dobře představit situaci, kdy policie bude jednat s řidičem způsobem „buď nám zaplatíš pokutu hotově, nebo ti sebereme techničák a budeš muset na STK a lítat po úřadech“. Stejně tak určitě dojde na situaci, že si policisté nějakou závadu prostě vymyslí, stejně jako si vymýšlejí již teď různá obvinění. Doporučuji se náležitě vybavit a pořizovat audiozáznamy silničních kontrol.

Dalším zákeřným a nepochybně zneužívaným institutem bude možnost vytyčovat tzv. cyklistické ulice podle § 39. Budou to části veřejného prostoru, kde budou mít cyklisté ze zákona právo jezdit si jak chtějí a ostatní jim smějí pouze milostivě uhnout. Zejména se to bude týkat chodců, protože chodníky se v souladu s § 40 odst. 2 novely mohou dostat do režimu „cyklostezka“ a chodci budou muset cyklistům uhýbat. Agresivní ideologie cyklistické církve zde dostala skutečně enormní legislativní prostor, protože obce budou oprávněny tyto cyklistické zóny zřizovat v podstatě svévolně podle vlastního uvážení bez nutnosti existence např. objízdné trasy. Myslím, že se bude jednat o perfektní nástroj k sabotování dopravy přesně tak, jak to mají někteří místní představitelé rádi. Je zajímavé, že média tuhle zmrdovinu nezaznamenala, přitom je to něco, co se dotkne úplně každého. Jediným mechanismem, který by mohl veřejnost ochránit od tohoto zcizování jejich veřejného prostoru je, že podpora cyklistiky a cykloaktivisté sami včetně jejich politických reprezentantů už lezou lidem pořádně krkem.

Novela zákona se dotýká i dalšího sakrálního objektu cyklistické církve, totiž osoby tzv. špuntaře. Ten je nyní po letech právního vakua legislativně zakotven v § 79 odst. 1 pís. m) zákona. Tento tvor nyní bude oprávněn zastavovat vozidla (a pouze to, nikoli např. někomu nařizovat, kam má jet). Nepochybuji, že pořadatelé cyklojízd jsou tímto opatřením nadšeni a i přes upadající prestiž jejich podniků v tom spatřují ohromnou věc, ale i je musím zklamat. Dosavadní neukotvenost špuntaře byla dobrá v tom, že se v případě průseru mohl vytratit a nenesl odpovědnost za nic. Takže pokud třeba Vráťa a Hrabosh navedli svoje vovce do tunelu a ty se tam pobily, mohli oba dělat mrtvé brouky a blazeovaně plácat sračky o radostné sousedské jízdě večerní Prahou. Nyní celou věc hatí odst. 8 téhož paragrafu, který činí špuntaře za průběh akce odpovědným, musejí úřadu sdělit svá jména a stanovuje některé další atributy, například povinnost se prokázat či označit, takže bych si na místě špuntařů dobře rozmyslel, zda hodlají tajtrlíkovat u něčeho takového.

Za zmínku stojí i inovovaná právní úprava vybírání kaucí. Pokud řidič nezaplatí, nastane další level policejního nátlaku, a tím bude zajištění vozidla podle § 124c, zkombinované se zadržením techničáku podle odst. 1 pís. b). Nicméně bych se zde nenechával sebevědomou policií příliš stresovat, protože její praxe při vybírání kaucí je čím dál více ve fokusu soudních autorit a rozsudky NSS z docela nedávné doby policejní praxi spočívající v nadměrném vybírání kaucí nasměrovaly k tomu účelu, ke kterému byla původně vytvořena. Více: 4 As 6/2014, 7 As 273/2014. Nicméně i tady to nepochybně budou zkoušet.

Samozřejmě by to nebyl správný ANOkratický zákon, kdyby nedošlo na nové sankce za nové skutkové podstaty. Za neodevzdání řidičáku např. v případě vybodování (tedy nikoli za řízení vozidla poté, co jste se vybodovali, ale za nedonesení dokladu na úřad) je nyní pokuta. Výrazně se zpřísňuje finanční i bodový postih za neuposlechnutí pokynu osoby řídící provoz (nejčastěji policista nebo strážník), což s sebou nese obvyklou dávku korupčního potenciálu, neboť i zde si budou policisté vymýšlet. Takový přestupek po opakovaném spáchání během jednoho roku povede ke ztrátě řidičského oprávnění. Jedná se nepochybně o reakci na přejetí policistky při policejním honění v roce 2014. Jinou událost přetavil ve vyšší sankce již zmíněný poslanec Kudela, který argumentoval vjížděním na železniční přejezd v souvislosti s havárií ve Studénce. Tak se řidičům postaral o nové tresty obsažené v § 125c odst. 6 pís. c) bodech 2 a 3. Doporučuji vaší pozornosti, že sankce podle bodu 2 je podmíněna zaviněním úmyslným a sankce podle bodu 3 hrozí i za neuposlechnutí jiné signalizace než železniční, čehož už si povšimli policisté v Šumperku, když uspořádali tuto provokaci. K zpřísnění sankcí dochází ještě v dalších případech, média o tom v podstatě pomlčela.

Osobně si myslím, že tato novela zákona má především za cíl vytvořit policistům podmínky k tomu, aby mohli vybírat více malých pokut a nahnat více čárek. Tu za špinavé auto, tu za chybějící reflexní prvky, tu na někoho udělat zlý kukuč a vyhrozit mu zabavením techničáku, případně ho vystřašit, že neuposlechl jejich pokynů k zastavení dávaných za pomoci vozidel s majáky ukrytými vevnitř. Novela zákona je také silně poznamenaná tím, že v této zemi policie v podstatě tvoří zákony, které následně vymáhá. To je opět zcela absurdní stav, který je typický pro tzv. banánové republiky, ale kvůli každodenní mediální práci s veřejností a vůbec neochotně běžných občanů o takových věcech přemýšlet se to má za normální nebo dokonce správné. Ačkoli mnohá ustanovení novely pokládám za velmi jednostranná a výrazně nachylující (již takhle značně nachýlenou) rovnováhu ve prospěch policie a v neprospěch řidiče, profesní i zájmové motoristické organizace v podstatě nijak nereagovaly. Opět se ukazuje, že na území této země není nikdo, kdo by stál na straně řidičů. Operují tu jen zkorumpované prorežimní organizace jako ÚAMK a AČR. Kombinace tohoto faktu s každodenním nezájmem běžného řidiče o jeho práva má za následek vznik těchto prasáren.

Příští týden se podíváme na další skrytý patch systému, a to sice vyhlášku č. 294/2015, která stanoví vzory a provedení dopravních značek a do které se právníkům z ministerstva dopravy podařilo zapracovat pár zajímavých špeků.

20.2.2016 D-FENS

Související články: