Emptycity Budweis

Featured Image

Udělejte si procházku. Stojí to za to.

Byl pátek, 7.7.2023, den mezi svátky a víkendem, a ten den si hodně lidí vzalo volno. Nejinak i já. Měl jsem mnoho věcí k vyřízení. S autem na STK, na jednu pojiťovnu, na druhou a do banky a na poštu, Většina z těchto schůzek byla v centru Českých Budějovic a díky tomu vám, čtenářům, mohu přinést skvělou zprávu. Zklidňování dopravy funguje! Podařilo se vyhnat auta z města, a s nimi se podařilo vyhnat i lidi, takže je všude zklidněno a nakonec se podařilo najít i početnou skupinu osob, která z toho má benefit.

Já do centra města moc často nechodím. Nic zajímavého tam není. Ocitám se tam talk jednou za čtvrt roku. Nehodlám městu platit žádné poplatky a podporovat podnikatele, kteří se až na výjimky likvidaci dopravy nepostavili, naopak, mnozí se je ji ještě rozhodli ji devótně podporovat. Takže nemohou počítat s mými penězmi, snad jim to vedení města, ať to minulé nebo to budoucí, vynahradí a přihraje jim místo mně jiné zákazníky, třeba nějaké upocené smradlavé cyklisty.

Nemůže mi uniknout ta soustavná a usilovná snaha „používání“ centra města co nejvíce zkomplikovat, ztížit, prodražit a znechutit těm, kteří přijedou autem. Zahrnuje to soustavnou redukci parkovacích míst „salámovou metodou“, kdy včera ještě někde parkoviště bylo a nyní už není, absurdní ceny za parkování a soustavné změny dopravního značení, které využívá přemotivovaná a personálně totálně naddimenzovaná městská policie k výběru pokut. Přitom by to mělo být přesně naopak. Já bych například zpoplatnil vjezd do města na jízdním kole. Jízdní kola také zabírají místo, překáží všude možně a smrdutí cyklisté soustavně ohrožují chodce, aniž by z nich někdo něco měl.

Hlavně si ale myslím, že takhle v pátek, který je navíc pro hodně lidí volným dnem, mělo být centrum města nabité k prasknutí. Obchody, restaurace, kavárny, úřady a různé další instituce mají otevřeno, lidé mají volno, vyrazíme do města se bavit a nakupovat. Pamatujete si takové ty středověké výjevy středů měst zaplněných lidmi, obchody a stánky, s vozy přivážejícími…

Moment, napsal jsem „vozy“?

Ano, povedlo se jim to, Krmili lidi těmi jejich socialistickými vizemi novodobých Potěmkinových vesnic, že je třeba vyhnat auta z města, aby tam bylo krásněji. Pak přijedou krásní veselí zdraví lidí na kolech, aby utráceli své peníze v moderních bio- raw- vegan- kavárnách, pořádali v ulicích sousedské slavnosti a sledovali fantastická vystoupení teplých pouličních umělců. Jedna pětikilometrová cyklostezka za sto, sto padesát miliónů uživí třeba jednu cukrárnu, takže se ta investice už za 1200 let vrátí! A když ne, nevadí, zadotujeme. Sebereme peníze nějakému chudákovi, který se nemůže bránit a dáme je nějakému zmrdovi, co ve městě provozuje cyklobyznys a má dobré vztahy s radnicí. Hlavně že to nakonec bude krásné a pokrokové. Ty plechové krabice už nám nebudou překážet a čoudit, takže si budeme užívat volného pohybu v centrech našich měst, tedy kromě těch zhruba 60% těch z nás, co se dopravují auty, těm volný pohyb ve jménu volného pohybu samozřejmě odepřeme a znemožníme. Zapomeňme raději na asociální podstatu celého tohoto zelenokomunistického experimentu na lidech a láskyplnou šikanu, kterou uplatňuje pár uhrovitých psychicky nemocných aktivistických obsedantů na jízdních kolech na zbytku společnosti, protože centrum nyní ožilo. Dáme si bio- raw- vegan kávu, mandlové latté, kombuchu a dýňovou polévku. Tenhle nový levicový svět bude tak skvělý. Všichni si budeme hrát a budeme si na něco hrát a v centru toho všeho bude stát jízdní kolo, tedy pokud nebude zima nebo pršet, což je shodou okolností tak šest měsíců v roce.

A lidi jim na to skočili. Stalo se.

Volný pohyb byl každoopádně možný. V centru města totiž obrazně nikdo nebyl. Jasně, sem tam se pohybovali lidé. Na náměstí Přemysla Otakara, kde jich mělo být několik stovek, jich bylo takových třicet. Bylo vidět, že jdou třeba do práce, do úřadu nebo že tam někde dosud bydlí a teď mažou z centra pryč, někam kde mají zaparkované auto, aby mohli odjet do práce mimo skanzen. K tomu dvě auta městské policie, jejichž posádky číhaly, komu by se dala napařit nějaká pokuta, protože třeba zaparkuje a dojde si někam do obchodu a nezaplatí daň z prostoru, kterému se říká veřejný.

Taky přijel autobus. Osobní auta kazí veřejný prostor a zabírají místo, ale větší a podstatně ošklivější autobusy ho zhodnocují. To je přece jasné. Autobusy na náměstí byly zavedeny, aby se zlepšila dopravní obslužnost centra poté, co se zhoršila likvidací dopravy, pardon, dopravním zklidňováním. Autobus linky 21 přivezl čtyři důchodce a asi dvacet kubíků vzduchu. Ale byla to roztomilá rekvizita, která dále podtrhla beznadějnost této rezervace.

Bylo to místo, kde nechcete být a skutečně, většinově tam taky nikdo nechtěl být. Ani obchody tam nechtěly být, tak zavřely. V ulici Karla IV. bývala ETA, kde prodávali domácí spotřebiče. Už tam není, přesunula se do Globusu. Proboha proč? Zbláznili se? Proč přesouvají svoji prodejnu někam, kde není zklidněná doprava? Takové místo přece je pro život a podnikání zcela neatraktivní a nebezpečné. Nepostřehli ty zástupy zákazníků, co už sedají na svá kola, aby dojeli do centra a koupili si u nich vysavač nebo kuchyňský robot? Trafika u Stecherů také skončila, pravděpodobně jediné místo, kde měli zahraniční tituly. Obchod u Dobráka, také jedno z velmi známých míst, teď vlastní nějaká investorská společnost.

Nebylo tedy divu, že tam chyběli lidé. Nebylo tam totiž vůbec nic, co by běžní lidé mohli použít. Původní důvod tam chodit zanikl a nový nevznikl. Kdo nechce tričko za tři litry nebo nebo presso za stovku, nemá chuť na oschlé pečivo z dékáčka ani vodnatou točenou zmrzlinu, nemá důvod tam chodit. Byly tam kavárny a hospody pro turisty a pro firmy, co v poledne vezmou obchodního partnera na oběd do centra. Obchody se zbytečnými předraženými suvenýry cílící na návštěvníky z ciziny. Kde jsou obchody s oblečením, s obuví, s hračkami, s potravinami, se zeleninou? Centrum města v podstatě umřelo, je centrem města pouze geograficky, ale jinak je skanzen žijící z turistů a pochybného zboží. Znáte to, když přijdete o víkendu do nějakého skanzenu, tak uvidíte dobrovolníky, kteří tam předstírají výkon řemesel, aby iluze života byla dokonalá. Fejkový kovář dělá podkovy pro štěstí a fejkový žid v koloniálu prodává suvenýry, ale je to jen jako.. A tak přesně to funguje i tady.

Na první pohled je to dokonalá no-win situace. Nikdo nezískal. Hipsteři se neopájí nektarem z kombuchy, sousedské slavnosti se nekonají a pouliční umělci si vzali doživotně volno. Běžní lidé přišli o centrum města, kde mohli nakupovat, pracovat, obchodovat a podnikat. Věta „šla do města za nákupy“, kterou používala moje babička, zcela ztratila smysl. Za nákupy se chodí do obchodních center na periférii, kde zahraniční vlastníci zavedli všechno, co okrášlovací zelenokomunistické spolky z center měst vykuchaly. Můžete tam zaparkovat, nakupovat normální věci a děti si tam mohou hrát. Dokonce tam jezdí takové ty vláčky, které simulují fungující MHD řízenou potřebami zákazníků. Napadlo vás někdy, že by vlastně v těch nákupních centrech neměl být vůbec nikdo, protože jsou ze všech stran obklopena tou ošklivou, odpornou, nehumánní individuální dopravou? Nebo? Ve skutečnosti tisíce lidí potichu hlasují autem, mnohdy aniž by si to uvědomili, a volbou svých dopravních a volnočasových preferencí dávají dostatečně srozumitelně najevo, co si přejí a co si nepřejí.

Vyřídil jsem, co jsem potřeboval a taky z centra prchnul. Nebylo tam o co stát.

Celé mi to došlo, když jsem míjel budovu magistrátu v Kněžské ulici.

Není to no win situace. Situace má vítěze. Zcela nenápadného, ale existujícího. Úředníky. Ty nikdo z města nevyhnal. Naopak, pomnožili se tam a uzpůsobili si ho pro své potřeby. Mají tam obrovské budovy s pěkně zařízenými kancelářemi, kde pracují, pardon, vykonávají své činnosti na úseku městské nebo státní správy. Mají tam jídlo, přiměřenou zábavu, ale hlavně to tam mají hezké, mají tam klid a kdyby je pořád neotravovala v úředních dnech ta lůza občanská s těmi jejich problémy pořád, tak by to nemělo chybu. Vlastně jsem pochopil, proč se požadavky těch několika málo antidopravních aktivistů setkávají na radnicích s tak vřelým ohlasem. Čím víc se „dopravně zklidňuje“, tím víc parkovacích zón je možné vytvořit, tím víc se dá vybrat na parkovném, tím víc strážníků se dá nabrat a tím víc řízení o přestupcích se dá vést. Čím dokonalejší skanzen, tím lepší komfort a větší klid úředníci mají. Dokonalý nápad a dokonalá synergie, o které se sice nemluví, ale je všudypřítomná. A tak dříve nebo později bude pražský magistrát kapitulovat před aktivisty, kteří blokují dopravu, protože chtějí „bezpečnější“ silnice skrze absurdní rychlostní limit 30 km/h, a zrealizují se úchylné nápady zmr. Hříba. Všechno jsou to totiž skvělé příležitosti pro úředníky, které jim přinesou ještě více pravomocí a více komfortu.

 


16.07.2023 D-FENS


Související články:


12345 (397x známkováno, průměr: 1,29 z 5)
17 694x přečteno
D-FENS © 2017