Nehoráznost: soud zprostil obžaloby policistu, který vážně zranil motorkáře

Včera ve 14.10 soudce Miroslav Rákosník z OS Praha 8 zprostil viny policistu nstržm. Šimona Vaice za úmyslné najetí služebním autem do protisměru ve výjezdu z Těšnovského tunelu, přičemž tak v přímém úmyslu limitoval prostor k projetí právě vyjíždějícímu motorkáři.

Motorkáře v té době honila jiná policejní hlídka a nahnala jej do tunelu, přičemž se s obžalovaným Vaicem domlouvala služebním radiem. Výsledkem manévru bylo vážné zranění motorkáře a zničení služebního auta a motorky.

Nutno podotknout, že motorkář, jakýsi pan Berka, nebyl pro policisty neznámým člověkem, nýbrž jej honili a buzerovali již opakovaně. V inkriminované době měl, díky předchozím incidentům s policií, motorkář zákaz řízení.

Na přiloženém videu vidíme motorkáře, jak se rychlostí cca 80-90 km/h blíží k výjezdu z tunelu, když v tom mu zákeřně bez předchozího upozornění úmyslně vjel do protisměru policista s cílem jej zastavit. Motorkář neměl šanci zabrzdit, i když se o to asi 2 sekundy notně pokoušel a odhadem cca v rychlosti 50 km/h narazil do předního blatníku policejní Oktávky. Následkem výše uvedeného policejního honění byla škoda na zdraví a na majetku.

Chtěl bych se především zamyslet, nad podstatou činu policisty.

Z okolností je zřejmé, že Berka byl pro policii „známou firmou“ a že mezi ním a určitými příslušníky policie existovalo něco jako vyřizování účtů. Berka policajty provokoval a policajti na tuto hru přistoupili a zjevně měli chuť si s ním poměřit pindíka, kdo ho jakože má většího. Z pohledu Berky je to nerozum a hloupost, možná projev nějaké poruchy osobnosti, z pohledu policistů jde ovšem o čirý akt nezákonnosti a zvůle. Ačkoli mnoho příznivců fízlí buzerace bude tvrdit opak, proto si policii z daní neplatíme, aby si oni konejšili raněné ego a vyřizovali si osobní účty prostřednictvím zneužívání svých pravomocí. Je rovněž otázkou, zda toto puzení k pomstě na člověku, které z celé akce čiší na 100 honů, je v souladu s tím, že každý policista má před přijetím do služby projít psychotesty, které by nejrůznější emocionálně nestabilní jedince a psychopaty měly eliminovat. Jsou tyto psychotesty vůbec takto nastaveny? Asi by bylo na čase, aby se nějaká organizace o validitu, spolehlivost a cíle těchto psychotestů měla začít zajímat a zpřístupnit je široké veřejnosti, protože soudě dle zveřejněných policejních excesů má člověk dojem, že tam naopak samí mstiví emocionálně nestabilní psychopati jsou.

Z pohledu policisty Vaice, který úmyslně najel do cesty motorkáři, jde nejen o zcela nepřiměřený policejní zákrok. Policista s ohledem na svoji praxi a informace, které měl v tu dobu k dispozici, musel být a také byl srozuměn s tím, že zákrokem může způsobit motorkáři smrt. Příslušníci policie dokonce ve svědectví tuto informaci sami podali, když uvedli, že muž na motorce „jel nepřiměřenou rychlostí, a že kdyby jel přiměřeně tak se škoda na zdraví a majetku nestala“. O nepřiměřené rychlosti tedy policista prokazatelně věděl. Ze své praxe musel též vědět, že najetí do cesty motorkáři mu může způsobit smrt. Nejde tedy jen o ledajaké nezákonné jednání ale přímo o pokus o vraždu minimálně v nepřímém úmyslu. Přitěžující okolností je také to, že totožnost motorkáře byla policistům známa, a tudíž nebylo zapotřebí provádět riskantní zastavovací manévry. Policisté jej mohli sebrat v klidu později. Policistům bylo známo také to, že jmenovaný v minulosti nebyl viníkem žádných dopravních nehod, což opět znamená, že neexistovalo žádné nebezpečí z prodlení, kvůli kterým by příslušníci policie museli ohrožovat bezpečnost a plynulost silničního provozu.

Že se z mého pohledu nejedná o právnický výmysl, můžeme dovodit také z toho, jak soudy zacházejí se situací, která je opačná, tedy kdy v dopravní situaci je ohrožen policista a nikoli civilista. Není to ani 3 týdny, co Krajský soud v Hradci Králové poslal na 10 let za mříže jistého Vitalijuse Červonikovase za trestný čin pokusu o vraždu. Jmenovaný pravděpodobně ukradl v Rakousku vůz BMW, přičemž následně došlo k policejnímu honění a pokusu o zastavení vozidla tím způsobem, že si policista stoupnul doprostřed silnice a pokusil se, navzdory zákonům pana Newtona, učinit dopravní zátaras z vlastního těla a automobil tak zastavit. U Červonikovase se podobná aktivita nesetkala s pochopením a kupodivu nepřizpůsobil rychlost vozidla faktu, že před ním policista stál. Policista pak na poslední chvíli uskočil a vůz BMW jej zachytil zrcátkem. Asi těžko se lze vžít do pozice onoho zloděje, ovšem jako polehčující okolnost bych zde viděl nikoli mladý věk, jak vtipně konstatoval soudce, nýbrž kupříkladu možnou panickou reakci. To, zda taková panická reakce byla možná, by (možná) mohlo odhalit psychologické vyšetření, jenže víme, jak vyšetření psychology v 99,9% případů dopadají: odsouzený vrah…pardon … obžalovaný si musel být vědom závažnosti situace a chladnokrevně šlápl na plyn. Že by si spletl pedály, nepřipadá v úvahu… Psychologie je poměrně neexaktní věda a dobře se na ní vydělává, pokud nemáte skrupule.

Skutečně pan Červonikovas jednal tak chladnokrevně? A jak chladnokrevně jednal nstržm. Vaic? Čtenáři nechť si na to odpoví sami. Jak se tyto 2 případy liší z pohledu kvalifikace samotného trestného jednání? To, že jeden byl policista ve službě a druhý zloděj, který ukradl BMW? Z právnického hlediska jsou tyto 2 okolnosti pro spravedlivé posouzení zcela irelevantní, respektive skutečnost, že byl Vaic policistou, by mohla být v jistém smyslu i okolností přitěžující, neboť mu trestné jednání usnadnila a tudíž je jeho společenská nebezpečnost vyšší. Osobně, přestože žádné nezákonné aktivity neplánuji, se v ČR daleko více cítím být ohrožen policií a jejími příslušníky, než zloději aut a piráty silnic.

Nutno ovšem říct, že kdyby šlo jen o behaviorální exces jednoho policisty, vrahem může být zcela libovolně kdokoli a to, že se vrazi (objektivně dokonce ve zvýšené míře a to mluvím o usvědčených vrazích) vyskytují mezi policisty, by nikoho nemělo překvapovat. Je také logické a legitimní, že Vaic využívá svých zákonných ústavních práv k vyhnutí se trestu za svůj čin. Není to on, kdo má prokazovat svoji nevinu. Je sice trochu tristní, že za projevy typu „kurva kundo…“ se policisté asi trestu nevyhnou a za projevy zjevně nepřiměřeného násilí odejdou od soudu bez trestu v okamžiku, kdy za principielně stejný čin běžný občan vyfásne 10 let natvrdo.

Co je ovšem velmi alarmující, je reakce Vaicových kolegů i policejního prezidia. Policejní odbory konají demonstrace a před soudní budovou se procházejí jak protiromští aktivisté v Janově. A že je to byl průvod, který byste vzezřením účastných individuí od drogového násilnického gangu těžko rozeznali! Zvlášť ten s plnovousem, co vypadal jako frontman ZZ Top, mě dostal. Myslím, že setkání s ním musí ve všech zákona dbalých občanech vyvolávat respekt k policii. Osobně to považuji za jasné překročení zákona. Jde vlastně o vydírání, kdy policisté hrozí, že se svoji práci nebudou dělat pořádně, když Vaic bude odsouzen. Například stejně by si mohli počínat i lékaři, když by demonstrovali za svého kolegu, který chyboval. Mohli by hrozit, že pokud jej odsoudí, budou operovat schválně špatně i ostatní pacienty. Tohle je prostě vrchol policejní drzosti.

Spolu s policejními odbory se vyprofilovalo i policejní prezidium, kdy doslova uvedlo, že nepostaví mimo službu policistu i kdyby byl odsouzen. Jinými slovy, vedení Policie ČR předem řeklo, že bude srát na zákony této země, neboť policistou může být pouze člověk bezúhonný, čili pokud by policie platila ve svých řadách kriminálníka, dopouští se porušení zákona o policii a rovněž další související majetkové trestné činnosti úmyslně spáchané tím, že takového člověka ve svých řadách platí z peněz daňových poplatníků. Vedení PČR se tak před zraky českých občanů postavilo nad zákon, což považuji za projev mimořádné drzosti a nadutosti.

Není třeba připomínat, že podobné chování by v právním státě vyvolalo okamžité odvolání vedení policie. Jenže my už dávno nejsme v právním státě. Pár gaunerů v uniformě nám tady hodně přerostlo přes hlavu.

11. 10. 2018 Challenger

Související články: