Zkušenosti: Peugeot 5008

Featured Image

Kdysi dávno jsem na tento web psal, že jsem koupil ojetýho Peugeota 406 f sedanu a f 2.0 HDI a že jsem s tím celkem spokojen. Poté, co mi auto ukradli, jsem pořídil opět Peugeot 406, ale f kombíku a f 2.2 HDI.

V posledním roce se auto stalo žroutem náhradních dílů a bylo na čase se s ním rozloučit. Nové auto jsem vybíral zcela racionálně a bez emocí. Má sloužit pro potřeby rodiny za účelem svižného přesunu z bodu A do bodu B. Neřešil jsem výrobce, design, barvu, ani počet prvků zadní nápravy. Řešil jsem velikost vozu, motor a kufr. Chtěl jsem MPV, protože do auta furt cpu děti a zavazadla a u nízkého kombíku mě z toho bolela záda. Řešil jsem taky cenu. Volba padla na Peugeot 5008. Tak jsem si pro něj šel.

Auto bylo vyrobeno v roce 2016 a podle tacháče mělo najeto 6 km. Nevím, o kolik bylo stočeno, neřešil jsem to. Interiér vypadal zachovale a rez ještě nezačala hlodat. V autech se moc nevyznám, takže nevím, jestli to nebylo někde bouchlé. Prohlídku mechanikem se mi nechtělo platit, riskl jsem to.

Profesionální recenze vždy začínají popisem auta a hodnocením designu. Přijde mi to úchylné. Pokud by vás auto zajímalo, předpokládám, že si ho půjdete někam prohlédnout a dokážete si sami zhodnotit, zda se vám líbí. Předpokládám také, že si dokážete zhodnotit, jakou prioritu má pro vás design při pořizování auta.

Kdo si jde pro Peugeota, jde si pro naftu. Na výběr je 1.6 a 2.0 HDI. Slabší motor jede příjemně, ale auto váží 1,6 tuny, takže v rychlostech nad 100 km/h zrychluje vlažně. Rád na silnici prasím, tak jsem vzal ten druhý. Pokud by byl k mání ještě větší a silnější motor, šel bych do něj.

Motor má 110 kW, takže žádná velká sláva, ale na malé praseníčko to stačí. Stará dva dvojka působila jako Usain Bolt, který zaspí na startu, ale po padesáti metrech se do toho opře. Nový dvoulitr táhne z nižších otáček, bez znatelného turbokopance a s menší turbodírou. Je živější, vytáčí se ochotněji a bez teatrálních zvukových efektů. Subjektivně se zdá, že to moc nejede, dokud se nepodíváte na tachometr a nezjistíte, že tam máte 160 km/h. Nejnižší použitelné otáčky jsou cca 1400 RPM, pak už to motoru přestává chutnat. Na volnoběh nejsou cítit žádné vibrace. Pokud byste postavili na palubku kafe, hladinka se ani nehne. Maximálka je díky velké čelní ploše necelých 200. Nejvyšší rozumně použitelná rychlost je cca 165. Spotřeba? Nepouštím otáčky pod 2 000 a často podřazuji. Ve Skandinávii palubní počítač ukazoval 5,6, doma jezdím za 6,1. Nic moc, co? Ale já se vám, přátelé, přiznám k jedné věci – spotřeba je mi u prdele.

Převodovka je manuální šestistupňová. Chtěl jsem automat, ale ten se z nepochopitelného důvodu montuje pouze k jedna šestce. Pokud bych měl říci, co za jízdy dělám nejraději, hned po předjíždění předpisově jedoucích aut je to řazení. Rychlostní stupně se řadí skvěle. Jde to lehce, přesně a bez otravného zadrhávání a la koncern. Výjimkou je zpátečka, která se řadí doleva dopředu. Pokud se pekelně nesoustředíte, je velká pravděpodobnost, že vám tam sko

í jednička. Jednou jsem stál z kopce proti zdi a omylem zařazená jednička mi způsobila kontaminaci trenek. Rychlostní stupně jsou – jak jinak – laděny hodně do těžka. Při dálničním limitu dle tachometru (v reálu cca 123 km/h) motor točí na šestku asi 2 250 RPM. Pětka je zpřevodovaná stejně jako ve 406, tj. při stejné rychlosti točí nějakých 2 600 RPM. Proti 406, která měla nesmyslně krátkou jedničku až trojku a dlouhou čtyřku a pětku, jsou zde rychlostní stupně poskládány rovnoměrně. Řadící páka je umístěna dodávkovitě vysoko, takže pokud máte při jízdě pravý úd na volantu, je pěkně v dosahu. Jestliže se při jízdě drbete v rozkroku, budete řadit s prodlevou.

Brzdy fungují opravdu dobře, oproti staré 406 je to nebe a dudy. Na rozdíl od jedničkových oktávek se dají rozumně dávkovat. Nevím, zda brzdy při opakovaném užívání vadnou, z Grossglockneru jsem zatím nesjížděl a nemám to v plánu.

Podvozek již není rozšafně měkký. Díry na šestnáctipalcových pneumatikách žehlí slušně, avšak s tlumeným boucháním. Zpětná vazba od kol je nulová. Auto se v zatáčkách trochu naklání, což je u tohoto typu karoserie pochopitelné. Proti Mondeu III nebo Focusu II se podvozek pohybuje v nižší lize. Moje auto ale jezdí převážně po dálnicích a silnicích 1. třídy. Pokud vás zajímá, kterak s naftovým MPV vymetat děravé silnice nižších tříd, tady se to nedozvíte. Já žádnou oblíbenou okresku, kde bych trávil víkendy, nemám. Takže vám ani nepovím, jak se auto chová na limitu, zda je nedotáčivé, nebo se rovnou překulí na bok. Celkově mám dojem, že řídím spíše těžkopádnější kombík než stěhovací krabici. Prodejce mi půjčil i model 3008 a tam jsem se nemohl zbavit pocitu, že sedím jako kočí na kozlíku formanského vozu. Jakoby hmota auta pode mnou byla větší než hmota po stranách. Jinak je zajímavé, že u typu 3008 zkombinovat motor 2.0 HDI s automatem lze.

Peugeot má automatickou elektrickou parkovací brzdu, která zároveň funguje i jako hill assistant (podržvůz f kopci). U auta této třídy se jedná o super věc, protože se o ručku nemusíte starat. Prostě zastavíte, vypnete motor a ono to zabrzdí. Zapnete motor, šlápnete na plyn a ono to odbrzdí. Kdo jezdí rád bokem, není zde cílovou skupinou.

Co tam je za výbavu? Majitele dvacetiletých sedmičkových BMW zřejmě neohromím, ale mně zase všechno funguje. Je tam autorádio s CD, USB a bluetooth, automatická dvouzónová klimatizace, automatická světla, LED denní světla, automatické stěrače, okýnka f elektrice, tempomat, alarm, superzamykání, integrované roletky v zadních dveřích a zmíněná elektrická ručka.

Před řidičem se nachází analogový otáčkoměr, tachometr, palivoměr a teploměr chladící kapaliny. Ručičky se pohybují zleva doprava. Tachometr je cejchován jen do 220 km/h, takže jednotlivá

ísla nejsou nahuštěna u sebe a rychlost lze dobře odečítat. Proti staré 406 schází teploměr oleje, což je chyba. Volant má přiměřenou velikost a tloušťku, je zcela kulatý a nejsou na něm žádné ovládací prvky mimo klaksonu. Ovládání rádia a klimošky je analogové. Píšu to proto, že dnes už žádná z výše uvedených věcí není samozřejmá. Páčky pod volantem pochází ze starých Peugeotů. Profesionální recenzent by jim vytkl zastaralost, ale mně to je fuck. Lemování budíků a hlavice řadící páky jsou prémiově pochromované, takže za sluníčka se pěkně lesknou a hází na řidiče laškovná prasátka. V případě budíků se jedná o plastový fake. Jinak se v interiéru nenachází žádné dekory, které mají za úkol imitovat dřevo, titan nebo karbon. Páčky otevírání dveří jsou kovové. Přihřátý auto moto redaktorek by napsal, že palubka je vytesána z heboučkých měkoučkých mazlivých plastíčků. Směrem dopředu je dlooooouhá, takže když vám k čelnímu sklu sjede třeba telefon, potřebujete na jeho přisunutí bidlo. Předpokládám, že v příští verzi bude sklo končit u světlometů a do motoru se poleze z kabiny. Středový tunel je dost masivní, protože dneska frčí tankistický interiér. Kdo má koule jako bejk a potřebuje řídit s roztaženýma nohama, ten bude mít problém. Já držím nohy víceméně rovnoběžně a s tunelem nekoliduji.

Levá páčka ovládá blinkry a světla. U blinkrů funguje trojblik. Kolečko na zapínání světel, které má koncern debilně umístěné kdesi vlevo u kolena, u Peugeotu nenajdete. Na místo toho se světla a mlhovky aktivují kroutítky na páčce. Pokud máte kroužek v poloze auto, po startu se automaticky zapnou světla s tím, že se samy přepínají LED světla denního svícení a potkávačky. Funguje to spolehlivě a není nutno se o to starat. Dálkáče se zapínají i vypínají pohybem páčky k sobě. Potkávačky nesvítí příliš silně, u dálkáčů je situace dobrá. Uvažoval jsem o xenonech, ale bylo mi líto příplatku a obával jsem se zvýšených nákladů na výměnu žárovek. Předpokládám, že u dalšího auta už budu mít pouze ledky a těším se na to.

Pod blinkry je páčka tempomatu a omezovače rychlosti. Na rozdíl od koncernu mi ovládání tempomatu přijde použitelné. Tempomat není adaptivní a Peugeot ho stejně jako lane assistanta ani nenabízí. Omezovač rychlosti vás nepustí přes navolený limit, při prošlápnutí plynového pedálu na podlahu se funkce deaktivuje.

Na pravé páčce je ovládání stěračů a ostřikovače. Stěrače stírají proti sobě, takže máte setřený pravý horní roh skla, který potřebujete, a nemáte setřeno sklo za vnitřním zpětným zrcátkem, kde to nepotřebujete. Automatické stírání je příliš akční, takže stěrače poustí zbytečně rychle. Aktivuje se pohybem pravé páčky dolů, tedy jako když v jiném autě chcete jednorázové setření. Pokud posunete páku nahoru, je tam klasické stírání s třemi polohami. Výrobce předpokládal, že automatické stírání nepotřebuje deaktivaci, protože uživatel k němu bude přistupovat stylem zapni a zapomeň. Vypnutí tedy musí probíhat posunutím páčky nahoru do módu cyklovače a pak zpět do polohy nula. Je to trapné a měli to nechat jako ve 406, kde byl automat v první poloze nahoře místo cyklovače.

Pod páčkou ostřikovačů je ovládání rádia a hands free. Rádio umí přehrávat MP3. Pokročilejší formáty jsem se neodvažoval vyzkoušet. Spárování rádia s mobilem je OK. Pokud vám někdo během jízdy zavolá, hlasitost zvonění rve uši i membrány repráků a nedá se to rozumně nastavit.

Ovládání klimatizace pokládám za zdařilé. Výdechy pro zadní řadu jsou umístěny v B-sloupcích a nikoliv na konci středového tunelu. Tlačítka ovládání oken a zrcátek jsou dobře přístupná ve dveřní opěrce. Na rozdíl od staršího Peugeota se skla vytáhnou nahoru i po zhasnutí motoru. Příplatkové superzamykání umí vytáhnout zapomenutá skla při zamknutí auta dálkáčem. Samotné superzamykání funguje tak, že zamkne auto a odpojí zámky. Do auta se pak dostanete leda okýnkem a nejde si otevřít ani zevnitř. Auto disponuje elektrickou dětskou pojistkou, která se ovládá ze dveří řidiče.

Odkládací prostory jsou proti českému etalonu hrubě podceněny. Do bočních dveří se velká PET láhev sice vejde, ale blbě se tam cpe. Držák na kelímek je pouze jeden a posunutý mezi sedadly tak dozadu, že byste potřebovali loketní kloub ohýbací i dozadu. Ve středovém tunelu je velký prostor typu popelnice, kde se rád hromadí všelijaký bordel. Nad rádiem je odkládací přihrádka jako dělaná na mobil – pokud by se tam nějaký dnešní mobil vešel. Přihrádka před spolujezdcem je zoufale malá, do jejího prostoru zevnitř z palubky zasahuje nějaký kulovitý útvar.

Sedačky jsou spíše tvrdší a mají nějaké to boční vedení. I při nejnižší poloze sedačky při nástupu a výstupu boční vedení hoblujete zadkem. Jsem zvědav, kdy to ztratí tvar a funkci. Já na sedačce sedím jako na židli, tedy vzpřímeně a s nohama mírně dopředu. Není to sice cool, ale nebolí mě pak záda a dobře vidím na silnici. Kšiltovku při řízení nenosím. Zkusil jsem klobouk, ale krempa se vzadu krčí o hlavovou opěrku. Hlavové opěrky mají segment, který se dá vysunout dopředu, takže podpírá krk. Každá přední sedačka má svoji úzkou loketní opěrku. Spolujezdec nemá moc místa na chodidla, protože mu zprava překáží podběh kola a zleva je ten zbytečně masivní tunel.

Vzadu jsou tři stejně široké sedačky. Každá má skvěle přístupný ISOFIX. Podběhy zadních kol jsou až v kufru, čili šířka ve druhé řadě předčí všechny kombíky. Místa na nohy je dost. Tři normované muže nebo tři dětské autosedačky lze dozadu umístit, ale jsou natěsno. Blbě se pak zapínají pásy. Místa na nohy je dost. Vnitřní velikost nedosahuje prostornosti Sharanu (Alhambry), ale za jeho cenu si koupíte dva Peugeoty. Pás pro prostřední sedadlo je integrován ve střeše. S každou sedačkou se dá šoupat v podélném směru a lze sklápět opěradla směrem dozadu. Na opěradlech předních sedaček jsou zezadu sklopné stolečky jako v autobusu. To abyste měli další místo, odkud vymetat drobky.

Kufr je o fous větší než u superbu f kombíku, pičo. Vzduch s sebou nevozím, protože neustále převážíme nějaké krámy. Dvě velké tašky. Dvě menší tašky. Pět malých taštiček. Bundičky. Botičky. Svačinky. Dětské kolo. Dětské odrážedlo. A pak moje dvě trička a trenýrky. Roletka kufru je příjemně vysoko, takže můžete vršit krámy na sebe a poberty to neláká. V podlaze kufru jsou dvě přihrádky, které u sedmimístné verze slouží pro schování třetí řady sedadel. Podlaha kufru je tím pádem proti podlaze v kabině výše, takže věci z kufru mají sklon padat za zadní sedadla. Na opěradlech zadních sedaček jsou proto takové padací mosty, které tomu zamezují. Další nevýhoda dvojité podlahy spo

ívá v omezené nosnosti krycích panelů. Není dobré si na to klekat, takže se pro vzdálenější zavazadla musíte plazit.

Otvor pro tankování je oproti většině aut nalevo. Má to výhodu v tom, že všichni se na pumpě cpou ke stojanu zleva, zatímco vy přijedete v poklidu zprava. Pro řidiče je pozitivní, že při tankování nemusí obcházet celé auto. Nepříjemné je, že řidič otevírá dveře směrem ke stojanu, takže si musí při nájezdu nechat místo. Nádrž pojme 60 litrů dehtu. Otvírání nádrže je trochu retro, protože se odklopí deklík a vnitřní víčko se odemyká klíčem. Nedá se to otevřít dálkově z kabiny. V hrdle nádrže je udělátko, které by vám mělo zabránit natankovat benzín pro případ, že jste nesvéprávní. Má to za následek, že nelze tankovat z kanystru. Musíte si standardní hubici plastového kanystru oblepit lepící páskou, abyste ji ztlustili na úroveň tankovací pistole.

V interiéru se nacházejí celkem tři zásuvky, jedna vepředu, druhá na konci středového tunelu a třetí v kufru. Mám příruční vysavač, který je napájen z těchto zásuvek a je to praktické.

A-sloupky zasahují do výhledu a i přes relativní subtilnost dokážou leccos schovat. Je třeba si na to dávat pozor. Kapota auta je natolik skloněná, že není z kabiny vidět. Vzhledem k tomu, že nemám na autě žádné senzory, je nutno při parkování vzdálenost vpředu pouze odhadovat. Páté dveře jsou včetně skla prakticky svislé, takže se couvá docela dobře. Pokud couváte na parkovišti před Hornbachem, neustále vám za zadkem chodí nějací debilové, kteří se spoléhají na to, že je vidíte. Senzory by se tedy hodily i dozadu.

Kapota nemá oproti 406 plynové vzpěry. Pro výměnu žárovek je v motorovém prostoru dostatek místa. Mezi kapotou a čumákem auta je mezera široká na prst, kudy při jízdě v dešti chčije do motorového prostoru. Dal jsem tam nějaké těsnění, které chcaní snižuje na přijatelnou mez. Motor má zespoda kryt, který na rozdíl od 406 neupadává.

Všechny dveře se otevírají klasicky. Pokud je zavíráte, nebojte se s tím bouchnout. Zejména to platí pro páté dveře, se kterými se musí třísknout jako u žigulíku. Celková kvalita zpracování je ale docela slušná, na rozdíl od 406 se už nebojím o ztrátu nárazníků při běžné jízdě. Je zajímavé, že přední blatníky jsou plastové.

Auto nemá žádné rezervní kolo. Místo toho je tam kompresor s lepením, který jsem naštěstí dosud nemusel použít. Původně byla rezerva pod kufrem zvenku, ale od roku 2015 je tam nádržka na močovinu. Otvor pro dolévání je v kufru, což svědčí o tom, že to tam výrobce dodatečně nabastlil. Celá ta věc je tam proto, aby motor plnil EURO 6 a vypouštěl tedy kyslík s květinovou vůní. Co myslíte, jaké emisní normy splňuje velká kontejnerová loď? S kolika auty je srovnatelná?

Vůz obsahuje stop start kurvítko. Sice startuje docela svižně, ale vypíná i studený motor. Tlačítko pro deaktivaci fíčury je umístěno vlevo pod volantem, aby se proboha nedalo příliš snadno nahmatat. Příště by mohlo být v kufru či motorovém prostoru. Za dobu, co auto mám, mi dvakrát chcíplo a musel jsem ručně nastartovat. Nevím, kolik emisí jsem při tom ušetřil. Na můj dotaz o možnosti trvalé deaktivace prodejce odpověděl, že systém je skvělý a tato operace jaksi není zahrnuta v jejich servisních úkonech. V autě je zamontován rádce, který vás neustále nabádá, abyste řadili nahoru a jezdli na nízké otáčky. Předpokládám, že další generace už bude mít rovnou omezovač ve dvou tisících. Vyšší otáčky jsou totiž neklamným projevem toho, že nešetříte přírodu, hlučíte a chystáte se spáchat trestný čin předjíždění. Auto dále obsahuje několik kruciálních udělátek s limitovanou životností, jako je turbo, EGR ventil, FAP filtr a dvouhmotový setrvačník. Předpokládám, že jejich výměnu bude řešit šťastný druhý majitel.

Do motoru se leje olej 0W-30, který musí splňovat jakousi pežotí normu. Na českém trhu jsem aktuálně našel tři oleje, které požadavky Peugeotu splňují a všechny jsou nepříjemně drahé. V současné době mám najeto 20 tisíc km a olej jsem už jednou měnil. Standardní interval pro výměnu je 30 tisíc km.

Co říci závěrem? Necítím se jako zapřísáhlý pežotista, ačkoliv už vlastním třetí auto této značky. Na rozdíl od doby, kdy jsem kupoval první 406, už mám více zkušeností s jinými vozy. Soudím, že u aut je situace podobná jako v mezinárodním hokeji, kdy horší státy jdou nahoru a výkonnost celé skupiny se srovnává. Korejci ušli za posledních 15 let velký kus cesty. Francouzi zahodili své tradiční rysy a snaží se působit jako Němci. Na těch autech už nenajdete nic evidentně fórovýho. Nevím, co se skrývá pod povrchem, ale např. u motorů 2.0 HDI jsem nikdy žádné veřejně známé problémy nezaznamenal. Naopak u značek, které dobyly úctu české hospody, se projevuje katování kostů. Třeba taková Octavia III. vypadá zvenku docela důvěryhodně, ale zevnitř je to obšlehnutá O II. s tím, že materiálem již není plast, ale tvrdý recyklovaný papír.

Peugeot 5008 není auto pro nadšence, ale pro efektivní stěhování rodiny na delší vzdálenosti. Auto jede v rámci naftového mainstreamu tiše a kultivovaně, což v řidiči vyvolává uklidňující a antiprasící efekt. Pro zážitkové jízdy je tedy potřeba vyhledat něco menšího, lehkého, s točivým benzínovým motorem, krátkými převisy a nepřefouklým kufrem – třeba tohle.

P.S.: nemotoristické užití vozu jsem nezkoušel, neb vozím děti.

04.09.2016 Slušňák


Související články:


12345 (87x hodnoceno, průměr: 2,06 z 5)
11 137x přečteno
Updatováno: 4.9.2016 — 21:45
D-FENS © 2016