Recenze Ford Fusion 1.6 74 kW – zkušenosti po 2 letech

Je mi skoro 30 let, jsem svobodný, bez závazků. Bydlím na jižní Moravě. S tímto autem jsem ujel za dva roky asi 58.000 km, nemusel jsem řešit žádnou fatální závadu, která by mi znemožnila jízdu. Proč tedy tolik kilometrů za tak krátkou dobu?
Hodně cestuji, z ČR jsem se podíval třeba do 300 km vzdáleného Liberce a letních Jizerek, do Prahy do muzeí, na bunkry v Králíkách a u Ostravy, navštívili jsme i zimní Beskydy a taky i Lednicko-valtický areál. Občas jsem jezdil i za sportem do Brna. Měl jsem tam i krátkou známost svého času, poznali jsme se v bazénu Lužánky.

V Rakousku jsem si vyjel a sjel Glossglocknerskou-vysokoalpskou silnici, což je sen od dob, co jsem hrál NFS III: Hot Pursuit, kde jsem se v žlutém Lamborghini proháněl po horách. Splnil jsem si dětský sen a užil si akceleraci až na podlahu a brždění očima při sjezdu z kopce. Větší radost jsem měl z výhledů než absence Lamba.

Když už je řeč o horách, tak zmíním i průsmyk Stelvio v Itálii, který končí ve Švýcarsku. Den na to jsem navázal průsmykem Silvrettou a poslední den to byl Timmelsjoch, který leží na hranici Rakouska a Itálie u městečka Sölden v Tyrolsku. I tam jsem si užil akceleraci a tu svobodu.

Mám i svůj oblíbený alpský okruh, začínající od jezera Traun u Gmundenu, vedoucí přes Gosauské jezero poblíž Hallstattu s výhledem na Dachstein, pokračující dále přes průsmyk Koppen a končící u městečka Liezen. Dokonce znám objízdnou trasu horami, abych se vyhnul placenému Bosruckému tunelu, když se vracím zpět po dálnici. Ten jsem si dal 3x během dvou let.

Jakožto fanda do druhé světové války, nevynechal jsem koncentrační tábor Mauthausen poblíž města Linz. Když už je řeč o muzeu, mohu doporučit i muzeum Arnolda ve vesničce Thal poblíž městečka Graz. Malé, ale pěkné.

Samozřejmě jsem s tímto autem byl u moře, poprvé v Lignanu v severní Itálii, pak dvakrát i v Chorvatsku, a sice na ostrově Krk a podruhé s bývalou přítelkyní u Splitu, v NP Krka.

A cestou zpátky přes Slovinsko, jezero Bled s kostelíkem uprostřed jezera má taky co nabídnout a výjezd na horu Mangart v úzkých uličkách zvedá míru adrenalinu. Cestou tam ze Slovinka do Itálie minete dvojici jezer Lago di Fusine, po sjezdu z hory zase se můžete vykoupat v jezeře Lago di Predil.

Jsem i sportovec, oblíbil jsem si ferraty za Vídní poblíž hory Schneeberg, což je hodinka a půl cesty z domu. A taky v Primarku se dobře nakupuje a vánoční trhy mají svou atmosféru.

Úvodem jsem nemyslel cestovatelský blog, ale abyste pochopili, že lze „jet Fordem tam i zpátky“

VYBÍRÁME AUTO

Měl jsem čtyři podmínky:

a) spolehlivost a nízké provozní náklady
b) doložitelná servisní historie
c) benzín – převažují krátké trasy do práce
d) mladší auto, cena do 100 000 Kč.

Měl jsem vytipovanou starší BMW E46 jako ze hry Need for Speed Most Wanted, ale najít slušný kus by stálo víc peněz a nebyla by splněna čtvrtá podmínka. Měl jsem strach z cen náhradních dílů, protože to byla jiná čísla než u Škodovky, když jsem se tak koukal.

Dále jsem měl v merku domovský koncern, protože dosavadní auta byla škodovky, před Fabii 1.4 MPI 50 kW z roku 2001 byla ještě Felicia s drobek menším motorem a o dva roky mladší.

Do hry vstoupila dvojková Fabie, jenže v nabídce to buď byl motor 1.2 HTP, což po zkušenosti z firemních aut nepřipadalo v úvahu, dále převažují diesely a najít zachovalou Škodovku s benzínovým motorem 1.4 už bylo nad 100 000 Kč.

Jejím konkurentem byla ještě Octavia II, s motorem 1.6 MPI, jenže tohle je auto, co se stále ještě krade (i když už na díly), je vysoké riziko stočenky/bouračky a jezdí s tím každý. Také mnohdy vysoký kilometrový nájezd…

Tak jsem oslovil bývalého kolegu, který mi doporučili jiní bývalí kolegové, že tahá auta ze zahraničí. Oslovil jsem ho a dostal jsem tip na Forda Fusiona. Po zkušební jízdě jsem si řekl, že do toho půjdu.

PROČ TOHLE AUTO?

Recenzí na tohle auto je docela poskrovnu, takže jsem šel tak do toho s mírnou nedůvěrou. Nicméně nikdo nic nepíše o žádných fatálních závadách. Později jsem zjistil, že v TÜV reportů se to auto umísťuje každoročně v horních příčkách. Je to něco jako obdoba české STK. Po dvou letech mohu potvrdit, že auto je docela levné na provoz, více o tom níže. Sice jsem o tom v tu chvíli nevěděl, ale první podmínka splněna.

Auto je po staré paní z Rakouska. Mám kompletní servisní knížku. Nelenil jsem, protože z němčiny jsem maturoval a vyrazil do 40 km vzdáleného města si ověřit kilometry a stav. K mému překvapení jsem dostal ještě kopii původní faktory, takže co bylo v knížce, sedělo. Vím, kdy byly rozvody, kdy se měnil olej, kdy byla kontrolována klima, kdy se měnila brzdovka. Dokonce i ten technik si to auto pamatoval. Další podmínka splněna.

Je to benzínový motor o výkonu 1.6 74 kW. U Focusů klasika, u Fusionů vzácnost. Podmínka splněna.

Ročník 2007, kupní cena 85 000 Kč, stav kilometrů byl 119 000. Poslední podmínka taky splněna.

Výbava mého vozu zahrnuje přední a boční airbagy, elektrické ovládání zrcátek a oken, střešní okno, klimatizaci, ABS, vyhřívaní sedadel. Navíc lze ještě mít i ESP, přední vyhřívané okno, automatickou klimatizaci a palubní počítač.

OBECNÝ POPIS, OBECNÉ VÝHODY A NEVÝHODY

Podle mého názoru je tohle auto docela přehlíženo. Co jsem se tak díval, první kusy z roku 2003 se prodávají i od 30 tisíc, ty nejlepší a zachovalé atakují i přes 100 000 Kč, což si troufne tak leda autobazar. Obvyklá cena slušných zachovalých aut se pohybuje okolo 80 tisíc korun.

Z benzínové nabídky můžete mít základní motor 1.25 Duratec, ale ten nechcete, protože to auto opravdu pak netáhne. Dalším a nejčastějším kandidátem je 1.4 Duratec o výkonu 59 kW, což může být, klidnému řidiči to bude stačit. A vrcholem a to nejlepší je motor 1.6 Duratec o výkonu 74 kW, ten samý, co se hojně objevuje v dvojkových Focusech.

Z dieselové nabídky jsou motory dva, a sice 1.4 Duratorq a 1.6 Duratorq, oba pod označením TDCi. Těch je dost a prodávají se v dnešní době za směšnou cenu, ale tento větší motor taky nechcete, protože proslul nechvalně vysokou poruchovostí. Možná pokud budete mít plně doloženou servisní historii, tak prosím, ale tím pádem Fusion ztratí část své spolehlivosti.

Výhodou tohoto auta je přesně to, že má vyšší světlou výšku a vyšší posez, což v této střední třídě, je málo aut.

Lze najít hodně zachovalých exemplářů, které si drží cenu, která klesá pomalu. A jezdí jich po silnici málo. Chci říct, že na rozdíl do Škodovky budete mít jednodušší výběr a větší šanci najít slušný kus.

Mimochodem ve své době ta auta stála jako nová asi 400 000 Kč,

Nevýhodou na druhou stranu je nulová společenská prestiž. Toto auto má přezdívku „důchodcovské“, protože většinu populace tvoří občané 50+, nikoliv aktivní třicátníci. Občas jsem tam viděl ještě mladou kočku, ale to byl spíše zázrak. Počítejte s tím, že se budete zpovídat z toho, proč jste si nekoupili „Oktávku v TDI“ nebo něco „sportovnějšího“?

PRAKTIČNOST INTERIÉRU

Sedadlo je výškově stavitelné a rozhodně neměl jsem rozbolavělá záda po tak velkých štrekách.

Sedadlo spolujezdce je plně sklopitelné a tedy můžete vytvořit až skoro dva metry odkládací plochu se sklopenými zadními sedadly, mně ale obvykle sloužil jako jídelní stůl díky plastové výplni spolujezdcova sedadla. A narval jsem tam i ledničku o velikosti metr šedesát.

Ve dveřích je prostor tak akorát na reflexní vestu nebo nějakou škrabku. Klasická velká „PETka“ se tam už nevleze. Je tam sice prostor na „kelímek“, ale není ho jak uchytit, takže jestli nechcete vymývat kafe nebo energeťák někde na benzince, nedoporučuji používat.

Po levé straně pod volantem je malinká schránka, co se hodí možná tak, když jedu do Rakouska a potřebuji si uschovat ústřižek od dálniční známky.

Za to oceníte odkládací kapličku uprostřed palubní desky, nenápadně schovanou, třeba na sluneční brýle nebo parkovací hodiny. U spolujezdce je obří odkládací schránka a za ním se nachází pojistková skříň.

Řidičova sedačka má zezadu textilní kapsu, kde můžete mít třeba autolékárničku po ruce.
Budíky jsou čitelné, zeleně podsvícené, ovládací tlačítka velké. Dokonce ukazatel palivoměru má šipku, to jen aby člověk věděl, na jaké straně se otevírá nádrž.

Velkým plusem je ovládání autorádia pod volantem, nicméně rádio tím nelze vypnout, takže stejně musíte šáhnout po obřím kruhovém vypínači na originálním rádiu Ford 6000 CD.
Velkou zvláštností tohoto rádia je „AUX“ a dám Vám radu, ani ho v tom autě nehledejte. Je to pouze příprava, kdy musíte si sehnat díl s koncovkou a namontovat. V dnešní době je jednodušší koupit FM transmitter než se s tím pracně drbat.

Rádio má i tlačítko „telefon“, spoustu lidí napadne asi připojení Bluetooth, ve skutečnosti je to okamžité ztlumení rádia.

Klimatizace a topení se ovládá velkými kruhovými otočnými vypínači, pod ním je malý odkládací prostor a prostor na kelímek.

JAK SE S NÍM JEZDÍ

Benzínový motor o obsahu 1599 ccm a výkonu 74 kW dovede s autem docela zamávat, protože auto váží asi o 300 kg méně než Focus II.

Do 3000 otáček ten motor je takový línější, nicméně nad 3000 otáček už zabírá a od 3500 otáček už se z něho stává raketa.

Typicky je to znát třeba na dálnici, kdy při 130 km/h točí asi 3 500 otáček na pátý stupeň. Dojedu kamion v levém pruhu a brzdím třeba na 90 km/h a za mnou se stvoří vláček. Kamion uhne, ale auto zrychluje tak docela neochotně, líně. Jenže přehoupne se to magické pásmo 3000 otáček a najednou ožívá, už se mu chce. Stále držím plyn, otáčky atakují 3500 a já prudce letím dopředu, stačí chvilka a máte tachometrových 150 km/h, jen to hvízdne.

Na německém Autobahnu vyzkoušena maximálka na rovině 190 km/h, ještě chvíli a bylo by tam těch 200 km/h, jenže to už cukal s autem omezovač.

Na okreskách rozhodně si svůj krok drží. Je potřeba znát ten motor, předjíždět se na pětku dá taky i se zapnutou klimatizací, pokud mám velký rozhled. Nicméně doporučuji podřadit na „čtverec“ a auto vyletí. V zatáčkách se nijak nenaklání a dobře tlumí nerovnosti.

V lese nebo na polních cestách jsem zkusil i „cross“. Teda je třeba mít na paměti, že je to předokolka, takže od zahučení v blátě mě zachránil jen mráz, že to bláto bylo zmrzlé. Když jsem to přehnal s rychlostí na lesní cestě, tak auto se pořádně rozhoupalo a bylo docela nestabilní. Chci říct, nějaký přejezd po poli to zvládne, ale jestli chcete si hrát na „Colin McRae Dirt Rally“, tak si sežeňte něco jiného.

Na sněhu a ledu se chová nedotáčivě, nicméně při hraní s ruční brzdou lze zažít i „fun factor“. Na horské silnici pod Pradědem jsem sjel kopec od Karlovy Studánky na Vidly, ale naopak už s tím mělo auto problém, stačí prudší zatáčka a bohužel. Ještěže to šlo objet.

Málem bych zapomněl tolik oplývaná spotřeba. Ten výlet do Švýcarska a zpátky přes ty průsmyky včetně dálnice v rozmezí 6,5 litru / 100 km, dálky s konstantní plynulou rychlostí jsem schopen i za 6. Město tak obvykle za 7 litrů, v zimě i 8 litrů.

V létě jezdím na pneu 195/60 R15, na zimu dávám 185/60 R14. Lze obouvat i R16.

Řazení je plynulé, jen zpátečka nemá synchronizaci, takže je potřeba déle podržet spojku, jinak to jde natvrdo přes zuby.

Klimatizace dobře chladí, jen jde slyšet pravidelné cvakání kompresoru. Myslel jsem si, že je to způsobené nedostatkem chladiva, nicméně po googlení jsem se dočetl, že je to normální.

ÚDRŽBA SVÉPOMOCÍ A SERVISNÍ NÁKLADY

Je to ještě auto ze staré školy, takže žádné turbo-foukátko, EGR ventily a start-stop systémy. I údržba je docela snadná, leccos se dá udělat svépomocí.

Začnu žárovkami. Úplně na pohodu někde v noci pustině, do minuty jsem si schopen vyměnit žárovku H4, blikač i obrysovou v hlavním světlometu bez použití jakéhokoliv náčiní a po hmatu bez baterky. Na levé straně to jde snadno, na pravé straně už se trošku podřete o kryt, takže to není tak komfortní, ale jde to. Pro maximální komfort světlomet drží na třech šroubkách, takže lze lehce vymontovat a vyměnit celé. Dokonce po pravé straně pod světlometem se nachází kompresor klimatizace.

Praská mi vždycky pravá strana, takže jednou ročně měním žárovku H4. Používám výhradně Osram, nová stojí asi 200 Kč.

Zadní světlomety už tak rychlé nejsou. Musíte vyšroubovat šroubky, když zvednete víko kufru a zezadu světlometu nahmatat velký šroub s matkou a světlomety vyšroubovat. Velkým negativem a častou kritikou je zatékání vody do světlometů, na první pohled to poznáte podle zamlžených světel. Řešení je snadné – provrtat spodní část světlometu, voda bude odtékat sama. Obvykle přitom i praskne těsnění, bohužel nové se sehnat nedá, leda celá kontaktní plocha světlometu, tato sranda začíná od 1 000 Kč až po originál za necelé 2 000 Kč. Opět jsem vymyslel řešení a tím je žlutá izolepa. A funguje to.

Motorový olej dle výrobce se má měnit po 20 000 km, doporučeno je 15 000 km, když zkrátíte na 10 000, tak se taky nic nestane. Já měním mezi 10 – 15 tisíci. Používám kvalitnější olej Shell Helix, třídy 5W-30, výměna mně přijde včetně filtru Bosch/Mann-Hummel a práce mechanika na 1 500 Kč. A vozím si s sebou asi 1 l oleje, protože do další výměny ho docela dost ubyde.
Mimochodem, žádný počítač interval výměny nehlídá, musíte vy sami.

Vzduchový filtr je uschovaný pod krytem motoru, odděláte tři šrouby, hadici a máte kryt v ruce. Jenže ze spodu je dalších asi 12 šroubků, takže se to trošku protáhne. Měním každou druhou výměnu oleje, což odpovídá 1x ročně, filtr kupuji od Bosche asi za 300 Kč.

U kabinového filtru budete opravdu nadávat, protože tohle mohl vymyslet opravdu jen debil. Ten se nachází pod rádiem. Takže musíte oddělat plynový pedál na třech šroubech, pak vyšroubovat kryt středového tunelu a tam pod ním odšroubovat čtyři malé šroubky. Filtr vyjmete ven a vložíte nový. Jenže ty levné papírové se kroutí a těžko ho tam dostanete, takže je potřeba použít dražší uhlíkový, který pevné okraje a vleze tam snadno. Navíc budete bojovat s nedostatkem místa, tedy uvolněným plynovým pedálem a tou obří trubkou od topení. Měním každý podzim, ten levnější od Filtronu / Bosch cca 300 Kč, ten uhlíkový asi 600 Kč.

Svíčky jsem už měnil, měly by se dělat po 60 000 km. Originální sada všech čtyř kusů od Fordu zn. Motorcraft mně vyšla asi na 800 Kč, musel jsem si ještě dokoupit speciální klíč. Jak máte sundaný kryt motoru, tak odděláte gumové přívody (pozor, jsou očíslované) a už jen šroubujete.

Servis klimatizace už taky proběhl, a sice kompletní vypuštění, naplnění a olej mně stálo tak 2 500 Kč, jako chladivo se používá R134a, odhadem tam patří asi 470 g. Čištění si dělám sám pomocí spreje.

Jinak čekají mě rozvody, až auto bude mít 200 000 km, rozvodová sada bude stát asi 4 000 Kč, jen tak pro zajímavost.

Když to tak shrnu, tak ročně mě auto stojí s výměnami oleje a filtrů a taky prasknutými žárovkami asi 4 500 Kč na servise.

Povinné ručení i po dvou nehodách z minulosti, nejvyšším limitem 111/111 u ČPP (dnes už není nejvyšší) a maximální asistencí asi 7 200 Kč, jednou ročně taky česká DZ, což je dalších 1 500 Kč.

ZÁVĚREM

Pokusil jsem se nastínit své zkušenosti po dvou letech provozu a velmi vysokým kilometrovým nájezdem, za sebe auto hodnotím jako spolehlivé a pokud jste ochotni strpět i to, že nebudete tak „cool“, tak si ho s klidným svědomím můžete koupit.

Vše podstatné už bylo popsáno. Děkuji všem, kteří dočetli až sem a jsem otevřený případným dotazům v diskuzi.

21.02.2021 Moony

Související články: