Jak se měří rychlost v Medonosech

Obec Medonosy leží na silnici I/9, která je starou spojnicí Prahy s Mělníkem, Českou Lípou a směřuje dále na sever až k německé hranici. Silnice I/9 je jednou z nejnebezpečnějších a stavebně nejzanedbanějších silnici I. třídy v České republice. Zahrnuje například nezpevněné krajnice, nepřehledné zatáčky a nebezpečné mostky bez svodidel.

I na této silnici děsu najdeme pár úseků, kde se nehody téměř nestávají Jeden takový je v Medonosech a proto bylo potřeba tam zřídit úsekové měření a měřit rychlost projíždějících vozidel v režimu 24/7.

Sama obec Medonosy se nachází stranou od silnice I/9, která ale leží v jejím správním území a je v celé délce jejího správního území označena jako uzavřená obec dopravními značkami. A to i před zcela sporadickou zástavbu, která je navíc pouze na jedné straně silnice, protože na té druhé je mokřina, do které se občas vyleje Liběchovka. Pohyb chodců po silnici je naprosto minimální. Kolem silnice nenajdete žádné chodníky, žádné přechody pro chodce, žádné veřejné osvětlení. Silnice je široká a vůbec je to ideální místo na výběr daně z tachometru.

O jak kritické místo se jedná, si snadno uděláte představu například z tohoto záběru:

Jak vidíte, tuny oceli tam kolem chodců jen sviští (odkaz odkaz odkaz odkaz, mapy.cz)

K měření je použito kamerové zařízení SYDO Traffic Velocity, které vyhodnocuje průměrnou rychlost v obou směrech mezi dvěma autobusovými zastávkami v úseku dlouhém přibližně 800 m. Začátek měření je na obou koncích asi 100 m za značkou „obec“. Měření není nijak označeno, je prováděno skrytě. Zhruba v polovině měřeného úseku je informativní ukazatel rychlosti, který je po většinu času vypnutý (snižoval by vejvar, dále pochopíte proč).

Zdroj: mapy.cz

Sledovaný úsek je tím výjimečný, že se v něm prakticky nestávají dopravní nehody. Od roku 2007 se v sledovaném úseku stalo celkem 8 nehod, tedy asi jedna za rok a půl. Dvě z toho si vyžádaly lehké zranění. Ani jedna z nich neměla za příčinu nepřiměřenou rychlost a nikdy nedošel újmy chodec.

Zdrojem pro data v tabulce jsou oficiální údaje Policie ČR a Centra dopravního výzkumu dostupná zde.

Popsaná bezproblémová bezpečnostní situace nebyla na překážku policejnímu komisaři npor. Marku Novákovi DiS, vedoucímu dopravního inspektorátu Mělník, aby tento úsek v souladu s § 79 ZPPK 10. dubna 2015 určil pro měření rychlosti městskou policií Mělník a to na první pohled v rozporu s pokynem Policejního prezidia č.j. PPR-28008-1/ČJ-2008-99UD.

Na poměry silnice I/9 je tento úsek nepochybně nadprůměrně bezpečný. Jedná se zjevně o tzv. radarovou past sloužící přednostně k výběru pokut do obecního rozpočtu obcí Mělník a Medonosy. Podle informací, které jsme získali, bylo za rok 2016 zjištěno 30.295 přestupků, tedy asi 100 denně. To by teoreticky, v případě projednání formou „výzvy k úhradě určené částky“ za jednotnou mělnickou taxu 600 Kč, znamenalo příjem na pokutách zhruba 18 milónů korun. Celkem uvádí město Mělník příjem z radaru v obci Medonosy 14.773.000,- korun za rok 2016.

Úsekové měření provozuje na základě veřejnoprávní smlouvy s obcí Medonosy Městská policie Mělník. Smlouvu o vzájemné spolupráci podepsal starosta Mělníka MVDr. Mikeš se starostkou Medonos Vlkovou. MÚ Mělník je poměrně známým subjektem na poli výběru rychlostní daně, do povědomí širší veřejnosti se zapsali v roce 2007, kdy s pomocí fízlí firmy Czech Radar zřídili výběrčí místo na opuštěném železničním přejezdu, kde nikdo dvacet let neviděl vlak.

Přestupkový průmysl generuje zaměstnanost. V Mělníku museli kvůli tomu městkou policii posílit o jednoho pracovníka a o dva pracovníky navýšit i odbor dopravních a správních agend.

Pravděpodobně nejvíce fascinujícím aspektem této radarové pasti je propracovaný systém využití finančních prostředků vybraných od motoristů. Starosta Mikeš pronesl pro média:

„Tyto finance chceme směřovat zejména do kvality komunikací a bezpečnosti silničního provozu ve městě…“ (zdroj).

Administrativa MVDr. Mikeše však nenaplnila tento velkohubý slib skutky. V rozpočtovém opatření č. 3 předloženém zastupitelstvu města Mělníka týmž MVDr. Mikešem dne 22.2.2016 jednoznačně stojí pod bodem 5, že se částka 4.320.000 Kč, kterou se podařilo vybrat „nad plán“ použije na navýšení odměn strážníků, mzdy a odměny úředníků, zvýšení platových tříd zaměstnankyň sociálního odboru (příloha 4 rozpočtového opatření) , dále na různé kulturní akce k pobavení obyvatelstva jako oprava betlému (příloha 5). V roce 2016 se nepodařilo najít ani náznak toho, že by do „kvality komunikací a bezpečnosti silničního provozu“ šla byť jediná koruna. Příslušný dokument zde, koho by zajímaly detaily. Jinými roky jsme se nezabývali, ale neočekáváme žádnou změnu.

V koaliční smlouvě mezi subjekty Mé Město (ke kterému se MVDr. Mikeš hlásí), Mělničané a TOP09 uzavřené pro volební období 2014 – 2018 se píše: „Investovat finanční prostředky získané za parkovací poplatky a z měření rychlosti zpět do bezpečnosti provozu a dopravní infrastruktury ve městě“. Posuďte sami, nakolik se zvýšení odměn strážníkům a oprava betlému dají nazvat investicí do dopravní infrastruktury. Prostě vás, voliče, napálili, vybrali prachy a rozdali si je na úřadě mezi sebou.

Medonosy si také přišly na své. Svůj podíl při porcování medvěda mají fixovaný ve smlouvě , zde je jedna starší z konce roku 2015. Nyní asi používají nějaký jiný smluvní model, ale přesto k demonstraci přístupu k měření rychlosti zdůrazním následující kapitolu:

Jak vidno, v zájmu Medonos je, aby řidiči naopak jezdili příslušným úsekem co nejrychleji. Tento postup, jakým si jednotlivé subjekty porcují kořist, pokládám za velmi kulantně řečeno sporný. Připadá mi to jako dohoda nějakých východních raketýrů ohledně výpalného. Podepsáni: Starosta Mělníka MVDr. Mikeš, starostka Medonos Jana Vlková.

Kromě propracovaných finančních toků stojí také za zmínku, jak dojemně všichni zainteresovaní informují o neprokázaných přínosech tohoto měření rychlosti pro bezpečnost silničního provozu. Například starostka Vlková uvedla pro média:

„Museli jsme konečně bídnou situaci s dopravou, která u nás už dlouho panuje, nějak vyřešit. V obci nemáme chodník a jít podél silnice je opravdu nebezpečné. Rodiče raději děti vozí až k autobusové zastávce nebo přímo do školy. Je velké štěstí, že v obci nedošlo souvislosti s rychlostí k nějakému zranění“ (zdroj)

„Pro nás je nejdůležitější především bezpečnost, která se v naší obci opravdu výrazně zlepšila. Všimli si toho i sami občané, kteří si radar pochvalují“ (zdroj).

Bohužel starostka neobjasnila, jak lze ještě zlepšit bezpečnost v úseku, kde se stává v průměru jedna nehoda ročně, proč je měření prováděno skrytě a proč se raději nepostará o to, aby tam byly chodníky. Možná by udělala lépe, kdyby se postarala chodcům o bezpečnější přecházení u autobusových zastávek instalací dostatečného veřejného osvětlení nebo vytyčením přechodů, ale to ona dělat určitě nebude.

S paní starostkou Janou Vlkovou jsme utrpěli zajímavou komunikaci. Spolek Mobilita 2014 požadoval od paní starostky na základě zákona č. 106/1999 Sb. získat informaci v podobě písemných zpráv o činnosti městské policie specifikovaných v článku 4.1 a 4.2 Veřejnoprávní smlouvy 57/VS/2014, uzavřené mezi městem Mělník a obcí Medonosy. Jinými slovy nás zajímalo, kolik přestupků je MP Mělník zjištěno a kolik to sype. Paní starostka se velmi usilovně bránila nám tyto informace poskytnout, protože je prý nemá.

Proti tomuto rozhodnutí jsme se odvolali a kraj nám v prvním kole dal za pravdu. Nicméně paní starostka našla jinou výmluvu, totiž že zprávy o činnosti MP Mělník na území své obce nemá, protože jí je MP nedala, a že není povinna je po MP požadovat.

I proti tomuto rozhodnutí jsme se odvolali, zde nám ale kraj už za pravdu nedal. Mgr. Vladimír Černý už toho měl evidentně dost a konstatoval:

„Argumentace povinného subjektu je skutečně absurdní, když se na jedné straně ohání neexistencí právní povinnosti si tyto zprávy vyžadovat, a na druhé straně argumentuje účelem uzavření veřejnoprávní smlouvy, kterým má být zvýšení bezpečnosti silničního provozu, když povinný subjekt dopady veřejnoprávní smlouvy na bezpečnost v obci vůbec nezajímají. (…) Vzhledem k tomu, že Krajský úřad Středočeského kraje nedisponuje možností donutit povinný subjekt ke kontrole dodržování závazků z veřejnoprávní smlouvy a povinný subjekt to evidentně nezajímá, doporučuje odvolací orgán žadateli, aby se s požadavkem na předložení těchto zpráv obrátil na Město Mělník, které vyhodnocování této smlouvy musí provádět, neboť to má vliv na hospodaření města“

Nám však nešlo o to ty informace mít, ale především o to, nastavit paní Vlkové zrcadlo. Paní Vlková také kraj i nás počastovala rozsáhlým elaborátem, ve kterém nám vyplísnila, že jsme jí nařkli z měření za účelem plnění obecního rozpočtu.

Posuďte sami, na základě informací uvedených výše, kdo měl pravdu. Ale komu záleží na to, co je pravda. Hlavně když se sypou prachy.

Zamysleme se nad tou situací. Paní starostka se přesvědčena, že v její obci vládne „bídná situace s dopravou“, protože náhle zjistila, že se její vesnice nachází poblíž silnice I. třídy. Řešení nespatřuje v ničem jiném, než v skrytém měření rychlosti ve spolupráci s městem Mělník a soukromým subjektem. Argumentuje přitom bezpečností silničního provozu. Tvrdí, že po instalaci radaru se bezpečnost „opravdu výrazně zlepšila“. Ale když po ní malé sdružení požaduje informace o tom, kolik přestupků je v její obci zjištěno za situace, kdy Městská policie Mělník má dokonce smluvní povinnost jí předávat údaje o své činnosti, paní starostka řekne, že je nemá, protože jí je Městská policie Mělník nedala a že nemá za povinnost je požadovat.

Potřební informace jsme získali jinou cestou a použili je ke kalkulaci, kolik průjezdů rychle jedoucích vozidel bylo zaznamenáno, ale nebylo projednáváno (byli na tzv. whitelistu, čili seznamu netrestatelných). Tuto funkci má většina radarů, jen se o s ní spojenou praxí nemluví, protože je nezákonná. I zde jsme získali zajímavá čísla, která však nebudeme publikovat, protože jsou pro nás strategická. Určitě se nejedná pouze o sanitky jedoucí k pacientovi, jak úředníci s oblibou tvrdí.

Jako zajímavost přikládám kalkulaci na umístění dalšího radaru v Chudolazech, o kterém také snila paní Vlková. Svůj původ má na MÚ Mělník.

Prostě vedoucí odboru dopravně správních agend Daniška spočítal, že to bude sypat. Vidíte tam něco o bezpečnostních přínosech? Ne? Protože to nikoho nezajímá, stejně jako to nezajímalo starostku Vlkovou. Zábavné na tom je, že oni ani nepředpokládají, že by se přestupky přestaly páchat a předpokládají, že bez ohledu na počet rozdaných pokut jich bude prostě 600 měsíčně. V podstatě to vnímají jako svého druhu místní poplatek.

I starosta Mikeš je velice uvědomělý, pokud jde o bezpečnost silničního provozu. V květnu 2017 řídil nalitý jak lampa a pokusil se autem zbourat vlastní radnici. To potvrzuje moji teorii, že největší dopravní piráti a morálně defektní lidé skutečně bez jakýchkoli zábran jsou právě ti, kdo tak usilovně horují pro různé radarování a kamerování. Slušný člověk má v sobě nějakou zarážku, která mu brání určité věci dělat, například šmírovat lidi kamerou, posílat složenku na „určenou částku“ lidem, co někde jeli 54 km/h nebo sedat do auta nalitý. Mikeš zarážku nemá a snad nebudou v Mělníku tak blbí, aby si ho za týden zase zvolili.

Mimochodem, povšimněte si, že vykropený starosta za volantem udělal přesně to, co média a policie tak často zazlívají řidičům – odmítl dechovou zkoušku a trval na lékařském zjišťování alkoholu v krvi. Na roaD-FENSovi se určitě nevzdělával, takhle totiž reagují všichni, kdo ví, která bije.

Pana starostu Mikeše aktuálně najdete coby kandidáta do zastupitelstva na čelném místě kandidátky subjektu Mé Město. Tamtéž najdete i velitele Městské policie Hošmánka, jednoho dalšího městapáka a velké množství lidí, kteří pracují pro město a jsou na něm existenčně závislí. Tento subjekt je evidentně volba znalců, takovému politickému subjektu může dát hlas skutečně jen blázen.

Jedním z programových bodů v sekci doprava je:

„Investovat finanční prostředky získané za parkovací poplatky a z měření rychlosti zpět do bezpečnosti silničního provozu ve městě.“

Kde jsme to už slyšeli?

Paní starostku Vlkovou už na kandidátce v její obci nenajdeme. Nemyslím si, že by to mělo na něco vliv, statisícové částky vybrané do rozpočtu obce s pár chalupami jsou dost velkým lákadlem pro každého a pecunia non olet.

Nikdo z novinářů, politiků, komentátorů a vůbec ze všech, kteří se k měření rychlosti v Medonosech nějak vyjádřili, nepožadoval vysvětlit, jak je možné, že v Medonosech je zjištěno 100 přestupků denně a současně se tam prakticky nestávají nehody.

Když se tímhle vším probíráte, nutně dojdete k závěru, že tohle přece není možné. Tohle nemá s veřejnou správou a službou veřejnosti vůbec nic společného. I když se pokusím oprostit se od jakékoli zaujatosti vůči této formě dohledu nad bezpečností silničního provozu, kterou já subjektivně pokládám za neúčinnou, absurdní a kvůli případům jako Medonosy dokonce kontraproduktivní, vychází mi z toho závěr, že zákonodárci ať už s jakoukoli motivací dali kdysi obcím do ruky nástroj, který je masivně zneužíván k úplně jinému účelu, než k jakému ho dostali. Postupem času a v důsledku příliš široce pojaté pravomoci a absenci veřejné kontroly se tento systém naprosto zvrhl v jakýsi obecní radarový gangsterismus.

Pokud to vidíte podobně, mám na vás prosbu. Mnozí z vás jistě mají v adresáři nějakého politika, poslance, senátora, jeho asistenta nebo třeba soudce, včetně lidí z Nejvyššího správního soudu. Řekněme rovnou, řada z nich jsou pokrytci a ačkoli dobře vědí, že se takové věci dějí, dělají jakoby nic. Buď jsou na pokutovém průmyslu sami zainteresovaní, nebo je jim to prostě jedno. Říkají, že obce na to mají právo, dal jim ho zákonodárce, takže je to legální a my si myjeme ruce. Pak ale existuje řada lidí, kterým to jedno není. A na ty se zaměřme.

Pokud si myslíte, že je toho tento slušně odzdrojovaný a poměrně rozsáhlý článek hoden, pošlete vašemu kontaktu odkaz a položte mu otázku, zda mu taková praxe připadá v pořádku a co hodlá v rámci své praxe učinit, aby tohle skončilo.

27.09.2018 D-FENS

Související články: