Provedeme průzkum bojem a zjistíme, kdo je jak krutej libertarián.
Co bití dětí zaměstnanci veřejného sektoru? Nevěřte všemu, co se povídá,
z cizího krev teče, jde jen o to, kolik síly se do toho investuje.
Hlavní role v příběhu mají nervní ředitel školy a učitel a maminčin
žalobník, vedlejší role média, úředníci, politici a všichni, kdo mají do
prdele díru. Běh událostí byl prý následující:
– učitel se vzdálil z vyučovací hodiny, protože údajně řešil nějakou situaci s autistickým dítětem v jiné části školy.
– děti mezitím dělaly ve třídě bordel
– učitel se do třídy vrátil a sdělil jim, že se chovají jak blbci
– jeden žák mu odvětil „od tebe to sedí“ případně výstižněji „od tebe
to sedí, debile“
– učitel ho uhodil
– když se žák vrátil domů, oznámil to mamince
– maminka to rozmázla po úřadech a učitel dostal disciplinární trest
– postupně se to medializovalo
– učitel se rozhodl celý spor preventivně ukončit tím, že sám rezignoval na post ředitele. Nicméně žádné efektivní právní ani jiné kroky na svou ochranu neučinil, ačkoli měl a mohl, pokud si myslí, že je v právu
– momentálně probíhá veřejná diskuse, zda je přijatelné, aby učitel děti bil nebo ne.
– kromě toho to má politický rozměr, protože učitel je politický činný
Protože jsem deklaroval záměr zjistit, kdo je jaký libertarián, máte
tady anketu.
Ať je to jak chce, tuto větu píšu ještě předtím, než byla anketa spuštěna, neznám tedy její výsledek. Ale myslím, že se tomu tak jako tak nejspíš podivujete.
Chcete znát můj názor?
Předně je třeba udělat pořádek v terminologii. Učitel hovoří o tom, že to byl malý pohlavek. Matka hovoří o facce, po které neslyšel žáček na jedno ucho. Radniční zdroje hovoří o silném úderu zezadu do hlavy. To je jedno. Prostě ten pán uhodil dítě. Já bych rád, aby se to říkalo právě takhle, protože to tak bylo.
Dál je třeba uspořádat právní vztahy. Žák chodí do školy, protože jsou to jeho rodiče povinní zajistit. Podstatná část vzdělávání se odehrává ve státních školách, protože jiné formy vzdělávání stát postupně pod různými záminkami potlačuje. Neexsituje zákon, který by umožňoval učitelům žáky mlátit. Na druhé straně neexistuje zákon, který by umožňoval „zrušit smlouvu“ v případě, že žák o vzdělávání nestojí, tedy například zavolat rodičům a sdělit jim, ať si odvedou a odteď ho učí sami. Prostě je to bezvýchodná situace etatistického systému. Je to tedy tak, že jakkoli vztah mezi školou a žákem nefunguje, jsou všechny strany povinny ho požadovaný počet let přetrpět.
Pan učitel je veřejný zaměstnanec a je placen z veřejných prostředků. Neplatíme ho za to, aby mlátil děti, za to platíme třeba policii.
Žák měl pravdu.
Může se stát, že ve své práci nějakým způsobem selže. Mlátit děti je bezesporu selhání. Buď to už dělal dlouho a nikdy to neprasklo, nebo je labilní a měl by si najít jinou práci. Navíc celý konflikt sám vyrobil, protože věta „chováte se jako blbci“ svědčí nejen o tom, že pan učitel není profesionální, ale hlavně je nepřiměřená situaci. Kdyby učil na akademii věd, bylo by to na místě, ale v osmé třídě základní školy přiměřená není, protože jsou to malý haranti a ty se většinou chovají jako blbci. Chovat se jako blbec pokládají dokonce někdy za náramně cool. Pokud učitel tvrdí, že učí už 36 let, jistě už to mnohokrát zažil a nebylo to pro něj nic nového. Je to tedy tak, že se vysíral a jeden žáček v tom jen úplně stejnými prostředky pokračoval.
Za druhé, ta situace nebyla nijak extrémní, takže nevyžadovala extrémní prostředky. Nešlo mu o život, nikdo na něj fyzicky neútočil ani takový útok nepředstíral, nedošlo ke vzpouře, jen jeden drzý žák měl blbý kecy. To se děje takříkajíc denně. Když to neunesl, tak je neurotik. Ať se nechá vyšetřit a vezme si dovolenou.
Co horšího. Nejen že se do toho sám uvrtal, on se z toho taky nedostal ven. Jak říkám, každý děláme chyby. Tak měl zvednout prdel a říct: „Ano, udělal jsem chybu, přiznal jsem to a akceptoval jsem trest. Ale líto mi to není. Řekněte, jak byste reagovali sami za takové situace?“. Kdyby měl fakt koule, tak by řekl něco jako „Škoda každé rány, která padne vedle a za čtyři litry to rozhodně stálo.“ Taková věta by z něj udělala mediální hvězdu, přinejmenším u části populace. To by pak ta politická kariéra jela jako namydlenej blesk. Jiný postup by byl, kdyby koupil za pětikilo kytku, matku vyhledal, omluvil se jí i jejímu harantovi a nějak to vysvětlil. I takhle se dá většina problémů vyřešit, jakkoli poslední dobou vítězí komunikace nepřímá. On se k tomu nejen že nepostavil čelem a naopak to celé bagatelizuje, říká, že mu „ujela ruka“ a vyvolává diskuse o tom, zda to byla facka nebo pohlavek, menší nebo větší, no prostě kecy. To je teda fakt vzor. Mlátit děti ano, stát k tomu čelem ne. Takže nejen nešika, ale taky přizdisráč.
Přitom dopadl ještě dobře. Ne každej rodič je tak outlocitnej, aby posílal stížnosti úřadům a tím to pro něj skončilo. Bývají třeba hustý tatínkové, který počkají někde za bukem a „ujedou“ jim ruce, nohy, klacky, tyče, obušky… nikdy nevíte, jaký skrytý talent dítěti čte večer pohádky. A předpokládám, že vysírání na dětičky panu učiteli jde, ale s dospělým chlapem… no já nevím, já bych tohle vysírání na děti fakt hodně zvážil.
Nefungují na mě omluvy typu „učitelé jsou přetížení„. Leda hovno. Předně si nemyslím, že jsou obecně a všichni přetížení, jsem ochoten připustit, že jejich práce je někdy náročná, ale jindy mi připadá vysloveně relaxační. Řada jejich problémů plyne z nízké společenské prestiže jejich povolání a další zase, že nejsou s to si sami zjednat respekt. Autorita nepadá z nebe, tu je třeba budovat, a řada z nich vůbec žádnou autoritu nemá. Chápu, že když někdo dělá něco, na co
nestačí, že ho to velmi rychle zahltí a přetíží, ale pak by měl být sebekritický a včas si najít jinou práci. Podstatnou částí problému také je, že stát používá státní školy k výchově správných občanů, leje skrze školský systém dětem do hlav nová náboženství, multikulti-, gender-, homo- a cyklo- sračky, místo aby je učil matiku a fyziku. Je to tedy tak, že školy děti vychovávají, zatímco rodiče se s nimi po večerech učí. Kdo se na této hře podílí, ten se nesmí divit, že má nějaké problémy s autoritou.
Lidé volají po tvrdé ruce, to je prostě fakt. To je furt keců. Děti jsou zpovykaný, mají bohatý rodiče, nosí do školy ajfouny, tablety, pokémony a gormity, hrajou Cunterstrike a Modern Wankfare, zatímco my jsme bojovali na Dukle a tak do pekla s nima, bych je zmlátil, až by si tejden nesedli, že jo bábo. Tohle se táhne generacema napříč, o našich rodičích takhle mluvili, o nás taky mluvili, o našich dětech budeme takhle mluvit a tak dále. Je to úplně irelevantní a na nic to nemá vliv, každá další generace nebyla o moc jiná než ta další. Proto některým přístup pana učitele imponuje.Většinou jim to vydrží jen tak dlouho, dokud se to nezačne týkat jich samotných nebo jejich dětí. Pak je během minuty všechno jinak.
Naprostý vrchol imbecility pak pro mě představuje vyjádření lokálního anonisty Nachera, které ponechám bez komentáře na konec:
„Je to celé z mého pohledu absurdní. Agresivita mladých roste, společenské postavení učitelské profese klesá, v Americe se pravidelně ve školách střílí a u nás ředitel v určité situaci a kontextu dá pohlavek žákovi a je z toho celostátní aféra“
Související články:
- Soudruh Hulínský dělá škole skvělou pověst (20.3.2023), Josef Vohnout
- Já jsem kantor, kdo je míň (27.3.2022), PAKO-
- Já jsem učitel a kdo je víc? (20.3.2022), Atavistický autista
- Zmrdství a vohnoutství na střední škole v době covidové (14.11.2021), Anonymní autor
- Výzva ke zrušení školského zákona (31.1.2021), František Závora
- Jeden rok v Coroně (Z počátků distanční výuky v Čechách) (4.1.2021), Úča
- Život s rouškou (3.1.2021), Úča
- Náš učitel národů. (8.11.2020), Miloš Zbránek
1 967x přečteno