Renault Talisman TCe 200 Initiale Paris

Před necelým rokem jsem od svého chlebodárce dostal možnost vybrat si nový služební vůz. Vzhledem k firemní politice pouze Ford nebo Renault, kdy s daným rozpočtem připadalo v úvahu Mondeo nebo Talisman. Mondeo jsem musel zavrhnout kvůli sedačkám, které jsou i v nejvyšší verzi dimenzované spíše pro Somálce, než pro mých 195cm a 105kg. V autě trávím většinu své pracovní doby, tj. 50.000 km ročně a nepotřebuju na jednání dorazit rozlámaný, nehledě na všechny ostatní pozitiva Fordu.

Výběr tak vyhrál Talisman v nejvyšší výbavě Initiale Paris s motorem TCe 200 tj. turbobenzín s objemem netypických 1618 ccm a 200 koňmi v provedení sedan. Výběr barvy je celkem jednoduchý – buďto nějaký z 50 odstínů šedé, bílé, stříbrné a černé, nebo modrá s šedo-černým vnitřkem. Modrý sedan s obrovskou pitchou na kapotě tak mezi záplavou dnešních bílých SUV celkem vyčnívá a spousta lidí se otočí, protože těhle aut moc nejezdí. Nestane se, že na parkovišti u Kauflandu musíte svoje auto hledat podle RZ.

V čem se liší nejvyšší výbava? Zejména kožené (Nappa) a plně elektricky nastavitelné sedačky vč. bederní opěrky, s vyhříváním, chlazením, několika druhy masáže a nastavitelnou délkou podsedáku. Nižší výbava Intense má sedačky s ručním nastavením (za 800k) a ani u příplatkových kožených nelze nastavit délku podsedáku. Sedačky jsou dostatečně rozměrné a komfortní i na dlouhé cesty. Párkrát jsem jel 900km do Belgie s pauzou pouze 3x 5 minut na vychcání a z auta jsem vylezl ready na večerní společenský program. Dále bych zmínil vrstvená boční okna. V autě je tak příjemné ticho a předjíždějící motorkář s otevřeným výfukem okolo Vás jen zlehka probublá a nevzbudí dítě.

Ostatní užitečné prvky už jdou za příplatek i v nižších výbavách – zejména LED světlomety, Head-up displej, zatmavená zadní okna, natáčení zadní nápravy 4-Control, couvací kamera s parkovacími senzory kolem celého auta a všechny myslitelné asistenty, většinu kterých lze naštěstí permanentně povypínat, např. ultraotravné držení v jízdním pruhu.

Jak to jezdí? Kombinace 19“ kol s rozměrem pneu 245/40 a 4-Control znamená, že na kvalitním asfaltu Vás auto rozhodně nenudí. V zatáčce cítíte zdánlivou přetáčivost, jak Vás zadek chce díky natočeným zadním kolům předběhnout, ve skutečnosti však auto jede jako po kolejích. Volant se dokonce pokouší o náznaky zpětné vazby. Daní za to je, že na horším povrchu je jízda výrazně tvrdší než by bylo v téhle třídě potřeba, a to i v nastavení tuhosti tlumičů na „comfort“.

Motor o 200 koních uděluje autu rozumnou dynamiku, zejména díky dvouspojce EDC, nehledě na svůj relativně malý objem. Rozhodně neplatí předsudek, že tak malý motor nebude autu stačit. Převodovka při sešlápnutí plynu okamžitě podřadí a po mírném turbolagu se dostaví očekávaná akcelerace. Papírové zrychlení na 100 km/h je za 7,6s. Při běžné jízdě je motor velmi dobře odhlučněný a prakticky o něm nevíte. Bohužel od nějakých 4000rpm pod plným plynem nepříjemně hlučí a rozhodně se nejedná o hluk lahodící uchu petrolheada, jako umí moje MX-5 s motorem o totožném objemu a počtu válců. Jako bonus si můžete ještě nastavit míru zesílení toho kraválu do kabiny přes repráky. Autu je nejlépe na dálnici. I v rychlostech 200+ je příkladně stabilní, odhlučněné a rychlost dokonale maskuje. Dokonale budí dojem, že se všichni okolo tak pomalu šourají. Nejvíce jsem z toho vymáčkl 237, přesně jak udává brožura. Jediné, co Vám brání udržovat rozumnou cestovní rychlost je adaptivní tempomat, který nelze nastavit na více než 150.

Jak je převodovka skvělá v automatickém režimu, tak je prakticky nepoužitelná v manuálním. V době, kdy se výrobci při změně rychlostního stupně honí za každou milisekundou, zde i v režimu „sport“ přeřadí až po tom co už jste stihli pravou ruku dávno vrátit na volant a napočítat do tří. Výsledkem je, že manuální řazení používáte leda když chcete z kopce brzdit motorem. Naštěstí se řazení realizuje pouze pákou na středovém tunelu, takže Vám okolo volantu nepřekáží žádná pádla, která jsou 99% času k hovnu a navíc správně pohybem od sebe podřazujete a k sobě řadíte výš.

Typickým znakem downsizovaných motorů je velké rozpětí spotřeby. Tabulkových 5,6 je samozřejmě sci-fi. Při plynulé jízdě tempem pana Klobouka s maximálním využitím setrvačnosti se dá za 6,5 ale to pak nepotřebujete auto s 200 koňmi. Běžný průměr je okolo 8 a pokud jedete pozdě na jednání a nechytnou Vás benga, jedete za 11. Další eurofičurou je extrémně malá nádrž. Při dojetí na poslední výpary tankuju lehce přes 40 litrů. To proto, že tabulková spotřeba se měří při 90% zaplnění nádrže. Čím menší nádrž, tím míň veze auto benzínu, je lehčí a míň proto žere. Mercedes to řeší tak, že větší nádrž je volitelné příslušenství zdarma, u Renaultu musíte obden tankovat.

Všechny funkce auta od nastavení sedaček, přes klimatizaci, až po osvětlení lze řešit na centrálním tabletu. Naštěstí nejdůležitější funkce mají stále svoje hardwarové tlačítko, takže se nemusíte minutu hrabat v počítači, abyste přepnuli rádio. Užitečnou funkcí je 8 uživatelských profilů, jejichž výběr se na pár vteřin objeví po každém nastartování, takže auto můžete sdílet v rámci rodiny a na jeden stisk se srovná sedačka, zrcátka, vnitřní osvětlení a jízdní režim podle aktuálního řidiče. Jeden profil mám nastaven jako kancelář se sedačkou zcela vzadu dole. Dají se tak v pohodě natáhnout nohy a dát na klín notebook, pokud je někde chvíle času.

Spoustu dalších fičur infotainmentu řadím spíše do hipsterské kategorie, které mají za cíl ohromit, ale v reálném použití to po chvíli stejně vypnete, jako třeba ambientní podsvícení interiéru ve všech možných barvách, hlasové ovládání, nebo automatické přisunutí/odsunutí sedačky při vystupování. Jediná věc z této oblasti vyloženě k hovnu je navigace. Můžete si vybrat buďto na půl obrazovky se zoomem 50 kilometrů nebo na fullscreen s fixním zoomem 50 metrů, tedy obojí k ničemu, nehledě na to jak rychle nebo po jakém druhu silnice jedete. Při ručním nastavení se zoom po pár vteřinách sám vrátí na původní hodnotu. Píše se o tom už několik let v každé recenzi libovolného Renaultu se systémem R-link2 a výrobce na to okázale sere.

Samostatnou kapitolou je spolehlivost. Talisman je nástupcem Laguny, která byla v posledních verzích tak notoricky nespolehlivá, že pro nástupce museli vymyslet nové jméno. Běžné jsou náhodně se objevující chybové hlášky, třeba o nefunkčním stop-start systému, asistentu rozjezdu do kopce, parkovacích senzorech či nefunkční parkovací brzdě. Za deště pak často přestane fungovat adaptivní tempomat či se dozvíte o nefunkční antikolizní brzdě. Párkrát jsem viděl nouzovou červenou stopku – doporučeno okamžitě zastavit – s informací o selhání brzdového systému. Brzdy samozřejmě brzdí, stačí znova nastartovat a zase jedete bez chyby. Jako předchozí majitel Laguny vím, že to tak nějak patří ke koloritu vlastnictví auta s pitchou ve znaku.

Závěr: Jedná se o pohodlný a prostorný vůz s dobrou ergonomií, určený pro rychlé dálniční přesuny, který Vás v rámci své třídy nenudí ani na okresce. Nevýhodou je směšně malá nádrž, takže jste neustále ve střehu, kde je nejbližší pumpa a mizerná spolehlivost elektroniky.

21.10.2018 Hoba

Související články: