Milé děti, dnes si budeme vyprávět o euthanázii, která má dle svých příznivců být tím správným nástrojem, který nám zde chybí a skrze nějž občané naší socialistické společnosti konečně dojdou naplnění svých základních práv a svobod.
Jakýsi rasistický islamobijec zvolil při výchově své malé dcerky dost svérázné (což používám coby eufemismus pro nechutné) metody; povzbuzoval ji v mlácení baseballovou pálkou do polštáře a vybízel ji, aby si představovala, že bije cikány či muslimy (do role se celkem vžil, padaly totiž i rady typu: „Počkej, jenom mu zlom pár kostí, nezabij ho“ a výzvy k tomu, aby cikánům sprostě nadávala). Protože dotyčný zjevně nepatří k lidem zrovna dvakrát bystrým, nejspíše mu připadalo jako dobrý nápad celou scénu natočit a umístit na Internet, což učinil. Reakce většiny diváků byly celkem předvídatelné; a já je chápu.
Zatímco davy bolševických vohnoutů z elektorátu zaměstnávají nelegální migranti, na pozadí vzrušené debaty sluníčkářů a nácků pracuje naše demokraticky zvolená vláda potichoučku a pro vaše dobro na nové vylepšené fičuře, která konečně přivede bolševický čekoprasečák k zářným zítřkům. Je jím nový „národní“ zdravotní registr, který jako přílepek k novele zákona o zdravotních službách podalo do parlamentu Ministerstvo zdravotnictví. Registr má být rozsáhle propojen s dalšími registry orgánů státní správy notabilně s registrem ČSSZ, daty zdravotních pojišťoven, daty ze soudů a dalších úřadů. Zda toto propojení bude taky s registry výběru daní, obchodním rejstříkem a Finančně analytickým útvarem MF zdroje nezmiňují, ale je to pravděpodobné a pokud […]
Povšiml jsem si, že napsat na tento server libovolný článek zaměřený proti imigrantům znamená jednoznačný úspěch – bez ohledu na kvalitu textu budou čtenáři nadšeni; ač vím i to, že vytknout cokoliv takovému článku patří mezi nejvyšší ideologické prohřešky a vždy to vyvolá vlnu nevole, nemohu si pomoci, ale jsou věci, které dle mého názoru reakci prostě zasluhují.
Včera zde vyšel velmi smutný článek, který mě zaujal natolik, že jsem si jej přečetl několikrát; autor se v něm prezentuje jako poslušný a svědomitý občan, jenž už v životě něco zažil, vychoval děti a vždy do poslední koruny platil daně, leč politici jej podvedli tím, že #přijali uprchlíky do Evropy. Což o to, politici ho skutečně podvedli, ale mě až zaskočila jeho naivita, která je pro mě těžko pochopitelná s ohledem na to, že část svých produktivních let prožil ještě za minulého režimu; autorovo upřímné zoufalství mě přimělo k tomu, že se pokusím odpovědět na některé z jeho otázek, […]
O sepsání tohoto článku uvažuji již delší dobu, leč pověstnou poslední kapkou byla banda hulákajících ožralů počmáraných českými vlajkami, již jsem dnes potkal cestou z práce během první třetiny utkání ČR s Kanadou v ledním hokeji, které dotyční pravděpodobně nějak promeškali, ač se na něj řádně vybavili; nemluvě o vrátných v budově zákazníka (velké korporace, ne nějakých maníků v garáži) oděných v dresech české hokejové reprezentace a nemožnosti jet půl hodiny po silnici, aniž by člověk potkal auto s vlaječkou. Nemám nic proti hokeji, rád se na něj podívám, zrovna mi tu výše zmíněný zápas běží na druhém monitoru; kvalitní […]
Ačkoliv jsem v posledních letech napsal desítky článků bezvýhradně kritizující stát (který i nadále považuji za jedno z největších zel dnešního světa) a zejména demokracii, tento článek bude trochu odlišný; po dlouhých diskusích se svými odpůrci jsem se totiž začal mimo jiné zaobírat myšlenkou, zda a jakým způsobem by se mohly demokratické státy evropského typu (tedy i ČR) změnit k lepšímu. Po relativně dlouhé době jsem došel k něčemu, co bych rád prezentoval veřejně a vyslechl si komentáře zejména od obhájců minimálního státu. Většina mých čtenářů patří více či méně mezi minarchisty, kteří považují anarchii za nepřijatelnou, ale současný stát […]
Před několika dny čtenáře tohoto webu informoval o útoku bláznivé vražedkyně na školu D-FENS formou článku, ve kterém velmi správně analyzuje a popisuje snahu státních orgánů z případu vytěžit co největší potenciál k další buzeraci a utahování šroubů; tomuto ohavnému – leč z pohledu politiků, policajtů a dalších morálních žump lidské společnosti naprosto přirozenému – aspektu případu se však věnovat nechci, neboť mě více zaujaly reakce ostatních lidí. O jakých lidech mluvím? Zejména o komentujících a diskutujících pod různými články na dané téma, ale také o ostatních, které člověk občas zaslechne o dané problematice debatovat i mimo Internet. Jaký je […]