Je to na nás kampaň!

Tak je to tu zase. V tenatech české verze akce MeeToo (překlad: mečím také), uvízl psychiatr Cimický. Co tak strašného udělal? Jak tvrdily všechny jeho údajné oběti v médiích, měl dostat medaili od hradního vožraly.

Přestože kognitivní funkce hradního vožraly jsou často zpochybňovány zejména příslušníky sluníčkového hnutí slušných lepšolidí z Pirátské strany, nemůžou tito naši spoluobčané přenést přes svůj útlocit, když se tento v jejích očích hloupý a vlády neschopný prezident rozhodne někomu udělit medaili. Jako kdyby na tom záleželo.

Začalo to rozprodáváním životních příběhů „celebrity“, jisté soudružky Fabiánové. Soudružka Fabiánová, dcera daleko slavnější normalizační zpěvačky Urbánkové, má svá nejlepší léta sexuálního prime-time dávno za sebou, prohlásila „na svou čest“, že ji Cimický před 20 lety sexuálně napadl. No když to Fabiánová prohlašuje na svou čest, tak to su klidný. Horší by bylo, kdyby to prohlašovala na svoje zvadlé poprsí.

Její recentní fota ukazují pod silným nánosem make-upu, kterým by se dalo ošetřit celé osazenstvo královského dvora Ludvíka XIV., nalepených umělých řas a nakresleného obočí obyčejnou lidskou trosku. Existují dva důvody, proč taková obstarožní rachomejtle musí rozprodávat bizarní příběhy ze své rodinné historie bulváru. První je histriónská psychopatie dotyčné, která si tím kompenzuje patologickou potřebu někoho zaujmout, což by jiným způsobem byl nesplnitelný úkol. Druhou potřebou, kterou si tím dotyčná kompenzuje, je potřeba peněz. Taková celebrita totiž od bulváru inkasuje provize za lajky, kliky, počty shlédnutí podobně jako youtuber na svém kanálu. Bulvární novináři parazitují na celebritách, celebrity na bulvárních novinářích, vohnouti to kupují a každý má, co chce: celebrity pozornost, peníze a příležitosti, bulvární novináři obživu a vohnouti zábavu. V každém případě se jedná o obsah, na kterém má soudružka Fabiánová osobní zájem, a tak je důvěryhodnost takových zpráv obecně dosti pochybná, ať již obsahují cokoli a s ohledem na proklamovanou údajnou hvězdnou kariéru dotyčné ji nelze dnes jinak než politovat. Z výčtu její hvězdné kariéry se totiž zdá, že soudružka Fabiánová poté, co se rozešla se svým údajným indo-americkým snoubencem (bulvární média je ihned nazývají „americkým producentem z Los Angeles“, aniž by tušili, že takových je tam za pětku na každým prstu futrál), který prezentoval její přístroji natuněný hlas v jakémsi projektu, jehož jméno je ukradené z jiného sci-fi románu, se svojí kariérou nadobro skončila a dnes už po ní neštěkne ani pes.

Vraťme se ale k obsahu ultimátního sdělení soudružky Fabiánové. Soudružka Fabiánová tvrdí, že ji nepřesně ohraničeném časovém úseku před 20 lety sexuálně napadl psychiatr Cimický, u kterého se léčila s psychickými obtížemi. „Napadení“, mělo proběhnout tak, že se jí údajně pokusil políbit, pročež soudružka Fabiánová po tomto několikasekundovém extempore z jeho ordinace utekla. To prý ji poznamenalo na zbytek života a tak nemůže přenést přes srdce, že by Cimický dostal od hradního ožraly medaili.

Soudružka Fabiánová toho do bulváru prodala už dost, abychom se mohli přesvědčit o tom, že má velký problém s nenávistí vůči mužům. Její projev je v podstatě jeden velký red flag pro chlapy, kteří by na základě jejích upravovaných fotek z Photoshopu pojali byť jen nápad na nějaký bližší intimní vztah. O svém biologickém otci soudružka Fabiánová raději nemluví. Po rozvodu její matky se dostala do kontaktu s dalšími jejími partnery, kteří ji údajně různým způsobem zneužívali, v čemž údajně pokračovali i její sexuální partneři v dospělosti. Sečteno a podtrženo, v okolí Fabiánové se v podstatě nevyskytuje muž, který by nebyl násilník, predátor, pederast a který by jí neubližoval. Člověk se skoro diví, že po takových zkušenostech stále touží s někým ve svých obstarožních letech po nárazu do zdi ještě „randit“. Její další oběť, další budoucí násilník a predátor, je z Austrálie a prozatím „randí“ jen po sociálních sítích, což ho chrání vůči falešným obviněním ze sexuálního násilí, kterého se na ní, velké trpící chudince, dopouštěli všichni muži, se kterými přišla doposud do kontaktu, ale nedejbože, aby se za ním pustila, protože Austrálie má na podobná obvinění obzvlášť živnou půdu. I když hysterické psychopatky dokážou s chlapama v posteli pravé zázraky (což nevím, zda je případ téhle vyhublé obstarožní rachomejtle), tohle je tenký led a sebelepší sexuální zážitek za tyhle průsery nestojí.

Pokud nechcete, aby vaše jméno figurovalo v policejních spisech, a vy netrávili čas po policejních vazbách, obohacováni o kontakty s různými psychopatickými fízly, psychologických, psychiatrických vyšetřeních a sexuologických vyšetřeních v péči neméně psychopatických znalců a zejména znalkyň, soudech a kriminálech, nechte tuhle toxickou rachomejtli jejímu osudu, který ji nemine ať už s vaší účastí anebo bez ní.

Srdceryvný příběh soudružky Fabiánové byl amplifikován nenávistnou feministickou lobby v médiích, které si my muži platíme ze svých daní, a tak se s dalšími obviněními (slovy stárnuocí feministické redaktorky Fridrichové) vůči psychiatrovi Cimickému „roztrhl pytel“. Našly se celkem tři další Cimického pacientky, které psychiatr údajně proti jejich vůli sexuálně zneužíval, a ony trpěly. Zážitky žen, které se prý neznaly, jsou jako přes kopírák, což samozřejmě vůbec nemůže souviset s tím, co bylo v bulvárních médiích již zveřejněno.

Upřímně řečeno, feministky v České televizi tady odvedly dost mizernou práci. Psychopatie se v populaci vyskytuje v prevalenci asi 8-10%, přičemž u žen převažují právě hysterické psychopatky, jedná se vedle hraničních poruch osobnosti o nejčastější diagnózu. Jedná se o neléčitelý a nevyléčitelný stav, kterému navíc významně svědčí a napomáhá k manifestaci současný gynocentrický sociální diskurs.

Cimickému musela za ta léta jeho praxe projít rukama tisícovka takových psychopatek a každá jedna z nich by na sebe ráda upozornila nějakým podobným sexuálním skandálem. Je ostudou televizních feministek, že se jim přihlásily jen tři pacientky, normálně by stádně reagujících histriónských psychopatek, které se chtějí přiživit na kauze, měly být řádově desítky. Je ovšem otázkou, zda v záplavě psychopatek všeho druhu, které se feministické soudružce Noře přihlásily, že měly s Cimickým nějaké techtle a možná i mechtle, nebyly jen ty tři, které vzbuzovaly tolik důvěryhodnosti, že s nimi bylo možné natočit nějaký ten kamerový záznam, aby se soudružka feministka Fridrichová úplně neztrapnila.

Ani ty tři údajně trpící dámy nevypadaly, že by je údajný sexuální zážitek s Cimickým nějak významně poznamenal. Údajná sexuální otrokyně a tlustá údajně homosexuální alkoholička se u líčení svého utrpení nezřízeně hihňá, když popisuje, jak jí Cimický strčil do ruky svoje péro a upřímně řečeno, pravděpodobně se v celé množině jejích sexuálních zážitků bude jednat ještě o ten normálnější. To v omezené míře platí i o dvou dalších údajně znásilněných a trýzněných trpitelkách. Celkově jejich výpověď svědčí o tom, že snad ani tolik netrpěly a možná dokonce i sexuální kontakt s Cimickým, pokud vůbec nastal, nebyl tak docela nedobrovolný.

Pamatuji na vyprávění mého kolegy anesteziologa, kterého před lety doslova znásilnila příbuzná jeho pacienta. Jednalo se o mladou ženu, která navštívila svého asi o 15 let staršího manžela podnikatele, který utrpěl infarkt myokardu. Bohužel šlo o kardiogenní šok, který se navzdory provedené rekanalizaci koronárek nezdařilo úplně revertovat. Paní manželka přišla na návštěvu k manželovi a dotyčný lékař jí informoval, že prognóza manžela je doposud nejistá, přičemž i když se z toho vylíže, nemusí být situace úplně nejrůžovější, protože s ejekční frakcí 10% si pan manžel nemusí dojít samostatně ani na záchod. Manželka vypadala psychicky na zhroucení a rozplakala se, tak jí onen nebohý lékař zavedl na svůj inspekční pokoj s tím, že jí dá aspoň diazepam a počká, až se uklidní. Dáma však na inspekčním pokoji překvapivě změnila chování a divoce se na nebohého kolegu vrhla a doslova z něj vyšukala duši. V odborné terminologii se takovému chování říká kompulsivní monkey-branching.

Tedy ne, že by se kolega bránil, hloupý, kdo dává, hloupější, kdo nebere. Ale v tomto případě tohle přísloví není tak docela přiléhavé. Nechť si kauzu psychiatra Cimického zarámuje jako jedno velké memento. Protože nikdo kolegovi nezaručí, že si ona paní teď neuchovává svoje kalhotky s jeho spermatem z tehdejšího odpoledne v lednici jako forenzní důkaz svého údajného utrpení a sexuálního napadení podobně jako Monika Lewinská a čeká na příležitost své důkazy monetizovat v podobě srdceryvného příběhu o údajném zneužívání. Řada kolegů se na svých loveckých toulkách otevřeně přiznává, že si ze sexu s příležitostnými partnerkami pořizují zvukový záznam, ze kterého je zřejmý souhlas dotyčné dámy se sexuálními hrátkami, tento kolega si jej ale nepořídil, čímž se dostává do případné důkazní nouze a kreslí si pro fízlí verbež na svoje záda terč.

Na druhé straně je ovšem nutné konstatovat, že kauza psychiatra Cimického je snad ještě větší feministické zoufalství než sexuální skandály afro-marxisty Feriho z TOP 09. Feriho kauza po velkém feministickém entrée leží u ledu a nezdá se, že by bylo vzneseno jakékoli plausibilní obvinění. U obvinění Cimického si ani při worst case scenario nelze představit, že by jediný z prezentovaných činů v současné době byl odsouditelný. I kdyby se skutečně prokázalo, že šlo o brutální znásilnění, o čemž lze u většiny, ne-li všech prezentovaných údajných Cimického obětí s úspěchem pochybovat, činy jsou již dávno promlčené a nelze je po 15 letech trestně stíhat. Pokud je pravda, co televize prezentuje, že se Policie případy zabývá, pak se jedná o plýtvání penězi daňových poplatníků a jestli fízlové nemají nic lepšího na práci, pak by bylo vhodné v rámci úspory veřejných financí naplánovat hromadné propouštění v řadách policie. Ovšem zase na druhou stranu, když fízlové budou poslouchat hysterické výlevy psychopatek, které si po 30 letech vzpomenou na to, že trpěly sexuálním napadením, bude to pro lidstvo asi lepší, než aby tato pochybná individua byla na ulici a mlátili normální lidi za to, že jim neukázali občanku.

Ostatně ani americké feministky, co rozjely za státní peníze obdobnou obří mizandrickou kampaň nenávisti, kterou české feministky neuměle kopírují, nemají moc faktických úspěchů. U řady spektakulárně odsouzených údajných sexuálních predátorů nacházejí soudy vyšších stupňů závažná pochybení na straně vyšetřovatelů i pochybení ve smyslu vedení řádného procesu. Především bylo zjištěno, že vyšetřování bylo spíše honem na čarodějnice než rigorózním zkoumáním důkazů, že se údajně poškozené vzájemně mezi sebou domlouvaly a ladily si pod dohledem fízlů výpovědi proti údajným pachatelům, jejichž činy byly spáchány před mnoha lety, poroty byly nepřípustně ovlivněny nenávistnou mediální feministickou kampaní a podobně. Nejvyšší soud státu Pensylvánie proto v červnu 2021 nezvratně zrušil trest největšímu a nejprezentovanějšímu násilníkovi Billovi Cosbymu a bude se (rovněž za peníze poplatníků) odškodňovat. Chystá se revize procesu Harveyho Weinsteina, jelikož se ukazuje, že soudružky jako je femme fatale Fabiánová ve skutečnosti Weinsteinovi roztahovaly nohy i jiné otvory často a rády, jako opička Bono-Bono, která poskytuje sex za banán.

Je velmi zajímavé, že si údajné oběti sexuálního násilí v kampani feministického mečení typicky na své pachatele vzpomenou až po dekádách. Třeba takovou soudružku Fabiánovou zlomilo až to, když zjistila, že Cimický dostane medaili, kterou přece měla dostat ona! To je velmi typické, že se tyhle rachomejtle rozhodnou až po letech, kdy jejich atraktivita na sociosexuálním trhu klesne na nulu, jejich vajíčka zkysnou, jejich promiskuitní vagína páchne rybinou a už po nich neštěkne ani pes. Čeká je život stárnoucí neúspěšné rachomejtle, kterou jednoho dne najdou, jak protéká mezi matracemi před zapnutou televizí. Nezůstane po nich krom pár zničených chlapů vůbec nic. Většinou se jedná o zkrachovalé existence, jako je soudružka Fabiánová, které prohospodařily fertilní okno, honily se za nicotnou kariérou, skákaly z penisu na penis jako kobylky luční a nyní už je všichni chlapi opustili a tyto dámy nemají nic – ani rodinu, ani kariéru. Obvinění z údajných sexuálních deliktů a histriónské praní špinavého prádla v médiích a obchodování s vlastním údajným chudáctvím je tak to jediné, čím ještě můžou někoho zaujmout. Je na ně žalostný pohled.

Ukazuje se amorálnost a sobeckost jejich postojů, neboť pokud se stanou terčem údajného sexuálního násilí, měly se obětovat a oznámit to hned. Mohly tím zachránit desítky ba stovky jiných feministických soudružek ve zbrani ve válce proti mužům od podobného údělu. Proč tuhle spektakulární šarádu nespáchaly soudružky už dávno? Dámy si sobecky nechaly své příběhy pro sebe, protože osudy jiných žen jim byly u prdele a ony trpíce pod nadvládou patriarchátu byly zaměstnány skákáním z penisu na penis, aby se dostaly aspoň k nějaké herecké roli, nebo aby se dostaly do různých televizních show, nebo se nalepily na chlapa a sály z něj peníze. Fabiánová se tak ironií osudu dostala k roli ve filmu Bolero pojednávajícím o skutečné sexuálně motivované vraždě, kde si střihla roli připomínající její vlastní životní postoje – i tenhle epizodní štěk ovšem také sehrála úplně blbě a nedůvěryhodně. To by ji v případě, že by byly veřejně známé oznamovatelky podobných činů, asi minulo, protože by si každý chlap, pokud to není úplný zoufalec, dal velký pozor s ní vůbec přijít do kontaktu.

Ale nechme rachomejtli jejímu neblahému osudu. Kolem kauzy sexuální agrese psychiatra Cimického se začaly srocovat známé tváře, které už známe z kauzy afronásilníka z TOP 09. Především vylezla z díry soudružka absolventka plzeňských práv advokátka Hrdá, která sice sama vypadá jako obyvatelka squatu, ale samozřejmě nemůže propásnout příležitost, jak si zvýšit svůj pětimilionový obrat. Vzhledem k tomu, že úspěšnost jejích ústavních stížností je 1:14, což je na advokáta zcela podprůměrné ratio, advokacie jí na rozdíl od štvaní proti mužům v médiích nějak moc nejde. Tak doufejme, že se jí podaří nachytat a finančně oškubat spoustu zhrzených žen. Své pochopitelně musely sdělit také soudružky představitelky politických neziskovek ProFem, Konsent a Gender Studies, protože deadline pro přihlášky na milionové státní dotace se blíží a ministrem na MPSV, které má jejich milionové dotace v gesci, má být údajně nějaký traktorista z KDU-ČSL, tak je potřeba mu připomenout, kdo je tady pánem a kdo by mohl mít problémy, kdyby se penízky zase nepřidělily správným soudružkám.

Lex Feri se prohlasovat nepodařilo, tak aspoň lex Cimický. Možná, že se bolševicko-feministické soudružky ve svém pragmatismu spokojí s penězi daňových poplatníků, co jim traktorista z KDU-ČSL přidělí, ale možná také, že si jeho prostřednictvím nechají prohlasovat další protirodinné zákony, aby mohly promiskuitní hysterky beztrestně obviňovat muže ze sexuálně motivovaných trestných činů a KDU-ČSL se tak místo proklamované prorodinné politiky zapíše do síně slávy v gender wars.

Slovy soudruha Báby, nejlepšího premiéra všech dob, je to na nás kampaň, nezapomeňte.

13. 11. 2021 Challenger

Související články: