Je libo Jaguar? Tak si kupte něco jinýho…

Vážení čtenáři,

po publikaci tohoto článku jsme narazili na okolnosti, které staví přinejmenším některé skutečnosti uvedené v tomto článku v potaz. Ještě než začnete číst text níže, přečtěte si prosím tento článek, který vám možná pomůže vnímat některé uvedené skutečnosti z poněkud jiné perspektivy.

28.07.2019 D-FENS

Přišel den, kdy jsem usoudila, že praktických a rozumných aut již bylo dost, a že bych ráda něco silnýho, rychlýho, co má hezký zvuk a leje se do toho benzín. A protože jsem měla nějaký finanční limit a nechtěla jsem nic ultimativního, rozhodla jsem se, že takový Jaguar XF případně XE by byl vhodný model. Jediná motorizace, která připadala v úvahu byla 3.0 V6 benzín.

Vyrazila jsem tedy k Dajbychovi do Motola, protože jsem to měla cestou. Tam se na mne vrhla slečna – minisukně a sandálky na jehlách s motivem leopradích skvrn – co prý bych si přála. Přeju si XE nebo XF s tím, že se rozhodnu podle toho, co se mi bude líp řídit, v čem se líp “usadím”, takže bych si ráda domluvila zkušební jízdu, pokud ji není možné absolvovat hned. To, co následovalo, bylo zcela ohromující…

Slečna: “No a jaký byste si přála motor?”

Já – s nadšením někoho, kdo si vybírá nové auto a představuje si zvuk šestiválce! – “Motor, no víte, já bych ten motor chtěla slyšet…”

Dál jsem tu větu nedořekla, protože slečna zareagovala pohotově: “Tak si kupte naftu, diesely jsou takové hlučnější.”

“Tak jsem to úplně nemyslela, chci benzín 3.0 V6.”

Slečna: “Ale to my nemáme, benzínový motory si lidi v ČR nekupujou.”

Já: “Ale Jaguar je vyrábí, ne?”

Slečna: “To ano, ale to bychom Vám ho museli sehnat v Rakousku na zastoupení, ale tady v republice prostě není, tak se svezte s dieselem a pak se rozhodnete.”

Přiznávám, že jsem se dala na zbabělý ústup, protože jinak bych jí musela zabít. Jenže čas ukázal, že jakej pán, takovej krám…

Celou historku jsem vyprávěla známému, který byl tak laskav, zvedl telefon a zařídil, že Jaguar XF 3.0 V6 byl přivezen ze Salzburgu ke zkušební jízdě. Bohužel se to mělo konat opět u Dajbycha. Celé to bylo tak, že u Dajbycha dostali “befel”, že ve 14 hodin dorazí zákazník na zkušební jízdu s tímto vozem, tak ať je připravený. Mně pak volali, že auto bude připravené ve 14 hodin, věnovat se mi bude osobně šéf prodeje. Úplně slyším, jak pokyn padal dolů – “…s tímhle se přijede svízt nějaká kráva, co si to dohodla v Salzburgu napřímo…”

Dorazila jsem asi pět minut před druhou hodinou a hledala šéfa prodeje.

“Ale von teď vodjel na jídlo. Vy s ním jako máte schůzku, jo?”

“No já s ním nemám schůzku jako, já jí mám opravdu, pokud vím, tak máte pokyny ohledně zkušební jízdy s modelem XF 3.0 V6.”

“Tak si teda počkejte…”

Po půl hodině mne to přestalo bavit, po 40 minutách dorazil šéf prodeje s tím, že si myslel, že to stihne a ať se posadíme, protože jde najít klíče od auta. Po dvaceti minutách dorazil s tím, že auto je na heveru, protože se rozhodli udělat drobnou údržbu… To už jsem byla fakt nasraná a dotazovala jsem se, zda z Rakouska poslali vrak! Takže mi nabídli kafe a slíbili, že auto bude do 15 minut přistavené. Auto bylo přistavené za 30 minut, ale spravedlivě dodávám, že se jim ho podařilo přistavit dřív, než mi donesli to kafe. Než jsme vyrazili na vyjížďku, tak jsem ještě musela překonat odpor nějaké slepice, která už chtěla jet domů, a to zrovna tímto vozem. Nakonec se omezila na “Doufám, že s tím nepojedete nikam daleko a budete hned zpátky”. Doufala marně…

Šéfprodejce na sedadle spolujezdce “brzdil” a několikrát mne upozorňoval, že překračuju povolenou rychlost. S tím přestal v okamžiku, kdy jsem mu u Berouna navrhla, že když se mu to nelíbí, tak si může zrovna vystoupit.

Spravedlivě musím říct, že to auto bylo fakt dobrý, jezdilo se s ním skvěle a byla jsem rozhodnutá si ho koupit, a to i přes všechny útrapy, které jsem musela snášet. Přehodnotila jsem to v okamžiku, kdy jsme se vrátili k Dajbychovi. Nabyla jsem dojmu, že asi nemají procenta z prodeje, protože jsem panu šéfprodejci byla u prdele. Když jsme vystoupili z auta, tak pravil: “Jestli si to auto chcete koupit, tak si na našem webu udělejte konfiguraci, a tu mi pak pošlete k posouzení…” Musím říct, že mne zaskočil a asi jsem se musela tvářit dost natvrdle, protože dodal: “Víte, my už budeme zavírat, tak to jste na tu zkušební jízdu měla přijít dřív.” Opáčila jsem, že kdyby se neodjel nažrat, nehledal 20 minut klíče a další půlhodinu to auto nesundavali z heveru, tak teď nemusel pracovat přesčas. A že než si auto objednám, tak chci vidět vzorníky barev, povrchů, potahů sedaček – prostě všechno, protože pokud vím, tak e-shop nejsou! A hned, protože sranda skončila.

Bylo mi jasný, že si to auto tam nekoupím, protože se ke mně chovali vyloženě hnusně. Taky tu byla otázka jejich přístupu v okamžiku reklamace, když jejich chování k zákazníkovi, který si přišel koupit nové auto, bylo otřesné. Nicméně jsem se aspoň rozhodla mu to čekání vrátit. Takže mazal vařit kávu, vytahal katalogy, vzorníky – prostě všechno. Odešla jsem po hodině a půl s tím, že zkusím udělat konfiguraci na jejich webu a pán mi pošle cenovou nabídku. Nehodlala jsem to udělat, nicméně můj muž to dotáhl do konce, konfiguraci vytvořil a poslal. Na cenovou nabídku čekáme dodnes…

Druhá možnost bylo BMW M240 nebo 440, takže jsem zkusila Invelt na Stodůlkách. Tady byl prodejce o moc lepší, chápal, co myslím, když říkám, že chci slyšet zvuk motoru, nicméně potíže stejné – motorizace, kterou chcete tady nemáme, můžete se svézt v dieselu nebo v kombíku trojkové řady, tam je 3.0 V6. Jediná možnost by byla si dojet do “Weltu”, protože tam mají všechny modely. Fajn, tak já si udělám výlet do Mnichova, ale dohodněte to tam, aby tam to auto bylo a bylo možné udělat zkušební jízdu. Ne, to zařídit nemůžu, jestli chcete, tak si to tam zařiďte. No to už si to auto můžu koupit rovnou tam a nemusím se zabývat inveltem.

Byla jsem divnej zákazník, pořád nemohl pochopit, že si kupuju auto a nikoli překvapení, takže si ho chci vyzkoušet a když si ho nevyzkouším, tak si ho prostě nekoupím. A tak to taky zůstalo… BMW musím přiznat, že byli opravdu milí a snažili se, nicméně zkušební jízdu nebylo s čím vykonat.

Nakonec jsem si auto koupila. Má sice víc válců a větší objem, zato nižší užitnou hodnotu, ale jezdit s ním je čistá radost ze života.

29.06.2019 Louise

Související články: