Elektroautem na Jadran, teoreticky

V české a světové politice se nic podstatného neděje, okurková sezóna právě začíná, a medián českého národa brzo zamíří do svého dovolenkového ráje. Co třeba se zamyslet, jak to udělat, aby český (ex)paštikář do Zadaru dojel elektroautem.

Berme v úvahu, že máme průměrný elektrovůz s baterií někde kolem 60-80kWh. Je horko, chce to klimatizaci, platíčka s gambáčem a bedna konzerv z Kauflandu také cosi váží. Řekněme, že na jedno nabití taková Kona dá 350km. Brno-Zadar je kolem 700km a s jedním nabíjením po cestě by to teoreticky šlo zvládnout. Tedy nabíjet někde uprostřed cesty. Problém by nemusel být ani tak fakt, že to zabere hodinu až dvě, jako to, že by se tam takových naštosovalo asi opravdu hodně. Nebylo by asi ekonomicky únosné mít někde uprostřed trasy stovky rychlonabíječek, které se budou používat jen tři měsíce v roce, nehledě na to, že fialové krávy by určitě řvaly, kdyby to musely stavět.

Jak by se to teda dalo řešit?

Jen pro faktickou správnost pro jistotu uveďme, že nebudeme mít baterii která zvládne celou cestu. Tedy budeme ji mít, ale určitě ne příštích deset let a určitě ne všichni na to hned budou mít.
Těžko také asi můžeme spoléhat na šesti-sedmi hodinovou elektrifikovanou cestu rychlovlakem, kde po navlakování s elektro autem v Brně zalezeme do kupé, dáme si pivko a šlofíka a za pár hodin sjedeme z vlaku a k pláži dojedeme opět svým vozem. Nejsme ve Švýcarech nebo ve Francii. Tohle je Balkán. Myšlenka je to sice hezká, ale zelení ekofašos by určitě blokovali do nekonečna, kdyby se někde uprostřed lužního lesa měly postavit elektrifikované koleje pro supertiché eko rychlovalky naložené koupáky se svými eko elektro vozy. Co kdyby tam žila nějaká žába nebo křeček. Ryba si rybník nevypustí. To bude dříve ta baterka na 2000km na jedno nabití.
Náš elektrovůz bude mít “kšandy” jako trolejbus, nebo něco na způsob pantografu a bude si dobíjet po cestem když bude třeba. Lákavé, ale jede se přes dvě-tři země, byly by to asi tři typy trolejí, možná tři různá napětí. Něco mi říká, že než by se domluvili na nějaké unifikaci bude tu průměrná baterie na kterou se ujede těch 2000km tak jako tak. Tedy zase nic.
Budeme mít unifikovanou baterii, kterou si kdekoliv na čerpačce necháme celou vyměnit. Bude to automatizované, jenom si přijdete ke stojanu, zbytek řeší primitivní automatika, nebo Lojza, Hans, či Zoran s rudlíkem. Problém? Koncerny se hned tak nedomluví na tom, jak taková baterka má vypadat. Než se to zunifikuje, bude tu stejně baterka, která zvládne těch 2000km na jedno nabití.
Plug-in hybrid extension. Palivový článek na střechu do dokovaciho slotu tvaru střešního boxu, pronajatý na jedné čerpačce a navrácený na jiné, někde po cestě. 50 litrů metanolu tolik neváží, 100 litrů kapalného vodíku se může “vesele odpařovat’’protože se počítá s tím, že kontinuálně dobijí hlavní baterii. To trochu snižuje nároky na uchování vodíku stále kapalného po delší dobu, protože my teď chceme, aby se odpařoval. Odparné teplo pak udělá skvělou službu ke klimatizaci vozu. Palivovy článek je ale drahý a rychle degraduje. Kdo ví, co když ale někdo vyvine něco, co by se hodilo pro masovou výrobu a co vydrží.
Plug-in hybrid extension vintage. Na střechu si do střešního boxu pronajmete malý motor-generator. Honit to můžete čím chcete. Aby Gréta byla šťastná můžou to být třeba zkapalněné uhlovodíky získané z prdů norských feministek.
A nakonec, proč by elektroauto nemohlo mít jednu hlavní baterii a pak “slot” pro externí dobíjecí baterii. Pro takovou větší power banku. Jak by to fungovalo? Na čerpací stanici by měli skladem spoustu baterek, které si oni dobíjejí kontinuálně pomalu, nebo intenzivně, podle toho jak jim dodavatel proudu účtuje cenu. V průběhu dne se může lišit cena elektrické energie od dodavatele třeba čtyřnásobně. proto si na čerpací stanici pohlídají, kdy nabíjejí, nebo si vhodně nacení. Zákazník kterému dochází šťáva přijíždí ke stojanu a automat mu založí power banku pokud se mu nechce dobíjet “normálně” pres zásuvku. Ze založené baterie se jede a ještě nabíjí hlavní baterie, ale podstatné je, že hned a za jízdy. Nemusí čekat u stojanu. Až si z baterky ve slotu nacucá, vyhodí ji na další čerpačce po cestě. Logistiku přesunu powerbankových baterií si zajistí čerpačky mezi sebou. Mělo by být jednoduché mít někde šachtu pod vozem s možností zasunutí různých baterií. Ano, samozřejmě ztráty při přenosu energie v měniči z jedné baterie do druhé, nějaká ztráta ve vlastním elektrochemickém procesu nabíjení, ale s rozpětím cen energie by to mohlo být životaschopné. Mělo by být zvládnutelné a online sledovatelné v infotaimentu vozů kde a za kolik a na kolik si můžu po cestě nabít a mít volbu okamžitě cesty třeba za trochu více, nebo delšího nabíjení za méně. Mám za to, že Tesla už umí online plánovat cestu od nabíječky k nabíječce a to nejen doma v americké unii. Tak u nás by to mohlo jít také s ostatnímy vozy, ne?

Co vy na to?

Neznámý vojín

29.06.2019

Související články: