Ale ty nemáš žádné řešení. Všichni zemřeme!

V diskusi k minulému článku Kladivo na Svědky Covidovy mi pan Mngwa vytknul, že „… ten text Vovce Covidová prostě nepochopí a bude si mečet pořád dokola to svoje…“. Dal jsem si práci a prošel si diskuse ve stranickém tisku, Novinkách a Parlamentních listech, čímž jsem si způsobil duševní újmu, za kterou panu Mngwamu uděluji pokutu ve výši 10 dřepů, ale taky pochopil způsob myšlení oněch předobrých ctihodných občanů bojujících na frontách v druhé linii proti viru pro mé blaho. Proto bych lidem výše zmíněného typu doporučil si k článku připravit kýbl cévního lepidla.

Pravověrný občan promluvil.

Nejlépe to vše shrnul diskutující pod jménem Martin K., číslo diskutéra 49 XXX. Jeho stranický deník mu rozumí, i osobní číslo mu přidělili. Jeho absolutní ideová neochvějnost nám kolísajícím odpíračům může být příkladem. Budu citovat z jeho statečného souhlasu s vládou:

„Velká část lidí pořád vůbec nechápe podstatu. A ta je, že: 1. by měli chránit sami sebe, 2. nestávat se přenašeči. Pořád jenom hledají cestičky, jak něco obejít. Kdyby se nechovali jako z řetězu utržení sobci, nemusela by většina opatření existovat.“

Myslím si, Martine, že jsi Ty sám pochopil úplný hovno. Ale předpokládám, že jsi jinak slušný člověk, chodíš do práce, platíš daně, občanku máš podepsanou osobně ministrem vnitra, šukáš jen v lichou středu a to po písemném souhlasu v nějaké cool apce. Prostě jsi dobrák od kosti a chceš nám všem pomoct. Tvé úmysly jsou převeledobré a Tvou ušlechtilou duši souží neukázněnost druhých soudruhů. Promiň, že jdu ze startu na tykačku, ale jsem jen obyčejný český buran a jinak to neumím. Ale jako blbej úplně nejsem a tak to s Tebou proberu tak nějak po sokratovsku.

Ach to sobectví!

Třeba bychom mohli spolu začít kamarádit tak, že si u Tebe natisknu potřebné doklady, jak Ti doporučuje pomáhat policejní mluvčí s nonšalancí fízlům vlastní. Nebuď sobec a tiskni to všem zadarmíko! Sice chápu, že jsi za tu tiskárnu a papír vyvalil svoje vydělané a zdaněné peníze, ale když to jde na boj s virem, tak nehledíme na nějaké ty ztráty. Zachraňujeme životy, no ne? Jak to myslíš, že to není Tvoje věc, že nemám tiskárnu? Chceš snad, abych umřel? Nebuď sobec! Pokud chceš být opravdu ideově na výši, tak jdi ještě pomáhat s rozvozem vakcíny. Ano, svým autem pochopitelně. To, že platíš nemalé daně a očekáváš, že to bude zařízeno, je vedlejší.

Víš, Martine, řekl bych Ti, že není sobectví odmítnout rozkaz úchylných sadistů maskovaný jako solidarita. Když Ti někdo pod pohrůžkou násilí nebo pokuty nařídí něco vydat, tak to není sobectví se nepodělit, ale odpor proti loupeži. U mafiánů se tomu říkává výpalné a taky komunisté to říkali stejně. Copak chceš, soudruhu, aby byl hlad? Chceš zase zástupy nezaměstnaných? Chceš děti s křivicí? No tak, nebuď sobec, poděl se o svůj majetek. Kvůli lidem jako Ty umírají děti hladem! Chceš být vrahem dětí? Copak je majetek víc než život? Budeme na něm společně radostně hospodařit a budeme se mít všichni dobře. Říkali tomu pěkně – zespolečenštění výrobních prostředků. Možná si výsledek nepamatuješ, ale dopadlo to dost blbě. Odmítnout nechat děti zavřít do domácího vězení, není sobectví.

Pokud Ti to pořád nedochází, tak je tu takový hezký příklad z historie státního boje proti sobectví. Na světě běhají muži, kteří by rádi šukali, ale je pro ně tak nějak obtížné sehnat partnerku. Z toho povstávají různé frustrace, napětí a vůbec nepěkné společenské jevy. V rámci boje za lepší svět se pokrokoví lidé rozhodli, že právě udeřila hodina konce konvenčních pout kapitalistické kultury omezování a prohlásili ženy za státní majetek, aby byla buržoasie zasažena přímo do srdce. Takže Ti možná dochází, jak to s tím sobectvím je. Takže nebuď sobec a vysyp prachy, odevzdej majetek a svoji ženu na boj s virem!

Já vím, říkáš si, to je ale blbej příklad, to se nemůže stát. Kdybych Ti Martine řekl v roce 2019, že příští rok bude zakázán zpěv, nebo že stát si bude osobovat právo rozhodnout, zda můžeš jít někomu na pohřeb, věřil bys mi? Nebo by sis mlel svoje, že se to nemůže stát?

Pomáhat a chránit!

Bodu 1 zní v zásadě na poslech dobře, ale má v sobě čertovo kopýtko v tom, že chci rozhodovat já sám, jak se budu chránit. Víš, Martine, příteli, už jsem dospělý a zodpovědný sám za sebe. Nechci, aby o mém životě rozhodoval někdo jiný a neptal se mě, zda se mi to líbí nebo ne.

Když budu zlobit, tak mi fízl dá pokutu a věřím, že tomu budeš tleskat. Cože, že se Ti nelíbí slovo fízl? Ale ono je to správně, nemyslel jsem policistu, ale fízla. Je v tom dost rozdíl. Policajt přijde k vykradenému obchodu (zločin) a hledá pachatele. Najde důkazy a předloží je soudu. Kdežto fízl má pachatele a hledá mu zločin. Nehledá důkazy, sám pachatel se musí vyviňovat, třeba nějakým potvrzením, že nekrade, nebo čestným prohlášením že jede do práce vydělávat na jeho výplatu. Asi nerozumíš slovům enumerativnost pretenzí. V principu to znamená, že Ty si můžeš dělat vše, co Tě napadne, pokud to zákon výslovně nezakazuje. Naopak stát může dělat jen to, co mu zákon výslovně dovoluje. Nevím, jaký zákon mi zakazuje chodit, kam se mi zlíbí a jezdit, kde chci. Řekneš si, že do jaderné elektrárny mne nepustí. Rozdíl je v tom, že to neplatí plošně, jako že nemůžeš vůbec nikam a stát Ti na základě bumážky možná dovolí jít za hranice Tvé obce. Navíc je u té elektrárny jasné odůvodnění. Nařizovat někomu něco pro jeho dobro a krátit ho tak v základních lidských právech je prostě špatně, ať už k tomu vláda dává jakýkoliv ušlechtilý důvod. Proto nařízení neustále naráží na naše zákony. Není to tím, že máme nedokonalé zákony, ale tím, že ta nařízení jsou z principu nezákonná. Nikdo, kdo to reálně myslí se svobodnou zemí vážně, nepočítá při tvorbě zákonů s tím, že na ježdění do práce potřebují všichni povolující bumážku. Nebo myslíš, že je v pořádku, když fízl mozkovým myšlením vyhodnotí, že papír není v pořádku a nedovolí Ti naplnit ústavní právo shromažďovací nemluvě o svobodě pohybu? Protože se zmrdovi Hamáčkovi nepostavilo péro a rozhodl se, že by bylo politicky nevhodné, aby někdo demonstroval? Nepřipomíná Ti to bolševiky? Zkus se zamyslet nad tím, kde se to zastaví? Neopakuj se, že to přece nemohou. Jak vidíš, mohou.

Nejsi ty, soudruhu, přenašeč?

Ten druhý bodík je takový problematický. Nevím, jak jsi to myslel, že bychom to třeba vyřešili zatím mírně směrnicí EU o zákazu být bacilonosič pod pokutou ve výši něco kolem ekonomické likvidace? Všiml sis, Martine, že v Pandemickém zákoně jsou pokuty v ceně bytu na menším městě? Zdá se Ti to správné, že na základě přestupku, tj. naprosté banality, Tě mohou zničit nadosmrti? Řekneš si, máš dodržovat zákon. Ale on existuje jistý princip proporcionality. Nikomu jsi nic neudělal, ale mohou Tě zlikvidovat. Opravdu je společensky tak nebezpečné neposlechnout pana ministra? Víš vůbec, že výnos pokuty jde do kapes organizace, která Tě soudí? Myslíš si, že to bude opravdu nestranný soud? Onen princip je v zákonech především proto, aby bránil takovým excesům, jako jsou sankce v Pandemickém zákoně a nekontrolovatelnému vzrůstu exekutivní (výkonné) moci. A to ani nemluvím o tom, jak se bude dokazovat, kdo byl ten přenašeč? Nebo vůbec dokazovat, že došlo ke kontaktu? Nebo bys to vyřešil potvrzením o tom, že jsi nikoho nenakazil a bacilonosič bude muset dokázat, že nikoho nenakazil? Chápeš, jak je jedovatý ten princip – dokaž, že nekradeš? To máš jako s žárlivou babou, která po Tobě chce, abys jí dokázal, že jsi jí věrný. To nejde, viď? Tak proč chceš, abys Ty bumážkou dokazoval fízlovi, že jedeš do práce?

Furt něco obcházíte!

Říkáš, že pořád jenom hledají cestičky, jak něco obejít. Z Tvého tónu soudím, že se Ti to vůbec nelíbí. Představ si, že chodíš po cestě a na té na Tebe čeká Chuck Norris, na kterého prostě nemáš. Pokaždé Tě zmlátí a vezme Ti chleba s máslem. Jak na to budeš reagovat? Budeš chodit po stále stejné cestě nebo se ho budeš snažit obejít?

Mám známého, měl svůj sen. Chtěl vždycky fitko, kde se budou trénovat bojová umění. Tak prodal pár cenných věcí a dal si ho dohromady. Nadřel se na něm, fakt tam chodil makat od rána do večera. Vzal si na něj úvěr, vybavil si ho. Víš, co se mu stalo, Martine? Zakázali mu ho provozovat. Teď si představ, že úvěr splácet musí, na podporu nárok nemá, protože začal podnikat v roce 2019 a do otevření byl bez tržeb. Ale i tak, myslíš si, že pětibába na den by ho vytrhla? Nehledal bys na jeho místě cestu, jak to obejít?

Nebo moje známá dostala žlučníkový záchvat. To je fakt nepříjemná věc. Zkroutíš se, spadneš na zem a jsi bolestí tak ochromený, že se nezmůžeš ani na to nasadit si roušku. Takže záchranka, odvoz do nemocnice. Tam nějaké léky, ale sorry jako, neumíráte, tak běžte domů. Za 3 dny znova. Jo, to stejný. Šílené bolesti a pak zase domů, protože ona furt ne a ne umírat. No a pak zase. Co myslíš, kdyby šlo o Tvoji rodinu, zatnul bys zuby a čekal, až operace budou povolené? Zvlášť když víš, že je to rychlovka a lékaři Ti napoví, že stačí jenom naměřit pár hodnot v krvi jinak?

Ale podívej se na to taky z druhé strany. V Ústavě je jasně napsáno, že pokud Sněmovna nesouhlasí s prodloužením nouzového stavu, tak to jednoduše končí. Babiš si svolal hejtmany a tak nějak lehce ochcali Ústavu. Když Andrejovi soudy shazují jedno nařízení za druhým, hádej, co dělá? Třeba takové nošení roušek venku. Soud mu jasně řekl, že to nejde. Na ministerstvu pokrčili rameny a udělali nové nařízení, které je úplně stejné jako to předtím, jen má jiné datum. Formálně jde o jiné nařízení, ale v reálu je to vymrdávka se soudem. Tak proč chceš, aby lidi něco dodržovali?

Koukej se, soudruhu, přivázat zpět k řetězu!

Utrhli se z řetězu. To se mi moc líbí, milé Číslo 49 XXX. Utrhnout se. Čeština je krásný a bohatý jazyk. V tom utržení je vidět násilí a jakási svévole. Jak si jen mohli dovolit jít bez povolení vlády ven? Jak je to jenom možné? Že lidi jdou všichni ven, protože nikam jinam nemohou, tak se nediv, že se nahromadí. Divné, že dřív je za to nepokutovali, co? Jak jsme jen mohli žít, jít ven, nebo nějak jet autem bez laskavého svolení státu? Úplná anarchie! Víš, dřív se tomu říkalo život, prostě normální život. Doma jste si s ženou řekli, je hezky, pojďte ven. Vzali jste děti a šlo se. Dneska – jen na povolení s rizikem, že se nějaký fízl rozhodne, že se mu nelíbí Tvoje odůvodnění, protože je zde podezření (bdělost!), že se jdeš jen tak projít. Mně se fakt nelíbí, abych musel třeba posílat SMS, abych směl z domu. Opravdu to tak chceš?

Nebo ještě lépe, tuhle naše čacká policie zaklekla na ženu s dítětem, protože neměla roušku. Ta byla teda utržená ze řetězu, co? Bože, jaká hrůza! Neuposlechla příkazu příslušníka. Správně, tak jí patří! Martine, opravdu jsi takový kokot? Opravdu nechápeš, že není v pořádku, aby se děti třásly hrůzou při příchodu policie? Co z toho asi má ta 5 letá holka, když jí nějaká banda opic zmlátí mámu. I kdyby ta ženská byla ztělesněné zlo, zdá se Ti přiměřené na banalitu jako je nemít roušku reagovat zbitím v poměru tři gorily ku jedné ženě? Pokud to máš za správné a chápeš to tak, že páníčka je potřeba poslouchat, tak se tomu dřív říkalo otrocká mentalita. Pokud se Ti zdá správné, aby Ti fízl povolil přejet hranice okresu, tak je to s Tebou hodně zlé. Kam to chceš nechat dojít? Jak dlouho se chceš takhle bát? Už to chápeš, Martine? Všechny opatření jsou projevem zlé vůle moci a touhy zavést diktaturu. Myslíš si, že něco takového je tu v dějinách poprvé? Že není běžné, když mocní tohoto světa uměle vytváří kritické situace a pak se jeví jako zachránci?

Poslouchejte pana ministra!

Nemusela by většina opatření existovat. Martine, ty vole, to snad ani nemyslíš vážně? Fakt se domníváš, že kdyby se jim lidi rovnou vykašlali na roušky a nenosili je, že by se vládě podařilo prosadit jakékoliv opatření? Chápeš to? Na roušky sere Bílý Tesák a neprosadili by nic. Naopak, když posloucháš jako ovečka, tak Tě hospodář podřízne, víš? To už je takový osud oveček. Sociopatickým násilníkům se prostě neustupuje. Když ano, tak se nediv, že se urvou z řetězu a ještě Tě obviní z toho, že Tě trestají pro Tvé dobro. Tohle toleruješ své mámě nebo tátovi, ale jen do určitého věku. Ale ne bolševickému prasátku. Rozumíš?

Jenom blbě kecáš, jiné řešení není!

Ale Ty nemáš žádné řešení, říkáš mi. Kdyby nebyl nouzový stav a každý by si dělal, co chtěl, tak všichni umřeme a v ulicích budou mrazáky na mrtvoly! Proč si myslíš, Martine, že nouzový stav něco řeší? Proč to nefunguje, si můžeš přečíst v článku – Nefunguješ, plukovníku. Je to pěkně napsané a snad to pochopíš. K tomu jenom přidám, všimni si, jak virus vždy respektuje hranice a udeří zrovna ve chvílích, kdy se má prodlužovat nouzový stav.

Jak bych to řešil, Martine? Představ si, nijak. Není to jen můj názor, tak se respirační choroby řešily do současnosti. Přesto jsme tady. Vím, co chceš říct. Povolí se uzda a lidi budou jako šílení, utrhnou se, co? Je to tím, že jsou zvyklí na to, že se stát o ně stará jako chůva. Když budeš řídit nějakou firmu nebo tým, zkus dva přístupy. První – každého člena týmu sleduj, co dělá, pleť se mu do toho, i když tomu prd rozumíš. Dávej jim rady, jak mají dělat svou práci, kontroluj jejich přítomnost na pracovišti, řiď jim každou minutu jejich života, nech si pořád něco vysvětlovat. Nakonec je nech pravidelně vyplňovat nějakou pěknou tabulku v Excelu jako hlavní ukazatel výsledků práce a trestej je za to, že ji nevyplňují dobře. Garantuji Ti, že se kolem Tebe vyrojí spousta dobrých pomocníků, kterým se říká hezky česky zmrdi. Nebo zkus druhý přístup, dej jasné zadání lidem, co po nich chceš, aby udělali a kontroluj jen postup podle milníků. Lidi rychle pochopí, že mají volnost to udělat podle sebe a tak ukázat, co umí. Zmrdy pak poznáš podle toho, že na rozdíl od ostatních nemají co na práci a nikdo je v týmu nebere vážně. Budeš možná dost překvapený, jak tento způsob řízení funguje.

Takže princip řešení je jednoduchý, Martine. Nikdo nechce být nemocný, nikdo nechce umřít. Já vím, že jsou na světě i sebevrazi, ale ti budou vždy. Takže dej lidem doporučení, co dělat. Omez návštěvy v nemocnicích, proškol zejména praktické lékaře, aby poznali zavčas, že může být zle. Rozhodně nedělej to, že lidi vyděsíš k smrti tak, že se bojí k lékaři jít a ten je bez pofidérního testu neošetří. A už vůbec nedělej to, že necháš vládu rabovat zdravotní fondy, protože pak nebude na léčení dalších chorob. Nešiř paniku stylem – všichni zemřeme, zkáza je neodvratná! To stačí? Ano, to stačí. Proč? Protože to tak vždycky fungovalo a funguje i na horší nemoci. Nech to prostě na lidech.

Doufám, že jsi to pochopil, Martine. Pokud chceš žít v zákazech a trestech, nebráním Ti, ale na to si domů pořiď dominu s bičem. Mně se takový život nelíbí a budu se mu aktivně bránit. Což mimochodem byla další připomínka. Jak se vlastně efektivně bránit? Existují osvědčené postupy vedoucí k úspěchu i v tak extrémních podmínkách, jako byl GULAG. Ale o tom snad příště.

07.03.2021 Josef Vohnout

Související články: