
Moje žáky učím, že matematika je jediná jasná věda, když něco platí, tak to platí, a když něco neplatí, tak to neplatí. Ó, jak jsem se mýlil.
Existují úlohy, které mají nejednoznačné zadání. To zadání splňují dvě řešení, ale zadavatel považuje za správné jen jedno z nich.
Příklad 1:
Honza a Alena chodili o prázdninách na výlety. Honza ušel celkem 120 km, což bylo o čtvrtinu více, než ušla Alena. Kolik kilometrů Alena ušla?
Příklad 2:
Tonda má 240 Kč, což je o 20 % více než má Aleš. Kolik korun má Aleš?
Existuje výklad, že za základ se má brát to, co je za slovem než. Tedy v příkladu 1 je základ to, co ušla Alena, a v příkladu 2 jsou základ peníze, které má Aleš.
Toto však není jednoznačná matematická ani jazyková definice. O tom svědčí i to, že mnoho řešitelů vezme za základ druhou možnost, tedy v příkladu 1 to, co ušel Honza a v příkladu 2 peníze, které má Tonda.
Řešitelé vypočítají příklad správně, ovšem s jiným základem, a zadavatel jim to neuzná.
Takový postup hodnocení penalizuje řešitele za interpretaci zadání, nikoli za matematickou chybu.
Je nutné se tomu bránit, obzvláště, jsou-li takovéto nejednoznačné úlohy součástí přijímacích testů.
Řešení úlohy 1:
Základ – kilometry, které ušla Alena:
Alena ušla 96 km.
Základ – kilometry, které ušel Honza:
Alena ušla 90 km.
Řešení úlohy 2:
Základ – částka, kterou má Aleš:
Aleš má 200 Kč.
Základ – částka, kterou má Tonda:
Aleš má 192 Kč.
Z matematického hlediska však podíl (procento) vždy znamená poměr změny k základu a bez určení základu není vztah jednoznačně definován.
V obou případech jsou obě řešení matematicky správná. Liší se pouze tím, k jaké hodnotě je vztahován základ.
Správné a jednoznačné zadání příkladů tedy je:
Příklad 1:
Honza a Alena chodili o prázdninách na výlety. Honza ušel celkem 120 km, což bylo o čtvrtinu více, než ušla Alena. Kolik kilometrů Alena ušla? Jako základ použijte vzdálenost, kterou ušla Alena.
Příklad 2:
Tonda má 240 Kč, což je o 20 % více než má Aleš. Kolik korun má Aleš? Jako základ použijte částku, kterou má Aleš.
Důsledek pro hodnocení
Pokud žák zvolí alternativní interpretaci a dospěje k jinému výsledku, nelze tvrdit, že neumí počítat. Jeho postup je matematicky správný a konzistentní.
Cílem matematického testu by mělo být ověřování matematických dovedností, nikoli interpretace jazykových nejednoznačností.
27.05.2026 Rebel
Související články:
- #ne_poslušnosti: Proč veřejně porušuji zákony před kamerou? (20.10.2025), Urza
- Co naši politici ani za 35 let nepochopili, rozvraceči nejspíš chápou dokonale. (21.5.2025), Doktor z hor
- Soudruh Hulínský dělá škole skvělou pověst (20.3.2023), Josef Vohnout
- Já jsem kantor, kdo je míň (27.3.2022), PAKO-
- Já jsem učitel a kdo je víc? (20.3.2022), Atavistický autista
- Zmrdství a vohnoutství na střední škole v době covidové (14.11.2021), Anonymní autor
- Výzva ke zrušení školského zákona (31.1.2021), František Závora
- Jeden rok v Coroně (Z počátků distanční výuky v Čechách) (4.1.2021), Úča
- Život s rouškou (3.1.2021), Úča
- Náš učitel národů. (8.11.2020), Miloš Zbránek
5 585x přečteno











(143x známkováno, průměr: 2,47 z 5)