V naší Čechii kvete strom svobody

Featured Image

Jsem tak rád, že žiji ve svobodné zemi, kde svoboda doslova kvete na každém rohu. Křehké kvítky však nezbytně potřebují péči a rytířskou ochranu silných paží. O svobodu musíme pečovat. A tak o ni pečují zvláštní útvary policie a ochránci pravdy právě tlačí do parlamentu nový zákon, co zalepí ústa nepřátelům svobody. Jen prostřednictvím omezení může svoboda zvítězi

Musí se bát jen proruští švábové

Jsem naprosto nadšen, že nežiju pod přísným dohledem diktátora v despotickém Turecku. Tam je možné lidi zavírat za veřejnou propagaci názorů, které nejsou v souladu se státní doktrínou, až na tři roky, což se od nás zcela zásadně odlišuje. Ale netřeba se bát, mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá sdělila, že se nejedná o cenzuru. Protože jde jen o blokaci zdrojů, které ohrožují národní bezpečnost. Aby nevznikla nějaká mýlka, rozhodně to není kvůli nějakým dezinformacím. To je směšné si to vůbec myslet. Jako příklad na vyjasnění uvedla, že se bude jednat o weby šířící proruskou propagandu. To jsem se naprosto uklidnil, zejména s ohledem na výroky předsedy vlády Pjotra Fialenka, který nejdříve o demonstrantech na Václavské náměstí prohlásil, že jsou to proruské síly. Pak se opravil s tím, že myslel pouze organizátory. Takže když předseda vlády prohlásí o opoziční demonstraci, že organizátoři jsou ruští švábové, tak je naprosto jasné, že se nemusíme ničeho bát a rozhodně se nic nebude zneužívat. Ani by mne nenapadlo se nějak obávat, že značně motivované policejní složky začnou ihned jednat a něco preventivně blokovat třeba do hodiny. Hodina je přece hodně času na promyšlenou reakci a rozhodně to nenapovídá nic o dlouhodobém sledování lidí a jejich projevů. To se u nás naprosto nemůže přihodit a určitě se nikdy v historii naší svobodymilovné země ani náznakem nestalo nic, co by zavánělo cenzurou nebo nějakou nezákonností. A už vůbec není nikdo postihován za to, že by vyjádřil třeba nějaký odpor proti zahraniční politice státu nebo by se nějak neopatrně zmínil, že na ukrajinské uprchlíky jde nějak hodně peněz. Takové věci se u nás nestávají prakticky nikdy a pojem proruská propaganda má jasné dané hranice, co obsahuje a co už je za hranou. Není ani náznak toho, že by šlo o nějaký gumový bezobsažný pojem používaný nazdařbůh proti komukoliv. Takže proč nevytáhnout naše oblíbené heslo? Kdo nic špatného nedělá, nemá se čeho bát!

Není důvod k obavám

Pro se vlastně bát, když ministerstvo vnitra ve spolupráci s odborem komunikace britského úřadu vlády sestavilo příručku pro boj s dezinformacemi. V Británii mají se svobodou slova značné zkušenosti, které lze ilustrovat například zákazem slov máma a táta. Sice se to nelíbí úplně všem, jak je naznačeno v nadpisu, ale to jenom jistě zlým a špatným lidem. Protože každý správě myslící občan takové nařízení vítá. Protože říkat matce rodič jedna a otci rodič asi raději také jedna, je takové inu pokrokové. Vím, že se to týká zatím pouze úřední korespondence, ale pamatujete si na pohádku s jezinkami a prstíčky? Zatím jenom ouřadové, pak školy a pak postupně povinně všichni. Ne, co to povídám, takové věci se rozhodně nedějí. Komu se to nelíbí, toho šoupneme do přihrádky proruský šváb a ty je potřeba odhalovat.

Té práce na odhalování je tolik, že vláda prostě nemůže už dál otálet. Nově založený policejní útvar už je na světě pouhé čtyři měsíce od ohlášení. Rovnou má nového šéfa, který byl obratem vybrán. Trochu mne udivuje, při vědomí jaká je v bezpečnostních složkách rvačka o funkce, že kandidát byl pouze jediný. Úřad by měl posílit akceschopnost policie při boji s kriminalitou. Ani trochu mne slovo akceschopnost ve spojitosti se silovými složkami neděsí. Poučná je k tomu tisková zpráva, která říká, že si příslušníci zaslouží své frčky a peníze navíc, zejména s ohledem na množství a charakter odváděné práce. Ano, taky si myslím. Třeba případ pana Rittiga byl nádhernou ukázkou dobře zpracovaného případu. Honit obchodníka za to, že pracuje za peníze, to je jasný případ na zastřelení samozřejmě toho obchodníka. Jen naše měkké zákony brání oprávněnému trestu. Nicméně napadá mne jedna věc. Když nějaký odporný darebák pochybuje o tom, že policejní složky odvádí naprosto dokonalou práci, neohrožuje tím tak trochu národní bezpečnost? Přece jenom, když veřejnost bude mít pochybnosti, že čím dál tím šílenější restrikce nejsou v její prospěch, neotřese to národní bezpečností? No já si myslím, že otřese a pořádně. Vždyť, co to je pro důchodce zaplatit za opomenutí jakési povinnosti pouhopouhých padesát tyček? Takže malá nápověda. Co uděláme s lidmi, kteří kritizují práci bezpečnostního aparátu? Kteří nepíší oslavné ódy na hrdiny všedního dne v uniformách? Nevím proč, ale nějaký šotek mi napovídá, že ho šoupneme na nějaký ten naprosto neškodný a nezávazný seznam. Následně pak tyto poplety zahrneme demokratickou láskou a pošleme je na nějaký deradikalizační kurzík. Iniciativně bych si přiložil polínko a zeptal se, zda není potřeba také finančně motivovat strážce pořádku v dopravě za jejich náročnou práci? Vždyť bdí nad naší každodenní bezpečností a jejich objektivní snaha poctivě zjistit pravdu u každého dopravního přestupku je legendární. Není ani trochu pravda, že by se nějaký panák ve stejnokroji snažil křečovitě najít cokoliv, aby si připočetl čárku. To se nestává, a proto jim musíme ulehčit práci s otravným papírováním, jako jsou objektivně podložené důkazy a jiné věci bránící průchodu spravedlnosti.

Žádná cenzura, jen blokování

Navíc naprosto odmítám spekulace, že nové zákony nějak připomínají komunistický režim. Boj s dezinformacemi není cenzura, to dá přece rozum a každý to ví. Dezinformace škodí, proto je musí úřady v zájmu lidu omezovat. Kdežto cenzura omezuje škodlivé informace pro prostý lid. Na tom je zcela zřetelné, že se nejedná o totéž. Cenzura je projev totalitních režimů, kdežto náš demokratický režim žádnou cenzuru nemá. Když je potřeba, tak necenzuruje, ale jen zakáže něco zveřejnit, tedy blokuje. Což, jak jistě všichni rozumí, jsou naprosto odlišné věci. Uvedu zcela jasný příklad, na kterém jsou vidět zásadní rozdíly mezi oběma přístupy. Za komunistů se děly hrozné věci, třeba bylo rušeno vysílání Svobodné Evropy, ale jeho poslech nebyl zakázán. Kdežto v naší vyspělé společnosti nezakazujeme číst dezinformační weby, ale jenom blokujeme jejich vysílání. Jak lze vidět, rozdíly jsou naprosto zřetelné a srozumitelné každému. Pokud tomu nerozumíte, je to tím, že jste zakuklení agenti. Jen pozor, abyste na to téma nezačali vtipkovat, jako jeden pop. Rozhodně nikdy v historii podobné zákazy nepředcházely masovým represáliím. To rozhodně ne, takový příklad není snad ani možné najít. Rozhodně z nového zákona nemám žádné obavy, protože mně stačí ujištění vlády, že to nebude zneužívat. Navíc v zemi, kde bez problémů nebo výraznějšího odporu prošlo nařízení o zákazu zpěvu, je jasné, že každá snaha vlády omezit svobodu nebo demokracii prudce narazí na lidovou nevoli.

Veřejná správa se radikalizuje

Jde o opravdu rozsáhlý problém, který není radno podceňovat. Protože i jinak věrná veřejná správa se nějak začala radikalizovat. Jak jsem naznačil výše, tak rozhodně nemám strach z nějakého omezování práv na svobodu myšlení nebo slova. Lidé jsou znejistělí a tak musí veřejná správa správně komunikovat. To není jako za komunistického režimu, kdy veřejná správa také komunikovala jedním hlasem a v duchu generální linie. Tým prověřující loajalitu úředníků je oddělením strategické komunikace resortu a je součástí chystané strategické komunikace státu. Chystaná komunikace pomocí prověrek myšlení je výtečný nápad. To tu ještě nebylo. Rozhodně to ani trochu nepřipomíná kádrové čistky z počátku sedmdesátých let s otázkou, co soudíš, soudruhu, o vstupu vojsk do Československa? To je přece něco úplně a naprosto odlišeného, když budou úředníci prověřování a možná tam mezi řečí padne otázečka – a co soudíte o vstupu vojsk Ruska na Ukrajinu? Osobně mám radost, že tohoto pána mohu platit z výsledků své práce, protože jeho činnost je naprosto potřebná. Zvlášť se mi líbí formulace o kvalitně nastaveném policejním sběru informací od řadových policistů směrem k managementu. Což je zcela něco jiného, než prověrka kádrů z dob veřejné bezpečnosti nebo nějaké udavačství. Naprosto chápu světodějný význam činnosti těchto obětavých lidí na záchranu naší demokracie a těším se na plody jejich práce, které se vyvinou z těchto nádherných a voňavých květů svobody.


Související články:


12345 (233x známkováno, průměr: 1,49 z 5)
10 218x přečteno

Reklama

D-FENS © 2017