Po přečtení této story čtenáři teprve dojde, v jak hluboké krizi se nachází školství.
Nižší princip z Rokycan
udavači
Soudruh Hulínský dělá škole skvělou pověst
S radostí jsem se dočetl v demokratickém a nedezinformačním tisku, že zpochybnění dobré pověsti VŠE pokrokové studenstvo zcela a plně odmítlo tolerovat. Protože pan Ševčík dělá špatné jméno fakultě, zatímco soudruh místopředseda akademického senátu Hulínský dělá škole jen a jen čest.
Svéráz národního bonzu
Říká se, že nejrůznější krize fungují jako společenský katalyzátor, který dá vyniknout různým procesům, které až doposud probíhaly ve společnosti skryty. Každá krize tak přináší možnost nechat se fascinovat příběhy neobyčejné morální pevnosti, ale také utrpět vomitus z vzájemného udávání autoritám, ke kterému národ český jaksi podvědomě tíhne.
Z pohledu nihilisty možná, z pohledu realisty jsou vidět citelné rozdíly. Bolševici jsou vyřízení, zatímco my jsme pořád tady.
Tak to musí platit i opačně, vždyť je to obojí to stejné.
To je selhání jednotlivce, systém je v naprostém pořádku (tj. standardně se to ututlá).
To je hodně odvážné tvrzení. Třeba v Kumránu se našly autentické svitky z 1. století, a velmi dobře odpovídají tomu, co čteme a čemu věříme po dvou tisíciletích.
Lov velkých zvířat můžeme klidně zahrnout pod "válčení". Provozovalo se stejnými prostředky i metodami.