Kolektivní vina je princip, který většina myslících a nezkažených jedinců odmítá coby nemorální svinstvo; a není divu: proč by měl kdokoli zodpovídat za činy někoho jiného, koho často ani nezná a už vůbec nemá nad jeho chováním žádnou kontrolu? Bohužel však navzdory deklaracím tohoto odmítání pozoruji stále častěji ve svém okolí i v internetových diskusích následující jev: mnozí kolektivní vinu sice v obecné rovině odmítnou jako princip zavrženíhodný, avšak v konkrétních případech ji sveřepě aplikují; a právě tomuto rozporu bych rád věnoval svůj článek. Čtenáře, které to nenapadlo hned po přečtení perexu, bych rád varoval, že půjde o teoretický článek […]
politické úvahy
Eu thanatos
Eu je řecký výraz pro dobrý, thanatos znamená smrt; eutanazie by tedy měla být dobrá smrt. Existuje vůbec něco jako dobrá smrt? Těžko říci; leč v určitých případech ji někteří lidé preferují před životem. Sprovodí-li se ze světa sami, celkem není co řešit. Jsou však i jedinci, kteří chtějí či potřebují, aby jejich život místo nich ukončil někdo jiný, čímž se dotyčný – ač tomu můžeme v rámci humanity říkat jakkoliv – stává vrahem. Ačkoliv právní řády mnohých zemí eutanazii od vraždy odlišují, ČR mezi ně (neklamou-li mne mé chabé znalosti našeho práva) nepatří, což dle mého názoru dává smysl, […]
Petr Mach ve výborech EP
Jako anarchistu by mě pravděpodobně neměly podobné věci překvapovat, leč stalo se; asi jsem byl příliš naivní, když jsem se domníval, že Petr Mach se od ostatních politiků diametrálně odlišuje. Stále ještě si samozřejmě nemyslím, že by to byl nějaký další Paroubek, Schwarzenberg, Zahradil či Babiš, na druhou stranu k nim má asi blíže, než jsem bláhově doufal. Pro podporu nějaké politické strany (ať už tím, že ji budu volit, dávat na ni ostatním kladné reference, nebo ji finančně podporovat) jsou pro mě naprosto zásadní dvě věci: zaprvé její program a zadruhé důvěra v to, že slovo jejích představitelů platí […]
Hodný, zlý a odpočívající
Příběh, který vám budu vyprávět, se neodehrává, jak by mohl název napovídat, na Divokém západě, nýbrž v pražském Karlíně; a ačkoliv zdaleka nejsem takový formát (ani Blondie) jako Clint Eastwood, zahraji si zde roli hodného (bohužel; až do dneška bych totiž řekl, že mé chování bylo spíš jen normální, nijak zvlášť dobré). Ostatní aktéry asi nebude příliš těžké identifikovat. Na závěr si pak neodpustím několik úvah, které se budou ubírat směrem, na který jste si, moji milí čtenáři, ode mě už asi zvykli. Vše začalo, když jsem byl dnes v práci pověřen analýzou a programováním čehosi, o čem jednak nikdo […]
Volby 2013 aftermath
Další kolo posvátného rituálu demokracie skončilo. Sledování tohoto divadla je pro mě celkem uklidňující; když jsem ještě věříval v demokracii, byly pro mě volby ohromnou událostí, kterou jsem velmi prožíval; pak se má víra v demokracii začínala otřásat v základech a volby mě frustrovaly; to se však od jisté doby změnilo. Proč? Protože volby už hezkou řádku desetiletí reálně naprosto nic nemění. Pokud vím, naposledy něco změnily před 67 lety, což mimochodem vůbec nebylo pěkné; a od té doby nic. Jako výstup voleb očekávám naplnění parlamentu lidským hnojem, jenž provoní můj život; což není žádná změna oproti tomu lidskému hnoji, […]
Předvolební kampaň 2013
A je to zase tady: politici nás, poddané, zase jednou potřebují; po několika letech zvyšování daní, skandálů a průserů, buzerace lidu státními orgány a utahování šroubů nastává zase období patolízalského podlézání a boje o přízeň voličů. Tentokrát nejsme svědky agresivní negativní kampaně, což může být buď proto, že minulost ukázala neefektivitu tohoto stylu propagace, ve které se vyžíval především sexy mozek (což se mu pokoušela ODS vrátit, nicméně to provedla svým typicky bezzubým stylem, takže to bylo jen k smíchu), nebo proto, že rudá a oranžová dominuje politické scéně tolik, že již není třeba se proti nikomu vymezovat. Co nám […]
Polemika o právu na soukromí
Jelikož se momentálně nacházím v zahraničí, u internetu zde netrávím moc času, nezbývá mi prostor pro diskutování na D-FENSu. Přesto však stále čtu články a na ten Coverův o soukromí prostě nemohu nereagovat. Ne snad proto, že bych chtěl tuto polemiku skrze články vést navždy, každý jsme své již napsali; nemohu se však neozvat ve chvíli, kdy oponent vezme má tvrzení, naprosto je překroutí a místo mé teorie vyvrací jakousi její nesmyslnou karikaturu, se kterou bych sám nikdy nesouhlasil. Covera si jako autora velmi vážím a jsem přesvědčen, že nic z výše uvedeného nebylo jeho úmyslem; přesto však považuji uvedení […]
Negativní a pozitivní definice práv
V diskusi pod mým článkem o technologii Google Glass mě velmi překvapilo, kolik zdejšího liberálně smýšlejícího čtenářstva nemá ponětí o tom, co jsou negativně a pozitivně vymezená práva, což v nich vyvolává přesvědčení, že různá práva jedinců „jdou proti sobě“, v důsledku čehož musíme „hledat kompromisy“, což je typicky prováděno metodou, že každý řekne svůj pocit, jak by měla být daná situace řešena a následně je konsensuálně odsouhlaseno to ad hoc řešení, které najde nejvíce zastánců. Rád bych se pokusil do tohoto chaosu vnést trochu světla. Nejprve si pojďme vysvětlit, co jsou vlastně pozitivně a co negativně vymezená práva. Nejlépe […]
Pár slov o amnestiích
V poslední době se zvedla vlna odporu proti amnestiím, lidé nadávají na prezidenta a dělají si z něj srandu. Já si Václava Klause velmi vážím, je to asi jediný český vysoký politik, který má mé uznání. I když nesouhlasím se všemi jeho názory, ztotožňuji se s drtivou většinou rozhodnutí, které během své prezidentské kariéry udělal (věci, které se mi nelíbí, jsou spíše typu, že když si široká veřejnost oddychla, že „konečně podepsal“, já byl nerad, že vůbec podepsal). Amnestie nejsou výjimkou. Souhlasím, pane prezidente, jsem za ně rád. Protože D-FENS už na toto téma napsal článek, se kterým z velké […]
Třesně mi poněkud přezrály
Tento text píši jako doplnění několika informací k článku „Jó, třešně zrály„, který jsem napsal asi před týdnem; zjevně jsem své myšlenky v něm nevyjádřil dostatečně jasně, takže bych tyto nedostatky rád napravil. Stejný článek vyšel i na serveru mises.cz, kde mé myšlenky čtenáři přijali tak, jak jsem je při psaní myslel. To je pravděpodobně dáno tím, že čtenáři mises.cz jsou jednak mladší a jednak veskrze libertariáni. Opomněl jsem, že mnoho čtenářů D-F zažilo minulý režim na vlastní kůži, takže jsou na toto téma hákliví. Navíc jsem skutečně nečekal, že se mezi čtenáři tohoto serveru najdou i tací, kterým žádné […]
