Petr Mach ve výborech EP

Featured Image

Jako anarchistu by mě pravděpodobně neměly podobné věci překvapovat, leč stalo se; asi jsem byl příliš naivní, když jsem se domníval, že Petr Mach se od ostatních politiků diametrálně odlišuje. Stále ještě si samozřejmě nemyslím, že by to byl nějaký další Paroubek, Schwarzenberg, Zahradil či Babiš, na druhou stranu k nim má asi blíže, než jsem bláhově doufal.

Pro podporu nějaké politické strany (ať už tím, že ji budu volit, dávat na ni ostatním kladné reference, nebo ji finančně podporovat) jsou pro mě naprosto zásadní dvě věci: zaprvé její program a zadruhé důvěra v to, že slovo jejích představitelů platí (ať je program sebekrásnější, nemá žádný smysl, zní-li z úst někoho, komu nelze věřit). Z obou výše uvedených důvodů jsem vždy podporoval Svobodné; ačkoliv se s jejich programem zdaleka neztotožňuji úplně, připadá mi nejschůdnější z dostupných variant a ačkoliv neznám úplně všechny čelní představitele dané strany, s mnohými z nich jsem měl tu čest se osobně setkat, posedět, promluvit si, případně nějak spolupracovat, během čehož si získali i mou důvěru.

Nedlouho poté, co Svobodní poprvé po dlouhých letech zaznamenali první volební úspěch a vyslali svého předsedu do Europarlamentu, však přišlo první rozčarování. „Zkoumal jsem situaci a zjistil jsem, že členství europoslanců ve výborech je spíše úplatkem od Evropské komise nebo Evropského parlamentu. Lidé se tam jezdí zapisovat na prezenční listiny a od toho mají odstupňovanou výplatu. Já se tam nehodlám zapojovat do žádných výborů,“ prohlásil Petr Mach v květnu, aby již nyní byl členem dvou takových výborů. Mnozí jej za to kritizují, případně žádají, aby odváděl peníze, které z oněch výborů dostane, na charitu, zatímco Petr Mach na svém blogu vysvětluje, proč je jeho členství ve výborech v pořádku, že tak má šanci prosadit více z jeho programu a zdůrazňuje, že tam rozhodně není kvůli penězům.

Což o to, já mu tohle i věřím, že to nedělá kvůli penězům. Beru i jeho argumenty, že je členem výborů proto, že tak může lépe něco změnit. Na druhou stranu toto dle mého názoru vůbec není podstatou věci, neboť tu lze vystihnout otázkou: „Lze věřit slovu Petra Macha? Když před volbami něco prohlásí, bude to platit i po volbách?“ Zatím to vypadá, že vždy asi ne. A skončí to u členství ve výborech? Co můžeme očekávat od Svobodných, až se dostanou do parlamentu v ČR? I když věřím tomu, že Petr Mach není ve výborech kvůli svému osobnímu prospěchu, nýbrž proto, aby něco změnil, jak mohu vědět, že Svobodní by v českém parlamentu nezvedli ruku pro zákaz hazardu, kouření, případně čehokoliv jiného, pokud jim za to někdo slíbí, že zvedne ruku pro snížení schodku o 20 miliard?

Netvrdím, že tak to nezbytně musí dopadnout, ale rozhodně se podobných scénářů obávám výrazně více než před půl rokem. Dokáže-li předseda strany jednat po volbách v rozporu s tím, co prohlásil před volbami, byť ve jménu toho, aby měl větší šanci něco změnit, jak lze pak věřit, že jeden bod programu nebude zaprodán ve jménu prosazení jiného? A v momentě, kdy s tímto Svobodní začnou, je to začátek konce, neboť už se prakticky nebudou lišit od ostatních stran, které píší do programu celkem cokoliv, což pak volně porušují se zdůvodněním, že to bylo nevyhnutelné, aby prosadili něco jiného, výsledkem čehož je, že prakticky nic není závazné a politik udělá vše, co se mu zamane, protože vždy to lze obhájit tím, že to bylo v zájmu „vyššího dobra“.

Vedl jsem s Petrem na toto téma i soukromý rozhovor, ve kterém jsem jej vyzýval, aby mě jako voliče nezklamal a výbory opustil. Odpověděl mi, že s rozhodnutím počká na jednání Republikového výboru Svobodných, které proběhlo dnes, ale o tomto problému tam nepadlo ani slovo. Tento text jsem napsal ještě před tím, než D-FENS stáhl ze svých stránek logo Svobodných, avšak s jeho zveřejněním jsem vyčkával právě na to, až budu znát výsledek jednání REVu; ten bohužel již znám: celá situace byla zametena pod koberec, prostě typická „stará kauza“. Já však stále doufám, že Petr Mach uzná svůj omyl a postaví se k celé věci čelem. Pokud tak neučiní, obávám se, že tím vážně naruší důvěru, kterou v něj voliči měli, což považuji vzhledem ke složení voličů Svobodných jako poměrně vážný problém. Ano, Babiš lhát může, příznivci mu to za koblihu prominou; Paroubkovi to zas odpustili za klobásu (ač nakonec i na něj došlo). Ale budou voliči Svobodných takto benevolentní?

A smysl článku? Rozhodně mi nejde o hanění Svobodných; naopak bych velmi ocenil, kdyby se voliči sami ozvali (nejlépe přímo Petrovi Machovi) a pokusili se jej přesvědčit, že pár změn, které možná navíc prosadí v rámci nějakého evropského výboru, rozhodně nestojí za ztrátu důvěryhodnosti. Svobodní jsou první vesměs libertariánská strana, která má šanci se dostat do našeho parlamentu a časem i možná něco změnit. Nechci, aby o šanci měnit věci k lepšímu přišli ještě dříve, než ji vůbec dostali.

Máte-li pocit, že je v pořádku něco deklarovat před volbami a něco jiného udělat po volbách, neboť už to k politice tak nějak patří a stejně to každý politik dělat musí, pak se omlouvám, že jste při čtení článku pravděpodobně nudili; domníváte-li se však, že to správné není, prosím, ozvěte se a pomozte Svobodným tuto chybu napravit. Je mi známo, že mezi čtenáři tohoto serveru mají Svobodní mnoho příznivců a voličů; a pevně doufám, že se tito hlasitě ozvou.


Související články:


12345 (15x známkováno, průměr: 4,20 z 5)
510x přečteno
D-FENS © 2017