Srdce dobrých soudruhů se kormoutí nad tím, jak zločinci v bílých límečcích dostávají malé tresty a přitom kradou víc než jiní. S lačností po vědění jsem se seznámil s názorem Jakuba Drápala, kterého věrohodné médium na straně pravdy tituluje jako vědeckého právníka. Zcela vědecky a seriózně rozebral, že je velký problém, když se vzdělaní lidé efektivně brání, soudcům jsou sympatičtí a tak dostávají malé tresty. Jako jedinou cestu navrhuje individualizaci trestů.
Nějakým nedopatřením v Českém rozhlase byla narušena generální linie správných názorů a jediné pravdy. Do éteru byl naživo vpuštěn arcikacíř Koller. Tento nepřítel lidu, modernějším slovem dezinformátor, narušil generální linii v informování veřejnosti ohledně ukrajinského konfliktu. Posluchači doslova omdlévali šokem, chrabrá moderátorka včas vypla mikrofon a ukončila rozhovor. Bylo to tak nestoudně ohavné, že po kritice zodpovědných spoluobčanů vedení rozhlasu zhnuseno slovy toho arciďábla se všem posluchačům ze srdce omluvilo. Demokracie byla spasena a ubráněna. Sláva!
Poslední dobou se na zdejším webu množí případy správních řízení s řidiči, z nichž všechny mají společného jmenovatele: policie nebo správní orgán chce na nebožákovi za každou cenu vyvařit nějaký kapitál bez ohledu na skutkový stav věcí. Počínají si většinou drze a neomaleně – ostatně úroveň sprosťáctví státních orgánů velmi dobře nepřímo koreluje se znalostmi zákonů a celkovou úrovní jejich profesionality.
Pan Koláčný a jeho syn chtěli pomoci paní Koláčné ulevit od bolestí. Jelikož spolupracovali s Policií ČR, možná půjdou bručet.
Poslední dobou to vypadá, že se roztrhnul pytel s případy, kdy se policisté pokouší různými pokoutními postupy vymámit z řidičů pokutu poté, co jim sdělují nějaká komická zcela nepodložená obvinění. Těm se podaří zaznamenat tyto postupy pomocí kamery nainstalované v autě a záznam tak poslouží kromě medializace jako východisko k řízení s dotyčnými policejními vyděrači, které, co si budeme nalhávat, pravděpodobně vyzní do ztracena.
Před dvěma lety tu byl publikován můj článek o starém Toledu. Ten byl zaměřen spíše technicky a věcně. Navíc z něj zřejmě bylo cítit, že jezdit s tím autem mě baví. Toledo je ale zdrojem potěšení nejen pro jízdu samotnou. Neméně příjemným bonusem je totiž množství příležitostí, které se mi naskytují za volantem tohoto postaršího vozu k interakci s naším ozbrojeným sborem. Mám teď na mysli ty šašky s nápisem Chránit Bránit nebo podobně duchaplným heslem.
Včera ve 14.10 soudce Miroslav Rákosník z OS Praha 8 zprostil viny policistu nstržm. Šimona Vaice za úmyslné najetí služebním autem do protisměru ve výjezdu z Těšnovského tunelu, přičemž tak v přímém úmyslu limitoval prostor k projetí právě vyjíždějícímu motorkáři.
Váhal jsem, zda tento článek nepatří spíše na roaD-FENSe, ale protože má určitý společenský přesah, nechám ho tady pro poučení většího počtu čtenářů, kteří by se jinak mohli stát obětí prima policejního vojebu.
Tento příběh se stal v polovině července 2017. Kromě policejní hlídky je nechtěným aktérem můj otec, sedmdesátiletý senior, jedoucí na Vysočinu vyzvednout vnučky z dětského tábora.
Nedávná policejní prasárnička se „stíhací“ Octavií vyvolala diskusi o skrytých majácích policejních vozidel a já bych si dovolil komentovat některé skutečnosti, které média uvádějí.
Jistě jsi o tom mluvil před válkou s okresním hatemanem.
Jo jsou to žvásty. Pohled na maďarský boj za svobodu máš taky úplně blbý. Nemá smysl se dál bavit, lidi jako ty patří do blázince nebo za katr, podle míry (...)
"Nemusí to být jen výmluva, nejsme všichni dokonale dospělí lidé" Jasný, ale když je ženská nedospělá, není to vina toho chlapa, žejo. Uznávám, nemusel si ji brát.
Pro tebe jsou informace o zločinech USA a úmyslným zabíjením dětí žvásty? To se mám dojímat nad maďarskými fašouny, kteří si krátce po své prohrané válce začali vyskakovat a Sověti (...)
Milá Kláro, jestli hledáš chlapce, který je hodný, hezky oblečený, milý, pozorný, citlivý, romantický a voňavý, ... tak takový chlapec už obvykle chlapce má.