Opět se tu mihlo výročí německé kapitulace, jež ukončila první světovou válku. V souvislosti s tím se přirozeně nabízí otázky, zda to mohlo dopadnout výrazně jinak a jak by to vypadalo. Tato otázka se týká nepřímo i nás, protože osud Rakousko-Uherska v oné válce bývá prezentován jako neoddělitelně spjatý s vývojem v Německu, což bývá i vnímáno jako jeden z hlavních důvodů, proč rozpad Rakousko-Uherska (a následný historický vývoj) byl tou lepší variantou.
Mezi lednová výročí, která jsou periodicky připomínána, se nezřídka probojuje i výročí prvního sjednocení Německa, tj. vzniku německého císařství 18. ledna 1871. Tyto připomínky bývají obvykle negativní, neboť činit paralelu mezi „druhou říší“ a „třetí říší“ je sice fakticky chybné, ale velmi lákavé, natož pak její protažení do „čtvrté říše“ (bruselské).
Chtěl jsem napsat článek, který bude na D-F úspěšný. Sledoval jsem tedy místní trendy. Podle místního folkloru je nutné v nadpisu zmínit EU (i když ta s tím nemá nic společného) a také psát o Německu jako o chalifátu. Cokoli jiného by totiž bylo politicky nekorektní.
Přístí rok se konají v Nĕmecku volby. Vzhledem k síle této zemĕ je vidím jako klíčové pro vývoj celé Evropy. A já doufám, že soudružka Angela vyhraje (plesk, plesk – právĕ jsem si za ta slova nafackoval), protože všechny alternativy jsou zrychlením cesty do pekla. Od soudružky Angely nečekám zlepšení, ale její vítĕzství nám poskytne trochu času.
Německá premiérka soudružka Merkel je přímo vzorem bezobsažné názorově korektní politiky a českým eurohujerům a vlezdounijníkům slouží jako velký příklad. Myslel jsem si, že mě tato babka už nemůže ničím překvapit, ale ukázalo se, že ano.
Vladař je, jak píše Exupery, svorníkem. Celá loď se bez toho trámu vpředu uprostřed rozpadne a všechna prkna se k němu vztahují. Nezáleží na kvalitách vladaře, dokud alespoň trochu drží (...)
A to šetření na důchodech taky. Pfizer, resp. evropské vlády, těmi sračkami pobily hodně důchodců.
To sem nemáte dávat. My jsme se se svými žáky také obnažovali, ale bez chlastu a drog, ve vší počestnosti. Dělalo se to kvůlivá srandě a nějakému kolektivnímu stmelení či (...)
To se jednoho dne bude psát o EU. Ostatně, už se to o ní psát začíná.
.... ono je to problém a neproblém .... pokud odmala posloucháte anglické písničky a koukáte na anglické filmy, ani vás nenapadne, že se to nějak píše a čte jinak. I (...)