Andrej Babiš. Muž, který se svým hnutím ovládl tuzemskou politickou scénu. Muž, který dělí společnost na ty, co ho zbožňují a na ty, kteří mu nemohou přijít na jméno. Muž, který přepisuje zvyklosti české politické scény – po sedmi letech ve vládě jeho hnutí dále rostou preference a to navzdory početným skandálům. Muž, který si stěžuje na veřejnoprávní Českou televizi, která přitom pro něj při vstupu do politiky odvedla spoustu užitečné práce…

Pravděpodobně podle očekávání bylo zastaveno trestní stíhání předsedy vlády Babiše pro spáchání dotačního podvodu. Celá řada lidí je z toho smutných, protože už v duchu viděli Babiše v teplákách, a já se pokusím rozzjasnit jejich tváře touto krátkou úvahou na téma nezávislosti justice.

Na přelomu podzimu a zimy už to s Andrejem Babišem vypadalo doopravdy špatně. Ne snad s jeho zdravím, ale s jeho politickou kariérou. Čapí hnízdo, rozpory v koalici, rozhovor se synem AB ve Švýcarsku, to vše věštilo jeho brzký konec.

Ve volném pokračování článku o náhodě bizarních rozměrů, která pronásleduje Bábovu rodinu, se pokusím podívat na to, kdy skončí Bába. Ono to zatím působí dojmem, že jeden Bába vládne všem a bude to tak navěky.

Před nějakým časem jsem četl tento článek. V článku je citován anonymní dopis jednoho rozzlobeného občana, a já si na tomto místě dovoluji tyto citace zopakovat:

Kolikrát si řeknete v nějaké souvislosti, to je ale náhoda. V tomto článku se podíváme, co je to skutečná náhoda.

Tato „myšlenková hra“ je určená především pro voliče nejmenovaného hnutí, sociální demokraty, komunisty, vlastence z SPD. Vhodná od 18 let.

Vůbec nechápu tu averzi vůči skoroministryni ANO Taťáně Malé, co obšlehla diplomku. Ta ženská byla vysloveně talent, měla dostat příležitost v zájmu nás všech. Jsme to my, kdo bychom si měli ujasnit priority.