Recenze Franchi SPAS-12, část 2

Po prvním díle to asi vypadá, že je Franchi SPAS-12 hroznej krám, kde zvítězila forma nad funkcí, a nehodí se to na nic jiného než do vitrínky nebo na machrování, takový brokovnicový Desert Eagle (mimochodem, tyhle dvě zbraně se dost často ve filmech objevují spolu). Cílem tohohle článku je ale naopak ukázat, že se jedná o celkem dobře použitelnou flintu a předat nějaké rady ohledně úprav a údržby.

Osobně za asi jedinou větší nevýhodu považuji to blokování nabíjecí klapky, které výrazně zpomaluje nabíjení. Naštěstí je to kompenzováno velkorysou kapacitou zásobníku. Hmotnost by se dala považovat za další hendikep, ale na druhou stranu díky tomu SPASka skoro nekope ani s větší navážkou, takže vůbec nevadí ani ta kovová botka sklopky. Těžiště je dost vepředu, takže při taktickém dobíjení nebo jiné manipulaci, kdy dominantní ruka zůstává na rukojeti, je nutné sklopku opřít do podpaží. Jednoruční držení bez háku prostě zvládne jen Arnold.

Jak už jsem popsal, ovládání SPASky je poněkud komplikované, ale stačí jej pořádně procvičit, aby se úkony zautomatizovaly, a pak s ní lze velice slušně fungovat. Navíc má kromě již popsaných slabostí i spoustu silných stránek. Samonabíjecí funkce je famózní, SPASka je schopná vyprázdnit osmiranný zásobník za pouhé 2 sekundy, takže bude pro obranu nejspíš o trochu účinnější než narvalí kel. Díky tepelnému štítu lze se zbraní v klidu manipulovat i po takto rapidní střelbě. Přepínání mezi režimy je rychlé, lehké a není nutné nijak přehmatávat. Kromě mušky má i hledí, takže se s ní dá střílet nadprůměrně přesně. Výhozní okénko je dost velké a zasahuje až do horní části pouzdra závěru, takže periferně jde při střelbě dobře poznat, že došly náboje. Velkým otvorem se pak dobře dobíjí rovnou do komory. Nejspíš to souvisí se samonabíjecím režimem, ale narozdíl od pump SPASka i při pumpování pozná, že je prázdná a zablokuje závěr a předpažbí v zadní poloze, takže necvakáte naprázdno. Má na hlavni závit na čoky. Pokud dojdou náboje, dá se použít jako kyj. A hlavně, je to zasranej protiletadlovej kanón, Vincente.

Jak je to se spolehlivostí? Řekl bych, že je to taková Alfa Romeo, díky specifickým technickým řešením je zbraň náchylnější na údržbu a proto má, stejně jako italská auta, špatnou pověst od lidí, kteří zanedbají servis. Přitom když se tomu dá to, co to potřebuje, tak se spolehlivostí obojího není žádný problém. Pojďme si tedy říct, na co se u SPASky soustředit. Naprostá většina problémů souvisí s gumovo/plastovými (nebo co to je za matroš) díly, které časem ztratí pružnost a rozpadnou se. Přitom nezáleží na tom, kolik má nastříleno, takže se po pár ranách začne sypat i úloženka. Hodně lidí si pak asi podle vzhledu myslí, že jde o relativně novou zbraň, takže je nenapadne řešit věci spojené se stářím.

Nebudu popisovat návody na výměny, ty jsou na YouTube, ale jen stručný popis problémových míst pro toho, kdo by měl o SPAS-12 zájem, popřípadě pro vyznavače mechanického porna. Začneme od konce, sklopná pažba je ze dvou dílů, spojených čepem a aretačním kolíkem, kolem kterého je gumový váleček. Ten působí jako tlumič zpětného rázu do ramene. Pokud je už unavený nebo je náhrada z příliš měkkého materiálu, tak botka při výstřelech mlátí do aretačního kolíku a v tom místě pak mohou vzniknout praskliny nebo deformace. Výměna je rychlá a jednoduchá, čep je jištěn jen vyndavacími pojistkami. Tahle součástka sice neovlivní funkčnost zbraně, ale zbytečně se ničí nejcennější a nenahraditelná část SPASky.

Dále máme dvojici plastového kroužku coby původního držáku popruhu a krytky štěrbiny v rukojeti po pojistce. Abychom vyměnili krytku štěrbiny, která je vidět na fotkách v minulém článku, musí se totiž ubrousit čep, procházející kroužkem, který je nýtovaný a drží obě půlky rukojeti u sebe. Po výměně krytky je pak možné použít nový čep, který nejen že je jištěný vyndavací pojistkou, ale má na sobě i nové očko k uchycení popruhu, takže to křehké kolečko už slouží jen estetické funkci, viz fotka po repasi.

Následuje nejdůležitější a bohužel zároveň nejméně viditelná problémová součástka. Na konci pouzdra závěru je zevnitř malý gumový tlumič, do kterého při střelbě mlátí závorník. Můj odhad je, že přesunem vratné pružiny závěru právě z trubice za závorníkem (viz prototyp) dopředu k trubce zásobníku vznikl nějaký problém, kdy pružina nedokáže závěr dostatečně zbrzdit a tak tam prostě dali silentblok. V uživatelském manuálu o něm ale není ani zmínka a dost často se prostě rozpadnul nebo vypadnul, takže uživatel ani často netušil, že tam něco chybí. Co se stane pak, je jasné. Závorník buší natvrdo do pouzdra závěru tak dlouho, dokud něco neprdne.

Výměna už je malinko složitější, ale stále proveditelná v domácích podmínkách. Náhrady se už vyrábí z polyuretanu, obvykle nějaké zářivé barvy, protože pak jdou hezky vidět škvírou pro páku závěru, takže je možno stav kontrolovat bez rozborky. Jen pozor na to, že jsou dva tvary tlumičů, starší flinty mají zkosené lůžko a novější ploché, ale přesný rok změny netuším.

Posledním dílem je gumový O-kroužek na trubce zásobníku, který těsní plyny jdoucí k pístu. Je vidět při rozborce, ale opět se stává, že někdo ani neví, že tam má být, a pak špatné cyklování svádí na italský šunt. To je vše, díly za pár korun a hodinka práce, které SPASce neprávem udělaly špatnou reputaci. Pokud se těchto pár věcí ohlídá, tak šlape jak hodinky. Jak už jsem psal, moje SPASka prošla před prodejem tovární repasí, kdy byly nahrazeny všechny zmiňované díly. I přes svůj pokročilý věk (rok výroby 1983) je puška v top stavu, což se projevuje zejména tím, že ačkoliv výrobce doporučuje broky s navážkou alespoň 32-34 g, moje SPASka naprosto spolehlivě chodí s SB Trap 28 Super. Zkoušel jsem i lehčí broky, ale pak dochází k tomu, že závěr sice natáhne úderník, ale nezajede tak daleko, aby přebil náboj, takže se to pak tváří jako selhač, ale ve skutečnosti zůstane v komoře prázdná patrona.

Spolehlivost a použitelnost jsem chtěl pořádně otestovat, takže jsem se v listopadu zúčastnil kurzu obranné brokovnice u pánů z Aegisu. Kdo na nějakém jejich kurzu byl, tak mi potvrdí, že tam zbraně dostávají solidně na prdel. Několik set nábojů denně v různých polohách, bambitky jsou od hlíny, deště, cvičí se s nimi i údery, takže kdeco odpadne, náboje se šprajcují. Závady jsou tam prostě běžnou věcí a jejich řešení při akci ve stresu součástí tréninku. Jelikož už jsem to znal, tak jsem si do tašky zabalil všechny náhradní díly a nějaké nářadí. Věřil jsem, že SPASka vydrží, ale čekal jsem alespoň nějaký ten drobný problém.

O to příjemnější překvapení bylo, že během obou dnů se na zbrani neobjevila jediná závada. Naprosto nic. Střílel jsem hlavně ty 28 g Supertrapy, ale i hrubé broky, navážku až 36 g, slugy a SPASka šlapala jako kdyby ji spíš vyrobili Němci. Možná si někdo z vás na fotkách všimnul pumpy, která má totožné pouzdro závěru, je tam i detail na stejnou rychlopojistku. Přímo na kurzu jsem to nezaznamenal, takže to s určitostí nevím, ale podle fotek to bude nejspíše Franchi PA7, tedy jedna ze tří čistě pumpovacích odvozenin SPAS-12. Dalším příjemným překvapením na kurzu bylo, že se se SPASkou dalo až na to pomalejší nabíjení v pohodě pracovat. Čekal jsem, že dostanu pojeb a doporučení to zahodit do kopřiv, ale přišlo naopak pozitivní zhodnocení, že na to, jaký je to kopyto, s ní funguju dobře. Nejvíc se SPASka vytáhla při “mířence” se slugy na 45 m. Hledí má kruhový tvar s malým výřezem ve spodní části, kam se má zasadit muška při střelbě jednotnou střelou, píše manuál. A ono to fakt funguje, úplnej Zajcev.

Dokonce mě po tom víkendu ani nebolelo rameno, ona ta ocelová botka není tak nepříjemná, jak na první pohled vypadá. Jen jsem si nahoře obalil pažbu kouskem izolační pěny v místě, kde se opírám tváří, protože je tam ostrá hrana. Když to srovnám s kosou, která kope jako kůň a pod sluchátka si u ní dávám do uší ještě špunty, tak je SPASka mimořádně krotká a příjemná zbraň na střelbu. Jen z ní po chvíli trochu bolí ruce.

Ohledně úprav a příslušenství, přímo od výrobce bylo časem k dispozici pár zlepšováků. Mezi ty nejvýznamnější patří držák s Weaver lištou, protože zbraň samotná nemá na sobě žádné uchycení přídavného vybavení. Bohužel její montáž znemožňuje sklopení pažby a navíc mi na brokovnici nedává smysl optika, takže jsem preferoval nalepovací suchý zip a textilní pouzdro na extra náboje. Zasunují se do něj ale dost blbě patrony jednou rukou, takže mám v plánu vyměnit za plastový držák. Druhým zajímavým originálním příslušenstvím je tlačítko spouštění závěru/odemčení nabíjecí klapky se šroubovacím hříbkem, který významně navyšuje plochu tlačítka a zjednodušuje tak manipulaci se zbraní. Mám objednáno, osobní zkušenost tedy zatím chybí. Oba díly jsou vidět na tomto obrázku.

Náhradní díly objednávám ze stránek amerického SPAS-12 Projektu, které jsem již několikrát zmiňoval a linkoval. Je tam kolekce nejlepších informací, videí, návodů a hlavně náhradních dílů. Ty prošly několika iteracemi a současná produkce je na takhle malosériovou výrobu od jednoho nadšence na naprosto špičkové úrovni. Dokonce opravuje i ty vadné pojistky, ale nejsem si moc jistý, jak Amíci tolerují zasílání spoušťového mechanismu poštou.

Osobně považuji brokovnici za ideální nástroj na obranu obydlí a SPASka mi tedy neslouží jen jako zbraň do vitrínky, ale mám ji v ložnici naládovanou buckshotama. Proto jsem zatím šel cestou takových úprav, které zvyšují její efektivnost právě pro tento účel. Tedy již zmiňovaný držák extra nábojů přímo na zbrani a držák se svítilnou. Skvěle se mi osvědčil držák od americké Elzetty, který se uchycuje za trubici zásobníku a hlaveň. Svítilna, taktéž od Elzetty, se pak zapíná palcem přední ruky, která drží předpažbí a není tak nutné přehmatávat. Dobře tak kopíruje směr hlavně, takže v noci je možné střílet bez použití mířidel podle kuželu světla.

SPASku si nejen považuju za nejcennější kousek ve sbírce, ale zároveň mě i jednoznačně nejvíc baví s ní blbnout na střelnici, což byl hlavní důvod toho šílenství, které jsem podstoupil, abych ji měl legálně. A doufám, že mě někdo bude následovat, ať je jich na našem trhu co nejvíc, rád bych si totiž něco vyzkoušel.

16.01.2020 Redguy

Související články: