Rakouský paprskomet (Steyr AUG)

Featured Image

Pušku Steyr AUG není třeba zdlouhavě představovat. Rakouská armáda ji zavedla na konci 70. let minulého století a v té době vzbudila značný ohlas, primárně díky svému futuristickému vzhledu.

Spolu s francouzskou trumpetou Famas a britskou L85/SA80 (považovanou dodnes za nejhorší zbraň zavedenou do výzbroje moderní armády) je dnes klasickým představitelem konstrukce typu bull-pup. AUG samotný používalo kromě Rakouska ještě Irsko, Malajsie a Austrálie, která je má dosud. Kromě toho je nakoupil v menších počtech kde kdo po celém světě a občas je lze vidět i v rukou PČR. Koho v 90. letech napadlo, že to je dobrý nápad, nevím, ale představa, že mě jde ochraňovat nějaký příslušník, který to vezme na střelnici jednou za rok… Tady bych viděl velký špatný. Ale neodbočujme.

Nebudu se zde zabývat konstrukcí a funkčním principem AUGu – koho to zajímá, nechť si pustí video Gun Jesuse Iana McColluma nebo použije Google. AUG, kromě vzhledu, nijak nevybočuje z běžného rámce. Raději bych se podělil o pár subjektivních postřehů pro případ, že byste nad pořízením AUGu uvažovali.

Hned na úvod je třeba říct, že je můj přístup ke koupi hromových holí je silně ovlivněn mým židovským genem. Jsa humanitně vzdělán, nekupuji si zbraně proto, abych obdivoval kvalitu jejich zpracování či důmyslnost/exotičnost konstrukce. Polovinu zbraní vlastním čistě z utilitárních důvodů (a řeším poměr cena/výkon), druhou polovinu proto, že se mi prostě líbí, respektive nesou nějaký pop-kulturní odkaz. A i v tomto případě se snažím nevrážet do toho moc peněz.

AUG spadá do druhé kategorie, protože objektivně jde o kvér, který v dnešní době nabízí jen minimum užitných výhod, a naopak si nese řadu vrozených problémů. Ty sice v době vzniku a s přihlédnutím k původnímu určení nehrály roli, ale v roce 2021 jsou zkrátka nepopiratelné. Jejich výčet níže není v pořadí důležitosti. Část z nich může být i vlastností konkrétního kusu, který se mi dostal do ruky.

První z nich souvisí se samotnou konstrukcí a jde tedy spíše o vlastnost než přímo nevýhodu. Bull-pup hází vystřelené hilzny blízko těla střelce a pokud potřebujete střílet z opačného ramene, tak je to buď pouze nepříjemné (očouzený obličej), nebo to sebou rovnou nese potenciál závady a spáleného ksichtu, když vám vletí nábojnice přímo do tváře. Vyřešené to má akorát FN P90 (sype to dolů) a FN F2000 (tlačí hilzny tunelem směrem dopředu). Všechny ostatní bull-pupy disponují v lepším případě odražečem u výhozného okna, v horším případě ničím (což je případ AUGu). Při nějakých tacticool tanečcích kolem překážek či CQB, kdy musíte přehazovat úchop, je to skutečně očistec. Sice můžete obličej mírně odtáhnout, ale ne vždy to jde a samozřejmě přijdete o přilícení. Na krátkou vzdálenost to nemusí hrát roli, ale prostě flinta na to nebyla stavěná. Pokud přehodíte stranu a normálně si zbraň založíte do ramene, tak můžete hilznu odrazem od tváře poslat zpět do výhozného okénka a spálený obličej bude váš nejmenší problém. Následná akrobacie s odstraňováním závady určitě pobaví vaše kolegy a rozhodčího na případných závodech.
AUG navíc neumožňuje přehození směru vyhazování během rozborky, takže co si koupíte, to máte. Tedy pokud nechcete investovat do nového závěru. Já střílím dlouhé zbraně z levého ramene, takže pořízení AUGu s levostranným vyhazováním znamená, že skončíte s kvérem, který se velmi složitě znovu prodává, pokud vás přestane bavit.

Další specifikum pušky jsou miřidla. V původní verzi A1 (kterou vlastním) disponuje pevnou optikou Swarowski se neobvyklým zvětšením 1,5x a ještě neobvyklejším záměrným obrazcem, zvaným slangově „Donut of death“. Prostě je to kříž, který ve středu přechází do kolečka. Výhodou je, že jakmile si na něj zvyknete, tak s tím dá překvapivě dobře trefovat. I na 300 metrů (což je reálné maximum použitelnosti) lze pohodlně trefovat siluety. I přesto, že má tubus optiky průměr obalu od lentilek, disponuje překvapivě dobrou světelností. Díky malému zvětšení je skrz to dobře vidět i za horšího světla. Postavení optiky vůči pažbě je tak akorát, ale pokud někomu nesedí, tak má prostě smůlu. U verze A1 se s tím nedá nic dělat. Na tubusu optiky jsou i nouzová pevná miřidla na krátko, ale reálně nejsou potřeba – pokud na vás někdo vyskočí z křoví, tak je nemá smysl lovit a lepší bude to vysypat jeho směrem na hulváta a modlit se. Lehký problém může být s nastřelením optiky – točítka vyžadují nástroj (který si můžete dorobit z kusu drátu), kladou malý odpor a blbě se k nim dá dostat. Na druhou stranu flintu jednou nastřelíte na 300 metrů a dál už na to nesáhnete. Nástřel to drží bez problému.

Úchop – přední ruka má místo na vertikální ručce a nikde jinde. Ručka se dá sklopit pod hlaveň naplacato, ale natáhnout tak úchop reálně nelze. Spálíte si ruku o hlaveň, a navíc ručka je tvarovaná, takže se sklopená blbě drží. Sklopení je zamýšleno pro transport a na to funguje dobře. Takže se prostě smiřte s tím, že budete AUG držet tak, jak to Rakušáci vymysleli a tečka.

Napínací páka závěru disponuje záchytným výřezem. Můžete tak nechat vychladnout hlaveň po intenzivní střelbě či pušku efektně natáhnout a lá HK MP5 úderem dlaně. Bohužel můj kus v tomto ohledu stávkuje a závěru je třeba dopředu pomoci, jinak čelo nedosedne. Nebo nemám ten správný grif. Samotná páka má na konci malé tlačítko, do kterého máte při nedovřeném závěru udeřit dlaní pro kompletní uzamčení. Funguje to, ale praštit do něj musíte s takovou razancí, že máte chuť pušku odložit a na půl hodiny jít dělat něco příjemnějšího – třeba žehlit nebo skládat uhlí. Ale možná jde o mou vyměklost absolventa FF UK nebo neochozenost konkrétního exempláře.

Spoušť. O té u AUGu kolují hrůzostrašné historky. A zakládají se na pravdě. Spoušťák AUGu je plastový, vzdálenost mezi spouští a mechanismem dlouhá, spoušť je také plastová a navíc původně dvoustupňová (full-auto na plné domáčknutí). I akušroubovák Makita má příjemnější chod. „Ulovit“ místo, kde se spoušť láme při namáčknutí, je skoro nemožné. Stejně tak reset spouště sice uslyšíte, ale na prstu ho ucítíte minimálně. Jenže pak z toho začnete střílet a jakmile si na to zvyknete, tak lze docílit překvapivě velké přesnosti (což vzhledem k délce hlavně 20 palců není nakonec tak překvapivé). Prostě je třeba počítat s tím že AUG je vojenská flinta stará desítky let, která má být hlavně blbuvzdorná a spolehlivá. Na žádné drop-in trigger packy s odporem 1 kg se tu nehraje.

Drobnosti typu proprietárních zásobníků pro verzi A1 či nemožnosti na flintu navěsit příslušenství neberu jako nevýhody. Prostě je to nějak vymyšleno a sestaveno a nazdar.

Takže sečteno a podtrženo – má to velké limity v ergonomii, zvláštní miřidla, relativně strašnou spoušť… Proč to tedy chtít?

Protože je to pocitově lehké, překvapivě příjemně se z toho střílí a je to přesné. Tu přesnost bych vypíchl, protože to není jen o výsledné kombinaci dlouhé hlavně a dobře fungujících miřidel (pokud si na ně zvyknete). Prostě to nějak celé funguje tak, že to létá do terče skoro samo. Je to asi i tím, že bull-pup z principu nutí člověka se za flintu poskládat víc natěsno a eliminovat tak nekonzistentní úchop.

Další podstatná výhoda – a pro mě asi nejzásadnější – je rozborka. AUG lze zmáčknutím jednoho tlačítka rozpůlit a vyjmout z něj hlaveň. Pažbení, ve kterém zůstává vše na svém místě a zcela funkční, i lauf pak celkem bez problému dostanete do většího batohu. Na střelnici následně během dvou vteřin máte zbraň připravenou ke střelbě. Může se to zdát jako blbost, ale mě osobně na střelbě nejvíc otravuje právě nutnost pořád někde cvičit s futrálem při přesunech. AUG přibalím do batohu k ostatnímu vybavení a na čáru můžu kráčet s kávičkou v ruce. Samozřejmě téhož lze docílit s něčím kratším a lá CZ EVO 3 apod., ale to už jsme mimo rámec puškové ráže a dlouhého laufu.

A konečně poslední „důvod“, proč AUG vlastnit, je ten, že je to prostě cool zbraň. Pokud máte rádi akčňáky z 80. let, jistě víte, že AUG mělo několik slavných záporáků. Třeba Karl z Die Hard nebo el presidente z Commanda s Arnoldem. Ten kvér je zkrátka tak hnusný, až dobře vypadá a jeho vlastnictvím se lze vrátit do dětství. Jen pozor – na střelnici si to každý bude chtít zkusit a budete mít spoustu nových kamarádů.

A tím se dostáváme k rozuzlení, tedy jestli to tedy koupit nebo nekoupit. Odpověď zni ano, ale… AUG je určitě zábavný krumpl se znatelným cool faktorem, ale pouze, pokud ho seženete levně. Novější iterace sice řeší část nevýhod původního modelu (hlavně možnost osadit zbraň optikou dle libosti a použití zásobníků pro AR15), ale za maloobchodní cenu 50 tisíc Kč (a více) by člověk musel být skutečný pacient, aby do toho šel. Navíc ty nové verze s raily ztrácejí dle mého názoru trochu na estetičnosti původní varianty. Následný tuning je sice možná, ale celkem nákladná legrace (navíc s omezeným výběrem). Dá se koupit odražeč hilzen do výhozného okénka, větší tlačítko zásobníku, upravená napínací páka či nahradit přední ručku railem, který následně pobere baterku, dvojnožku apod. Nicméně Corvus Defensio, který toto všechno dělá, je z Rakouska a nechá si za to tedy řádně zaplatit. V USA se dá občas sehnat upravené táhlo spouště, které zkracuje její chod a ubírá na gumovosti, ale pak už se cena výsledného kvéru šplhá do sfér, kde se pohybují velmi kvalitní AR15 s neskonale univerzálnějším použitím a možnostmi úprav. Vylepšovat AUG je prostě trochu jako namalovat praseti rypák rtěnkou.

Já jsem proto svého levorukého AUGa ukořistil minulý rok, kdy známé JZD z východních Čech přivezlo vyřazené AUGy vyrobené v licenci v Malajsii pro tamní armádu. Jak už to tak s JZD bývá, tak to koupili pravděpodobně na váhu a pokud byl člověk rychlý, mohl získat celkem slušně vypadající kousek za cenu vpravdě lidovou. Nevím, kolik bylo levorukých variant, ale asi moc ne, protože zmizely prakticky okamžitě. Nyní už je podle všeho k dispozici jen pár lépe vypadajících kousků, ale třeba zase něco připluje v kontejneru. Můj exemplář je otřískaný až běda (místy skutečně až na kov), ale prakticky nestřílený. Jako bonus je na něm omletý nápis „RAJD“, ale to už je jen taková třešnička. Konečná cena konkrétního kusu byla někde kolem 16-17 tisíc Kč a za ty peníze už je to celkem obhajitelné jako hračka s mírně sentimentálním podtónem. PMAGy od Magpulu mě stály pár stovek a dál s tím nebudu dělat vůbec nic.

Sečteno podtrženo – nový AUG za cca 50 tisíc v konkurenci variabilní AR15 platformy nedává smysl. Ale pokud se zase objeví nějaké vyřazené kousky, tak vřele doporučuji po nějakém skočit. Udělá vám radost a možná ho budete na střelnici nosit překvapivě často.

 


18.04.2021  H V


Související články:


12345 (109x známkováno, průměr: 1,03 z 5)
10 755x přečteno
Updatováno: 18.4.2021 — 21:20

Reklama

D-FENS © 2017