Proč už nikdy nechci LPG

Featured Image

Jedno dlouhé pracovní odpoledne jsme s naším brigádníkem zabředli do debaty na téma, kdy už bude mít řidičák a po jakém touží autě. Když mi popsal svoji vizi, že si za pár tisíc koupí starší auto a nechá do něj namontovat LPG, aby jezdil levněji, musel jsem přerušit svoji práci a dát se do vysvětlování. Nemohl jsem ho v tom nechat, protože tuto zkušenost už jsem si prošel, a je zbytečné, aby si LPGčkem komplikoval život někdo další.

Obecně to nikomu nevymlouvám, budu se snažit pouze poskytnout dostatek podkladů a vnést do věci svůj pohled. Netvrdím, že někdo nemůže být s LPG spokojen, a vím, že takoví lidé existují. Myslím si ale, že jich bude méně než těch, kteří jsou nespokojení.

V článku Vám popíšu, proč bych po cca tříleté zkušenosti a najetých cca 100 tisících kilometrech, LPG už nikdy nechtěl.

Proč jsem chtěl LPG?

Jednoho dne nastala doba, kdy bylo potřeba dojíždět do nové práce, kam to bylo o mnoho dál než do původní práce. Předpokládaný roční nájezd se zvýšil z jednotek tisíc km na cca 35 tisíc km.

A protože nemáme ropný vrt, ani jsme nenašli truhlu se zlaťáky, napadlo nás, že by mohla být zajímavá možnost, přestavět auto na LPG. To se později ukázalo jako nejhorší omyl a obecně špatné rozhodnutí, ale v danou chvíli hovořila matematika jasně. Náklady měly být zhruba poloviční oproti benzínu a při daném nájezdu a předpokládané životnosti auta, to přece muselo vyjít.

Ze začátku to vypadá perfektně, člověk si na kalkulačce spočítá, že když 1.6 16V normálně spolyká asi 7 litrů benzínu, tak při přestavbě na LPG a spotřebě 8 litrů plynu je úspora více než 1 Kč na kilometr. Uspořit za rok 35 tisíc bez velké námahy zní lákavě, návratnost kousek po půl roce podporuje rozhodnutí nechat do auta dodělat LPG. Argumenty jako extra dlouhý dojezd na obě paliva jsou blbosti, protože na prvním místě jsou přece prachy.

Přestavba – začínáme

Vše vypadalo fajn. Podle plynaře motor s LPG nebude mít problém a nebude potřeba ani přimazávání ventilů. Cena těsně pod 20 tisíc, včetně nádrže místo rezervního kola a následného seřízení po ujetí 1000km. Plynař vypadal taky schopně – přes 20 let zkušeností a spoustu přestavěných aut V referencích měl Mercedes AMG a různá americká auta. Běžné čtyřválce počítal na desítky, možná stovky kusů. Podle velkých prohlášení by plynař dokázal na LPG přestavět i elektromobil. Internet nezmiňoval žádné záporné recenze, naopak se našla asi 2 diskusní fóra, kde daného člověka chválili. Tak jsme se do toho pustili. Za dva dny jsme přebírali auto, nově se žlutou nálepkou v rohu zadního skla a spoustou papírů – blíže neurčené certifikáty, návod, servisní knížka a papíry potřebné k přihlášení.

První jízda

První jízda byla zajímavá. Auto jelo po rovné cestě +/- stejně ale člověk měl takový zvláštní pocit, že sedí v prosklené plechové skříni spolu s kapalným plynem, který dokáže vyhodit do vzduchu středně velký dům, a že najednou musí tankovat na jiných čerpačkách. Prvních pár jízd kontrolujete, jestli to už konečně na plyn přepnulo a jestli to šlo poznat. Stejně tak při jízdě zkoušíte odhadnout, jestli to jede lépe nebo hůře.

První pochyby přišly ve městě. Při rozjezdech z křižovatek se auto vždy první dusilo a pak vystřelilo vpřed. Když nám plynař před montáží vykládal, jak auta ladí ve všech jízdních režimech, včetně dálnice, tak mě trochu překvapilo, že si nevšiml, že při rozjezdu se auto chová dost divně. Dalo by se to přejít s tím, že každé auto se chová jinak, ale přece se mohl kdykoliv přepnout na benzín aby to porovnal. Šlo ale o první kilometry, tak jsme se vrátili, plynař vyměnil trysky, seřídil auto a pak to jezdilo úplně stejně jako na benzín.

Pokud se v dnešní době bojíte, že auto na LPG má menší výkon, tak se vůbec nemusíte bát. Auto jede na obě paliva naprosto stejně. Ani člověk, který auto roky provozuje na benzín, si nemusí všimnout, že jede na jiný typ paliva. Na volnoběh jde dokonce poznat, že chod na plyn je tišší a kultivovanější. Pokud vše funguje…

Plynová euforie

Počátečních cca 40 tisíc km vše funguje jako na drátkách. Člověk přijede k čerpací stanici, natankuje za polovinu a odjíždí. Na jízdě nejde za žádných okolností poznat, na které palivo auto jede. Přepínání probíhá tak, že nejde poznat, že auto v mžiku najednou nasává LPG místo N95.

Ještě větší nadšení přijde v Itálii. Tam je cena benzínu tak o 30% vyšší, ale LPG je za podobnou cenu jako u nás. Člověku dokonce ani nevadí vyšší cena LPG v Rakousku, ani si v tu chvíli nepřijde jako blbec, že na benzínku několik km zajížděl. Dokonce se dá prominout i to, že do 45 litrové nádrže se vejde 29 litrů.

Dokud to celé funguje naprosto bez problémů, není důvod pochybovat.

První drobné komplikace

Při jedné ze servisních prohlídek přišla pochvala, že jezdíme k dobrým čerpacím stanicím. Reálně bylo v 95% případů tankováno na dvou čerpacích stanicích. Jedna kousek od práce a jedna kousek od bydliště. Těch 5% tankování jinde bylo cestování. Že byl plyn kvalitní se pozná tak, že na elektromagnetickém ventilu reduktoru („splynovače“) nebyl nános nečistot. Po najetí dalších pár tisíc km se ale LPG najednou nechtělo přepínat – elektromagnetický ventil byl totiž zatuhlý…. tak jsem vyrazil do servisu, kde jsem byl jako dítě pokárán, že se do auta tankuji „sračky“ a že je celý systém zalepený. Došlo k vyčištění ventilu a prý mám tankovat u jiných čerpaček, že ta ušetřená koruna na levném plynu mi přece nestojí za to. Jenže ono se stále tankovalo na těch dvou čerpačkách.

Dál jsem jednoduchou matematikou došel k tomu, že když se do auta nikdy nepodařilo natankovat více než 30 litrů a nádrž je 45 litrů, tak rezerva je více než 20% a je to škoda, protože člověk je tím pádem častěji u čerpací stanice. Bylo mi řečeno, že čerpací stanice má špatný tlak a že u dobré čerpací stanice natankuji více litrů. Bohužel jsem za celou dobu provozu auta potkal samé „špatné“ stanice. Dokonce i Italové mají samé špatné čerpací stanice s malým tlakem.

Jednoho dne mi LPG pumpař říkal, že situace kdy při konci tankování začne celý systém „hrčet“ není standardní. Údajně by to mělo při naplnění (těch pochybných) 80% nádrže spíš cvaknout a uzavřít přívod, nicméně u mě to začne hrčet a vibrovat tak, že to vypadá, že se celá tankovací koncovka uklepe. To je signál k ukončení tankování. Pumpaři to ale evidentně znají a nikoho to moc nepřekvapuje, všichni ví že v danou chvíli tankování končí.

No každá sranda přece něco stojí, elektromagnet byl vyčištěn, do nádrže se sice nevešlo tolik kolik mělo, ale přece jezdíme za půlku, tak nebudeme řešit drobnosti.

Další drobné komplikace

Po nějakém čase od prvních drobných komplikací se dostavily další drobné komplikace.

Začalo se stávat, že v mrazech se po přepnutí LPG nechytly všechny válce. Auto jelo pár desítek metrů třeba na tři válce. To vedlo k návštěvě servisu, kde byly zjištěny zalepené vstřikovače. Následovala super odborná oprava: Po vymontování vstřikovačů do nich byl nastříkán čistící sprej a provedena zpětná montáž. Další den ráno jelo auto znovu na 3 válce. V daném čase už jsem měl drobné podezření, že plynařových 20 let zkušeností se začalo počítat od narození – však přece nikde nepíše, že jde o zkušenosti s LPG, šlo asi o zkušenosti celkově. Zapojil jsem tedy své zkušenosti (také více než 20 let), že pokud něco pracuje jako ventil a zatuhne to, tak bude zřejmě potřeba to řešit lépe, než pouhým postříkáním zavřeného ventilu. To se ukázalo jako správná úvaha. Podle návodu na internetu jsem demontované vstřikovače doma propláchl lihem. Stačí stříkačka, líh, hadička a zdroj 12V aby se vstřikovač otevíral a zavíral, zatímco přes něj ve zpětném směru teče líh. Plynařova odborná oprava nevydržela ani do dalšího dne, moje fungovala skoro rok.

Obecně kdykoliv byl na autě nějaký problém, a já jsem přijel s podezřením na LPG, tak odpověď byla vždy stejná. Určitě je to problém v autě – cívky / svíčky / vzduchový filtr. Nikdy to nebylo způsobeno LPG přestavbou. Následně proběhlo důkazní řízení, popis, a vysvětlování že na benzín se to opravdu nestává, a teprve potom se přikročilo k řešení. Po vyřešení za všechno vždy mohl nekvalitní plyn. Jak tankovat kvalitní plyn jsem se nikdy nedozvěděl.

Za nějaký čas se zase ozval elektromagnetický ventil. Auto po přepnutí na LPG prostě umřelo, načež bylo nutné zapnout výstražná světla a doplachtit ke krajnici. Aby se dalo pokračovat v jízdě, bylo potřeba vytáhnout LPG pojistku a tím zcela deaktivovat systém. Pokud bych to nechal tak, tak se systém při další příležitosti znovu pokusil přepnout na LPG a znovu by to vedlo ke zhasnutí motoru. Čištění elektromagnetického ventilu jsem okoukal, a později začal realizovat sám. Ušetřil jsem si tím několik objednávání do servisu a stupidních přednášek o nekvalitním LPG.

U auta se plíživě zhoršoval volnoběh, což jsem přikládal vyššímu opotřebení LPG systému nebo jeho částečnému zanesení. Po několikerém čištění to vypadalo logicky. Svíčky a vzduchový filtr jsem zkoušel vyměnit jako první, ale nepomohlo to.

Také přepnutí na LPG začalo být patrné, nikoliv neznatelné jako na začátku, a člověk si musel zvyknout, že to buď trošku cukne, nebo motor na chvilku ztratí výkon.

Větší komplikace

Asi největší problém byl, když auto při zátěži postupně přestávalo táhnout. Chování na obě paliva se trochu odlišovalo, zatímco na benzín to bylo lepší, tak na LPG trochu horší. Obecně se LPG směs zapaluje hůř, takže odhad byl že jde o něco v souvislosti se směsí. Výměny různých snadno dostupných komponent jako cívky, svíčky a vzduchový filtr nezabraly. Nepomohlo ani vyčištění škrtící klapky ani EGR ventilu. Došlo i na podezření, jestli LPG vstřikovače nepouštějí více paliva než by měly, ale v tomto měl plynař pravdu že „LPG instalací to určitě není“. Po mnoha marných pokusech a ujetých kilometrech s připojenou diagnostikou (+ online daty) padlo podezření na ventily. Odborníci ze servisu se zaměřovali především na prostříkávání kontaktů, ale selský rozum a úsudek některých kolegů na fóru byl lepší. Ventily mohly být možná přidřené, možná zaklepané. Takže hlava dolů. Auto jsem nechtěl nechat stát, než se zjistí co je špatně, tak jsem měl nachystanou druhou hlavu. Podezření bylo správné – šlo o zaklepané ventily. Jestli to bylo způsobeno LPG, nebo jestli se tohle stává benzínovým motorům běžně po nájezdu 200tkm, to nevím a nikdy nikomu nejsem schopen dokázat, že to způsobilo to, nebo ono.

„Plyn to v žádném případě nemohl způsobit, ten funguje úplně stejně jako benzín a bere si informace stejné jako má benzín. To by jednotka nedovolila aby se tohle stalo“. Asi to byla autodestrukce nastavená od výrobce.

Pochybnosti

Po tomhle jsem začal mít velké pochybnosti o správnosti rozhodnutí o montáži LPG. Co hůř, začal jsem počítat… Došel jsem k tomu, že v mém případě to celé skoro nemá smysl. Když totiž člověk kromě ceny ujetého kilometru začne počítat vstupní náklady a servisní náklady, tak to přestává být zajímavé. A to se bavím o nájezdu 100 tisíc km.

Otázkou zůstává, co všechno je v mém případě špatně …a proč? Jestli je auto křáp, nebo to plynař udělal špatně? Nebo je potřeba na LPG ujet více než 100 tisíc aby se projevila návratnost? Když těch 100 tisíc budu najíždět postupně, třeba 10 let tak se mi to nevyplatí, protože roční úspora je malá. Když naopak budu chtít těch 100 tisíc najet za rok, tak by to v mém případě bylo tolik návštěv u plynaře, že bych si musel koupit náhradní auto, a nebo se přestěhovat vedle provozovny. Když přemýšlím, kolik návštěv jsem ušetřil vyčištěním ventilu na reduktoru a vyčištěním vstřikovačů … a že většina lidí by tam musela jet, tak je to ještě horší.

Jako první jsem zkusil jiný servis. Když vytahovali filtr plynné fáze, tak se smáli, že prý jde o nejhorší a nejlevnější filtr a že se není čemu divit, že to působí problémy. Nevýhoda je, že jejich „lepší“ ultra super filtr vydržel stejně jako ten původní nejhorší a nejlevnější. Čistění vstřikovačů lihem jsem musel provést tak jako tak.

Poláci prý dávají dva filtry za sebe – asi ví, proč to dělají.

Ještě lepší, než návštěva jiného servisu, je následná návštěva toho původního. Efekt zrazené milenky se dostavuje po prvním zjištění, že na autě je jiný typ flitru. Začne přednáška, že ostatní tomu nerozumí a možná při servise neprovedli všechny potřebné úkony. Servis prý je soubor mnoha odborných úkonů a od této chvíle bude velmi složité zjistit co autu je. Špatné nastavení od jiného plynaře se může projevit fatálním selháním motoru s nedozírnými důsledky – na to pozor.

Komplikace a problémy, které nelze vyčíslit a jednoduše spočítat

Většina výše uvedeného se dá docela přesně vyčíslit. Následují ale další náklady, které se budou hůře vyjadřovat v číslech. Myslím tím třeba cesty do servisu. Servis má pracovní dobu 7-15, takže člověk který chodí do práce to má komplikované. Možnost zapůjčení náhradního auta tato služba nezahrnuje, ani odvoz na nádraží. Dál málokdo počítá, že auto prvních 0,5 až 5 km jede na benzín. 0,5 km je to v létě a 5 km je to v zimě v nejhorších mrazech. Kdokoliv počítá spotřebu LPG tak nezapočítává tento „startovací“ benzín. Jenže i to je položka, která při detailním výpočtu musí být zohledněna.

Provoz LPG provází náhodné úniky chladicí kapaliny. Příčina je v tom, že chladící okruh je přestavbou LPG „odborně“ upraven. Mezi radiátor a termostat (nebo blok) je potřeba připojit LPG reduktor, který je vyhříván chladicí kapalinou. Připojení je snadné – plynař vezme tupý nůž, přeřízne hadice, které jdou do radiátoru topení, a do uřezaných hadic pomocí T-kusů zapojí „odbočku“ pro reduktor. Komplikací je tím pádem více – v motorovém prostoru je něco navíc co může zavazet, vedení hadic k topení je většinou trošku schované. Nejhorší je, že hadice od LPG je potřeba občas dotáhnout. Nechápu, že výrobce auta dokáže udělat spojení hadic, které vydrží velice dlouho těsné, zatímco hadice dodané plynařem je potřeba jednou za čas trochu dotáhnout. Dotáhnout kovovou sponku přece umí každý, dalo by se říct, jenže když je napojení realizováno ve špatně dostupném místě, tak to není tak jednoduché. Zdá se, že byly použity nejlevnější spony za 8Kč (protože nerezové za 16Kč by dramaticky snížily zisk), které po čase korodují, takže v první fázi je potřeba sponu postříkat uvolňovačem rzi a v druhé fázi dotáhnout.

Děsivé jsou momenty, kdy se LPG přepne, ale systém nefunguje ihned zcela naplno. Třeba v křižovatce. Stejně tak děsivé je, když to úplně přestane jet.

Dál můžu zmínit opotřebení zadní nápravy, kdy auto po pár letech „klečí“ více než ostatní auta bez LPG.

Pár drobných udělá častější výměna svíček a častější výměna oleje (pokud to majitel řeší).

A pak je oblast, která nejde vyčíslit vůbec a to je nekomfort. Třeba fakt, že plynová hadice vede přímo nad středem víčka pro nalévání oleje. Nemožnost parkování v podzemních garážích je věc se kterou se počítalo. Horší je to se servisem, kdy některé servisy odmítají řešit problémy s motorem, protože LPG může ovlivnit nastavení a korekce řídící jednotky motoru. Diagnostika problému může být obtížnější.

Drobné servisní úkony jsou občas složitější, protože někde zavazí reduktor, někde zavazí hadice a taky se to hůř skládá. Přijde mi, že některé úchyty přívodní trubky jsou realizované samořeznými šrouby, takže následná živostnost auta se mírně krátí.

Úspora?

Spotřeba je kapitola sama o sobě. Ve zkratce bych určitě nevěřil tomu, že si to vezme „půllitr až lit navíc“, reálně si to vezme spíš dva litry navíc oproti N95. Přijde mi, že při vysoké zátěži je spotřeba LPG ještě horší. Když jedu na N95 a jedu co to dá (tedy dálnice 160-180 a většinu času je pedál na podlaze nebo kousek od podlahy), tak se dostávám na spotřebu okolo 13 litrů N95 nebo 17,5 litrů LPG. Měřeno podle tankování.

Nedovedu si vysvětlit, jakou úsporu může mít důchodce, s miniautem jezdící jednou za týden do obchodu. Přitom mám pocit, že právě takoví jsou cílovou skupinou montážníků LPG a dokonce jsou nejvíc spokojení. Jediné vysvětlení je, že jde o psychologický efekt, kdy důchodce nezapočítá vstupní náklady a zároveň najede dostatečně málo km, že se na LPG systému nestihnou projevit problémy.

Možná bude patrná úspora u motorů s velkým objemem.

Velkou výhodu budou mít ti, kdo si dokážou většinu věcí na autě diagnostikovat, opravit a vyměnit sami.

Důležitým předpokladem bude vhodná volba plynaře a vhodná volba auta. Vypadá to, že pokud chce člověk jezdit na LPG, tak je potřeba tomu od začátku vše přizpůsobit.

Aby to nebylo zcela negativní, znám dva lidi, kteří jsou s LPG spokojení. Oba majitelé škodovek, oba s motorem 2.0i 85kW, jeden s Octavií a jeden s Fabií, oba vozy byly vyrobeny těsně po přelomu tisíciletí. Četnost jejich problémů s LPG je asi poloviční. Motor nikdo z nich nemusel opravovat, nicméně ani oni nebyli ušetřeni různým zanesením a dočasné nefunkčnosti komponent.

Možná je nutné najet více kilometrů, třeba 200 tisíc nebo raději 600 tisíc.

Jak mi to vyšlo

 

Spotřeba
a cena za kilometry
Benzín LPG
Spotřeba měřená podle tankování [l/100km] 6,5 8,5
Cena za litr paliva 30 Kč 14,50 Kč
Cena za 100km 195 Kč 123,25 Kč
Cena za 1km 1,95 Kč 1,23 Kč
Cena za 100 000km 195 000 123 000
Výpočet TCO pro 100 000 km
Jsou vynechané položky, kde nemá vliv, zda je auto LPG nebo benzín
a taky položky které nelze snadno vyčíslit.
Cena za palivo 195 000 123 000
Cena za montáž LPG 20 000
Cena za 5x servis LPG 5 000
Cena za servis mimo servisní plán 2 500
Výměna vstřikovačů v 80tis. 4 0000
Oprava hlavy motoru 15 000
Celkem 195 000 169 500

Když si dosaženou úsporu 25 500 Kč rozpočtu na 3 roky, tak jde o „úžasné“ číslo 8 500 Kč za rok. To se nám to trochu zvrhlo že? Neříkám, že pohrdám danou úsporou, ale když si vezmu, za jakou je to cenu, tak to pro mě nemá smysl.

A to jsme ještě neřešili, že každou chvílí bude potřeba řešit nové LPG vstřikovače. Jejich životnost je údajně okolo 80 tisíc km, takže už trochu přesluhují.

Zapomněl jsem také zmínit, že na posledních emisích byl katalyzátor v dost špatném stavu a auto jen tak tak prošlo. Přičítám to tomu, že pokud nedovíraly ventily a palivo hořelo v katalyzátoru, tak to katalyzátoru mohlo pomoct ke zkrácení životnosti. Plynař by samozřejmě řekl, jednotka LPG přebírá hodnoty z jednotky motoru, takže to ona za to může. Blbé auto si samo ničí katalyzátor.

Tepláková souprava se žlutým pruhem

Postupně jsem došel k tomu, že plynaři se kterými jsem se setkal, jsou velmi podobná skupina lidí jako autobazarníci. Rozdíl je pouze v pár detailech: Plynař si myslí, že může lhát mnohem víc, protože je přesvědčen, že lidé tomu vůbec nerozumí. Plynař má na teplákách nikoliv bílý, ale žlutý pruh. Bazarníci nejsou tak izolovaní – naučili se spolupracovat a vzájemně se nepomlouvat. Málokdy narazíte na bazarníka, který pomlouvá druhého blízkého kolegu. U plynařů je to přesně opačně – plynař když vidí, že auto přestavěl někdo jiný, tak na daného plynaře začne sypat špínu jak z popelářského auta. Doprovází to historkami, kolik toho po něm musel předělávat a kolik navíc to zákazníka stálo.

Bazarník už pochopil, že se zákazníkem musí vyjít a není dobré se chovat neslušně. Plynař ví, že auto musí v době záruky pouze k němu, a v momentě kdy auto po začátku opravy není pojízdné, tak může zákazníka prudit, poučovat a otravovat. Na dotaz, že by zákazník zajel k jinému autorizovanému servisu dané značky LPG plynař odpoví, že to asi nepůjde, protože řídící jednotka je zamknutá.

Zákazník tomu celkově nerozumí a plynař nejlépe ví co je pro zákazníka vhodné. Když má auto jednotky tisíc km před servisem a zákazník požádá o provedení pravidelného servisu, tak je to podle plynaře zbytečné, protože to přece ještě hodně najezdí. Servisovat LPG systém o 2 tisíce km dříve není přípustné, a o 2 tisíce km později taky ne, to už je téměř ztráta záruky. „Musíte si pane udělat čas – všichni tyhle ty intervaly dodržují a vy stále máte nějaký problém a to ke mně pane jezdí lidé z celé republiky včetně bohatých podnikatelů“. Vhodné by tedy bylo k autu na LPG dokoupit druhé auto s vlekem, které by ihned po dosažení daného počtu km zajistilo odvoz LPG auta na řádný servis v řádný čas.

Zajímavé je také zjištění, že jeden výrobce LPG systémů daný typ motoru nedoporučuje pro přestavbu na LPG. Na to jsem náhodou narazil, když jsem se zkoušel dopátrat, jestli problémy souvisejí s LPG.

Co vybrat místo LPG

Říká se, že kritizovat umí každý, ale řešení navrhne málokdo. Tady je řešení docela snadné. Na velké vzdálenosti má nafta stále svůj smysl. Na kratší vzdálenosti, nebo pro zachování flexibility ve vzdálenostech bych dnes zvažoval třeba později vyrobené motory TSI, kde je lépe řešen řetěz. Jestli totiž pojedu za 8-9 litrů plynu, nebo 5-6 litrů N95 vychází to finančně skoro stejně a po mých zkušenostech bych řekl, že jednoznačně vítězí N95.

Geniální ale je, že v tomto případě pomůže i to, když nebude podniknuta žádná akce. To znamená dál spokojeně auto krmit N95 a LPG nechat těm kdo ho chtějí.

Pokud je potřeba najít provozní úsporu, musí se prostě hledat jinde.

Jak z toho ven?

Nijak. Sice se dá zaplatit asi 2000 Kč a LPG systém nechat demontovat. Ale pokud auto + LPG systém ještě má snahu fungovat, je lepší auto dál provozovat. Vzhledem k mírně neklidnému volnoběhu si myslím, že už i druhá hlava motoru vykazuje opotřebení, a auto už nečeká dlouhá kariéra. Výhoda je, že díky stáří a vysokému nájezdu klesla hodnota natolik, že je mi docela jedno co bude následovat. Nedovedu si představit, co bych dělal, kdybychom LPG nechali namontovat do nového nebo zánovního auta.

Závěr

Provoz auta na LPG je pro mě z pochopitelných, výše uvedených, důvodů peklo. Tím že ale nešlo o drahé auto, a LPG si na sebe přes všechny problémy aspoň vydělalo, tak to celé nevnímám jako prohru ale jako zajímavou zkušenost. Díky spoustě komplikací, které to přineslo, jsem se hodně dozvěděl o autech, motorech a tom, jak to všechno funguje a souvisí. Pokud bych přestavbu neprovedl, tak bych někdy možná litoval, že se dalo ušetřit 100 tisíc. Teď vím, že lidem, kterým to funguje, budu gratulovat a já se od LPG budu pro příště držet co nejdál.

 


10.03.2019 Kat


Související články:


12345 (281x známkováno, průměr: 1,62 z 5)
42 248x přečteno
D-FENS © 2017