Je smysluplné dotovat elektromobily?

Jsou dva parametry u dopravy, na kterých naší civilizaci aktuálně záleží. A to produkce CO2 a produkce jiných škodlivých produktů. Jak při provozu, tak při výrobě.

U těch jiných škodlivých produktů – to neumím kvantifikovat, ať nad tím přemýšlím z jakýchkoliv úhlů. Jde o starší osobní automobily a ujeté km důchodců vs. ekologické náklady na výrobu nového auta. Nebo likvidace auta se spalovacím motorem a výroba elektromobilu – resp. jeho baterií. Jde o mé nedostatečné znalosti, jestli nové auto, které jednou za čas propálí nedokonale shořelé zbytky a signifikantně vypustí více škodlivých produktů než auto o euro normu níže, nebo elektromobil.

Nápovědu představuje úvaha: vyrobit něco je drahé, protože to buď představuje novinku a jistou míru náskoku v intelektu, nebo je to surovinově a energeticky náročné. Jinak řečeno – ani Číňani to neumí udělat levně.

Nevím, jestli výroba tramvaje/trolejbusu + vedení udělá víc škodlivých produktů, než výroba autobusu a jak se to srovná v rámci jejich životnosti.

Logicky mne napadá, že pokud má smysl přechod na elektrický pohon, tak nejvíce přispěje nahrazení dopravy s největší spotřebou. Jako jsou náklaďáky, MHD a vybraná služební auta cesťáků s nejvyšším nájezdem km. Už to by mohla být odpověď – nedotovat plošně osobní elektromobily, ale náklaďáky a autobusy. A pokud dotovat – taky lze naopak zdražit paliva a ať si to trh srovná sám. Zdražení paliv by ale muselo být nejen celoevropské.

Takže zůstanu jen u CO2. Proti označení CO2 jako skleníkový plyn můžu jen uvést, že toto srovnání je liché. Každý kdo v první větě řekne skleník… a spojí to s CO2, víte, že záměrně lže a že mu druhou a každou další větu nesmíte věřit.

Jsou tři fyzikální principy přenosu tepla. Skleník omezuje konvekci (proudění) a CO2 radiaci (sálání anebo jinak záření). Navíc CO2 fotony odráží všemi směry, takže jen zpomaluje záření země-vesmír. A to s mnohem menší účinností než vodní pára.

Ale náhodou s ekoalarmisty, kteří si pletou (záměrně) fyzikální principy, sdílím stejný důsledek úvah. Já nechci spotřebovávat zbytečně fosilní paliva – chci je nechat dětem a dětem dětí a jejich dětem atd.

Elektromobily rozdělím do dvou kategorií a hned zjistím, že jednu netřeba řešit. Tou, kterou není třeba řešit, jsou hybridy. Ty se nedobíjejí a jejich průměrnou spotřebu vyjadřuje benzín. Lze je plně srovnat s čistě spalovacími motory. Pokud Bursíkův Lexus spotřebuje 8l benzínu na 100km, tak kdokoliv se škodovkou se spotřebou 6l je ekologičtější než Bursíkův Lexus.

Hybridy by měly smysl, kdyby jejich spalovací motor běžel v optimálním výkonu (a dobíjel) nebo byl vypnutý. Vzhledem k optimálnímu výkonu by měl minimální produkci CO2 i jiných škodlivých produktů. Ale tyto auta nikdo nevyrábí. Měly by cenu elektromobilu a spalovacího motoru dohromady.

Jedinou kategorií zůstávají elektromobily s čistě elektrickým provozem – dobíjené.

Odkud se tyto automobily dobíjí. No ze zásuvky. Četl jsem myšlenky, že se elektromobily dobíjí z panelů na domě a naopak přenáší zaparkované uskladněnou energii do domů. Takže po noci strávené doma (nedobíjím), ráno vyjedu do práce. Vrátím se večer. To mi domácí fotovoltaické panely nic nemohly dobít. Jsou mi u prdele. Jedině, že bych se v práci na nějaké připojil – které nainstaloval zaměstnavatel a dobíjí všechny auta zaměstnanců. Vzhledem k hustotě zaměstnanců na m2 střechy (parkoviště) to asi nepůjde.

Že vám váš solární dům dobíjí elektromobil i v práci přes přenosovou soustavu – to jsme ale u klasických elektráren a univerzálního rozdělení výroby a spotřeby. Včetně problémů nesvítí/nefouká. A kdybyste měli na to zaplatit kabel z domova do práce – nepotřebujete auto.

Navíc ekonomičtější je akumulace elektřiny pevnými akumulátorovnami – kde hmotnost není problém než těmi pojízdnými.

Takže jedině zásuvka.

Následující úvaha je pro mnohé těžko pochopitelná. Čím více elektromobilů požaduje dobíjet ze zásuvky, tím více potřebujeme elektráren. Kdyby se všechny auta přes noc změnily v elektromobily, budeme potřebovat mnohem více elektráren. Kdyby se naopak spotřeba elektřiny snižovala, může vláda zakázat/omezovat elektrárny spalující fosilní paliva. Takže rozmnožení elektromobilů neumožní zavírání fosilních elektráren. Tudíž dobíjení elektromobilů má zdroj elektřiny z těch nejhorších fosilních elektráren. Z hlediska produkce CO2/km.

Pokud spočítáte, kolik CO2 je potřeba na výrobu elektřiny pro dobití elektromobilu z uhelné elektrárny a jeho spotřebu/km, zjistíte, že se nijak zvlášť neliší od produkce CO2 spalovacími motory.

Představme si, že všechny auta budou lusknutím prstu elektro. Nebude potřeba benzín (a nafta). Co se stane s těžbou ropy. Do určité míry lze ovlivnit poměr získaných paliv k ostatním látkám. Pak začnou zlevňovat paliva a zdražovat ostatní produkty – např. umělé hmoty.

Ta levná paliva spotřebují cizí ekonomiky = produkce CO2 z fosilů nijak globálně neklesne. I vám se vyplatí topit doma naftou za 1,- za litr než palivovým dřívím.

Přepnutí aut na elektromobily nijak globálně nesníží produkci CO2.

Ano, ten pokles spotřeby benzínu (a nafty) o něco sníží těžbu. Než se těžba ekonomicky zoptimalizuje.

Stačí se kouknout, jak dopadá situace kolem OKD. Těžba uhlí je ztrátová, tak tam sype podporu stát.

Na závěr zkusím odhadnout ekonomiku zavření uhelné elektrárny vs. dotace na elektromobil. Pokud máte přesnější údaje – přepočítejte to a napište.

Postupně vezmeme zdroje:

– 50% elektřiny se u nás vyrábí z uhlí

– elektrárna je na webu první v pořadí

2,5TWh/rok => 2,5*10^9kWh/365 = 6,85*10^6 kWh denně. 1600t uhlí/blok denně x 4 bloky. Tj. 6,85*10^6/4/1600/1000 = 1,7kg uhlí na vyrobenou kWh.

Např. zde se dočteme, že spálením 6,3t černého uhlí vznikne 14,709t CO2. Tj. 1,7*14,709/6,3= 3,97kg CO2/kWh.

Spotřeba elektromobilu – průměr je 15kWh/100km.

Mimochodem 15kWh*3,97kg CO2=59,55kg CO2 / 100km = 596g CO2/km. Jako absolventovi ČVUT mi tady něco nehraje. Asi jsou ty zdroje nebo můj výpočet špatně. Pokud spalují uhlí s výhřevností 22MJ/kg = 6,11kWh/kg s účinností např. 30% jak je to 1,833kWh/kg. Takže asi nesoulad mezi spotřebou uhlí na stránkách ČEZu a vyrobenou elektřinou.

Nicméně to že zjistím nesoulad, který by měli zjistit ekoalarmisté jako první, a ne až já výpočtem ověřujícím uváděné zdroje, je signifikantní. Ale pro úvahu tohoto odstavce to nemá vliv.

Kolik denně najede elektromobil. Když odhadnu 200km, tak je to spíše předimenzované a odpovídá to max 10% podílu elektromobilů – používaných jen při vyšších nájezdech.

Elektromobil tedy spotřebuje 2*15*365kWh ročně (počítáno bez nabíjecích a rozvodných ztrát). Tj. 11MWh ročně. Zavření Dětmarovic je stejné jako provoz 22 tisíc elektromobilů. Z hlediska vyprodukovaného CO2.

Kdyby byla dotace na elektromobil 100.000 CZK a jeho životnost 10 let, je to dotace 10.000 CZK / elektromobil / rok. 22.000*10.000 = 220M Kč/rok, kterými by bylo možno dotovat uzavření elektrárny Dětmarovice po dobu 10-ti let. Oproti dotacím elektromobilům, které bude tato elektrárna dobíjet. Aniž by se změnilo CO2 produkované v českých zemích.

Ad absurdum – místo dotace elektromobilů je srovnatelné uzavřít elektrárnu. Ale stále nakupovat uhlí a vršit ho na hromadu. CO2 by se produkovalo stejně, jako s elektromobily odpovídající spotřeby bez dotace.

Já, když cokoliv optimalizuju, jdu od největších spotřebitelů nákladů k nejmenším. Když u spotřebitele, který dělá 50% spotřeby ušetříte 2%, je to mnohem jednodušší než ušetřit 30% u spotřebitele který dělá 5% nákladů.

Stejně tak zavření jedné elektrárny – jako např. Dětmarovice (ale určitě by byla nějaká vhodnější – sorry Dětmarovice, že jste první na seznamu ČEZu) je jednodušší, levnější, rychlejší a efektivnější než dotace 22.000 elektromobilů.

Nevím, jestli se automobily počítají do produkce CO2, kterou jsme se zavázali snížit. Pokud ne, je to další argument pro zavření uhelné elektrárny místo dotací elektromobilů.

Taky mne trápí, že spotřebou ropy dotujeme cizí státy. Ale tady je jediná cesta – vyvážet více technologií než budeme dovážet. Ropa není jediná surovina kterou importujeme. To už bych úvahu začal obecněji – u zemědělství – jíst musí každý.

09.09.2016 PaJa

Související články: