„O ministerské křeslo zájem nemám, pane premiére, ale docela by mi vyhovovalo místo ředitele nějaké nemocnice.“ (reakce nejmenovaného kandidáta na nabídku být v Kocourkově ministrem zdravotnictví)   Politicky nekorektní informace o zdravotnictví pokračuje základními informacemi o současném stavu ekonomiky. Měli byste zvážit zda následující informace budete číst, jelikož pokud nezištně přispíváte na léčbu našich těžce nemocných pacientů částkou odpovídající alespoň odvodům z průměrného platu, možná Vám stoupne krevní tlak a dekompenzuje se vředová choroba a sami budete potřebovat lékaře. Soudruhy zase upozorňuji, že tato zpráva se netýká našeho zdravotnictví, nýbrž zdravotnictví jakéhosi bordelokratického Kocourkova a podobnost s jevy, které možná mnozí budou […]

V seriálu na pokračování si dovolím čtenářům D-FENSe odhalit pár tajemství zdravotnických služeb. Ať už jsme jak chceme staří a zdraví, u lékaře téměř každý, kdo bude číst tyto řádky, jednou skončí. Proto i editorial D-FENSe má za to, že by bylo pro mnohé užitečné číst něco na toto téma. Příspěvky by se však neměly brát jako hotová pravda ale spíš jako námět k zamyšlení a diskusi. Zdraví je jedním z nejcennějších statků, které máme. Je nutné podotknout, že právo na ochranu zdraví by mělo patřit k jednomu ze základních práv člověka a tudíž i péče o zdraví by měla patřit k základním […]

Tento blogpost volně navazuje na předchozí stať „Konec naší republiky je za rohem“. Chtěl bych v něm osvětlit můj postoj k euroamerické propagandě a k USA jako hlavnímu světovému exportérovi „demokracie“. Předem chci říci, že nevěřím v dobrý západní svět a špatný východní svět. Nepřijímám toto rozdělení, protože je prostě jen jeden svět. V tom našem světě kulatém existuje několik zájmových skupin, které postupem (dlouhého) času přerostly v tzv. kulturní motory. Díky nim dnes máme kulturu euroamerickou, arabskou, čínskou, japonskou, indiánskou a kdoví jakou ještě. Dost často ze zapomíná, že vývoj je nedílně spojen s bojem o přežití. Každý vývoj […]

Jsou všude kolem nás. Pozorní, obětaví, nenápadní. Dávají na nás pozor, trpělivě a laskavě nás vedou po cestách pravých. Málokdy nás napadne jim poděkovat a stejně bychom nevěděli komu. Jsou příliš skromní, nehlásí se o zásluhy. Dobrovolníci v utajení. Jejich prořadým cílem je vnuknout nám, lehkomyslným, alespoň základní představu o disciplině a pořádku. Vědí totiž (čítají Haška a jiné klasiky), že „disciplína, vy klucí pitomí, musí bejt“. Kam by svět dospěl, kdyby si např. každý sušil prádlo, jak dlouho uzná za vhodné? Až dokud není suché? Pěkně všichni stejně! Je tedy třeba cedulku vyrobit, krasopisně popsat a na dveře společné […]