Odstup 1.5 metru: Strčte si ho někam.

Jo, je to tak. Žijeme v jedné zemi s blázny a fašisty. Poznají se podle toho, že jezdí na kole a rozdělují lidi na přátele a nepřátele podle toho, čím se právě dopravují.

Iniciativou poslance Dolínka a právníka Kindla byl po podivně vedené mediální kampani vsunut do novely zákona č. 361/2000 Sb. paragraf, který upravoval předjíždění cyklistů tak, že ukládal řidiči motorového vozidla povinnost dodržení odstupu mezi cyklistou a vozidlem 1,5 metru. Nedodržení této povinnosti by bylo trestáno stejně jako nedovolené předjíždění, tedy pokutou 5 – 10 tis. Kč, 7 body v evidenci bodového hodnocení a zákazem činnosti na 6 měsíců až 1 rok. Obzvláště odporné v této souvislosti shledávám, že jak pan Dolínek, tak pan Kindl museli vzhledem ke jejich profesní kvalifikaci velmi dobře vědět, že způsob, jakým zavedení odstupu od cyklistů do zákona zamýšleli včlenit, bude mít za následek uvedenou nepřiměřenou sankci. Nicméně celou dobu dělali jako by nic a potichu čekali, zda si toho někdo všimne. Musel jsem si vzpomenout na verš Daniela Landy: „Znám jich víc těchhletěch hajzlíků, dělaj politiku, píšou kritiku. Oči jim zaplanou při útoku stranou.“ Je to jen další důkaz nepřátelství cyklofašistů vůči uživatelům jiných druhů dopravy a nepřátelství k lidem obecně. Když se halt zatím nedaří řidiče motorových vozidel někam odeslat zplynovat, tak jim alespoň necháme fízly a úřady sebrat řidičáky!

Byl jsem celou dobu vpravdě fascinován také tím, jak navrhovatel i předkladatel suverénně předpokládali, že jim to jejich svinstvo projde. Vyjadřovali se do médií, jako by to už bylo hotové a v podstatě to začne od července platit, přičemž schválení v senátu je jen formalita. Byli si s typickou aktivistickou lstivostí jisti, že se jim podařilo potichu hodit ty jejich sračky do větráku.

Výsledek projednávání senátního tisku 95 je ten, že byl vrácen zpět poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Je samozřejmě otázkou, co s tím sněmovna udělá, pokud vůbec něco. Může pozměňovací návrh akceptovat, nebo setrvat na původním znění. Otázkou také zůstane, zda se k tomu sněmovna dostane, protože zákonodárné těleso je v podstatě paralyzované politickým zápasem mezi různými frakcemi zmrdů, kteří si říkají „koalice“ a „opozice“. Senát svou roli pojistky proti legislativní zmetkovitosti prozmrdované a dubiózními existencemi ovládané sněmovny splnil a až vám bude nějaký Okamurka vykládat, že Senát nepotřebujeme, tak tady je příklad, jak moc ho „nepotřebujeme“.

Rozprava byla rozhodně zajímavá. Když vynechám gerontní slintání různých Drahošů a dalších podivných existencí, kteří měli potřebu formou účasti v rozpravě národu sdělit, že také jezdí na kole (což je pravděpodobně podmínka společenské přijatelnosti v novém socialistickém zlořádu, podobně jako v tom minulém bonifikovala práce na brigádách), zaujalo mě vystoupení policejního exředitele Červíčka, nyní senátora za ODS, který velmi správně a výstižně popsal, že respekt a represe jsou dvě odlišné věci a pokud je zájmem předkladatele zlepšit vztahy mezi řidiči motorových vozidel a cyklisty, jistě se tak nestane za pomoci drakonických trestů.

Z druhého konce spektra pak vynikaly arogantní blábolivé výlevy poslance Dolínka:

Jinak, já si opravdu té diskuze vážím, ale prosím, pojďme se bavit o podstatě té věci. A to je, že se nedá vypočítávat, kolik lidí bylo nebo nebylo sraženo na kole, kolik bylo vytlačeno a jestli to stojí za to, jestli to je 5:1, 10:1 nebo něco podobného. Mně přišlo několik příběhů na email od občanů této republiky, kde mi popisovali, že táta jel na oslavu svých narozenin a domů nepřijel za třemi dětmi. Prostě nepřijel.

Úplně mi ukápla slza.

Pomyslný ideologický vrchol cykloaktivistické běhny Dolínka nastal v momentě, kdy se pokusil senátorům nabídnout obchod, kdy on by na sněmovní půdu opět vnesl problematiku tolerance alkoholu u cyklistů, což je senátní téma, výměnou za to, že hezky odhajlují jeho návrh:

Já jsem to jasně řekl na plénu sněmovny tehdy, když jsem o vašem návrhu diskutoval, a zopakuji to zde. V případě, kdy by cyklisté měli bezpečný odstup garantovaný v zákoně, jsem schopen se o tom půl promile v krvi bavit.

Senátoři však nejspíš pochopili, že politický potenciál poslance Dolínka není velký a jeho osoba brzy vyfičí z parlamentu i se stranou, která ho tam dostala, takže pravděpodobnost realizace takového obchodu je mizivá.

Jakkoli Dolínek postrádal politický potenciál, na aroganci mu to neubralo nic. Doporučuji si jeho vystoupení pustit na videu (například zde nebo zde). Připomínal mi Klementa Gottwalda nebo nějakého jiného podobného dogmatického zmrda a skutečně mi nejde do hlavy, jaké společenské procesy vedou k tomu, že se tento odpad ocitl v roli zákonodárce. Zde nezbývá nežli poděkovat Babišovi a Hamáčkovi, jejichž významnou, i když pravděpodobně jedinou zásluhou je likvidace České strany sociálně demokratické, se kterou doufejme uhnije i tato hesla vykřikující štěnice.

Já jsem rád, že to dopadlo právě takhle. Senátoři mohli uvedený návrh odmítout, nebo k němu vznést pozměňovací návrhy. První alternativa neprošla o jeden jediný hlas. Kdyby prošla, bylo by to podle mého mínění paradoxně horší, protože by cyklofašisté rozpoutali mediální džihád proti zbytku společnosti, že je jim odpíráno bezpečí, krev teče po silnicích, mrazáky na ulicích ™ apod. a vzniklý mediálni shitstorm by mohl zajít tak daleko, že by si vydupali parlamentní veto. To v případě přijatého řešení nehrozí, naopak, obrátilo se to proti nim, protože v souvislosti s vrácením zákona patřičně zarezonovalo, že důvodem vrácení nebyla věc sama, ale nepřiměřené a drakonické sankce. Lidé by se teď měli začít ptát, kdo jsou ti pánové, kteří na ně nachystali tuhle zmrdovinu. Všimněte si zde malého posunu. Byly doby, kdy společnost ovládal těžko pochopitelný fundamentalismus. Žádný trest nebyl na řidiče dost přísný, politici se předháněli, kdo přijde s šikanóznějším a komplexnějším systémem násobných trestů. Nakonec vznikl vícevrstvý preskribční systém s určitým perverzním rozměrem, který by nadchl i Jindřicha Františka Bobliga z Edelstadtu. Kdo si opovážil něco proti tomu namítat, tomu namočili ruce do krve usmrcených dětí a když to trochu zaschlo, pokryli je drtí z rozbitých kočárků. Následně ho vymístili na kraj společnosti, protože přece obhajuje silniční piráty a má ruce od krve. A vida. Změna směru, pro změkčení absurdní a fašistické sankce bylo 67 senátorů ze 74, proti nikdo.

Vím, že senátory oslovila celá řada našich čtenářů a děkuji za to. Nenechali jste to být a to je správně. Timing i argumentace se trefily do černého, nakonec to byla právě fašistická sankce, na kterou to přišlo shodit.

Pumpičkáři z nás neměli radost. Mohl jsem to celé pozorovat takříkajíc z obou stran. Článek o senátní akci se šířil v cyklistické komunitě a protože kreativita není pumpičkářům vlastní, nepřišli na nic lepšího než začít také psát senátorům. Protože se ale většinou jedná o sociálně zploštělé asociální jedince, pojali to všechno dokonale po svém. Začali jim vyhrožovat, že pokud to svinstvo neodhlasují a neodhlasují ho tak, jak bylo předloženo, tak na jejich rukou ulpí krev a eventuálně další biologický materiál cyklistů, kteří v následující sezóně jakožto ve všech sezónách následujících položí své životy na oltář nedodržení bočního odstupu (bylo jich asi 0.5). To bylo na mnohé senátory příliš. Jak říkají Poláci, není to můj cirkus a nejsou to moje opice, ale takhle angažovaní cyklisté prostě uvažují.

Jeden z důležitých poznatků týkající se České republiky jako celku je, že pohoda musí být, i kdyby rodiče věšeli. A tak jsem trávil konstruktivní dny, večery a občas noci vysvětlování základních věcí lidem, kteří by z titulu své funkce měli nejlíp vědět, jak to funguje. Například že ve správním řízení není třeba zcela zjistit stav věci, postačí zjistit stav věci tak, aby o něm nebyly pochybnosti. Není tak zapotřebí zjišťovat metrem, jaký byl odstup mezi motorovým vozidlem a cyklistou přesně a na centimetry, stačí pouze prokázat, že byl menší než stanovený. Ale nevěřili byste, kolik lidí si nechalo nabulíkovat od pana předkladatele, pana navrhovatele a různých cyklistických smějících se bestií, že to ano, je tam sice nějaká ta likvidační sankce, ale to je jen jako, to se nebude používat, stejně se to vymáhat nebude, jde hlavně o prevenci a aby byl respekt, rozumíte, to je přece jasné, že si cyklisté zaslouží více bezpečí.

Ad oblíbená fráze všech aktivistů „my chceme nastartovat diskusi, my nechceme nikoho trestat“ (to za nás bude dělat policie a úřady). Policie činila a nejspíš ještě činí různé přípravné kroky k tomu, jak bude tuto povinnost vymáhat, přičemž by se zřejmě používal policejní agent, provokatér, figurant, říkejte tomu jak chcete, prostě fízl na kole. Agent provokatér by se projížděl na kole v úseku, který by zase jiný fízl snímal kamerou. Jak řečeno, přesnou vzdálenost znát netřeba, potenciál potrestat každého by se odvíjel například od toho, že by provokatér jezdil třeba velmi pomalu a současně půl metru od krajnice.

Lidé se celkově tak nějak myslí, že jde o dopravu a to je vedlejší téma, protože jsou tady jiná a hlavní témata, třeba ekonomika, školství nebo zdravotnictví. Jenže ono je to opačně. Doprava je úplně nejvíc, všechna ostatní témata jsou na ní závislá. Zajímá vás, kdo vám bude utahovat šrouby? Podívejte se sem, je to hlasování o téže novele v dolní sněmovně, a je to naprosto všeříkající,

Až nám Piráti a Starostové začnou zakazovat auta, zakazovat jezdit a zakazovat vjezd na komunikace, bude nám celkem k ničemu, že někde tamhle dvacet kilometrů daleko je nějaká super škola, moderní poliklinika nebo že o padesát kilometrů dále otevírají novou firmu, kde budou skvělé pracovní příležitosti. Na všechna tato místa totiž pomocí corruptMHD pojedeme dvě hodiny a bude pak úplně jedno, jestli slepák dobře operují v Berouně nebo v Brně, protože nedosažitelné bude obojí.

Ještě jednou děkuji za Vaše nasazení. Není to naposledy, kdy ho bude potřeba.

20.6.2021 D-FENS

Související články: