Modré zóny: Jak vyrobit ghetto

Hlavní město Praha rozšiřuje regulaci parkování, tzv. modré zóny. Jak už to bývá, i tento projekt má nezamýšlené důsledky. Nastartují se procesy, které v delším období život v Praze výrazně změní, ale asi ne tak, jak si fanoušci modrých zón přejí.

V městských částech s modrými zónami v budoucnu výrazně ubyde firem a obmění se obyvatelé. Odstěhují se například rodiny s dětmi, starší lidé a podnájemníci, kteří se neobejdou bez auta. Naopak to bude příjemné a lákavé bydlení pro singles, zahraniční pracovníky a podnájemníky bez auta. Ceny nájemného i nemovitostí mírně klesnou anebo nebudou vykazovat růst jako v ostatních částech města.

Mnoho lidí přijímá s povděkem, že se zavedením modrých zón již nebudou muset pracně a zdlouhavě hledat parkovací místo, kvůli tomu objíždět několik bloků a parkovat dál od svého domu. Na auto většinou uvidí ze svého bytu a vykládání nákupu bude pohodlné, jen několik kroků od vchodu do domu. Rezidenti budou mít zanedlouho „svoji ulici“ jen pro sebe.

Není ale všechno zlato, co se třpytí. I v tomto případě platí, že každá společenská diskriminace se v delším období obrátí proti té skupině a lidem, které měla původně chránit (Paul Johnson). Předkládám příklady dopadů a situací, které budou motory výše uvedených změn:

Firmy

Pro efektivní fungování firmy je vozový park většinou nezbytným předpokladem. Firma nepošle své zaměstnance ke klientům „sockou“, bez ohledu na to, zda se jedná o obchodníky nebo o techniky či dělníky. Čas jsou peníze, zaměstnanec bez auta by toho stihnul méně. Navíc často je třeba převážet materiál, nářadí a techniku. A pak i kvůli reputaci. Co by na to řekli potenciální klienti, kdyby k nim obchodní zástupce významné firmy přijel tramvají?

Častá hraběcí rada zní, tak ať si firmy pronajímají kanceláře, kde jsou parkovací místa v rámci domu. Taková místa, navíc ve velmi omezeném počtu, nabízí jen nové kancelářské budovy z posledních let, nikoliv stará zástavba v centru.

Parkování v modré zóně bude pro firmy představovat zvýšení nákladů, ať už zde budou mít sídlo anebo budou jen za klienty do modrých zón dojíždět. Náklady si budou muset promítnout do cen pro své zákazníky. Firmy, které zůstanou v modré zóně, budou mít vyšší minimálně tyto náklady:

Za parkování firemních vozidel (24 -36 tisíc Kč / rok / auto).
Za vyšší mzdy pro zaměstnance. Modré zóny budou mít dopad i na pracovní trh. Ne všichni lidé jsou ochotni pracovat v místě, kam není možné přijet autem a zaparkovat. Například kvůli vzdálenějšímu bydlišti, rannímu „rozvozu“ či odpolednímu „svozu“ dětí ze škol a kroužků apod. Firmy si tak budou vybírat z menšího okruhu zájemců a budou muset nabídnout vyšší mzdy.
Za vyšší ceny nakupovaného zboží a služeb. Dodavatelé do cen promítnou náklady spojené s dodáním výrobků a služeb do oblastí s modrými zónami.

Firma s trvale vyššími náklady na trhu dlouho nepřežije, není konkurenceschopná. Logickým důsledkem je, že firmy odejdou jinam anebo najdou jiný zdroj úspor. Časem by tak mělo dojít ke snížení nájmů komerčních prostor, které část firem v těchto oblastech udrží.

Lidé

Dnes je běžné, že staří rodiče bydlí jinde, než jejich dospělé děti. Co ale mají dělat, když jejich rodiče potřebují pomoc s nákupem nebo odvézt na úřad či zdravotní středisko? Těžko si představit, že by někdo vozil týdenní nákup v MHD. Návštěva a pomoc starším rodičům tak bude stát nejen úsilí a čas, ale i peníze do bezedné městské pokladny. To povede k tomu, že lidé si své rodiče z centra Prahy raději „vystěhují“ jinam, aby je mohli alespoň navštěvovat.

Obdobně problémová situace nastane, když někdo bude chtít sezvat přátele nebo příbuzné na oslavu. Pozvání přijmou nejspíše jen ti, kteří budou mít dobré MHD spojení nebo bydlí ve stejné městské části.

Rezidenti si již nebudou moci vybírat nejlepší a nejlevnější řemeslníky z celé Prahy a okolí, ale jen ty, kteří budou mít povolení na parkování v dané oblasti. A ti si budou vědomi, že konkurence v modrých zónách je nižší a zvednou ceny. „Přespolní“ dodavatel bez práva parkování zvýší ceny samozřejmě jako první, kvůli započtení rizika pokuty.

Často se stává, že děti chodí na jinou než spádovou základní školu, odpoledne navštěvují „hudebku“ nebo kroužky, které nejsou v té samé městské části, jako jejich bydliště. Rodiče často fungují jako taxikáři, aby vše spolu s prací stihli. Někteří tak budou muset z něčeho slevit. Anebo se přestěhovat do neregulované části.

Ceny nemovitostí

V inzerátech na pronájem bytu se často jako výhoda uvádí bezproblémové parkování ve smyslu, že „nejsou modré zóny“. Po jejich zavedení bude o pronájmy v těchto oblastech nepochybně menší zájem, modré zóny odradí část potenciálních klientů.

Stejně tak komplikace pro běžné fungování rodiny způsobí, že o bydlení v těchto lokalitách bude menší poptávka. Navíc dojde k výše popsanému odlivu firem. Nejspíše bude tlak na snížení cen jak bytových, tak komerčních prostor.

Předpokládám, že vyšším vrstvám regulace vadit nebude, ti rádi zaplatí za pohodlí snadného parkování. Na druhou stranu, nižší nájemné může přilákat různé „kulturní“ menšiny a skupiny obyvatel bez auta, pro které je bydlení jinde moc drahé.

Urbanismus

Města jsou charakteristická tím, že se v nich prolínají funkce bydlení, práce a zábavy. Díky modrým zónám dojde k umělému rozdělení, kdy „bydlení“ zůstane, ale „práce“ se odstěhuje do neregulované městské čtvrti anebo úplně za město. Nejspíše časem někde vznikne obdoba francouzské La Défense. Oblast výškových kancelářských budov postavených na zelené louce těsně za hranicí Paříže, která je přitom celkem dobře dostupná metro-vlakem z centra města.

Někteří rádi kritizují „sídelní kaši“ satelitů kolem velkých metropolí. Většinou slouží pouze pro bydlení, přesněji řečeno pro přespávání. Nyní se obdobné oddělení funkcí začne vytvářet i uvnitř Prahy. Už před několika lety se některé finanční instituce začaly stěhovat do nově postavených budov v dosud nezastavěných polích při trase metra B, a tento trend bude nejspíše pokračovat.

13.03.2016 Bryx

Související články: