V reakci na poslední „demonstraci“ Milionu chvilek si dovolím čtenářům předložit takovou úvahu.
Společnost
Společnost, politika a jiné hříchy
Zproštěn? Nevadí, ukradneme alespoň majetek.
Vždy, když najatí komedianti ze spolku Michprdů začnou povykovat, je nutno zpozornět. Znamená to, že se potichu tlačí nějaké svinstvo. I nyní se to potvrdilo. Vláda tlačí zákon o zabavování majetku lidem, kterým soud neprokázal trestnou činnost. V důvodové zprávě se zcela nezakrytě uvádí, že se prolamuje presumpce neviny. Důkazů netřeba, stačí pravděpodobnost. Ne, to není kachna, to je vládní návrh implementace směrnice z EU!
Takovýho vejlupka jsme ještě na Hradě neměli.
Political Panopticon
Hodnotová žvanivost
V souvislosti s hlasováním v PSP o důvěře vládě 13/01/2026, jsem očekával podstatný nárůst agresivity těch, kteří museli, nebo budou muset, spolu se svými chráněnci, se skřípěním zubů opustit svá, zcela neadekvátně placená vládní, nebo nezisková místa. Nevím, jak veliký podíl v té agresivitě hrál v té době se blížící volební kongres ODS. Stagnující volební preference ODS ( kolísající mezi 11 % – 13%) by mohly část nervozity přecházející v některých případech v těžko zvladatelnou nenávist, vysvětlit. O tom ale později.
Výzva ÚMČP7 k dodržování společenské smlouvy
Cesta ke svobodě v praxi
Svoboda je mé celoživotní téma; zkoumám ji odmalička. Hledal jsem ji v demokracii, různých (centralizovaných) utopiích, osvícených monarchiích (s jednoduchou legislativou a drakonickými tresty) i v malém státu, až mě asi před dvaceti lety touha po poznání dovedla ke studiu anarchismu (především anarchokapitalismu); ten jsem zpočátku tvrdě odmítal, až dokud mě pátrání po argumentech proti němu nedovedlo k jeho (zpočátku neochotnému) přijetí. Před třinácti lety (ten čas letí) jsem o něm zde publikoval sérii článků; ta řadu čtenářů popudila – považují ji za snůšku nesmyslů a mě za idiota, jenž jim věří – přesto jsem za většinu jejich kritiky vděčný.

Myslím že Pávek je homosexuál a má v NATO milence. Proto tak strašně chce jet na summit.
Tady je odpověď na všechny vaše otázky -https://degener.cz/agrofert-nebo-moc/
přesně tak, někdy mám pocit, že žiju mezi/s Němcema. Mluvíme česky, německý jména. A to jsme na české straně hranice bývalých Sudet. Je tu naprosto typická Hilda vzhledem, ale názory (...)
Soudruh Bureš plýtval soudružským časem soudruha Pávka. Jak říkal Josef Hlinomaz, vo vobou si myslím, že stojej za pěkný hovno a vobou nebude žádná škoda, až jednou pudou do prdele.
Samozřejmě 100 % Němců odejít nemuselo, jinak bych se v pohraničí nesetkával s němčinou (v dialektu) mezi místními ještě v osmdesátých a devadesátých letech. Někde to byla klidně i třetina (...)