Řepková kultura

Znáte ten pocit. Všechno se sere, všichni se proti vám spikli, chtěli byste svůj vztek vykřičet do světa, ale nikdo vás neposlouchá. Lidi mají svých starostí dost a na ty vaše hážou bobek. Chtělo by to najít něco šokujícího, z čeho si lidi sednou na zadek, ale kde vzít a nekrást?

No problem, moderní genderstudies zná řešení!

Nejprve vymyslete nějaký úderný název. Třeba řepka. Řepku nikdo nemá rád, rozlézá se po našich polích jak mor, každoročně se jí otráví desítky srnek, bafuňáři se na ní napakují a obyčejný člověk to zacvaká v dražším benzínu.

Pro začátek dobré. Jenže vás serou i lidi, kteří nemají s řepkou nic společného. Chtělo by to najít nějaký oslí můstek. Fajn, dáme k řepce nějaký dekorátor, třeba řepková kultura. To už je jinačí kalibr. Pod řepkovou kulturu se schová kdeco, lidé nás budou poslouchat, jelikož řepka je přece krystalické zlo a musí se proti ní bojovat. Budeme-li šikovní, vytřískáme z toho i nějaký politický kapitál.

Na co lze řepkovou kulturu použít? Třeba když vás někdo štve svými řečmi. Sice máme tu…ehm…svobodu projevu, ale všichni přece víme, že svoboda projevu končí tam, kde začíná moje pohodlí. Například vám hrozně vadí, jak muži nadměrně užívají sprostá slova se sexuálním podtextem. Sexuální výrazy v jazyku podporují sex obecně, a kde je sex, tam je i řepka, to přece ví každý. Fakulta Hledající Smysl vám k tomu jistě ráda dodá studii, jak jazyk formuje kulturu, a jelikož formování řepkové kultury je zločin, jsou zločinem i sprostá slova a mělobyse to zakázat.

Milé dámy, ožraly jste se někdy na mejdanu pod vobraz a vyspaly se s chlapem, kterého jste viděly poprvé v životě? Druhý den se vám to rozleželo v hlavě, že jste vlastně nechtěly, a teď z toho máte blbý pocit? Nevěšte hlavu, vinu nenesete vy, ale jen a pouze ten chlap. On vás ve skutečnosti znásilnil, jen kvůli všudypřítomné řepkové kultuře o tom neví. Sex přece můžete odmítnout zpětně a pokud chlap nemá váš souhlas na papíře podepsaný a notářsky ověřený, tak má smolíka. Hájit ho může jen omezený stoupenec řepkové kultury!

Máte-li odvahu, můžete retroaktivní nesouhlas se sexem demonstrovat na nějakém pochodu zvučného jména, jako třeba Slutwalk (Zde nutno podotknout, že vulgarismy jsou znakem řepkové kultury pouze, pronese-li je muž, u žen je to naopak znak nezávislosti a rovnoprávnosti, to si dobře zapamatujte.) Kdyby nějaký internetový šťoura se snažil uvést vaše románové příběhy na pravou míru, tak jen ukazuje, jak mu řepková kultura zatemnila mozek, vo tym žádná.

Umělci a zejména slavní umělci jsou hrozná pakáž. Střídají holky jak ponožky, a tak se vám může stát, že ve 40 letech sbalíte borce, aby vám za čas zahnul s vaší dcerou. Zavřít ho až zčerná, hajzla jednoho! Ale za co ho žalovat, když dcera je již plnoletá? No tak ho pro jistotu obviníme, že obtěžoval i vaši mladší dceru, ještě nezletilou. Co na tom, že soud ho osvobodil? Presumpce neviny je odporný konstrukt řepkové kultury, neboť tím dáváte oběti znásilnění najevo, že jí nevěříte, a to je trauma jak řemen. Kdo je pachatel a kdo oběť, to všichni víme předem, jen ti soudci jsou natvrdlí a v souladu s řepkovou kulturou vyžadují důkazy a podobné krávoviny. Nutno ovšem říci, že dnes již existují pokrokoví jedinci, kteří neberou presumpci neviny jako posvátné dogma a v jistých případech hodlají dělat výjimky.

Řepkovou kulturu lze ovšem úspěšně použít i proti ženám. Brojí jakási horlivá křesťanka proti upnutým legínám, protože svádějí muže k hambatým myšlenkám? Tak to je esenciální příklad řepkové kultury! Ženy přece mají právo se oblékat jak chtějí a vy pánbíčkáři se s tím smiřte.

S tím souvisí killer feature řepkové kultury: Je neskutečně gumová a můžete s ní obhájit i naprosto protichůdné názory. Před chvílí jsme si řekli, že máme právo oblékat se jak chceme. Avšak když si týpek z ESA oblékne košili s odhalenými slečnami, tak je zle, jelikož tím demonstruje řepkovou kulturu. Polonahá baba na ulici je ok, polonahá baba na košili je sexismus, vždyť je to prosté jak belgická feministka. Není snad super, když borec, který ještě včera dělal haura, jak dokázal přistát na kometě, dnes stojí zlomený před publikem a v slzách se omlouvá? Hned je náš mindráček o něco menší.

Řepková kultura pomáhá sluníčkovým lidem a dává jim blažený pocit morální nadřazenosti nad ostatními. Běžný člověk zamyká dům, kupuje alarm do auta a nenechává peněženku na vrchu tašky. To je ovšem velká chyba, přátelé, jelikož tím na sebe nevědomky berete část viny. Vyloupí vám byt a pojišťovna místo toho, aby vám pomohla, tak vás kádruje , zdali jste měli zamčeno, zdali používáte bezpečnostní zámek a podobné ponižující procedury, jimiž z oběti dělá viníka. Správné sluníčkové řešení, nezkažené všudypřítomnou řepkovou kulturou, je říkat zlodějům, aby nekradli, nikoliv radit slušným lidem, jak se vyhnout okradení.

Na závěr ovšem musím zmínit jedno riziko. Když budete soustavně obviňovat všechny kolem sebe z řepkové kultury, může se stát, že lidé časem otupí a přestane je to zajímat. Až vás někdo skutečně znásilní, nikdo vám neuvěří. Přesně jako v té pohádce o pasáčkovi, který tak dlouho ze srandy volal, že jde vlk, až vlk opravdu přišel a všichni se na pasáčka vykašlali. Ale co bychom se teď trápili, zatím je řepková kultura v kursu a až to lidi přestane zajímat, jistě vymyslíme něco nového.

S pozdravem Míru zdar, řepce zmar!

09.01.2016 Robert-Antonio

Související články: