Recenze Franchi SPAS-12, část 1

Featured Image

Terminátor, Jurský park, Robocop, Matrix, Half life, Call of Duty, to je jen zlomek ze stovek filmů a her, které z téhle italské brokovnice udělaly ikonu. Za svou popularitu však vděčí prakticky jen svému agresivnímu vzhledu. Málokdo pak ví, jak vlastně tahle konstrukčně dost nestandardní zbraň funguje a střílí.

Začít musím trochou historie, protože ačkoliv to na střelnici vždy řadu lidí překvapí, je to už relativně historická zbraň. Brokovnici SPAS-12, neboli Special Purpose Automatic Shotgun (něco jako automatická brokovnice pro zvláštní účely), vyráběla italská rodinná zbrojovka Luigi Franchi (číst franki) mezi lety 1979 a 2000. Puška byla od začátku vyvíjena pro armádu a policejní složky s důrazem na design, který měl působit na potencionální cíle natolik odstrašujícím a demotivačním účinkem, že nebude potřeba ani vystřelit. To se podařilo natolik dobře, že jak uvidíme dále, se střílením konstruktéři asi tím pádem ani nepočítali.

Jak se více jak stoletá firma vyrábějící lovecké brokovnice dostala k tomu, že udělá bojovou brokovnici, je mi záhadou, možná měli nějaké vládní kontakty a slíbený odbyt. Každopádně vzali svoji samonabíjecí loveckou brokovnici Franchi 500 a předělali ji na první prototyp SPAS-11, který dali ozbrojeným složkám k testování. Z dobových fotek je vidět, že už prototyp měl revoluční vynález ve formě háku na konci pažby, který se dal zaháknout pod ruku a střílet pomocí něj jednoruč třeba z jedoucího auta. Ano, je to přesně tak praktické a použitelné, jako to vypadá. Proto dost překvapí, že se nikdo z testerů neozval, jaká je to ultrapíčovina. Naopak trvali na sklopné pažbě, což byl pro Franchi docela problém, protože prototyp přebral z původní brokovnice umístění vratné pružiny závěru v pažbě. U SPAS-11 se nachází v duté trubici pažby a bylo tak nutné celý systém předělat dopředu tak, že pružina obepíná trubicový zásobník a tlačí na píst. 

Některé prototypy pak měly už i speciální předpažbí, kterým se dalo přepínat mezi samonabíjecím a pumpovacím režimem. To bylo důležité kvůli předpokladu používání různé neletální munice (gumové broky, slzný plyn, …), která nezaručí cyklování zbraně v samonabíjecím módu. Tahle fíčura pak vydržela i finálnímu produktu a stala se hlavní konstrukční zvláštností SPAS-12. V dobovém článku v nějakém magazínu o zbraních se ještě vyslovili pro možnost snížit váhu prototypu, která byla asi 3,2 kg. 

Franchi zareagoval na všechny připomínky po svém a představil předprodukční model s brutální váhou 4,5 kila, který se už ale hodně podobá sériovému modelu. Narozdíl od něj má ale pevnou botku pažby, ta se u sériovky dá sklopit paralelně s hlavní. U sériovky zmizela i pojistka na pistolové rukojeti, tři různé pojistky asi byly moc i na policajty. A poslední změnou bylo odstranění možnosti rychlého odmontování sklopné pažby. To se dělalo pootočením kovového kolečka, sloužícího zároveň jako držák popruhu, který uvolnil čep pažby.

Kvůli kchatování kchostů už pak do výroby neupravovali formy, takže sériové zbraně nesou spoustu známek z prototypů, zejména na pistolové rukojeti. Za závěrem a v rukojeti je velká díra po vratné pružině závěru, tak se tam prdnul masivní šroub, který spojuje rukojeť s tělem zbraně. Do škvíry po pojistce na rukojeti nacpali záslepku, která je ale z nějakého plastu, který po letech praská. Čep sklopné pažby přinýtovali a kovové kolečko nahradili neotočným plastovým. Bohužel ze stejného sračkoplastu, takže pokud tam někdo připne popruh, má brzy po kolečku. Více informací a fotek z vývoje je na skvělých stránkách SPAS-12 Projektu.

Aby toho nebylo málo, vedle SPASky vypustili do světa ještě téměř neznámé varianty, pouze samonabíjecí LAW-12 a pouze pumpovací SAS-12/PA7/PA8. V roce 1986 pak navíc začal prodej nástupce s názvem SPAS-15, který se liší hlavně schránkovým zásobníkem. Ač ve všem lepší než SPAS-12, patnáctka moc úspěchu nezaznamenala. Dvanáctce lze totiž leccos odpustit kvůli vzhledu, ale patnáctka je navíc ještě poměrně dosti hnusná. Výsledkem bylo, že Franchi v roce 1987 zkrachoval a koupil jej výrobce tramvají, který zkrachoval jen o 6 let později. Naštěstí jej pak koupila Beretta, která nasměrovala Franchi zpátky k loveckým brokovnicím po boku brokovnicové špičky Benelli, což je pro Franchi asi nejlepší možný výsledek.

Ale zpět ke SPAS-12, jak už bylo zmíněno, jde o samonabíjecí/pumpovací brokovnici, funkce se přepíná zmáčknutím aretačního tlačítka zespoda pohyblivého předpažbí a jeho posunem dopředu pro auto nebo dozadu pro pumpu. Přepínat se dá kdykoliv při závěru v přední poloze, na vnitřní straně předpažbí je drážka, která při posunu pootáčí kroužkem, který otvírá nebo uzavírá přístup plynů z hlavně k pístu. Primárně se jedná o samonabíjecí zbraň, funkce pumpy je jen pro zvláštní případy. Z toho vyplývá, že předpažbí se zdaleka nepohybuje s takovou lehkostí jako u klasických pump.

Ačkoliv se vyráběly různé délky hlavní i trubic zásobníků, nejčastější kombinací je dlouhá 55 cm hlaveň a zásobník na 8 brokových nábojů velikosti 12/70. Pažba se dělala pevná nebo sklopná s hákem, přičemž sklopka je žádanější a tím i podstatně dražší. Pažba samostatně není k sehnání, takže předělat pevnou na sklopku prakticky nejde. Hák je tak nepraktický, že většina se jich časem poztrácela a najít dnes originální hák je velmi těžké, protože vzhledem k ceně a nedostupnosti se vesele kopírují. Já hák nemám, cenu by pro mě měl pouze historickou, aby zbraň byla kompletní, ale to by musel být originál a na ten jsem ještě nenarazil, respektive jsem nenarazil na nikoho, kdo by jej chtěl prodat.

Obecně je SPAS-12 velmi komplikovaná až přetechnizovaná zbraň. Působí to, jako by 10 lidí mělo nějakou představu o funkcích a místo výběru toho nejpraktičtějšího tam dali prostě všechno. Moje oblíbená kratochvíle je dát lidem minutu na to zbraň třeba jen nabít a vybít, to zoufalství je k popukání. Je to první zbraň, kde jsem si musel několikrát přečíst ne zrovna povedený manuál, abych aspoň trochu pochopil, jak to funguje a k čemu jsou tam všechny ty čudlíky a páčky. Stručně popíšu základní funkce a zvláštnosti v pořadí, v jakém náboj putuje zbraní.

Nabíjení trubky se děje na první pohled standardně zespoda, ale nabíjecí klapka je uzamčená a k jejímu otevření je potřeba zároveň držet tlačítko na levé straně. Pokud nabíjíte tak, že flintu otočíte a nabíjíte pravou rukou, tak to není až takový problém, protože tlačítko tak akorát vyjde na ukazovák levé ruky. Kdo ale někdy byl na kurzu, kde se učí taktické nabíjení, tak už tuší problém. Při držení brokovnice dominantní rukou připravenou ke střelbě je nutné druhou rukou s nábojem zároveň mačkat tlačítko i otevřít klapku. Tohle nikomu u ozbrojených složek opravdu nevadilo?? Už jsem si nacvičil takový grif, kdy mám náboj v dlani, palcem držím tlačítko a zároveň nábojem tlačím na klapku. Jakmile se otevře a náboj trochu zaleze do díry, tak na něj stále tlačím dlaní a vytočím přitom ruku tak, abych mohl palcem chytit konec náboje a zatlačit ho do trubky.

Pokud není náboj v komoře, stáhne a spustí se závěr nebo se zapumpuje předpažbím a je nabito ke střelbě. To by ale nebyla SPASka, aby i tady se nedělo něco extra. S nábojem v komoře se závěr až do zmáčknutí spouště blokuje, takže pokud chcete vybít nebo třeba popotáhnout závěr a kouknout, že je nabito, tak je potřeba zajistit rychlopojistkou. To je páčka v levé přední části lučíku, která posunem ke spoušti odpojí spoušť od zbytku spoušťového mechanismu. Odjistit jde velmi snadno cvrnknutím ukazováčku dopředu, k zajištění už je nutné přehmátnout celou ruku. Komplikuje to vybíjení zásobníku, protože nejde jen zarachtat závěrem, ale po každém cyklu se musí znovu zajistit. Alespoň, že se pojistka zajistí při zmáčknutí spouště, takže i u selhače se sám odemkne závěr a stačí ho jen přetáhnout k vyhození.

Na opačném místě na pravé straně lučíku je druhá manuální otočná pojistka, která zablokuje úderník, tedy by měla narozdíl od rychlopojistky odolat i pádu. Čemu ale neodolá, to je italský konstrukční um. Kdo se někdy o SPASku zajímal, určitě mu neunikla informace, že tahle pojistka selhává. A to ne tak, že by zbraň byla schopná střelby i zajištěná, ale tím způsobem, že při odjištění sama vystřelí Ideální lék na zácpu. Pravděpodobný důvod je hezky vysvětlený v tomhle videu. Stručně, úderník má na sobě ozub, kterým se zachytí za podobný ozub spoušťového mechanismu. Pojistka úderník odtlačí, takže mezi ozuby vznikne mezera. Odjištění zase úderník uvolní, ale profil vačky na ose pojistky je natolik ostrý, že místo pozvolného spuštění dojde ke skokovému uvolnění úderníku, ozuby přeskočí a úderník tak letí až na zápalník. Osobně mi není úplně jasné, proč k podobnému přeskočení nedochází při samonabíjení, kdy tam úderník lítá mnohem prudčeji. Možná tam závěr chvilku úderník podrží a lépe se tak zahákne?

Každopádně časem se tohle stane na úplně každé zbrani, takže byla velká svolávačka a pojistka se měnila na tlačítkovou posuvnou. I přesto drtivá většina prodávaných brokovnic má ještě originální pojistku. Řešení je jednoduché, zapomenout, že tam vůbec je. Ostatně u brokovnic se i kvůli časté absenci pádové pojistky doporučuje nemít náboj v komoře. Naštěstí kapacita zásobníku je natolik slušná, že to nepředstavuje významnou taktickou nevýhodu. 

Pro rychlou změnu střeliva je na pravé straně pouzdra závěru tlačítko na přerušení krmení ze zásobníku, takže po zmáčknutí a výstřelu nebo po vyhození z komory lze rovnou do výhozního okénka vhodit jiný náboj a není to tak nutné dělat přes zásobník. Specifikum SPASky je pak následné spuštění závěru, který je stejně jako při prázdném zásobníku blokovaný v zadní poloze a nedá se shodit obvyklým zatažením za páku. Ke spuštění slouží ono tlačítko, které zároveň odblokovává nabíjecí klapku. SPAS má tedy nejen kupu tlačítek a páček, ale navíc jsou multifunkční, aby to nebylo tak jednoduché. Takže například kompletní procedura taktické výměny druhu náboje během střelby je následující: zmáčknout přerušovač dobíjení na pravé straně, zajistit zbraň rychlopojistkou na levé straně a tím odblokovat závěr, na pravé straně pákou závěr stáhnout a vyhodit náboj, hodit do komory nový náboj, na levé straně spustit tlačítkem závěr. Případně ještě přesunout předpažbí do pozice pumpy v případě, že používáme něco slabého. Facile! Vypadá to, že konstruktéři téhle brokovnice pak přešli k Porsche, kde navrhli sundavací střechu u Speedstera.

Teď asi vypadá SPAS-12 jako typický italský krám, ale příště popíšu naopak pozitivní stránky a údržbu a pokusím se ukázat, že je to docela dobrá a spolehlivá flinta.

 


12.01.2019 Redguy


Související články:


12345 (102x hodnoceno, průměr: 1,06 z 5)
9 171x přečteno

Reklama

D-FENS © 2017
Do NOT follow this link or you will be banned from the site!