Veřejností zmítá norská upgradovaná homopopelka alias Zkrocená hora II. Nicméně domívám se, že implementace pokrokových hodnot v tomto filmařském klenotu ještě není dostatečná. Chybí tam cyklistika, elektromobily, očkování a migranti. Dovolil jsem si předložit upgradovaný scénář.
Někoho by možná napadlo, milé děti, že i v Divnozemi musí být něco jako zákony, právo, soudní systém, ctihodní soudci apod. Toto však v případě duševního vlastnictví v Divnozemi vůbec nefungovalo. I soudci v Divnozemi byli totiž lidmi, kteří po maturitě směli studovat univerzitu, konkrétně její právnickou fakultu. I pro ně byl Lukáš Brilant jejich černým svědomím. Ve studijních předpokladech v době maturity je výrazně převyšoval, ale oni jej předběhli a svou lhostejností přinejmenším nepřímo pomohli kariérově ničit.
Jak vysvětlit setrvalý stav v Divnozemi, nad kterým zůstává rozum stát?
Uveďme jen příkladem několik z nejhorších. Mnozí divní lidé v té Divnozemi, místo aby je hnali železnými tyčemi, nebo aspoň zavolali na ně policii, jim neváhali platit velké sumy za jejich počitadla, drátové telefony a za idiotské kurzy jejich obsluhy.
Kurz obsluhy telefonu, kterého se účastnila i maminka sežrané holčičky, měl v sále více než čtyři stovky platících účastníků. Při vložném každého jednotlivce témě sto tisíc korun se vybralo takto za jeden den přednáškové práce amerického guru téměř čtyřicet milionů korun. Ty miliony hned paradoxně putovaly z chudší Divnozemě do mnohem bohatší ciziny…
V Americe se konala porada vedení té firmy, která vyráběla a všude prodávala imidžové lesklé drátové telefony. Obchodní zástupce, zaměstnanec té americké firmy s bohatými zkušenostmi z Divnozemě uprostřed Evropy, hovořil o povaze tamějších lidí. Dlouho tam žil, pracoval mezi tamními manažery a dalšími duševně pracujícími lidmi a dobře to tam znal.
Maminka sežraného děcka tedy ten zázračný americký telefon šla koupit. Nebylo to možné jinak než v balíku s jednodenním kurzem obsluhy toho telefonu. Kurz se konal ve čtyřhvězdičkovém hotelu a obsluhovat učil slavný guru z prestižní americké univerzity. Stálo to tu maminku bezmála sto tisíc korun.
Milé děti, povím vám jednu otřesnou pohádku. Měli by si ji však přečíst nebo poslechnout s vámi i dospělí. I pro ně to může být jeden z nejhroznějších příběhů, který kdy četli.