Řidičák mám, auto mám, teď už zbývá jen povinné ručení a značky a může se jezdit. Bohužel, pojistka není otázkou 5 minut online a pár tisíc korun ročně, ale zařizuje se skrz pojišťovacího makléře, je potřeba několik dnů bojovat o cenu a i tak stojí desetinásobek toho, co v Česku, přitom limity škod jsou směšné.
jak_se_jezdi
Jak jsem kupoval auto v Kanadě, část 2
Jak jsem kupoval auto v Kanadě, část 1
Pro svůj půlroční pobyt v Kanadě jsem potřeboval pořídit nějaké přibližovadlo a jak už jsem psal minule, nakonec jsem koupil mamutí Ford F-150. Ale co je poměrně jednoduchá záležitost u nás, je pro cizince v Kanadě docela solidní pakárna. Ovšem nebyl by to přece Redguy, aby to vzdal jen proto, že je něco několikaměsíční byrokratický očistec.
Jak se jezdí na Ukrajině
Norské autopostřehy
Strávil jsem teď v létě pár týdnu v Norsku, během kterých jsem tam najel asi 3000 km, a jakožto auto- a silničního nadšence (záměrně se vyhýbám označení „petrolhead“, neboť mým vehicle of choice byl z praktických důvodů VW Multivan T4 r.v. 1999) mě na norských silnicích zaujalo celkem dost pozoruhodností. Samozřejmě si uvědomuji, že několik týdnů a pár tisíc kilometrů nemůže přinést kompletní poznání dopravy, navíc v tak velké zemi, ale člověka zvyklého autem brázdit hlavně střední a jižní/západní Evropu ihned pár věcí zaujme.
Čínský deník
Začátkem roku 2015 jsem dostal za úkol spolu s kolegou vyrazit na obvyklou kontrolní a vyjednávací výpravu za dodavateli v Číně. Tuhle zemi mám rád a vždy se tam těším. Tehdá to byla moje druhá návštěva a tak všechny informace nejsou zrovna přesné a navíc se od té doby mnohé změnilo což snad popíši příště. Po večerech jsem na hotelu na úkor spánku psal deník…
Brazílie 2016
V červnu tohoto roku jsem dostal úkol – spolu s kolegy se vypravit vystavovat v Brazílii. Téma bylo stínicí technika, kdy jsme tam měli prezentovat motorizované žaluzie. Nabídlo se vzít s sebou i přítelkyni a tak se i stalo. Nebyla to moje první cesta a jako pokaždé i tentokrát jsem si psal stručný deník.