Dnes je významný den. Dnes mám narozeniny a dnes měl přijít doom. Fakt, říkal to Prymula.

Je to již měsíc co zde máme výjimečný stav, tedy stav ohrožení. A tak by to chtělo malé ohlédnutí. Nebudu to brát moc ze široka, podívám se na to úzce a prakticky.

Ve „velkém citačním článku“ jsem mj. zdůraznil, že protože se nCOV nevyhnutelně bude vracet, epidemiologové volají po nikdy nekončící karanténě. Dnes to epidemiologové znovu oficiálně vyhlásili – a média začala jako jedinou alternativu propagovat totalitní dohled s povinnými mobily.

V současné chvíli probíhá intenzivní debata okolo nemoci způsobené virem SARS-CoV-2. Většina komentátorů řeší zdravotní a ekonomické aspekty. Převládá přirozený akcent na ochranu životů. Lidstvo delší dobu nečelilo takto globální pandemii a lidé mají strach z neznámého. Prozíravější jedinci se po vyhodnocení dosavadního vývoje ptají, jaké budou ekonomické následky všech opatření a jaké budou alternativní ztráty na životech z důvodu soustředění se na aktuální hit. Nabízí se otázka, jaké budou změny v psychice obyvatel.

Dnes se vyjadřuje k situaci okolo korony každý kdo má do prdele díru, takže se cítím povolaný také. Téma se probírá ze všech možných stran. Občas se vyskytují i názory, že zachraňujeme důchodce co to mají stejně za pár. Na opačné straně stojí názory, které ani v nejmenším nepřipouštějí úvahy nad přijatelností ztrát.