Pan domácí tvrdil, že vaše první 22:01 a 22:05 u předposledního (jeho) článku bylo vaše poslední první, ale evidentně se mýlil. Přitom to napsal až dvě minuty po tomto první, kdyby si ověřoval informace, vyhnul by se blamáži.
Dissenter
Neznám strukturu databáze, ale fakt je takovej problém
DELETE FROM df_komentare WHERE df_uzovka=’SAVP‘;
Alan.Cox
Dobrý je, když se zapomene napsat ta část od toho WHERE.
Shoda podmětu s přísudkem je přežitek. Na Slovensku to neřeší a píší vždy měkké i, doporučuji zavést i u nás. Žádní muži na Slovenku se z toho nepos*ali, any ženy se z toho nepos*ali, o dětech ani nemluvě.
Dissenter: já to zas nečet, ale předpokládám, že to myslíte tak, že veleschopný Krampus své výtvory podceňuje…?:-)
Dachsmeister
@fatdwi
hele já to četl, docela se to zlepšuje, i místy pokus o vtipnost a hlavní zprávou je, že si našel práci u Regio Tryskáčů a dělá(l) průvodčího nebo stevarda v autobusech.
Pan Krampus
Dachsmeister 10:09
Dělal. Ta pozice v té firmě na autobusech už není.
„podmínky ke spokojenosti nebyli“ – Za tohle bych vás na vysokou taky nepustil.
Otto
„řidičské schopnosti nehráli…“
Hroch
Pravopis dneska nikdo neřeší…nás jako malý haranty buzerovali na základce na prvním stupni při diktátech, malá chyba dvojka, hrubka jedna za tři, dvě už za pět…
Vzpomínám si, jakou scénu udělala úča spolužákovi za to, že napsal při diktátu „prázniny“ místo prázdniny.
princdrson
jde o pocit
Hupert
Přiznávám, že moje kování v pravopisu bylo desetiletími pozapomínání a možná i jeho proměnami poněkud vyžíháno, ovšem když jsem ráno přelouskal nový opus Krampus, zhostil se mě při vzpomínce na pravopis český pocit bolestný. Na druhou stranu je to příklad, že lze našince nejdřív upálit a poté ho repatriovat, když to dokáže Krampus s pravopisem při repatriaci do článku.
Pravidla pravopisu by potřebovaly reformu a zjednodušení. Shoda podmětu s přísudkem je k ničemu. Navíc při diktování by si pisatel měl nechat volné místo, aby i/y mohl doplnit, což je velmi nepraktické. (Na stadionu běhal? toho dne …) Slováci to nemají, píšou vždy měkké i a jsou v pohodě.
Arnold J Rimmer
Pokrok je nezastravitelnej, nejlíp by bylo zavíst místo kramatyky video, co?
Psisko
Mladí si to už takhle vyřešili. Často na řešení nějaké věci nelze najít už textový popis, ale jen video… AI zatím píše, ale časem budou i videa, nebojte se… :-)
Arnold J Rimmer
Já se nebojim, já jsem naopak rád. Jen houšť a větší kapky! Je fajn nepotkávát se s negramotnými ignoranty, na světě je místa dost.
Tak vono věnovat x hodin čtení něčemu co lze popsat jedním souvětím či 5 minutovým videem je malinko jinej level, kterak nakládat s časem.
Doba kdy nebylo do čeho píchnout a zkušenosti se předávali čtením bichlí či mnohahodinovým vyprávěním je pryč.
Dnes se můžete na lecos podívat, případně tam rovnou zajet a ne si číst něčí zkreslené dojmy.
Arnold J Rimmer
No přesně! Přesně takovýhle inteligenty jsem měl na mysli.
(Nezapomeň si to dát do chatgpt ať seš schopnej vyplodit i jiný brekeke než „Já sem ryba“. Nějaký edukativní vídejko by taky neškodilo. )
shifty
Nekrmte to, prosím.
Sysop
A vubec, co kdyz se mekke „i“ citi byt tvrdym? Ma na to snad pravo, ne??
Psisko
Přesně! Nebo se místo toho dá progresivně psát x, to je takové nevyužité písmenko…
Sysop
To by by/i/xlo nejlepsi.
Tenzor
Tak nevím, článek byl o stewardovi u Regiojetu (Student Agency) a pak o delegatech a mezitím o neúspěšném studentovi nějaké pochybné VŠ. Několik řádek textu, ale jsem z toho jelen.
Slecna Ling
Autore, uz podruhe ctu, ze o delegatske praci nic nevite, ale o to statecneji ale naivneji o ni pisete. Bylo by to na samostatny clanek, ale takhle vas jen popichnu…Opravdu vam delegat v pripade prujmoveho onemocneni nepomuze? A opravdu delegat zije jen pouze z platu? A opravdu vam to pripada stejne, jako delat posadku busu? Proberte se, proboha.
Pan Krampus
Slecna Ling 23:20
Beru, ze delegat Vam pri prujmu pomuze, ale prujem nezastavi, takze stejne je dovolena fuc.
Myslite, ze delegat zije s dysek? Nejakeho lepsiho smecka? To mate pravdu o tom nevim.
Uvedomuji si, ze prace delegata je od me byvale prace odlisna. Jen jsem chtel napsat zdroj, odkud jsem cerpal informace. Porovnani techto praci melo vyznit tak, ze jdete z prace delegata(z louze) rovnou do prace carodeje na autobusovych linkach, ale jdete ve skutecnosti louze pod okap
Beru, ze tyto zkusenosti jsou uz vic nez deset let stare a situace v delegatskem oboru se mohla zmenit
CBATbI CTOKOKOTOB
Slečna má možná na mysli delegáta, který průjem zastaví. Takový zřejmě nežije jen z platu.
@SL
jste zlá na skoro kolegu, stevard v buse je skoro to samé jako v letadle… ;-)
Pan Krampus
To Dachsmeister 10:11
V letadle jsem nedělal, nemám možnost si to porovnat, ale myslím si, že stewardi v letadle mají těžší chlebíček
Slecna Ling
Neni to nejtezsi na svete, ale svoje si uzijem. Prezkusovani, testy, odpovidajici zdravotni stav, naroky na to, jak reprezentujem a vypadame, co rikame, co nerikame, jak to rikame etc :-)
Max Otto von Stierlitz
Nejhorší je po pár letech ztrhaný obličej ze změn tlaku. Letušky jsou poznat na 50 metrů. Mladé staré.
Slecna Ling
To Max
To koukas na ty, co vychazely celej zivot az moc dobre s pilotama :-).
Max Otto von Stierlitz
No já znám jen jednu bývalou letušku ale spoustu poletuch.
Max Otto von Stierlitz
Co vlastně Vy poletuchy máte furt s těma pilotama?
Slecna Ling
to Max
K tomu ti zrovna ja nic nereknu, ja se nemechtlim. Dobry manzelstvi, skvelej chlap, piloti mi muzou……………..vlezt na zada. Ale uznavam, ze vetsinou vypadaj dobre…Vetsinou.
Max Otto von Stierlitz
Já mám tři sekretářky ale ze zásady s nima nemám žádné techtle a natož mechtle. U aerolinek je zřejmě jiná kultura.
Sysop
Co se stalo ze mas tri? Propoustels?
Max Otto von Stierlitz
Většinu sekretářek jsem převedl na asistentky. To je teď moderní.
Repatriace těla je velice drahý a náročný proces, obávaný i kvůli náročné byrokracii.
Nikde jsem neslyšel ani nečetl o možnosti uskutečnit v destinaci kremaci a následné repatriaci jenom urny s popelem, bylo by to elegantnější.
fatdwi
Hroch: popelu je trocha, urna zbytečně velká. Stačila by nějaká pěkná pietní převozní krabička do checked in luggage:-)
Sysop
…nebo z toho rovnou v miste nechat vylisovat diamant a ten rovnou spolknout.
fatdwi
Sysop: :-D To asi není důvod polykat, ne? To prostě převezeš s certifikátem, že je to manželka:-D Případně to necháš vsadit do prstenu s tím, že je to pro manželku. Těch služeb by se dalo vymyslet…
Dachsmeister
@fatdwi & Sysop
celý život polykala ona, tak projednou…
Pavlač činžovního domu měla své neúprosné zákonitosti.
Vůně smažené cibulky se tu mísila s pachem schnoucího prádla a každé slovo se neslo vnitroblokem s ozvěnou, která dávala sousedským hovorům váhu antického dramatu.
Tento podvečer patřil třem mužům, kteří zde pravidelně tvořili neoficiální domovní radu nad kelímky levného piva z večerky.
Jarda, instalatér s věčným optimismem a čerstvě splacenou Fabií, se opíral o zábradlí.
Vedle něj seděl na otočné židli bez koleček Franta, skladatel palet a hrdý majitel permanentky na fotbal.
Trojici uzavíral pan Karel, soustružník v důchodovém věku, který jako nejstarší plnil roli neochvějného arbitra pravdy.
Téma večera bylo hluboké, existenciální a týkalo se domácího soužití.
„Já vám říkám, chlapi, že je to všechno o komunikaci,“ mudroval Jarda a napil se.
„Moje mladá – no, mladá, padesát jí bylo – teď četla nějakej článek o psychologii.
A prej, že v manželství se prostě spousta věcí musí spolknout.
Jakože metaforicky, chápete. Že člověk nemá hned startovat na první dobrou.“
Franta se hořce zasmál a poposedl si na rozviklané židli.
„Metaforicky, jo? To se jí to mluví. Moje Alena, ta polyká akorát tak moje nervy.
Minulý týden jsem nechal v předsíni boty od bahna.
Myslíš, že to přešla s úsměvem? Kdepak.
Spolkla tu urážku tak dokonale, že mi pak tři dny nepromluvila ani slovo, ale k večeři mi udělala rýži tvrdou jak štěrk. To bylo taky k nepolknutí.“
Pan Karel, který dosud mlčky bafal z dýmky, se pomalu otočil k oběma mladším kolegům.
Na tváři měl výraz muže, který přežil tři měnové reformy a čtyři rekonstrukce koupelny.
„Chlapci, vy jste ještě naivní,“ pronesl pan Karel basovým hlasem.
„Vy mluvíte o polykání křivd. Ale skutečné umění manželství je o něčem jiném. Je to o polykání hrdosti.“
Jarda s Frantou ztichli a uctivě čekali na pokračování.
„Moje Marie,“ pokračoval Karel, „ta má dar. Ona dokáže vyprodukovat takový ty řeči, jako že její maminka měla pravdu a že jsem si měl radši vzít tu Vlastu z vedlejší vsi.
A víte, co udělám já? Já se nadechnu, podívám se do stropu a spolknu to. Celý to sousto ponížení.
Protože když to nespolkneš a plivneš to zpátky, máš doma itálii na čtrnáct dní. A na to já v šedesáti nemám kapacitu.“
„No jo, Karle, ale to jsi pak za podpantofláka,“ namítl Jarda a hrdě se narovnal.
„Já si občas dupnu. Když mi minule moje řekla, že utrácím moc za rybářské potřeby, tak jsem prostě… no, sice jsem ty třpytky vrátil, ale řekl jsem jí, že mě to mrzí!“
„No vidíš, taky jsi to spolknul, jenom jsi u toho dělal obličeje,“ rýpnul si Franta.
„Všichni polykáme. Celá naše třída. Šéf v práci ti naloží přesčas, ty to spolkneš.
Vláda zdraží pivo, spolkneš to.
Manželka ti řekne, že jsi neschopnej, protože jsi nevyčistil sifon, a ty místo abys jí řekl, že jsi celej den tahal patnáctikilový balíky, tak radši jdeš, vezmeš instalatérský péro a mlčíš.“
„To je pravda,“ povzdechl si Jarda. „Sifon jsem vlastně slíbil už v úterý.“
Z vnitrobloku se ozvalo rázné otevření okna ve třetím patře. Na pavlač dopadl ostrý, pronikavý hlas paní Karlové.
„Kájo! Ty tam zase vykládáš ty svoje moudra? Okamžitě pojď domů, stydne ti koprovka!
A běda, jestli v ní zase budeš nechat kousky vajíčka, koukej to všechno sníst!“
Pan Karel pomalu vstal, oprášil si kalhoty a odevzdaně se podíval na své dva diskusní partnery.
„Vidíte to, chlapi?“ zašeptal s lehkým úsměvem. „Koprovka. Tu já vyloženě nesnáším. Ale co mi zbývá?“
„Musíš to spolknout, Karle,“ poplácal ho Franta soucitně po zádech.
„Přesně tak,“ přikývl pan Karel, narovnal se a s hrdostí muže, který ví, jak udržet domácí mír, zamířil ke dveřím.
Chlapi se přesunuli k televizím nebo k večeři a chladnoucí květnový večer patřil jim – třem manželkám, které si sem vyrazily vyklepat utěrky, zkontrolovat schnoucí povlečení a na chvíli si oddechnout od rodinného krbu.
Paní Marie, Karlova manželka, si utřela ruce do zástěry a opřela se o zábradlí přesně v místech, kde předtím stál její muž.
Vedle ní stála Alena, žena skladatele Franty, a nejmladší Jarka, která právě věšela poslední várku prádla.
„Tak jsem do něj tu koprovku dostala,“ povzdychla si Marie a zahleděla se do zemského vnitrobloku.
„Ale ty obličeje u toho. Chlapi. Myslí si, jak jsou strašně nad věcí, ale jakmile jim v omáčce plave kousek žloutku, je to pro ně tragédie antických rozměrů.“
Alena se hořce pousmála. „Buď ráda, že sedí u stolu. Můj Franta přišel z práce, nechal v předsíni ty svoje zablácený křápy, jako by se to bahno mělo samo odpařit, a šel si lehnout.
Já se nadechla, že spustím třetí světovou, ale pak jsem se podívala na ty jeho unavený záda a prostě jsem to… polkla.
Vzala jsem hadr, umyla to a mlčela. Protože kdybych začala ječet, akorát by se urazil a byl by zkaženej celej večer.“
Jarka zacvakla poslední kolíček na tričko a otočila se k nim. „No jo, holky, jenže vy mluvíte o botách a jídle.
Ale co to jejich věčný chlapský ego? Můj Jarda tuhle přišel s tím, že prej utrácí moc za rybaření.
Já mu neřekla ani popel, jen jsem se podívala na ten novej katalog třpytek, co měl na stole.
On hned začal, jak to teda vrátí, když mi to tak vadí. Tak jsem to polkla, neřekla mu, že ty peníze schovávám na opravu pračky, a radši ho nechala, ať si myslí, jak se obětoval pro rodinu.
Někdy je snazší polknout pravdu, než mu brát tu jeho iluzi, že je hlava rodiny.
Marie se pousmála a pokývala hlavou. Jako nejstarší z trojice už měla pro tyto věci hluboké pochopení.
„Přesně tak to je, děvčata. Manželství je vlastně taková neustálá dieta, kde člověk polyká věci, ze kterých je mu občas těžko. Můj Karel celej život vykládá na pavlači ty svoje moudra. Já ho občas slyším přes otevřený okno. Jak mluví o tom, jaký je to hrdina, jak doma drží mír a jak mě musel v pětadevadesátým zachraňovat před zkaženým životem. A víte, co dělám? Stojím u plotny a usmívám se. Polknu tu touhu jít ven a říct všem sousedům, že bez mýho spoření by doteď jezdil na staré motorce.“
„A stojí to za to?“ zeptala se Jarka polohlasem.
„Stojí,“ přikývla Marie pevně.
„Protože když tyhle malichernosti spolkneš, zbude ti chlap, kterej ti sice občas leze na nervy, ale když ti v zimě selže topení, tak u toho stojí s klíčem v ruce a neodejde, dokud o neopraví. Oni jsou jako malí kluci. Potřebujou mít pocit, že vyhrávají.“
„To je fakt,“ uznala Alena. „Franta sice ty boty neuklidí, ale když mě minule chytly záda, tak mi tichoučku uvařil čaj a nechal mě spát až do desíti.“
Z třetího patra se ozvalo zakašlání a tiché zavrzání dveří. Karel vykoukl na pavlač, v ruce prázdný talíř od koprovky.
„Maruško?“ zavolal trochu nejistě. „Už jsem to… všechno snědl. Nedáme si kafe?“
Marie se otočila na Alenu s Jarkou, spiklenecky na ně mrkla a pak s laskavým hlasem zavolala zpátky: „Už jdu, Kájo. Postav na vodu, hned jsem tam.“
Obrátila se k sousedkám, uhladila si zástěru a dodala: „Tak vidíte. Někdy musíme polknout hrdost my, aby oni měli pocit, že jsou páni tvorstva. Tak šup domů, holky, ať nám ti naši hrdinové nezdivočí.“
Sysop
Ano, spolknout horkou pilulku… tak drahou… jednou lze :-)
princdrson
zase za tu srandu, kdy se bude celní orgán prohrabávat …
Sysop
…pritom jde o hovno.
shifty
fatdwi – Tvl já četl „vsadit do penisu“ … :-DDD
fatdwi
shifty: :-D aspoň je vidět, na co myslíš:-))
shifty
No na manželku jedině! :DDD
Sysop
Pokud xmrti doslo uhorenim, tak to taky musi mit reseni, tak co…
Slecna Ling
To Hroch Dobry den, ale ano, tohle udelat jde. Az tedy na par muslimskych zemi, treba Pakistan nebo Iran, kde je kremace zakazana. V Izraeli to taky neni uplne lehky, ale jde to. Problem je v tom, ze kdyz dojde k exitu, tak probiha ohledani tela policii, lekarem, do toho pitva, ambasada…Takze nez se to cele zprocesuje, muze to trvat nekolik tydnu az mesicu. A vetsina lidi si z financnich a pracovnich duvodu tak dlouhy pobyt v destinaci nemuze dovolit. Nicmene obcas se to stava, ale je to raritni.
Slecna Ling
Jinak jeste takova zajimavost z pohrebnictvi…Malo se vi, ze treba v Recku prvni krematorium stoji teprve od roku 2019. Do te doby pravoslavna tradice trvala na pohrbech vyhradne do zeme…Nicmene doslo misto na hrbitovech a museli ustoupit.
Sysop
V Hallstattu tento problem vyresili pohrbivanim na vysku.
Slecna Ling
To Sysop
To pohrebnictvi je neuveritelne zajimavej obor, za ten Hallstatt dik. Rada si o tom neco nactu. Hele i v New Orleans maji, no tedy spis meli, velmi zajimavej model. Vis ze ty legendarni hrobky, vlastne fungujou jako pece? Ono v lete tam uvnitr je pry tak vysoka teplota, ze to urychluje rozklad tela a jen co to seschne, hned bylo vic mista? Morbidni, ale efektivni. A urcite lepsi nez hromadnej hrob, prece jen za casu Zluty zimnice bylo toho prostoru sakra treba.
Sysop
V Hallstattu delali vubec zajimavy veci, aby se na hrbituvek naskladali. Ti extra moviti smeli zustat na vysku, ti prumerni a chudi byli sice pohrbeni normalne nalezato, ale po tusim patnacti letech kostru vytahli, lebku pomalovali, napsali na ni jmeno a soupli do mistni kostnice na vystavku.
Suseni je taky dobry.
Fakt je, ze delat do pohrebnictvi je fajn, prace porad dost, at je doba jaka chce.
Hroch
A nelezou jim věčně do provozu nějaký kontroly.
Slecna Ling
To Hroch
Tim bych si nebyla, tak jista. Hygiena, ministerstvo, COIka :-))).A u balzamovacu jeste vic. Prace s chemikaliema, dodrzeni anatomickych postupu, radny uklid pracoviste…Je to preci jen potencialni biohazard, ze. A taky to nemuze delat kazdej. Treba u nas je na to potreba diplom. A kazdy dva roky nebo kolik prezkouseni, jinak licence propada.
Slecna Ling
To Sysop
Tak tak. Ja si vzdycky slastne predstavuju, ze az me zas v praci zas nekdo vytoci, hodim rucnik do ringu a skocim si udelat embalming academy v San Antonio. Licit umim, jisty medicinsky povedomi taky mam…a ten klid!!! Ten klid :-))). Tam nikdo nebude rikat : Slecno, uz na vas dvakrat zvonim. Slecno ta kava je moc vrela, slecno, mne ta omeleta nechutna :-))) No neni to hezkej job?
Sysop
No jeje, jeden se u toho ze vseho vykeca, zakaznik neskace do reci, nevylejva si srdce kravinama, neceka nejaky eroticky zakonceni,…
Slecna Ling
Presne. Akorat okoli ma obcas blby kecy, kolik je v kazdym funeral home asi necrofilu :-). Ale za to muze ta koza Karen Greenlee…Vygoogli si ji. Anebo radsi ne, ono je to docela nechutarna, co s nima ta baba blazniva delala…
Sysop
Docela vasnivka, musim uznat. Zadna putka, co jen lezi jako Teppich :-)
h72
To není hezké …..
Ale, i když ….. je …..
Tady v Čechách bylo a možná že ještě jest velké spoupeření o mrtvolky. Ono to vynáší a kšeft je jistý, částečně i ze zákona. A občas prodáš i něco navíc, že?
Vem si už jen tu věc, že hrob si umím na vlastním pozemku vykopat sám, rakvičku sroubit také (dílna zařízená), i nějaké ozdobičky na truhlu vytepeme z plíšků, odlejeme z cínu, laserem vykmotíme, vytiskneme na 3D ….. všechno marno.
Sám nesmíš …….
Sysop
No takhle, on tam hrozi flastr ‚az‘ pade, coz neznamena, ze to nutne musi byt tolik a vzhledem k tomu, kolik dneska stoji funus, to neni uplne mimo, rekl bych.
h72
Je to srandovní, platit po smrti pokutu …….
Sysop
Jestli obci, nebo pohrebni sluzbe, ja v tom rozdil nevidim. Snad jen… ze u te obce ta cena asi pujde domluvit.
To je sračka, ve které jsme se dozvěděli, že Krampus má kromě jiných problémů také značně oidipovský vztah se shodou podmětu s přísudkem. Jiné informace „článek“ neobsahuje, nebo jsem je alespoň nebyl schopen identifikovat. Ještě to proženu AIčkem abych ověřil, že při přečtení pozpátku se mi nezjeví tajný vzkaz Satana lidstvu nebo tak něco, ale v tuto chvíli soudím, že se ten náš aspirující G.B. Shaw prostě jen potřeboval vypsat z nějaké podivné frustrace.
První! :-D
Kde je SkReT?
V neziskovkce?
Pan domácí tvrdil, že vaše první 22:01 a 22:05 u předposledního (jeho) článku bylo vaše poslední první, ale evidentně se mýlil. Přitom to napsal až dvě minuty po tomto první, kdyby si ověřoval informace, vyhnul by se blamáži.
Neznám strukturu databáze, ale fakt je takovej problém
DELETE FROM df_komentare WHERE df_uzovka=’SAVP‘;
Dobrý je, když se zapomene napsat ta část od toho WHERE.
Ne, tohle není OT. :-D
TP: shoda podmětu s přísudkem!
Shoda podmětu s přísudkem je přežitek. Na Slovensku to neřeší a píší vždy měkké i, doporučuji zavést i u nás. Žádní muži na Slovenku se z toho nepos*ali, any ženy se z toho nepos*ali, o dětech ani nemluvě.
Any?
Krásná ilustrace Dunning-Krugerova efektu.
Dissenter: já to zas nečet, ale předpokládám, že to myslíte tak, že veleschopný Krampus své výtvory podceňuje…?:-)
@fatdwi
hele já to četl, docela se to zlepšuje, i místy pokus o vtipnost a hlavní zprávou je, že si našel práci u Regio Tryskáčů a dělá(l) průvodčího nebo stevarda v autobusech.
Dachsmeister 10:09
Dělal. Ta pozice v té firmě na autobusech už není.
A že se takových zde v diskusích najde. :-D
„podmínky ke spokojenosti nebyli“ – Za tohle bych vás na vysokou taky nepustil.
„řidičské schopnosti nehráli…“
Pravopis dneska nikdo neřeší…nás jako malý haranty buzerovali na základce na prvním stupni při diktátech, malá chyba dvojka, hrubka jedna za tři, dvě už za pět…
Vzpomínám si, jakou scénu udělala úča spolužákovi za to, že napsal při diktátu „prázniny“ místo prázdniny.
jde o pocit
Přiznávám, že moje kování v pravopisu bylo desetiletími pozapomínání a možná i jeho proměnami poněkud vyžíháno, ovšem když jsem ráno přelouskal nový opus Krampus, zhostil se mě při vzpomínce na pravopis český pocit bolestný. Na druhou stranu je to příklad, že lze našince nejdřív upálit a poté ho repatriovat, když to dokáže Krampus s pravopisem při repatriaci do článku.
Áááá, to je kfalitní diskuse. :-D
Tak jeden ftípek.
https://youtu.be/lj8sKqizpNg?t=6114
Pravidla pravopisu by potřebovaly reformu a zjednodušení. Shoda podmětu s přísudkem je k ničemu. Navíc při diktování by si pisatel měl nechat volné místo, aby i/y mohl doplnit, což je velmi nepraktické. (Na stadionu běhal? toho dne …) Slováci to nemají, píšou vždy měkké i a jsou v pohodě.
Pokrok je nezastravitelnej, nejlíp by bylo zavíst místo kramatyky video, co?
Mladí si to už takhle vyřešili. Často na řešení nějaké věci nelze najít už textový popis, ale jen video… AI zatím píše, ale časem budou i videa, nebojte se… :-)
Já se nebojim, já jsem naopak rád. Jen houšť a větší kapky! Je fajn nepotkávát se s negramotnými ignoranty, na světě je místa dost.
Tak vono věnovat x hodin čtení něčemu co lze popsat jedním souvětím či 5 minutovým videem je malinko jinej level, kterak nakládat s časem.
Doba kdy nebylo do čeho píchnout a zkušenosti se předávali čtením bichlí či mnohahodinovým vyprávěním je pryč.
Dnes se můžete na lecos podívat, případně tam rovnou zajet a ne si číst něčí zkreslené dojmy.
No přesně! Přesně takovýhle inteligenty jsem měl na mysli.
(Nezapomeň si to dát do chatgpt ať seš schopnej vyplodit i jiný brekeke než „Já sem ryba“. Nějaký edukativní vídejko by taky neškodilo. )
Nekrmte to, prosím.
A vubec, co kdyz se mekke „i“ citi byt tvrdym? Ma na to snad pravo, ne??
Přesně! Nebo se místo toho dá progresivně psát x, to je takové nevyužité písmenko…
To by by/i/xlo nejlepsi.
Tak nevím, článek byl o stewardovi u Regiojetu (Student Agency) a pak o delegatech a mezitím o neúspěšném studentovi nějaké pochybné VŠ. Několik řádek textu, ale jsem z toho jelen.
Autore, uz podruhe ctu, ze o delegatske praci nic nevite, ale o to statecneji ale naivneji o ni pisete. Bylo by to na samostatny clanek, ale takhle vas jen popichnu…Opravdu vam delegat v pripade prujmoveho onemocneni nepomuze? A opravdu delegat zije jen pouze z platu? A opravdu vam to pripada stejne, jako delat posadku busu? Proberte se, proboha.
Slecna Ling 23:20
Beru, ze delegat Vam pri prujmu pomuze, ale prujem nezastavi, takze stejne je dovolena fuc.
Myslite, ze delegat zije s dysek? Nejakeho lepsiho smecka? To mate pravdu o tom nevim.
Uvedomuji si, ze prace delegata je od me byvale prace odlisna. Jen jsem chtel napsat zdroj, odkud jsem cerpal informace. Porovnani techto praci melo vyznit tak, ze jdete z prace delegata(z louze) rovnou do prace carodeje na autobusovych linkach, ale jdete ve skutecnosti louze pod okap
Beru, ze tyto zkusenosti jsou uz vic nez deset let stare a situace v delegatskem oboru se mohla zmenit
Slečna má možná na mysli delegáta, který průjem zastaví. Takový zřejmě nežije jen z platu.
Není naddelegát? :-D
@SL
jste zlá na skoro kolegu, stevard v buse je skoro to samé jako v letadle… ;-)
To Dachsmeister 10:11
V letadle jsem nedělal, nemám možnost si to porovnat, ale myslím si, že stewardi v letadle mají těžší chlebíček
Neni to nejtezsi na svete, ale svoje si uzijem. Prezkusovani, testy, odpovidajici zdravotni stav, naroky na to, jak reprezentujem a vypadame, co rikame, co nerikame, jak to rikame etc :-)
Nejhorší je po pár letech ztrhaný obličej ze změn tlaku. Letušky jsou poznat na 50 metrů. Mladé staré.
To Max
To koukas na ty, co vychazely celej zivot az moc dobre s pilotama :-).
No já znám jen jednu bývalou letušku ale spoustu poletuch.
Co vlastně Vy poletuchy máte furt s těma pilotama?
to Max
K tomu ti zrovna ja nic nereknu, ja se nemechtlim. Dobry manzelstvi, skvelej chlap, piloti mi muzou……………..vlezt na zada. Ale uznavam, ze vetsinou vypadaj dobre…Vetsinou.
Já mám tři sekretářky ale ze zásady s nima nemám žádné techtle a natož mechtle. U aerolinek je zřejmě jiná kultura.
Co se stalo ze mas tri? Propoustels?
Většinu sekretářek jsem převedl na asistentky. To je teď moderní.
Moderní jsou AI asistentky.
Kakája kultůra, takája natůra. Kakája natůra, takýj naród.
Pan Nikdo proti Putinovi
https://www.ceskatelevize.cz/porady/16866898966-pan-nikdo-proti-putinovi/
Funebrajdy jsou na tom hůř…po letech profesionálně zkourmoucené ksichty.
Ale no tak. Pořád je to palubní průvodčí.
proč?
Repatriace těla je velice drahý a náročný proces, obávaný i kvůli náročné byrokracii.
Nikde jsem neslyšel ani nečetl o možnosti uskutečnit v destinaci kremaci a následné repatriaci jenom urny s popelem, bylo by to elegantnější.
Hroch: popelu je trocha, urna zbytečně velká. Stačila by nějaká pěkná pietní převozní krabička do checked in luggage:-)
…nebo z toho rovnou v miste nechat vylisovat diamant a ten rovnou spolknout.
Sysop: :-D To asi není důvod polykat, ne? To prostě převezeš s certifikátem, že je to manželka:-D Případně to necháš vsadit do prstenu s tím, že je to pro manželku. Těch služeb by se dalo vymyslet…
@fatdwi & Sysop
celý život polykala ona, tak projednou…
Pavlač činžovního domu měla své neúprosné zákonitosti.
Vůně smažené cibulky se tu mísila s pachem schnoucího prádla a každé slovo se neslo vnitroblokem s ozvěnou, která dávala sousedským hovorům váhu antického dramatu.
Tento podvečer patřil třem mužům, kteří zde pravidelně tvořili neoficiální domovní radu nad kelímky levného piva z večerky.
Jarda, instalatér s věčným optimismem a čerstvě splacenou Fabií, se opíral o zábradlí.
Vedle něj seděl na otočné židli bez koleček Franta, skladatel palet a hrdý majitel permanentky na fotbal.
Trojici uzavíral pan Karel, soustružník v důchodovém věku, který jako nejstarší plnil roli neochvějného arbitra pravdy.
Téma večera bylo hluboké, existenciální a týkalo se domácího soužití.
„Já vám říkám, chlapi, že je to všechno o komunikaci,“ mudroval Jarda a napil se.
„Moje mladá – no, mladá, padesát jí bylo – teď četla nějakej článek o psychologii.
A prej, že v manželství se prostě spousta věcí musí spolknout.
Jakože metaforicky, chápete. Že člověk nemá hned startovat na první dobrou.“
Franta se hořce zasmál a poposedl si na rozviklané židli.
„Metaforicky, jo? To se jí to mluví. Moje Alena, ta polyká akorát tak moje nervy.
Minulý týden jsem nechal v předsíni boty od bahna.
Myslíš, že to přešla s úsměvem? Kdepak.
Spolkla tu urážku tak dokonale, že mi pak tři dny nepromluvila ani slovo, ale k večeři mi udělala rýži tvrdou jak štěrk. To bylo taky k nepolknutí.“
Pan Karel, který dosud mlčky bafal z dýmky, se pomalu otočil k oběma mladším kolegům.
Na tváři měl výraz muže, který přežil tři měnové reformy a čtyři rekonstrukce koupelny.
„Chlapci, vy jste ještě naivní,“ pronesl pan Karel basovým hlasem.
„Vy mluvíte o polykání křivd. Ale skutečné umění manželství je o něčem jiném. Je to o polykání hrdosti.“
Jarda s Frantou ztichli a uctivě čekali na pokračování.
„Moje Marie,“ pokračoval Karel, „ta má dar. Ona dokáže vyprodukovat takový ty řeči, jako že její maminka měla pravdu a že jsem si měl radši vzít tu Vlastu z vedlejší vsi.
A víte, co udělám já? Já se nadechnu, podívám se do stropu a spolknu to. Celý to sousto ponížení.
Protože když to nespolkneš a plivneš to zpátky, máš doma itálii na čtrnáct dní. A na to já v šedesáti nemám kapacitu.“
„No jo, Karle, ale to jsi pak za podpantofláka,“ namítl Jarda a hrdě se narovnal.
„Já si občas dupnu. Když mi minule moje řekla, že utrácím moc za rybářské potřeby, tak jsem prostě… no, sice jsem ty třpytky vrátil, ale řekl jsem jí, že mě to mrzí!“
„No vidíš, taky jsi to spolknul, jenom jsi u toho dělal obličeje,“ rýpnul si Franta.
„Všichni polykáme. Celá naše třída. Šéf v práci ti naloží přesčas, ty to spolkneš.
Vláda zdraží pivo, spolkneš to.
Manželka ti řekne, že jsi neschopnej, protože jsi nevyčistil sifon, a ty místo abys jí řekl, že jsi celej den tahal patnáctikilový balíky, tak radši jdeš, vezmeš instalatérský péro a mlčíš.“
„To je pravda,“ povzdechl si Jarda. „Sifon jsem vlastně slíbil už v úterý.“
Z vnitrobloku se ozvalo rázné otevření okna ve třetím patře. Na pavlač dopadl ostrý, pronikavý hlas paní Karlové.
„Kájo! Ty tam zase vykládáš ty svoje moudra? Okamžitě pojď domů, stydne ti koprovka!
A běda, jestli v ní zase budeš nechat kousky vajíčka, koukej to všechno sníst!“
Pan Karel pomalu vstal, oprášil si kalhoty a odevzdaně se podíval na své dva diskusní partnery.
„Vidíte to, chlapi?“ zašeptal s lehkým úsměvem. „Koprovka. Tu já vyloženě nesnáším. Ale co mi zbývá?“
„Musíš to spolknout, Karle,“ poplácal ho Franta soucitně po zádech.
„Přesně tak,“ přikývl pan Karel, narovnal se a s hrdostí muže, který ví, jak udržet domácí mír, zamířil ke dveřím.
„MUSÍM TO SPOLKNOUT.“
Pavlač o dvě hodiny později změnila osazenstvo.
Chlapi se přesunuli k televizím nebo k večeři a chladnoucí květnový večer patřil jim – třem manželkám, které si sem vyrazily vyklepat utěrky, zkontrolovat schnoucí povlečení a na chvíli si oddechnout od rodinného krbu.
Paní Marie, Karlova manželka, si utřela ruce do zástěry a opřela se o zábradlí přesně v místech, kde předtím stál její muž.
Vedle ní stála Alena, žena skladatele Franty, a nejmladší Jarka, která právě věšela poslední várku prádla.
„Tak jsem do něj tu koprovku dostala,“ povzdychla si Marie a zahleděla se do zemského vnitrobloku.
„Ale ty obličeje u toho. Chlapi. Myslí si, jak jsou strašně nad věcí, ale jakmile jim v omáčce plave kousek žloutku, je to pro ně tragédie antických rozměrů.“
Alena se hořce pousmála. „Buď ráda, že sedí u stolu. Můj Franta přišel z práce, nechal v předsíni ty svoje zablácený křápy, jako by se to bahno mělo samo odpařit, a šel si lehnout.
Já se nadechla, že spustím třetí světovou, ale pak jsem se podívala na ty jeho unavený záda a prostě jsem to… polkla.
Vzala jsem hadr, umyla to a mlčela. Protože kdybych začala ječet, akorát by se urazil a byl by zkaženej celej večer.“
Jarka zacvakla poslední kolíček na tričko a otočila se k nim. „No jo, holky, jenže vy mluvíte o botách a jídle.
Ale co to jejich věčný chlapský ego? Můj Jarda tuhle přišel s tím, že prej utrácí moc za rybaření.
Já mu neřekla ani popel, jen jsem se podívala na ten novej katalog třpytek, co měl na stole.
On hned začal, jak to teda vrátí, když mi to tak vadí. Tak jsem to polkla, neřekla mu, že ty peníze schovávám na opravu pračky, a radši ho nechala, ať si myslí, jak se obětoval pro rodinu.
Někdy je snazší polknout pravdu, než mu brát tu jeho iluzi, že je hlava rodiny.
Marie se pousmála a pokývala hlavou. Jako nejstarší z trojice už měla pro tyto věci hluboké pochopení.
„Přesně tak to je, děvčata. Manželství je vlastně taková neustálá dieta, kde člověk polyká věci, ze kterých je mu občas těžko. Můj Karel celej život vykládá na pavlači ty svoje moudra. Já ho občas slyším přes otevřený okno. Jak mluví o tom, jaký je to hrdina, jak doma drží mír a jak mě musel v pětadevadesátým zachraňovat před zkaženým životem. A víte, co dělám? Stojím u plotny a usmívám se. Polknu tu touhu jít ven a říct všem sousedům, že bez mýho spoření by doteď jezdil na staré motorce.“
„A stojí to za to?“ zeptala se Jarka polohlasem.
„Stojí,“ přikývla Marie pevně.
„Protože když tyhle malichernosti spolkneš, zbude ti chlap, kterej ti sice občas leze na nervy, ale když ti v zimě selže topení, tak u toho stojí s klíčem v ruce a neodejde, dokud o neopraví. Oni jsou jako malí kluci. Potřebujou mít pocit, že vyhrávají.“
„To je fakt,“ uznala Alena. „Franta sice ty boty neuklidí, ale když mě minule chytly záda, tak mi tichoučku uvařil čaj a nechal mě spát až do desíti.“
Z třetího patra se ozvalo zakašlání a tiché zavrzání dveří. Karel vykoukl na pavlač, v ruce prázdný talíř od koprovky.
„Maruško?“ zavolal trochu nejistě. „Už jsem to… všechno snědl. Nedáme si kafe?“
Marie se otočila na Alenu s Jarkou, spiklenecky na ně mrkla a pak s laskavým hlasem zavolala zpátky: „Už jdu, Kájo. Postav na vodu, hned jsem tam.“
Obrátila se k sousedkám, uhladila si zástěru a dodala: „Tak vidíte. Někdy musíme polknout hrdost my, aby oni měli pocit, že jsou páni tvorstva. Tak šup domů, holky, ať nám ti naši hrdinové nezdivočí.“
Ano, spolknout horkou pilulku… tak drahou… jednou lze :-)
zase za tu srandu, kdy se bude celní orgán prohrabávat …
…pritom jde o hovno.
fatdwi – Tvl já četl „vsadit do penisu“ … :-DDD
shifty: :-D aspoň je vidět, na co myslíš:-))
No na manželku jedině! :DDD
Pokud xmrti doslo uhorenim, tak to taky musi mit reseni, tak co…
To Hroch Dobry den, ale ano, tohle udelat jde. Az tedy na par muslimskych zemi, treba Pakistan nebo Iran, kde je kremace zakazana. V Izraeli to taky neni uplne lehky, ale jde to. Problem je v tom, ze kdyz dojde k exitu, tak probiha ohledani tela policii, lekarem, do toho pitva, ambasada…Takze nez se to cele zprocesuje, muze to trvat nekolik tydnu az mesicu. A vetsina lidi si z financnich a pracovnich duvodu tak dlouhy pobyt v destinaci nemuze dovolit. Nicmene obcas se to stava, ale je to raritni.
Jinak jeste takova zajimavost z pohrebnictvi…Malo se vi, ze treba v Recku prvni krematorium stoji teprve od roku 2019. Do te doby pravoslavna tradice trvala na pohrbech vyhradne do zeme…Nicmene doslo misto na hrbitovech a museli ustoupit.
V Hallstattu tento problem vyresili pohrbivanim na vysku.
To Sysop
To pohrebnictvi je neuveritelne zajimavej obor, za ten Hallstatt dik. Rada si o tom neco nactu. Hele i v New Orleans maji, no tedy spis meli, velmi zajimavej model. Vis ze ty legendarni hrobky, vlastne fungujou jako pece? Ono v lete tam uvnitr je pry tak vysoka teplota, ze to urychluje rozklad tela a jen co to seschne, hned bylo vic mista? Morbidni, ale efektivni. A urcite lepsi nez hromadnej hrob, prece jen za casu Zluty zimnice bylo toho prostoru sakra treba.
V Hallstattu delali vubec zajimavy veci, aby se na hrbituvek naskladali. Ti extra moviti smeli zustat na vysku, ti prumerni a chudi byli sice pohrbeni normalne nalezato, ale po tusim patnacti letech kostru vytahli, lebku pomalovali, napsali na ni jmeno a soupli do mistni kostnice na vystavku.
Suseni je taky dobry.
Fakt je, ze delat do pohrebnictvi je fajn, prace porad dost, at je doba jaka chce.
A nelezou jim věčně do provozu nějaký kontroly.
To Hroch
Tim bych si nebyla, tak jista. Hygiena, ministerstvo, COIka :-))).A u balzamovacu jeste vic. Prace s chemikaliema, dodrzeni anatomickych postupu, radny uklid pracoviste…Je to preci jen potencialni biohazard, ze. A taky to nemuze delat kazdej. Treba u nas je na to potreba diplom. A kazdy dva roky nebo kolik prezkouseni, jinak licence propada.
To Sysop
Tak tak. Ja si vzdycky slastne predstavuju, ze az me zas v praci zas nekdo vytoci, hodim rucnik do ringu a skocim si udelat embalming academy v San Antonio. Licit umim, jisty medicinsky povedomi taky mam…a ten klid!!! Ten klid :-))). Tam nikdo nebude rikat : Slecno, uz na vas dvakrat zvonim. Slecno ta kava je moc vrela, slecno, mne ta omeleta nechutna :-))) No neni to hezkej job?
No jeje, jeden se u toho ze vseho vykeca, zakaznik neskace do reci, nevylejva si srdce kravinama, neceka nejaky eroticky zakonceni,…
Presne. Akorat okoli ma obcas blby kecy, kolik je v kazdym funeral home asi necrofilu :-). Ale za to muze ta koza Karen Greenlee…Vygoogli si ji. Anebo radsi ne, ono je to docela nechutarna, co s nima ta baba blazniva delala…
Docela vasnivka, musim uznat. Zadna putka, co jen lezi jako Teppich :-)
To není hezké …..
Ale, i když ….. je …..
Tady v Čechách bylo a možná že ještě jest velké spoupeření o mrtvolky. Ono to vynáší a kšeft je jistý, částečně i ze zákona. A občas prodáš i něco navíc, že?
Vem si už jen tu věc, že hrob si umím na vlastním pozemku vykopat sám, rakvičku sroubit také (dílna zařízená), i nějaké ozdobičky na truhlu vytepeme z plíšků, odlejeme z cínu, laserem vykmotíme, vytiskneme na 3D ….. všechno marno.
Sám nesmíš …….
No takhle, on tam hrozi flastr ‚az‘ pade, coz neznamena, ze to nutne musi byt tolik a vzhledem k tomu, kolik dneska stoji funus, to neni uplne mimo, rekl bych.
Je to srandovní, platit po smrti pokutu …….
Jestli obci, nebo pohrebni sluzbe, ja v tom rozdil nevidim. Snad jen… ze u te obce ta cena asi pujde domluvit.
Napište o tom článek.
Prosím slečno, prosím. :-D
Budou i statistiky?
Co je to zase za sračku? :-P
Lze tento komentář napsat i jako první? :-D
To je sračka, ve které jsme se dozvěděli, že Krampus má kromě jiných problémů také značně oidipovský vztah se shodou podmětu s přísudkem. Jiné informace „článek“ neobsahuje, nebo jsem je alespoň nebyl schopen identifikovat. Ještě to proženu AIčkem abych ověřil, že při přečtení pozpátku se mi nezjeví tajný vzkaz Satana lidstvu nebo tak něco, ale v tuto chvíli soudím, že se ten náš aspirující G.B. Shaw prostě jen potřeboval vypsat z nějaké podivné frustrace.
Já bych ho nechal, zdá se mi že se pomalu lepší.