Recenze knihy: Petr Hampl – Prolomení hradeb

Proč západní civilizace podléhá islámu a jaká je naděje na její záchranu.

Možná se vám někdy stalo, že jste se seznamovali s nějakou problematikou a stále vám unikalo to hlavní, ta pointa, to pochopení celé šíře (nebo hloubky) problematiky. Člověk má pocit, že to pořád není ono, že k porozumění mu pořád něco uniká a tak se k dané problematice staví s nedůvěrou, celé se mu to může jevit jako prázdná bublina nebo směs pravd, polopravd, možná i lží.

Takhle to se mnou bylo někdy ve čtvrté nebo páté třídě základní školy. Šlo o jednoduchou, avšak základní otázku: Jak se vlastně člověk rozmnožuje? Jako dítěti z města mi nic neříkalo dupání králíků, mrouskání koček ani páření psů. Rodiče si s vysvětlováním dávali na čas, starší kamarády ani sourozence jsem neměl a televize tenkrát ukazovala jen náznaky. Leccos jsem tušil, něco málo se ke mně doneslo, ale byla to slabota a já tápal. Až jednou mi to spolužák o přestávce vysvětli. Poměrně zjednodušeně, ale naturalisticky a věrně. Byl jsem v šoku. Nechápal jsem, nevěřil. Ale chtěl jsem vědět víc, chtěl jsem to pochopit a nejspíš i konečně uvěřit. Po pár týdnech jsem na návštěvě požádal staršího bratrance, aby mi to pořádně vysvětlil a tomu se konečně podařilo, že jsem věděl, chápal a uvěřil.

Na tohle jsem si vzpomněl, když jsem dočetl knihu od Petra Hampla Prolomení hradeb. Autor je sociolog a při čtení knihy je to znát. Autor logicky zdůvodňuje svoje závěry, popisuje, jak k nim dospěl, uvádí protinázory, polemizuje, vysvětluje, zdůvodňuje. Kniha na mě působí velmi seriózním dojmem. Po přečtení vím, chápu, mám jasno. Byla to poslední „kapka“, kterou jsem potřeboval, aby se mi trvale a jasně rozsvítilo.

Text je rozdělen do 21 kapitol. Stručně si je přiblížíme.

V prvních kapitolách autor uvádí do problematiky. V dalších se zabývá historií moderní společnosti, snaží se přijít na příčiny dnešní nepříznivé situace. Rozebírá silné a slabé stránky současné evropské společnosti (tzv. západní společnosti), popisuje příčiny vzniku multikulturalismu, zabývá se racionalitou (a zdánlivou iracionalitou) lidského jednání, dotýká se konspiračních teorií, zdůvodňuje, proč konspiraci příliš nevěří a zabývá se dalšími mnoha souvisejícími aspekty.

Velmi zajímavé jsou kapitoly, které následují. Autor zde otevírá problematiku byrokracie, byrokratů a osvětluje, kdo jsou to byrokraté v moderním světě, jejich vliv, vzorce jednání, jejich výskyt, cíle, pohnutky, metody, následky jejich činnosti ve společnosti a v globálním světě. Čtenář mimo jiné pochopí, že neustálé vznikání nových zákonů, přílepků, směrnic, regulativů apod., pro běžného občana převážně škodlivých, nesmyslných, nelogicky omezujících, hloupých a kriminalizujících není dáno hloupostí tvůrců, jak se může zdát. Je to dáno úplně jiným způsobem jejich uvažování a konání, které je sice pro cílovou osobu (občana) škodlivé, ale tvůrcům zajišťuje zdroje a prestiž. Je to vlastně problematika odtržení superelit od občanů.

V následujících kapitolách autor vysvětluje, jak lze civilizační problémy objasnit pouhým fungováním byrokratických aparátů. Další kapitoly se zabývají islámem – v historickém i v moderním kontextu.

V pokračujících kapitolách se dozvídáme, co si autor myslí o variantách dalšího vývoje a o způsobech možné obrany proti kulminujícímu multikulti šílenství.

A konečně v poslední kapitole autor odpovídá na některé nejběžnější otázky, které dostává na besedách a setkáních.

Knížku doporučuji vaší pozornosti, ať už máte názor jakýkoli. Mě tato poměrně útlá knížka pomohla pochopit to, v čem jsem doposud trochu tápal, v čem jsem si nebyl jist a čemu jsem se bránil uvěřit. Je to neveselé čtení, ale život už je někdy takový. Historie má spoustu příkladů, kdy není dobré brát varovné signály a informace na lehkou váhu. Třeba takoví Židé v Evropě ve třicátých letech, ti by mohli vyprávět…

10.02.2019 eman

Související články: