Probuzení vnitřního člověka, část 1.

Featured Image

19.08.2023 jsem se v obci Příčovy zúčastnil již 5. ročníku setkání lidí, kteří mají odvahu, není jim lhostejný osud naší vlasti a váží si života a práce našich předků. Na pozadí této události bych rád odhalil hlavní příčiny mravního úpadku našeho národa, jeho rozdělení a řízené demolice státu.

Paní pořadatelka MUDr. Alice Tomková

Pro ty, kteří o akci Příčovy 2023 ještě neslyšeli, setkání probíhají ve venkovním areálu soukromého zámku v malé vesnici Příčovy, nacházející se mezi Sedlčany a Příbramí. Pořadatelkou je paní Tomková, majitelka zámku. Tato sympatická dáma by měla dostat ocenění za statečnost (musí čelit nevybíravým útokům) a nezištnou práci pro vlasteneckou komunitu.

Základní funkcí státu je zajistit přežití národa a zabránit jeho zotročení. Paradoxně v přímém přenosu dochází k využívání struktur našeho státu k porobení jeho obyvatelstva v zájmu cizích mocností a domácích kolaborantů. Takže ti, kteří se teď vysmívají nebo pohrdají všemi „flastenci“, by si měli uvědomit, že se jednoho dne můžeme probudit jako otroci v technokratické diktatuře, na kterou nebudeme mít pražádný vliv. Vzhledem k tomu jak se věci urychlují, tak nám už mnoho času nezbývá.

Program, vystupující a účast

Oficiální program se skládal z množství přednášek různých zajímavých osobností, které jsou v současné době na černé listině vládnoucího režimu a jejich posluhovačů z mainstreamu. I mezi obyčejnými účastníky byla vidět spousta známých tváří. Celé setkání natočila RaptorTV a Bez cenzury část 1 a 2. Věkové složení převládalo 50+, z politiků jsem osobně zahlédl poslance za SPD p. Foldynu, europoslance p. Blaška, a předsedkyni Trikolóry paní Majerovou, ale určitě jich tam bylo víc. Několik účastníků mělo tričko s potiskem SPD, řádově pár desítek lidí mělo připnutou trikolóru jako symbol hnutí Republika na 1. místě. Počet osob, kteří byli současně v areálu odhaduji max. na stovky, ale hodně se to během dne střídalo. Podle vyjádření paní Tomkové tam mohlo být celkem cca 2 tis. účastníků. Samotné Příčovy byly zcela zaplaveny parkujícími auty.

Kromě sledování přednášek bylo možno oslovit v podstatě kohokoliv z přítomných. Akci hodnotím jako kvalitní diskusní a informační platformu. V neposlední řadě šlo o setkání lidí v příjemné atmosféře.

Politické procesy v ČR jsou realitou!

Za tento více než 3 roky starý diskuzní pořad na Svobodném rádiu byli pravomocně odsouzeni na 8 měsíců s podmínkou na 5 let (ta jim byla později milostivě snížena na 18 měsíců): Vladimír Kapal – ředitel Svobodného rádia, PhDr. Josef Skála a historik Ing. Juraj Václavík. Bohužel, zdaleka nejsou jediní. O tom, jak probíhala tato soudní fraška, podal v Příčovech svědectví osobně p. Skála. Doporučuji shlédnout celý jeho projev. A hlavně si nemysleme, že p. Skála je komunista a nás se to netýká. Např. p. Kapal, jeden z odsouzených, byl za minulého režimu naopak disident. V tomto případě dvojnásobně platí trefný komentář Miroslava Macka k nedávnému zrušení blogu Ladika Větvičky (9-ti násobný vítěz blogger roku na idnes.cz):

To jen, abyste se po čase nevymlouvali, že jste neměli tušení, do jakého průseru, co se týká občanských svobod, se řítíme, a proto jste drželi hubu a krok.

Vystoupení katolického kněze R.D. Doc. JUDr. Stanislava Přibyla, Ph.D, JCD, Th.D

Konečně se dostávám k rozboru příčin úpadku a rozdělení našeho národa. Jako dobrý základ k pochopení situace jsem si vzal přednášku pátera Přibyla. Páter konstatuje, že ani v 50-tých letech min. století u nás nebyla vyvolána taková nenávist proti národu (např. Němcům nebo Američanům), jako je dnes proti Rusům. Dosud nevídaná zášť je vyvolávána proti konkrétním osobám – viz. např. Rakušanova pubertální akce Putin v pytli. Lidem je vštěpováno zvrácené náboženství, že odstraněním těchto „satanů“ přijde „ráj“. Zatím to dopadá neslavně – místo nenáviděného Babiše nás přišel spasit nejlepší premiér všech dob se svojí Pětidemolicí, místo nenáviděného Trumpa spasil Američany stařeckou demencí postižený geront, atd. Pokud se pro realizaci těchto změn používá (ve výše uvedených případech ano) politika dehonestace a dvojího metru (účel světí prostředky), pak je jasné, že strůjci a výsledný produkt těchto změn budou pouze lháři a zloději nebo pomatení progresivisté a realizované změny mají za cíl hlavně jejich prospěch.

Pozn.: z hlediska D-Fens stupnice zmrdologie tak většinou bývá Zmrd, o kterém nám je vsugerováváno, že už nemůže být nic horšího, nahrazen Arcizmrdem. Navíc v mnoha případech nemusí jít nutně o zmrdy, zato si však můžeme být jisti arcizmrdstvím jejich nástupců.

Vládnoucí psychopaté

V USA bylo zjištěno, že mezi špičkovými politiky a manažery je mnohem větší procento nebezpečných psychopatů než ve federálních věznicích. Psychopati mají fyzicky tak poškozená mozková centra, že to údajně lze rozpoznat na výsledcích z magnetické rezonance. Problematikou vládnoucích elit se již před lety komplexně zabýval František Koukolík a zavedl výstižný termín deprivant, který budu v textu dále používat.

Ideologie neoliberalismu spojená s neomarxismem

Níže si popíšeme hlavní akční metody, jakými deprivanti ničí západní civilizaci. Jednou ze základních podmínek úspěšnosti těchto metod, je získání dostatečně velkého počtu užitečných idiotů (progresivistů) pro jejich prosazení. Proto bylo nutno použít nějakou ideologii, která by v principu sehrála úlohu fanatického náboženství. Touto ideologií se stal neoliberalismus neboli bezbřehost. Neoliberalismus ze své podstaty vede k chaosu ve společnosti, je velice tvárný a zahrnuje v sobě mnoho dalších ismů (globalismus, genderismus, digitalismus, …), jejichž popis naleznete ve vynikajícím článku Karla Eichlera. Prvky neomarxismu, které jsou v současném neoliberalismu zakomponovány (zejména dotace a emise nekrytých peněz), vyvolávají na první pohled dojem, že probíhající změny slouží pro blaho většiny občanů. Opak je samozřejmě pravdou.

Pozn.: Deprivanti existovali i před neoliberalismem. Jestli se vznikem této ideologie pomáhali, neřeším.

Díky tomuto novodobému náboženství mohou deprivanti pomocí různých nástrojů změnit pohled na jakoukoliv „tradiční“ hodnotu. Např. dnes jíte tradiční hovězí, za týden budete jíst pražené cvrčky, za měsíc lidské maso a za rok budete zahánět žízeň popíjením moči (přitom praktikovat urinoterapii) a k tomu si pochutnávat na sušených exkrementech, abyste zanechali co nejmenší uhlíkovou stopu. Ideologie bezbřehosti má úspěch především u lidí ideově pevně nezakotvených a s malými životními zkušenostmi, tedy hlavně u mladých. Religiozita je přirozenou vlastností člověka, takže bychom neměli mladé fanatické progresivisty primárně odsuzovat. Jsou to většinou nešťastníci, kteří ve své neprobuzenosti podlehli alespoň jednomu z neoliberálních ismů.

Na Západě se již dlouho, ale bohužel v nemálo letech i u nás, aplikuje výchova dětí způsobem, ať si nevychovaný spratek dělá, co se mu zamane. Tomu ještě nahrávají zákony o potírání domácího násilí, takže kdyby rodič 1 resp. 2 usměrnil svého pahranta plácnutím po zadečku nebo mu, nedej Bože, natrhl ouško, tak nebožákovi způsobí takovou fyzickou a psychickou újmu, že ten zcela jistě skončí na invalidním vozíčku a doživotně bude navštěvovat psychiatra. Rodiče 1 resp. 2 by pochopitelně zavřeli za domácí násilí, nevychovance jim odebrali a umístili jej do výchovného ústavu. Výchova, při které dítěti neumožňujeme zavčas poznat hranice a řád, je klasickou ukázkou aplikace zvrácené ideologie bezbřehosti.

Akční metody deprivantů

Deprivanti bez svědomí a sociálního cítění ovládají svoje občany především vyvoláváním emocí. Pak jim u většinové společnosti procházejí věci, které by byly ještě před nedávnem naprosto nemyslitelné. Základními negativními emocemi jsou strach a smutek. Od nich pak vznikají další, jako jsou hněv, opovržení, nezájem, zoufalství, lítost atd. Deprivanti dokážou zneužít ve svůj prospěch jakékoliv emoce.

Akce 9/11

Cíle globálních deprivantů – zavádění NWO (*), upevnění moci díky omezení svobody, zahájení válek a ovládnutí nových surovinových zdrojů převážně islámských zemí, byznys vojenského průmyslu, přeformátování evropských států muslimskými imigranty

Cíle lokálních (národních) deprivantů – upevnění moci, pocit důležitosti, snaha dostat se do vyšších pater deprivantských struktur nebo alespoň patřit k vyvoleným

11.9.2001 došlo v USA k sérii koordinovaných leteckých teroristických útoků. Jako pachatelé byli oficiálně označeni islámští teroristé. Deprivanti, za vydatné pomoci médií, zaseli v lidech strach z islámského terorizmu. To umožnilo zavést do té doby bezprecedentní kontroly na všech mezinárodních letištích, posílit pravomoce silových složek, atd. USA vyhlásili „permanentní válku proti terorizmu“, díky čemuž si oficiálně uzurpovaly právo napadnout kdykoliv kohokoliv (Afganistan, Irák, Súdán, Jemen, Sírie, Libye, …). Na dobytých územích vybudovaly svoje vojenské základny, aby jim přece nově vzniklé demokracie zase někdo nerozvrátil.

Občané se časem rozdělili zhruba na 2 nestejně velké tábory:

Menševici – pochybovači oficiálně označení jako konspirátoři. Jejich argumenty např. zde nebo zde.

Bolševici – občané naivně věřící v demokracii. Jejich argumenty např. zde.

Nález pasu teroristy Muhammada Atty (údajně přímo pilotoval jedno z letadel, které narazilo do mrakodrapu) poblíž zhroucené WTC byl už jen teatrálním vyvrcholením celé akce, kterému se každý myslící člověk musel hořce zasmát.

Pro Evropu měl rozvrat „teroristických“ států na Blízkém východě absurdně – tragikomickou dohru. Z různých míst vojenských konfliktů začaly do Evropy proudit statisíce muslimů, kteří byli nedlouho předtím označováni jako teroristé. Nyní se však mělo jednat o válkou válkou postižené ubohé „Syřany“, většinou vysokoškolsky vzdělané se zaručeně pravými pasy. Takto si zejména neoliberální západní Evropa zasela Trojského koně, který ji v budoucnu pravděpodobně přeformátuje na úkor domorodého obyvatelstva.

(*) NWO – nový světový řád. Nejedná se o žádnou konspirační teorii. O jeho realizaci už usilovalo nacistické Německo v čele s vrchním deprivantem Hitlerem. Cíle zůstali stejné – depopulace obyvatel a jejich zotročení skrze ovládnutí národních států.

Akce Covid 19

Cíle globálních deprivantů – zavádění NWO, byznys velkých farmaceutických firem

Cíle lokálních (národních) deprivantů – upevnění moci, pocit důležitosti, snaha dostat se do vyšších pater deprivantských struktur nebo alespoň patřit k vyvoleným, nekontrolovatelný byznys se zbraněmi proti Covidu

Deprivanti, za vydatné pomoci médií a užitečných idiotů (progresivistů), zaseli v lidech strach ze smrti. Šířením lživých informací o procentech smrtnosti, o zázračných účincích nošení roušek, pak respirátorů a narychlo vyvinutých experimentálních vakcín, se občané rozdělili zhruba na 2 nestejně velké tábory:

Menševici – pochybovači, deprivanty označení jako antivaxeři, proruští dezinformátoři (už tenkrát), …

Bolševici – vystrašení věřící, hrbící se otroci a progresivisté

Bolševici pak byli deprivanty označeni za ty slušné a společensky zodpovědné, kteří se nošením roušek a dodržováním zákazů a příkazů přeci obětovali pro dobro všech. Skupině tečkovaných občanů pod vylhanou záminkou jejich bezinfekčnosti udělili významná privilegia. Občasné rebelie pochybovačných menševiků (nenošení roušek na ulici, porušování zákazu vycházení v pozdních nočních hodinách, kdy se městy valily chuchvalce smrtonosného viru atd.) vyvolávali u mnohých bolševiků hněv a opovržení. Tak jednoduše došlo k tomu, že spousta věřících progresivistů získala pocit nadřazenosti vůči pochybovačům, zejména těm netečkovaným. To je velmi nebezpečná věc, protože to může vést k odlidštění člověka – viz důsledky ideologie rasové nadřazenosti Němců, kteří pak bez výčitek svědomí brutálně zabili miliony „podlidí“ – zejména Slovanů a Židů.

Přitom pochybovačům od samého začátku šlo alespoň o vyvolání svobodné celospolečenské diskuse, základ demokracie. Místo ní se dočkali perzekuce a dehonestace. Většina „konspiračních“ teorií pochybovačů se nakonec ukázala pravdivou. Žádná opravdová diskuse však dosud v naší zemi nenastala a věřící buď raději zbaběle mlčí nebo se ještě neprobrali ze skupinové hypnózy. A tak si naše nepoučitelná vyspělá západní společnost bez problémů naběhla na další akci.

Svět po Covidu už není ten před Covidem. Jaké ekonomické změny přinesla covidová krize? Tak především došlo k přesunu bohatství do rukou stále menšího procenta lidí na světě. Jaké omezení svobody přinesla covidová krize? Tak především přispěla k posílení role WHO, která je zcela v rukou deprivantů – viz. dále připravovaná úmluva 2024.

Pozn.:

Víte, že látka, na kterou dostal Pfizer Emergency Use Authorization (EUA) a jejíž účinnost a bezpečnost je popsána v registrační studii, není ta látka, která vám byla aplikována do ramene?

Víte, že u některých šarží vakcín proti covidu téměř všichni očkovaní zaznamenali podezření na nežádoucí účinky (oficiálně nahlášeno 10%, ale vzhledem k vysoké míře podhlášenosti se to ve skutečnosti může blížit 100%), zatím co se některé jiné šarže chovali jako placebo (prakticky bez žádných podezření na nežádoucí účinky)?

Akce Sláma U kravína

Cíle globálních deprivantů – zavádění NWO, byznys zbrojního průmyslu, ovládnutí ukrajinských a ruských zdrojů, nové trhy, oslabení Evropy a posílení role USA.

Cíle lokálních (národních) deprivantů – upevnění moci, pocit důležitosti, snaha dostat se do vyšších pater deprivantských struktur nebo alespoň patřit k vyvoleným, byznys zbrojního průmyslu s nějakou tou malou domů.

Tato akce byla ze strany anglosaského světa připravována mnoho let a bylo jen otázkou správného načasování jejího spuštění. Nejprve však bylo nutno obyvatelstvo vyspělého Záchodu správně „antirusky“ naladit, takže jsme chtě – nechtě shlédli několik teatrálních představení:

r. 2006: Jak se ruským agentům povedlo radioaktivním poloniem rituálně popravit agenta Litviněnka.

r. 2018: Jak se ruským agentům Miškin&Čepiga téměř povedlo novičokem rituálně popravit agenta Skřípala a jeho dceru.

r. 2021: Jak se ruským agentům Miškin&Čepiga povedlo v r. 2014 vyhodit do povětří dva muniční sklady ve Vrběticích.

Ředitel BIS p. Koudelka, jemuž v r. 2019 CIA dajly medaili (zřejmě slušnej oddíl), o dva roky později obvinil osvědčenou sehranou dvojici ruských agentů Miškin&Čepiga ze zosnování a provedení tohoto odporného zločinu. Důkazy prý existují. Dosud jsem však žádné konkrétní neviděl, asi to vyšumělo jaksi. Snad právě proto nebyl na oba agenty vydán mezinárodní zatykač? Pokud ano, opravte mě.

Deprivanti, za vydatné pomoci mainstreamových médií a užitečných idiotů, rozšířili zaručeně pravé informace o tom, že se necivilizovaní podlidé z Ruska U kravína nezastaví a zaberou všechny členské země NATO východní a střední Evropy. Proto je nutno bojovat za demokratické hodnoty spolčeného Záchodu až do posledního Ukrajince. Ukrajinci už pomalu docházejí, takže je třeba se připravit na „dlouhotrvající obrannou válku vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem vybaveným jadernými zbraněmi“ a také na přesuny velkých celků spojeneckých armád po území republiky nejen ze západu na východ, ale i z východu na západ. Tyto perly vypustil z úst ředitel odboru zahraničních pracovišť SOPS MO ČR. Obávám se, že pokud se většina společnosti zavčas neprobudí, stane se vyjádření tohoto kolaborantského deprivanta realitou, kromě dvou slov „dlouhotrvající obrannou“.

Kdo má snahu dobrat se nějakého rozumného poznání, doporučuji článek norského emeritního profesora.

Tedy opět podobné globální a lokální cíle, podobné metody – vyvolání negativních emocí a z toho pak vyplývající dehonestace všech oponentů (tentokrát chcimírů a dezolátů) a další rozdělení společnosti na pochybovače (menševiky) a ty uvědomělé (bolševiky). Akorát místo dědečků a babiček zachraňujeme Ukrajince, místo zákeřného viru máme strach z Putina a místo antivaxerů a dezinformátorů nenávidíme celý ruský národ a jejich údajnou pátou kolonu u nás, tj. chcimíry a dezoláty. Důsledky viz. vystoupení p. pátera v Příčovech.

V 90-tých letech min. století se po rozpadu SSSR dostali v Rusku k moci deprivanti, které západ vybavil neoliberální ideologií. Rusko utrpělo nepředstavitelné ekonomické ztráty, které v přepočtu byly větší než měl SSSR za 2. sv. války. Po dosazení Putina deprivanti v Rusku samozřejmě existovali a existují dál (většinou v podobě oligarchů, ti nejnebezpečnější Putinovu režimu byli zlikvidováni, pochopitelně za kvílení západních „demokratických“ médií), ale ideologie neoliberalismu tam byla postupně potlačena (avšak nikoliv zcela zlikvidována). Je prokazatelný fakt, že nebýt Putina a jeho kliky, Rusko by dopadlo jako Ukrajina – totálně zkorumpovaná, rozkradená a rozvrácená země, rozparcelovaná na několik vazalských států vyspělého Záchodu. V této souvislosti je třeba se zamyslet nad tím, zda to Putin mohl principiálně zvládnout demokratickým způsobem.

Jedna z věcí, kde se západ ve válce přepočítal, byla probudit spící ruské neoliberální deprivanty a rozložit Putinovu říši zevnitř. Pravděpodobně zejména díky plošnému zmrazení ruských účtů v západních bankách, se už asi západní deprivanti moc velkého vděku těch východních nedočkají.

Válka na Ukrajině má více vrstev. Jednou z nejdůležitějších, jak to vnímají samotní Rusové, je souboj ideologií, kdy se zcela oprávněně vysmívají novodobým západním hodnotám, které nabourávají staletími prověřené tradiční hodnoty. Možná ještě mají v historické paměti experiment s institutem rodiny v počátku vzniku SSSR. Když bychom šli až na kořen věci, pak se ve své prapodstatě jedná o souboj východního a západního náboženství, kde západní agresivní „šíření křesťanské víry“ bylo slovně nahrazeno „šířením demokracie“.

Svět po zahájení válečné operace už není ten před tím. Jaké ekonomické změny přinesla válečná hysterie? Tak u nás především došlo obrovskému navýšení zadlužení státu díky vojenské „pomoci“ Ukrajině a proaktivnímu sběru ukrajinských uprchlíků. Konflikt rovněž poskytl záminku pro ideologické krytí uměle vyvolané energetické krize, která s válkou prakticky nesouvisí a je výsledkem zeleného údělu, spekulací a v neposlední řadě otrockého vazalství vládnoucích deprivantů a progresivistů. Jaké omezení svobody přinesla válka? Tak u nás především konflikt poskytl záminku pro ideologické krytí procesu prohlubování omezování svobody slova a dehonestaci oponentů režimu (viz. výše Politické procesy v ČR).

Pozn.:

Problémy s nedozírnými následky u nás mohou nastat, až se k nám začnou stěhovat ukrajinští váleční veteráni. Většina z nich bude v různých stádiích „odlidštění“ a budou mít úplně jiné hodnoty než naše společnost.

Pár slov o Izraelsko – Palestinském konfliktu

Společnost má tendence se opět rozdělit na dva tábory – jedni poukazují na zločiny Izraelců, druzí na zločiny Palestinců. Bohužel, tentokrát mají pravdu obě skupiny. Vyplývá to z toho, že jde ve své podstatě o konflikt náboženský. Izraelci jsou přesvědčeni o vyvolenosti svého národa (i ti, kteří židovství nepraktikují), Palestinci jsou přesvědčeni o vyvolenosti svého boha a šíření jejich víry jakýmikoliv prostředky. Pokud tyto dvě skupiny žijí vedle sebe a dostanou se do sporu, pak se navzájem považují za škodnou zvěř a jejich chování postrádá jakékoli prvky lidskosti.

Válka nám tímto demonstruje, že liberální postoj o náboženské svobodě je ze své podstaty chybný. Mělo by se selektivně rozlišovat a povolit pouze taková náboženství, jejichž nauka neobsahuje problematické pasáže o vyvolenosti a nadřazenosti či jiné texty, které mohou vést k vyvolání zášti a nenávisti. A ne si do Evropy pozvat muslimské migranty a ještě jim postavit mešity, aby se mohli na povel zradikalizovat.

Další globální hrozby

Kromě výše uvedených jednorázových akcí, jejichž cílem je maximální urychlení pro pro většinu lidstva zhoubných procesů, probíhají paralelně akce na globální úrovni trvalejšího charakteru, z nichž k nejvýznamnějším patří imigrace (naředění domorodého obyvatelstva cizími elementy) a boj proti klimatu (= likvidace původních energetických zdrojů bez adekvátní náhrady). To však neznamená, že se z jednorázových akcí nestanou permanentní – viz připravovaná úmluva WHO v roce 2024, Istanbulská úmluva (legalizace pohlavního mrzačení dětí). Určitě se dočkáme dalších překvapení.

Pozn. k zelenému údělu:

Řada informací o skutečných procesech v přírodě se buď vůbec nezjišťuje nebo ignoruje. Většinou proto, aby se nenarušil stávající byznys (např. trh s odpustky za produkci CO2) nebo z důvodu politické korektnosti, která bohužel převládá i ve vědecké komunitě. Pokud něco nastane, tak si buďte jisti, že to zastihne lidstvo zcela nepřipravené – třeba možné následky probíhajícího zvyšování vnitřní teploty jádra Země a ostatních planet sluneční soustavy.

Čas dluhů

Výše uvedené metody likvidace národních států mají jeden společný výsledek – jejich obrovské vnitřní a vnější zadlužení. Váš život vlastní ten, kdo vlastní vaše dluhy. Oprávněně podezřívám vládu tuzemských deprivantů, že nás zadlužují zcela úmyslně. Nemohou permanentně sekat dluhy pouze z důvodu své hlouposti (jakože neumí vládnout), protože i největšímu tupci by celkem rychle došlo, že něco dělá špatně. Snad s výjimkou zfanatizovaných progresivistů.

Na příkladě splácení dluhů z hypoték si můžeme ukázat, jak tento mechanismus funguje v praxi. Určitě existuje řada rozumných novinářů, kteří mají dobře placená místa v mainstreamových sdělovacích prostředcích. Přesto, že si plně uvědomují, že zkreslují nebo zatajují některé informace, neodváží se ani náznakem jít proti proudu. Jsou si moc dobře vědomi, že při ztrátě lukrativního zaměstnání, by s velkou pravděpodobností hypotéku nesplatili.

Vertikální struktura prosazování globálních cílů deprivantů

Deprivanti ovládají vojenský, ekonomický (korporace, banky) a informační potenciál velmocenských států, skrze něž realizují svoje zvrhlé cíle. Velmoci nemají přátele, ale pouze své velmocenské zájmy. Ty jsou však většinou v protikladu se zájmy jiných států, které si naivně myslí, že jsou jejich přáteli. Ve svém celkovém důsledku jsou i v protikladu se zájmy většiny obyčejných občanů velmocí.

Dále lze konstatovat, že deprivanti mají buď plně pod kontrolou nebo ovlivňují většinu významných organizací a to nejen západního světa. Jsou to OSN se svojí agendou 2030, dále již zmíněná WHO s připravovanou úmluvou 2024, byrokratické struktury EU, mající za úkol implementovat agendu 2030 do konkrétních evropských směrnic, více či méně úplatné vlády národních států implementující evropské směrnice do svých zákonů a nařízení.

Deprivanti stojí také v čele velkých nadnárodních korporací včetně bank a ovládají většinu mainstreamových sdělovacích prostředků.

Svoji neblahou roli sehrává řada mezinárodních neziskových organizací a nadací, jako je např. Open Society Foundations, financovaná předním deprivantem a „filantropem“, gerontem Chorošem.

Za zmínku určitě stojí Klaus Schwab von der Drache, prezident Světového ekonomického fóra (WEF) a jeho „Velký reset“. Jeho činnost vnímám jako působení nadnárodní PR agentury s obrovským mezinárodním vlivem.

Kdo tvoří řídící skupinu na špici hierarchie deprivantů?

Existuje vůbec nějaká řídící skupina na vrcholu mocenské pyramidy? Tvoří ji snad globální prediktor, satan, mimozemské nebo jiné entity, které jsou ze samého principu nelidské? Podle některých ekonomů by to zase moli být majitelé největších světových korporací a bank. Odpověď na tyto otázky nepovažuji až za tak důležitou. Kdyby řídící skupina opravdu existovala a my bychom ji dokázali zničit, vytvoří se časem jiná. Protože je nutno zlikvidovat příčinu toho, proč se deprivanti vůbec dostávají k moci.

Naše poslední parlamentní volby odhalily největší tajemství úspěchu deprivantů. Je to schopnost se spojit a své spojenectví dlouhodobě udržet. Jak je to možné? Deprivanti mají totiž minimálně dva společné cíle – maximálně zbohatnout a mít co největší moc někoho ovládat. Rovněž je může spojovat i nějaká forma deviace, např. progresivismus (prosazování ideologie neoliberalismu). Svoje cíle realizují jakýmikoliv prostředky, často se ukájí tím, že někomu (jednotlivcům, skupinám, národu, …) úmyslně škodí, což může být další z možných spojujících deviací.

Čtyři postoje k vývoji směřujícímu k totální ztrátě svobody

1. Nevědomost

Běžný občan výše uvedené nebezpečí vůbec nevnímá, protože o něm většinou ani neví nebo jen něco mlhavě tuší. Pokud se o něco zajímá, pak pouze o to, co jej baví. Vrcholem jeho informovanosti o politicko-společenském dění tvoří buď zprávy z TV nebo seznam.cz. Tuto skupinu tvoří občané opilí konzumem, lidé s existenčními problémy, zaneprázdněni prací, .. Zkrátka ti, kteří nemají na sledování „kravin“ čas a/nebo nejsou ochotni vystoupit ze svého pohodlí (komfortní zóny).

Tato skupina se tzv. „začíná probouzet“, protože jim deprivanti u kormidla sáhli na peníze a zrušili spoustu hospod. Ze své komfortní zóny vystoupí teprve tehdy, když ji začnou ztrácet.

2. Úmyslně držet hubu a krok

Nějak bylo, nějak bude. Světu vládnou peníze, ty přece nemají a jako jednotlivci stejně nic neovlivní a systém je semele.

Nebudou riskovat, že je nebo jejich blízké bude systém perzekvovat a raději se přizpůsobí nebo počkají za bukem, jak to všechno dopadne a pak se v tichosti připojí k vítězné straně.

Dokonce existuje nemálo masochistických otroků, kteří se tetelí blahem a radostně hýkají, když jim stát občas přitáhne uzdu. „Aby jako tady byl už konečně ten pořádek.“

3. Aktivní kolaborace

Se systémem aktivně spolupracují nebo už jsou jeho součástí a jako bonus užívají všech jeho výhod (dotace, moc, kariéra, …). Zde se už jedná o devianty nebo zmrdy menšího formátu.

Do skupiny kolaborantů řadím i nedovzdělané progresivisty, pro které platí pořekadlo, že „cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly“.

Generál Pavel jede skrz vesnici, nemaje helmici, generál Pavel jede skrz ves

Tato obskurní postava novodobých českých dějin svým přístupem ke kolaboraci s jakýmkoliv režimem možná reprezentuje nemalý počet stejně smýšlejících Čechů. Komunisty si tenkrát zvolil lid, současnou vládu občané v demokratických volbách. Slouží tedy věrně lidu a občanům této země, jakékoliv excesy režimu jsou pod jeho rozlišovací schopnost. A bonus navíc pro jeho loutkovodiče – voják se neptá, voják koná. Svědomí jej možná bude trápit z nesplněného rozkazu, ale nikoliv proto, že svými činy páchá zlo. Tento typ lidí využívá každý režim např. pro práci v tajných službách. U kolonií mohou být dosazeni třeba na funkci p-rezidenta.

4. Aktivní opoziční přístup

Závěr

Cílem deprivantů hrajících si na ředitele Zeměkoule je depopulace obyvatel (zlatá miliarda, méně lidí spotřebuje méně zdrojů a méně zatěžuje životní prostředí) a jejich zotročení díky ovládnutí/zničení/přeformátování národních států (zničení tradiční rodiny, rozdělení lidí do soupeřících skupin, …).

Z výše uvedeného vyplývá, že je nutno sestavit takové společenské uspořádání, ve kterém se deprivanti k moci buď vůbec nedostanou nebo budou včas odhaleni. Nejjednodušší technickou metodou jak to zrealizovat, je poslat všechny pracovníky s řídící a rozhodovací pravomocí na magnetickou rezonanci :-) Ale teď vážně, je nutná změna systému, nikoliv jen výměna loutek.

Deprivanti vyzbrojení neoliberalismem představují pro každý stát existenciální nebezpečí. Proto je třeba skrze národní obrození spojit veškerou opozici a přestat rozlišovat pravou a levou orientaci. Toto však nemá šanci na úspěch pokud si neuvědomíme následující:

Existence tohoto, bez nadsázky zločinného režimu, je umožněna zejména proto, že většina lidí, zjednodušeně řečeno, toleruje ztrátu svobody a mravních hodnot, pokud jim to připadá výhodné a režim jim poskytuje v dostatečné míře požadované statky – především peníze, moc a pohodlí. Ve společnosti nebyla vytvořena žádná ideová protiváha zhoubné ideologii neoliberalismu. Veškeré tradiční hodnoty jsou zrelativizovány. Jediný cíl, který většinu lidí na západě spojuje, je mít se dobře za každou cenu a realizace tohoto cíle probíhá skrze jejich mravní bídu.

Chcete-li změnit svět, začněte u sebe. Ale o tom až v příštím dílu.

———————————————————————————————————————-

V Kocourkově 22.10.2023 Terbo

12345 (376x známkováno, průměr: 2,38 z 5)
17 179x přečteno
Updatováno: 22.10.2023 — 21:05
D-FENS © 2017