Novela zákona o zbraních

Dne 15. 1. 2021 byl ve sbírce zákonů zveřejněn zákon č. 13/2021 Sb., kterým se mění zákon o zbraních. Tato novela nabývá účinnosti dne 30. 1. 2021.

Nová právní úprava navazuje na směrnici Rady 2017/853. Směrnice patrně reaguje na teroristické útoky, které se odehrály zejména v Paříži (2015), Bruselu (2016) a Nice (2016). Reaguje však tím nejhorším možným způsobem.

Co nám směrnice říká?

Čl. 23 preambule

Některé samonabíjecí palné zbraně mohou být snadno přeměněny na samočinné palné zbraně, a tím by mohly představovat hrozbu pro bezpečnost. Dokonce i bez takové přeměny by mohly být některé samonabíjecí palné zbraně velmi nebezpečné, mají-li vysokou kapacitu co do počtu nábojů. Samonabíjecí palné zbraně s neodnímatelným zásobovacím ústrojím umožňujícím střelbu vysokého počtu nábojů a samonabíjecí palné zbraně v kombinaci s vysokokapacitním odnímatelným zásobovacím ústrojím by proto měly být pro civilní použití zakázány. Pouhá možnost nasazení zásobovacího ústrojí s kapacitou více než 10 nábojů do dlouhých palných zbraní a 20 nábojů do krátkých palných zbraní není určující pro kategorizaci palné zbraně do určité kategorie.

Směrnice se mj. zaměřuje na samonabíjecí zbraně, které prý mohou být snadno přeměněny na samočinné (automatické) zbraně. To jsou ty šíleně nebezpečné útočné pušky. Pokud byste totiž hypoteticky měli doma útočnou pušku, snadno se může stát, že puška se lstivě vysvobodí z trezoru a půjde kosit matky a kojence, asi po vzoru pohádky, jak šel koblížek do světa.

Co je vlastně ta zlá útočná puška? Je to něco jako jeden prsten, který vládne všem a obestře svého majitele zlou mocí? Předně se jedná se o vojenskou zbraň, nikoliv o zbraň civilní. Pokud někdo útočí, pak to jsou armády, případně teroristé. Civilní verze této pušky útočnou zbraní není a nemůže být ze dvou důvodů. Jednak nestřílí dávkou a jednak není určena k útoku, ale k obraně života, zdraví a majetku. Není mi známo, že by existovala skupina zbrojního průkazu, která by měla v názvu slovo „útok.“ S civilní verzí útočné pušky mi stát povoluje se bránit, nikoliv útočit. Pokud budu útočit, patrně mě stát potrestá, ale neměl by předpokládat, že se chystám útočit, aniž by tomu cokoliv nasvědčovalo. Pokud jsem splnil všechny zákonné požadavky, měl by mi stát věřit.

Nevím, jak si evropští potentáti představují snadnou přeměnu samonabíjecí zbraně na samočinnou. Já například běžně nosím po kapsách CNC soustruh, technickou dokumentaci k černé pušce a ocel potřebné kvality. Pokud mám doma kalacha nebo padesát osmu, je podle Bruselu přeměna snadná. Potřebné součástky se přece válí všude. Pokud ale vlastním třeba Benelli MR 1, která je originální konstrukcí, nepůjde to asi vůbec, ačkoliv principiálně funguje úplně stejně jako jakákoliv jiná zbraň, která používá systém zpětného odběru plynů a píst.

K možnosti předělat samonabíjecí zbraň na samočinnou doporučuji např. tento článek.

Co dál nám směrnice říká?

Čl. 5 odst. 3

3. Členské státy zajistí, aby bylo povolení nabývat a povolení držet palnou zbraň zařazenou do kategorie B odňato, pokud se zjistí, že osoba, které bylo povolení uděleno, má v držení zásobovací ústrojí, které lze nasadit na samonabíjecí nebo opakovací palné zbraně pro střelivo se středovým zápalem a které:

a) může pojmout více než 20 nábojů, nebo

b) v případě dlouhých palných zbraní může pojmout více než 10 nábojů,

ledaže bylo této osobě uděleno povolení podle článku 6 nebo povolení, které bylo potvrzeno, obnoveno nebo prodlouženo podle čl. 7 odst. 4a.

Druhým cílem směrnice jsou tedy tzv. nadlimitní zásobníky, tj. u dlouhých zbraní zásobníky nad 10 nábojů a u krátkých nad 20 nábojů. Představte si, že máte tři věci, útočnou pušku, nadlimitní zásobník a náboj. Co z toho je samo o sobě nejvíce nebezpečné? Tak třeba můžete mít útočnou pušku, ale nemáte do ní náboje. Můžete ji leštit, láskyplně hladit, nechat ji viset na zdi, ale to je tak všechno. Pokud byste byl terorista, můžete ji vzít a zaútočit s ní v obchodním centru nebo na stadionu. V tom případě ji můžete použít jako kyj a rozbít s ní někomu hlavu. Nebo s ní můžete někoho šťouchnout a koncem hlavně mu vypíchnout oko nebo vyrazit zuby. Na stejnou činnost si můžete vzít třeba útočnou basebalku nebo útočnou sekeru a patrně s tím naděláte větší paseku. Dovedu si představit i další věci, např. útočný šroubovák, útočný napichovák na buřty nebo útočný pohrabáč. Úplně nejhorší bude po vzoru Dooma asi útočná motorová pila.

Co můžete dělat se zásobníkem? Abychom si rozuměli, zásobník je plechová nebo plastová krabička a v ní je pružina a takový plíšek nebo plast, kterému se říká podavač. Takže vezměme nadlimitní zásobník a vyražme do obchodního centra. Zásobník můžeme třeba po někom vrhnout. Nebo se můžeme pokusit s ním rozbít výlohu. Na stadionu ho můžeme hodit na hrací plochu a přerušit hru, než ho někdo uklidí. Skvěle vypočtena je také kapacita nadlimitního zásobníku. Pokud totiž po někom hodíme lehký podlimitní zásobník, nic se mu nestane, zatímco u těžkého nadlimitního dvacetiraňáku už by mohl mít bouli.

Nakonec tu máme náboje. Samotný náboj lze třeba delaborovat, získat střelný prach a z toho si vyrobit improvizované výbušné zařízení. Pokud bych byl evropským úředníkem a měl hroznou chuť něco zakázat, asi bych zakázal náboje. Třeba bych zakázal ty zlé útočné .223 Rem a ponechal hodné lovecké .308 Win. Ale oni ne, oni zakážou pušky a zásobníky. Pokud by terorista ze zmíněných nábojů získal střelný prach, ten naládoval do hrnečku, obložil šrouby a nechal vybuchnout, evropští úředníci by zakázali hrnečky a šroubky.

Co je tedy skutečným problémem směrnice? Je to fakt, že směrnice neobrací restrikce proti teroristům, ale proti bezúhonným občanům. Pokud jsem držitelem palné zbraně kategorie B, např. civilní verze nebezpečné útočné pušky, musel jsem splnit mnoho požadavků, abych ji mohl vlastnit. Nejprve jsem si musel pořídit zbrojní průkaz, tedy prokázat, že znám legislativu, umím zacházet se zbraněmi, umím s nimi alespoň v základní míře střílet, jsem bezúhonný, spolehlivý a zdravotně způsobilý. Pak jsem si musel vyřídit nákupní povolení, našetřit peníze, koupit zbraň včetně zaplacení DPH a obstarat si průkaz zbraně. Z pohledu státu jsem vše udělal správně, tedy důvodně předpokládám, že mi stát věří a nemyslí si, že bych po absolvování takového procesu chtěl páchat trestnou činnost. Pokud se podíváme na osoby teroristů, kdo z nich absolvoval toto martyrium? O tom jistě najdete hromady článků jinde. Opravdu si v Bruselu myslí, že bezradný terorista s AK z černého trhu někde na bazoši shání nadlimitní zásobníky? Nebo si naopak myslí, že potenciálním teroristou je každý z nás? Proč jsme dopustili, aby nás takoví lidé ovládali?

Vztah občana a státu (resp. EU) je taková společenská smlouva. Já jako občan strpím nějaká pravidla a na oplátku očekávám, že mě stát bude chránit. Pokud stát umožní teroristické útoky a ve svojí roli selže, patrně se bezúhonní občané budou muset chránit sami. To udělají nejlépe pomocí zbraní s podlimitními zásobníky. Tak si představte, že se dostanu do potyčky s teroristou a budu na něj křičet: „hej, počkej, já si jenom přebiju svůj desetiranný zásobník a pak můžeme pokračovat!“

Celý text směrnice naleznete zde.

Nyní se trochu podíváme na český zákon o zbraních ve znění aktuální novely. Jelikož směrnice je pitomá, pitomé formulace obsahuje i náš zákon.

Zákon vám neumožňuje vlastnit zbraň kategorie A1. To jsou zbraně samonabíjecí, které vznikly konverzí z útočných pušek. Dále vám zákon zakazuje vlastnit zbraně kategorie B, ze kterých v mžiku uděláte zbraň kategorie A1 tím, že do ní strčíte nadlimitní zásobník. Pak tady máme dlouhé zbraně, které lze snadno zkrátit na délku pod 60 cm.

Vtipné ovšem je to, že zákon vám poskytuje řadu výjimek, jak výše uvedené restrikce obejít. To již není výsada směrnice, ale českého zákonodárce. Kupříkladu můžete být držitelem zbrojního průkazu skupiny A a chcete zbraň nabýt za účelem sběratelské činnosti. Nebo můžete být držitelem zbrojního průkazu skupiny E a zbraň potřebujete k ochraně života zdraví nebo majetku v prostorách, kde se zpravidla nacházejí snadno zranitelné cíle. To je šalamounská definice. Co zákon rozumí těmi prostorami, kde se zpravidla nacházejí snadno zranitelné cíle? Je to třeba domácnost s dětmi? Patrně nepůjde o ochranu profesionální, protože definice se vztahuje ke kategorii zbrojního průkazu E (ochrana života, zdraví, majetku), nikoliv D (výkon zaměstnání nebo povolání). Tedy bych hádal, že tato výjimka se na domácnost vztahuje. Můžete být také členem sportovního klubu, který je držitelem zbrojní licence, zbraň splňuje specifikace pro příslušnou střeleckou disciplínu a předložíte potvrzení o tom, že jste v posledních 12 měsících aktivně trénovali. Dovedu si představit, že v praxi si spousta lidí takovou výjimku od nějakého střeleckého klubu prostě koupí. Dovedu si představit i to, že provozovatel střelnice či provozovatel obchodu se zbraněmi si takový klub vytvoří. Pokud to chcete brát více hardcore, založte si takový sportovní klub sami a potvrzení si udělte. Je tam svízel pouze v tom, že bude potřeba příslušná zbrojní licence.

Zákon dále zakazuje nabývat nadlimitní zásobníky za účelem jejich použití v samonabíjecí zbrani, pokud na toto nemáte výjimku. To je nejvtipnější část celé novely. Abyste měli představu, dodnes si takový šíleně nebezpečný nadlimitní zásobník mohl koupit úplně každý, ani nemusel být držitelem zbrojního průkazu. Zásobník totiž není hlavní částí zbraně a tak byl dosud volně prodejný jako např. pažba, předpažbí nebo kolimátor. Každopádně po vás v praxi nikdo zbrojní průkaz nechtěl, pokud jste si šli zásobník koupit. Taky proč, když je to kovová nebo plastová krabička. Dnes je to nebezpečná věc, ale kupodivu dle zákona stále není hlavní součástí zbraně. Tedy možnost jeho nabývání zákon musí řešit zvlášť a nikoliv v rámci kategorii zbraní.

Zákon tedy říká, že je zakázáno nabývat nadlimitní zásobníky za účelem jejich použití v samonabíjecí zbrani. Co se tedy stane, pokud jako držitel zbrojního průkazu a vlastník samonabíjecí zbraně kategorie B vstoupím do obchodu a prohlásím, že si chci koupit nadlimitní zásobník, ale nikoliv za účelem jeho použití v samonabíjecí zbrani? Měli by mi zásobník prodat, ale v praxi bude pochopitelně záležet na tom, jak budou drsní. A nyní záludná otázka, soudruzi. Co se stane, když do obchodu vstoupí člověk, který držitelem zbrojního průkazu není a žádnou zbraň doma nemá? Z logiky věci přece nemůže chtít koupit nadlimitní zásobník za účelem jeho použití v samonabíjecí zbrani. O hlavní část zbraně se pořád nejedná, tedy samotný zásobník do žádné kategorie zbraní nespadá. Proto není žádný zákonný důvod, proč takovému člověku zásobník neprodat. A nyní otázka ještě záludnější. Co když do obchodu vstoupí terorista, který prohlásí, že má doma samočinnou zbraň kategorie A a zásobník z černého trhu někde ztratil? Zákon zakazuje vkládání nadlimitních zásobníků do samonabíjecích zbraní, tedy zákaz nabývání nadlimitních zásobníků se na teroristu nevztahuje.

Vtipné je také použití slova „nabývat.“ Nabývat totiž znamená nabývat do vlastnictví. Evropská směrnice oproti tomu užívá slovo držet, což znamená nejenom nabývat, ale prostě s nadlimitním zásobníkem disponovat. Pokud by náš zákonodárce chtěl ošetřit i držbu, použil by stejný výraz jako směrnice. Tady jsme tu implementaci trochu ošulili. Podle českého práva tedy můžu do obchodu pro nadlimitní zásobníky poslat svoji babičku, která si jich může koupit celou hromadu a pak mi je může pronajmout. V takovém případě zásobníky držím, ale nevlastním. Zde je potřeba zopakovat, že samotné vlastnictví nadlimitních zásobníků nelegální není, nedovolené je pouze jejich vlastnictví za účelem jejich vložení do zbraně kategorie B. Tedy buď můžu vlastnit nadlimitní zásobníky bez úmyslu je vkládat do dané zbraně, nebo je můžu mít pronajaté s úmyslem je do zbraně vložit. Každopádně dokud je do zbraně skutečně nevložím, nikdo mi úmysl nemůže prokázat. Zde jsme opět implementaci pokazili, protože směrnice neúprosně zakazuje držbu nadlimitních zásobníků bez ohledu na účel držby.

Všimněte si také, že nadlimitní zásobník vložený do zbraně je nebezpečný, i když je prázdný. Očekával bych, že evropský byrokrat bude považovat zásobník za nebezpečný, pouze pokud v něm bude vloženo více než 10 nábojů. Ale je mi jasné, že to není žádný trouba a ví, že by to teroristé nedodržovali a schválně by zásobník nosili plný. Poněkud nejasná je otázka zásobníků s limitátory. Např. Lancer vyrábí standardní dvacetiranný či třicetiranný zásobník, ale nejde do něj naládovat více než 10 nábojů. Tedy liteře zákona vyhovuje. Nikdy jsem takový zásobník neměl v ruce, ale hádám, že pro zručného teroristu není problém jej rozebrat a limitátor vyndat. Tady mě ale napadá řešení. Abyste mohli zásobník rozebrat, na jeho botce musíte zmáčknout takový malý kolíček, dobře to jde třeba šroubovákem. Pokud bychom zakázali šroubováky, terorista by byl bezradný.

Jistě se ptáte, jaká je sankce, když v rozporu se zákonem nadlimitní zásobník do vlastnictví nabudu. Budete se divit, ale sankce není žádná, a to ani pro vlastníka nadlimitního zásobníku, ani pro provozovatele obchodu se zbraněmi. Takže se na nějaký zákaz nabývání můžete… víte co. To ale platí pouze pro vlastnictví nadlimitních zásobníků, nikoliv pro jejich vkládání do zbraní kategorie B. Samotná směrnice státům přikazuje, že držba nadlimitních zásobníků se má trestat odebráním povolení nabývat a držet zbraň kategorie B, zatímco náš zákon trestá až vložení takového zásobníku do zbraně, a to stejným způsobem. Pokud tedy vložíte nadlimitní zásobník do zbraně kategorie B, měli by vám sebrat zbraň, ale nebezpečný zásobník vám nechají. Co když ho prodáte teroristovi? A co když nemáte zbrojní průkaz, vloudíte se na střelnici a budete majitelům zbraní v nestřežené chvíli strkat do zbraní nadlimitní zásobníky? Pak vám neseberou nic a můžete jim ukázat holý zadek, zatímco majitelé zbraní budou mít problémy.

Pokud se týká dlouhých zbraní, které lze snadno zkrátit pod 60 cm, jedná se typicky o zbraně se sklopnými pažbami. Představa zákonodárce, resp. Bruselu, je totiž taková, že typický terorista si nese zbraň pod kabátem, na poslední chvíli ji vytáhne a začne kolem sebe střílet. Zde evropský úředník neprokázal dostatečnou představivost, protože je také možné zakázat kabáty. Pak by terorista neměl zbraň kde schovat a smutně by odešel s nepořízenou. Pokud bychom zakázali taky boty, bylo by to ještě lepší, protože terorista by si někde po cestě ukopl palec a nikomu by se nic nestalo. Vůbec nejlepší by bylo zakázat všechny možné prostředky, které by terorista mohl použít, jmenovitě auta, která sloužila jako zbraň při útoku v Berlíně (2016). Takový útočný kamion, ten dokáže porazit nejeden stánek s punčem.

Jaký je tedy výsledek implementace oné slavné směrnice, která potírá teroristy na každém kroku? Smrtelně nebezpečné nadlimitní zásobníky si může koupit stará babička a za vlastnictví takového zásobníku nehrozí žádná sankce. Sankce hrozí pouze tehdy, pokud takový zásobník vložíte do zbraně. Výsledkem honu na potenciální útočné pušky a nadlimitní zásobníky tedy není vymýcení terorismu, ale ubohá a bezzubá šikana bezúhonných občanů.

Abychom jenom nekritizovali. Náš zákonodárce ony díry v zákoně nechal buď proto, že je hloupý, nebo proto, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Navíc byl natolik dobrotivý, že pamatoval na všechny současné držitele zbraní kategorie B, kteří si zbraň legálně koupili, a jejichž zbraně se nyní mají stát potenciálně nebezpečnými útočnými puškami. Novela zákona o zbraních nemá retroaktivní účinek, tedy všichni dosavadní držitelé zcivilněných útočných pušek budou nadále držiteli oprávněnými. Ti patrně budou moci do zbraní vesele vkládat i nadlimitní zásobníky, protože budou legálně držet zbraň kategorie A1. Co však majitelé samonabíjecích zbraní, které nejsou předělávkou útočných pušek? Zůstanou jejich zbraně v kategorii B? Budou moci své dosavadní nadlimitní zásobníky používat bez potupného žádání o výjimku? To je otázka, kterou vyřeší až praxe. Doufejme, že takoví lidé nebudou muset houfně chodit na policii a tvrdit, že okamžikem nabytím účinnosti novely zákona jejich zbraň nezůstala v kategorii B, ale automaticky se přesunula do kategorie A1, protože již měli prázdný nadlimitní zásobník ve zbrani vložený, a že tedy mají mít také automaticky oprávnění držet zbraň kategorie A1.

A co si na bezúhonné občany vymyslí příště?

Celý text novely zákona o zbraních naleznete zde.

24.01.2021 Slušňák

Související články: