Malé zamyšlení, jak se sečíst na jedničku

Jsem soustavně dotazován ohledně přestupkové odpovědnosti v souvislosti s nesečtením se při sčítání lidu. Kdo se tedy hodlá sečíst na jedničku, nechť neváhá a čte.

K sčítání povinná osoba, dále pouze sčítanec, se dopustí přestupku tím, že neposkytne údaje podle § 11 odst. 1 zákona (neposkytnutí údajů jako osoba povinná), neposkytne údaje podle § 11 odst. 2 (neposkytnutí údajů jako opatrovník) nebo že poskytne údaje v rozporu s § 11 odst. 3 (neúplné vyplnění sčítacích formulářů).

V zákoně č. 332/2020 Sb. jsem však nenašel oprávnění úřadu (ČSÚ) ani jednotlivých komisařů nebo jiných sčítacích pohůnků předávat informace správním orgánům obcí s rozšířenou působností. Možná to čtu špatně, možná jsem něco přehlédl, možná to oprávnění plyne z nějakého jiného zákona, možná budete úspěšnější. Já vycházím z toho, že úřad toto oprávnění nemá a pokud takové údaje o plnění povinnosti sečíst se poskytne nějakému dalšímu orgánu, učinil tak bez opory v zákoně. I úřad je vázán principem enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí, může tedy činit jen to, co mu zákon vysloveně dovoluje, a pokud z tohoto principu vybočí, bude nutno na takto poskytnuté údaje nahlížet jako na důkazní prostředky získané v rozporu se zákonem. Takové důkazní prostředky však nemohou dostát kritériím podle § 51 odst. 1 správního řádu a výrok o vině na nich nelze postavit. Pokud se tedy ke správnímu orgánu nedostaví na ústní jednání zcela dementní podezřelý zastupovaný právníkem z Plzně a nedozná se k porušení výše uvedených povinností, může mu správní orgán nanejvýš hopnout na banjo.

Když jsme u hopkání na banjo, Jolana a média vyhrožují, že když sčítanec nepošle dotazník tamtěma internetama, přijde nějaký státní knecht zvaný komisař. Oficiálně se tenhle státní mobing jmenuje „terénní došetření“ podle § 18 zákona. V době, kdy jsme denně strašeni hrozným virem čínské chřipky, děti nesmí do školy a s vlastní babičkou smíme mluvit jen telefonem ponořeným v koncentrovaném Savu poleze do domácností nějaký superpřenašeč? To to s tou epidemií jistě nebude tak zlé.

Knecht to však nemá snadné, protože není oprávněn vyžadovat od občana prokázání totožnosti (to jsem v tom zákoně taky nenašel), takže když mu něco občan neposkytne nebo ho dokonce vykáže, může si stěžovat leda na toho pána s klackem v ruce, což nebude postačující k zahájení řízení s konkrétní osobou. Sčítací knecht může tohle vyřešit a přizvat drába, tedy strážníka nebo policistu, čímž dosáhne toho, že občan prokáže totožnost drábovi. Ten však není oprávněn ji dále sdělit knechtovi, ačkoli se to v tomto případě materiálně asi stane.

Pokud knecht překoná tuto překážku a identitu si vymůže, stejně si moc nepomůže, protože ani on není oprávněn k předávání podnětů správním orgánům, navíc je ještě pod sankcí až 200 tis. Kč, takže bych takovému knechtu vůbec neradil někde s podklady ze sčítání lidu hantovat, aby pak nemusel dát Fabii do áček. Pomoci mu opět může pouze občan sám, například když mu procesně schopným způsobem sdělí, že mu místo sečtení se na jedničku nasere do krku nebo jinak bude demonstrovat, že se odchýlí od dikce zákona.

Jinak řečeno, formálně i materiálně k přestupku dojde, ale správní orgán se o něm procesně použitelným způsobem nebude moci dozvědět.

Zákon neklade na poskytnuté údaje požadavek, aby byly pravdivé, musejí být toliko úplné a včasné. Riziko postihu za nepravdivě uvedené úplné údaje proto nehrozí.

Problém je, že popsaný výklad staví na právních institutech, které zcela převálcovalo dění posledních měsíců. Například ten „trik s principem enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí“ je už asi out, protože posledních pár měsíců platí, že co stát potřebuje, to je zákonné. Je to stejné jako s „trikem s principem přiměřenosti“, kdy ministr zdravotnictví prohlásí, že je třeba nosit je i tam, kde nejsou lidé a nikdo nepodává žaloby a neusiluje o soudní ochranu před takovým zcela nepřiměřeným nařízením, protože je to přece třeba.

Další aspekt mající vliv na eventuální přestupkovou odpovědnost je ten, že stát v tom má bordel a pravděpodobně nebude s to s jistotou říci, zda mu byl vyplněný online formulář doručen či nikoli. Jelikož sčítanec nemá povinnost uchovávat si doklad o odeslání formuláře a předkládat ho na požádání, a jelikož státní systém sčítáníchtivé vovce DDOSnuly hned první den, bude existovat velké množství sčítanců, kteří sice hrdě splnili svoji povinnost na jedničku, ale jejich záznam v databázi bude absentovat, protože se utopil v kyberchaosu Babišovy vlády. V tom případě nebude existovat zavinění, neboť podezřelý sčítanec údaje zákonem předpokládaným postupem poskytl, dokonce hned v první den sčítací akce, ale ty byly někam zabordeleny, takže je to všechno kampáň.

Tohle tedy vše na margo populárního tématu přestupků.

Musím však upozornit na jeden aspekt, který při internetových diskusích ustupuje do pozadí.

Je naprosto pravda, že stát všechny údaje, kterých se domáhá sčítáním buď už někde má, nepoužije k ničemu prospěšnému. Ukazují to poznatky z minulého sčítání, které také mělo přinést spoustu pozitivních věcí, místa pro děti ve školkách, ve školách a tak dále, a stalo se co? Jeden kolega vozí dítě do školky z Litvínovic do Kněžských Dvorů, tedy přibližně úhlopříčně přes celé Budějovice. Jája má zase slíbenou šestou a další třídu na sídlišti Máj, tedy s neomylnou byrokratickou přesností na opačném a nejvzdálenějším konci Budějovic. Přidaná hodnota sčítání lidu je záporná.

Jaký je sekundární cíl sčítání lidu? Je to takový malý test poslušnosti národa. Získané inforrmace skvěle poslouží k nastavení systému sociálního kreditu a různých digitálních dohledových nástrojů.

Jaký je primární cíl sčítání lidu? Není to žádná datová konspirace ani pokus zmocnit se osobních údajů, protože sčítáním se toliko zaměstnávají zaprdění úředníci, kteří musejí vytvářet nějakou agendu a dalších deset let se za peníze daňových poplatníků zaměstnávat tím, co napočítali.

Bohužel tohle neplatí jen pro ty úředníky, co se budou zaměstnávat sčítáním, ale také pro ty úředníky, kteří se budou zaměstnávat eventuálními přestupky. Pokud se tedy někdo hodlá nechat přestupkově popotahovat kvůli sčítání, svoji kauzu sice možná za pomoci informací uvedených výše vyhraje, ale současně tím pošle signál k dalšímu posílení represívního aparátu obcí s rozšířenou působností.

Kdysi dávno za druhé světové války se odbojáři realizovali tím, že sypali Němcům do motorů, převodovek a ložisek písek za účelem zkrácení životnosti těchto komponent. Lidé riskovali životy, aby někomu něco poškodili, což bylo samozřejmě riskantní a nebezpečné, protože sabotáže se projednávaly příkazem na místě do hlavy. Byly to dřevní doby, kdy se fungující věci ničily násilím. Tehdy ještě nevěděli, že daleko lepší, levnější a zábavnější je toho dotyčného skrze média a influencery přimět, aby si své věci znehodnotil sám. Teď už se to dělá jinak. Nicméně my jsme také ve válce, ve válce s fašistickým státem, který v rámci jakési obludné sčítací akce hromadí data, aby učinil svoji intruzi a kontrolu nad našimi životy efektivnější. Pro někoho pohroma, ale pro odboj výzva. Hej hola, na nádraží dorazil vlak z rajchu, je třeba mu poštelovat ložiska.

Titul blbce roku dostane ten odbojář, který se nenechá sečíst, nechá se přitom nachytat, nechá se potrestat a mučednicky zaplatí pokutu, čímž přispěje na odměny úředníkům ORP projednávajícím přestupky, většinově perfidním existencím se slizkými pohledy. To není odboj, to je prostě blbost. Za tohle není 49 panen ani uvedení do Valhaly, to je kravina na n-tou.

Kdo se nechá nachytat a eventuální přestupkové řízení vyhraje, ten má skóre trochu lepší. Na jedné straně stojí, že se trochu potrénoval a něco naučil o správním řízení, na druhé pak, že koncem roku si nějaký zmrd vedoucí odboru vezme statistiky, kolik jeho úředníci vedli přestupkových řízení s tím občanským ksindlem a s uspokojením zjistí, že ta čísla zase o něco narostla. Jemu je jedno, že nějaká ta řízení prohráli, jeho zajímá, kolik jich zahájili. A výborně, minulý rok jich bylo o deset procent víc než předminulý a letos jich bylo o deset procent víc než loni, takže příští rok jich bude i deset procent víc než letos a já potřebuji o deset procent více lidí. Takže OK, sice jsme jim dali přes prdel, ale stejně to moc nepomohlo, protože si ty peníze vezmou jinde a jinak. Nepřipadá mi to jako zrovna vítězná strategie.

Kde tedy vidím východisko? To vidím v tom, jim data poskytnout, ale nedat jim nic použitelného. Dobrý návod k tomu je zde.

Pravdivým vyplněním formulářů nemůžete nic získat ani nikomu pomoci, ale můžete ublížit sami sobě.

30.03.2021 D-FENS

Související články: