Jsem neočkovaný vrah a jsem na to hrdý!

„Věřit, že farmacie bojuje za vymýcení nemoci Covid-19 je stejně zcestné jako věřit, že zbrojovky bojují za světový mír.“ (řetězová whatsappka)

Můj pobyt v nemocnici s kovidovým zápalem plic byl sice jen týdenní, ale sakra výživný. Rozhodně bych nikomu nepřál stavy, které jsem si zažil, a to jsem na tom byl ještě vlastně hodně dobře. Doktoři věřili mému tělu a jen mě vpichováním různých dobrot podporovali k vybuzení imunitní reakce. Po týdnu se jim to povedlo. Mé tělo zareagovalo tak, že se mé protilátky přehouply několikanásobně přes běžný průměr. Prostě i po roce mám v těle hafo čehosi, co likviduje nákazu. Trošku se ve mě hnulo i svědomí, protože chlap jako hora, co ležel ve špitálu vedle mě, dýchal jak čivava, a kyslík u jeho lůžka syčel přímo hrůzostrašně. Při mém odchodu dostával právě dávku krevní plazmy s protilátkami jako poslední šanci… A tak jsem se rozhodl takovým lidem, co neměli kliku jako já, pomoct.

Doktorka se mě při prvním odběru zeptala, zda jsem se nechal očkovat. Po mé nesouhlasné odpovědi prohlásila, že je to dobře, protože očkování by mé protilátky znehodnotilo a krevní plazma by nebyla k použití pro kovidové pacienty. Na můj přímý dotaz, zda je vhodné, abych si šel píchnout fajzra, zašeptala: „Nedělejte to…“ Prakticky každý doktor, se kterým jsem od té doby mluvil, mi řekl totéž, jen mi na to ani jeden nedal štempl, protože se boji, že by je apoštol kovidové církve Kubek připravil o chleba. Pár týdnů nato spustila firma fajzr prostřednictvím svých pohůnků ve vládách napříč světem kampaň, že jakákoli úroveň protilátek je irelevantní, nutno je opíchat každého. Začal jsem se tedy pídit na vlastní pěst. Po několika telefonátech jsem se dovolal ke krajské hygieničce. Její odpověď mi vyrazila dech: „No, to máte smůlu, vy jste vlastně v neřešitelné situaci, ale my musíme počkat, až jak rozhodne Kochův institut.“ Svou poznámku o sedmnácté spolkové zemi jsem raději spolkl, paní byla po hlase docela sympatická. Na druhou stranu je zarážející, že i taková autorita jako Institut Roberta Kocha podléhá tlaku farmateroru a popírá učebnice medicíny a zdravý rozum.

Horší je, jak se Svědci Kovidovi zažrali do myslí lidí, které jsem měl za rozumně uvažující jedince. Příklad za všechny – člověk, kterého jsem si dlouhodobě vážil, mi zcela vážně do očí řekl, že takoví hajzlové jako já vůbec nemají mít nárok na jakékoli lékařské ošetření. Když se prý nechci nechat očkovat, ať klidně chcípnu na ulici třeba se slepákem. Na můj argument, že já se o své zdraví starám zdravým životním stylem, a že by v tom případě měli na ulici chcípat i všichni kuřáci, alkoholici a tlusťoši (onen pán patří do jedné ze skupin), neměl odpověď. Jen už asi spolu na pivo nepůjdeme – a o to těm fanatikům jde především: Atomizovat společnost, protože jedinec, který nemůže komunikovat s ostatními, je lépe ovladatelný a snadněji propadá beznaději. Co dělá s imunitou deprese zvlášť se staršími lidmi, to jsme viděli loni.

Tak si to shrňme: V těle mi koluje cosi, co může být po úpravě použito pro pacienta, jehož organismus si neumí poradit sám, a s vysokou pravděpodobností mu to zachrání život. Přesto mi Svědci Kovidovi tvrdí, že bych se měl nechat opíchat, protože budu lépe chráněn (???). Známí a bývalí přátelé na mně útočí jako na chodící monstrum, které by se mělo raději samo odstřelit, a hlavně nechodit mezi ně, uvědomělé, poslušné, s cejchem podřízenosti. Zdravý rozum už je pohřben – zbyla jen nenávist.

Možná je to také tím, že tito opíchaní začínají tušit, jak hrubě byli obelháni. Statistiky nově hospitalizovaných vypovídají, že očkování nemá na nákazu žádný vliv, a to ty oklamané sere asi ze všeho nejvíc. Proto ta agrese a vztek, že v tom nejedu s nimi.

Heil Covid.

05.12.2021 Pako

Související články: