I.Quest 2017 AAR + 2018 BAR

Vlastně až nedávno jsem si uvědomil, že jsem nepodal AAR z loňského i-Questu, což teď zkusím napravit. Zároveň to bude něco jako BAR nebo Before Action Report, protože i-Quest 2018 bude za méně než měsíc.

Předesílám, že v loňském ročníku jsme podělali, co se dalo a tak jsme se neumístili moc dobře, navíc byla zima a lilo jako z konve. Samozřejmě jsme provedli analýzu a teambuilding, ze kterých vyšlo, že jsme dělali stejnou chybu jako vždy, totiž překombinovávali to. Ale popořádku.

Soutěž byla tentokráte situovaná do oblasti Českého Krasu východně od Berouna, což je současně jeden z nejkrásnějších koutů České republiky. Pravděpodobně už jen to by bylo důvodem k účasti. Celkem rozsáhle modifikovaná herní pravidla slibovala nelineární scénář, což jsme chápali jako super nápad a sami to navrhovali, a možnost nasbírat si mince (za které se následně dá koupit nápověda) ještě před začátkem soutěže jsme také hodnotili veskrze pozitivně. Během soutěže jsme však názor na nelineární scénář změnili, zejména pak v okamžiku, kdy se nevratně ukázalo, že je třeba absolvovat všechny paralelní větve, a nikoli pouze jednu nebo nějaké z nich.

Složení našeho týmu zůstalo na 75% tradiční. Hardcore odzkoušené v ročníku 2016 (Elzet, Ostravák a já) doplnila Ostravákova přítelkyně Martina, naopak odpadl Honza a s ním i Dacia Logan fplynu. Zvolili jsme bivehicle strategii, tedy rozptýlili team do dvou dvojic v Alfě Romeo GT a mojí španělské Fabii.

Povinná výbava zahrnovala kromě doporučených itemů ještě zařízení, které jsem nazval „hillbilly powerbanka“. Sestavil jsem ho kdysi doma, když mě už nebavilo dělat čmeláčí boudy, a pozestává se z autobaterie 44 Ah a několika vnitřků z adaptérů 12V → USB, které jsem vynoroval u benzínky v koši s nápisem „vše za 99,-“. Toto zařízení mělo zajistit nabíjení notebooků, tabletů a podobných věcí, aby nemusel zůstávat běžet motor, což předloni použité Dacii Logan MCV nedělalo úplně dobře.

V startovním balíčku jsme obdrželi kromě jiného industriálně vypadající klíč vypálený ze zhruba 10 mm ocelového plátu. Byla to poměrně impozantní a těžká věc a na místě pořadatelů bych se rozmyslel dávat soutěžícím něco tak velkého účastníkům do ruky a když už, volil bych třeba molitanovou pěnu. Někdy na podzim jsem ho odvezl do sběrny, hrozně se jim líbil a tak si ho odnesli do kanceláře.

Nyní telegraficky některé soutěžní highlighty.

Pravděpodobně byste (stejně jako my) nevěřili, že se na Berounsku nachází lokalita zvaná Houbův lom. Na Houbův lom odkazovala jedna indicie – mírně upravený dialog ze hry Posel z Liptákova, ve které Hlavsa věští z kamen. V podstatě jsme se usnesli, že je vyloučené, aby někdo pojmenoval lom takhle blbě a tak jsme alternativu zavrhli hned z počátku. Nicméně, podívejte se sem. Pokud shledáváte vzrušujícím vidět přechod mezi vápencem koněpruským a vápencem suchomastským, můžete se tam vypravit i mimo soutěž.

K čemu byl ten klíč? Klíč se vám může hodit, když se takhle jednoho deštivého dopoledne rozhodnete vyšplhat na kopec ve Svatém Janě pod Skalou. Většina lidí z nějakého důvodu absolvuje tento výšlap bez půlmetrového ocelového výpalku, což je nepochopitelné, protože nahoře visí krabička s kódem a k jejímu otevření je zapotřebí klíče. Elzet si tak dal kopec dvakrát a byl docela nasraný.

Kromě huličů z matfyzu a účastníků i.questu 2017 nikdo neví, že marihuanový list lze popsat rovnicí. Ta rovnice, pokud byste chtěli enumerovat čouda, je

r = (1 + 0.9 * cos(8 * theta)) * (1 + 0.1 * cos(24 * theta)) * (0.9 + 0.05 * cos(200 * theta)) * (1 + sin(theta)); theta = (-pi, pi).

Marihuanový list se ale vykreslí pouze tehdy, pokud rovnici enumerujete v polárních souřadnicích, pokud to provedete v pravoúhlých, dostanete lomenou čáru. To vás přiměje hledat lomenou čáru. Hledáním objektu majícího tvar lomené čáry jsme strávili poměrně hodně času a našli jsme jich celou řadu. Člověk by nevěřil, kolik takových je, ale žádný nenabízel užitečné východisko. Nakonec se ukázalo, že dveře označené funkcí s argumentem theta jsou přímo v HQ v Thetíně a za nimi leží ve spacáku jakási militantka v černý podprdě, která potřebuje vzkřísit. Elzet si dopřál blowjob a tak se nakonec vše v dobré zvrátilo. Organizátoři to popsali poněkud suchou větou: „Dýchat do Anduly si soutěžící mohli vyzkoušet, ale celkem nijak jim to v řešení úkolu nepomohlo. Napovědět mohlo zrcátko, na které když dýchli, mohli vidět nápis: I.Q:FUKJINAM.“

Z Tetína o něco později odstartoval další funny úkol, na jehož konci stálo tolik populární honění. Kdo dohonil zelenou Octavii, jejíž poloha se zobrazovala na mapce v reálném čase, získal navíc nějaké IQ coiny. Samozřejmě jsme se toho chopili s obvyklým entuziasmem, pro který nám nedošlo, že jsme jí mohli celkem pohodlně nadjet po dálnici. Duel španělské Fabie s Octavií TDI můžete sledovat ve videu z palubní kamery. Kdyby vás zajímalo, proč jsem tak zpomaloval do zatáček, tak za to mohla moje neznalost trati a nouzově instalované 14“ disky, kterými jsem nahradil poškozené originální 16“. Nakonec jsme ji uhonili, ale získané mince nám byly celkem k prdu, později vysvětlím proč.

Španělská Fabie vůbec nedopadla dobře. Museli jsme měnit kolo, protože pneumatiky Conti Eco Contact nebyly dost offroad. Přitom se ukázalo, že neoriginální 14“ litý disk má jiné šrouby, než jsou třeba pro upevnění plechového náhradního kola, v důsledku použití vozidla v rozporu s návodem jsme ohnuli rameno a způsobili další kolaterální škody a vůbec. Nicméně letos bude ten šrot zase ve formě, protože se mi podařilo sehnat náhradní originální disk a po výměně ramene a olejové vany (dal jsem tam rovnou žebrovanou ze 101 HP verze) jsme zase připraveni honit nějaké TDI.

Posledním úkolem pro nás byl křivoklátský provar. Úkol se točil kolem písně skupiny Šlapeto popisující výlet anonymního rodinně orientovaného alkoholika na Křivoklát. Hned na počátku stála naše logická úvaha, že kód bude někde, kde ho mohl vidět hlavní hrdina, který zjevně nedošel nikterak daleko od železniční stanice. Stejně jako jemu i nám byla zima, takže jsme se do jeho situace dobře vcítili, dokonce jsme uvažovali „dát se na koňák“ jako on, a byla chyba, že jsme to neudělali, protože kód byl nalepený hned vedle dveří nejbližší hospody, kterou lze potkat na cestě od nádraží na Křivoklát. Stálo nás to hodně času.

Samozřejmě existovalo pár úkolů, které jsme vyřešili bez problému, ale jak jsem vypozoroval, lidi se především baví neúspěchy a tady jich bylo dost. K seznamu chyb, které náš tým učinil se přidává i to, že jsme si utrhli od úst obvyklý dvouhodinový oběd.

Ročník 2017 byl charakterizován několika změnami, které by se daly označit jako revoluční. Jednak to bylo nelineární schéma a poté možnost získávat mince ještě před soutěží. Mince jsou dobré na nakupování nápověd, když nevíte jak dál. Aby někdo soutěž nevyseděl přes nápovědy, přijal organizační team dvojici opatření, která jsem shledal poněkud kontraproduktivní. Jednak nápovědy byly vskutku k prdu, protože byly většinou koncipované tak, že řešitele nedostaly ani o ň dále. Zejména se to týkalo kódu tvořeného čarami na termosenzitivním papíře, který se zobrazil při podchlazení média. Druhé opatření spočívalo v prodloužení „prekluzivní“ lhůty, kdy se task odblokuje. Takže se můžete ocitnout v situaci, kdy máte několik naprd nápověd, které vám nepomohly, a informaci, že se task odblokuje třeba za tři hodiny, což není právě motivační. Ve finále jsme začali pochybovat o nelineárním scénáři, protože sice odstranil některé problémy minulých ročníků, ale zase byl evidentně pro všechny náročnější, včetně příprav.

Ročník 2017 byl pojat více řešitelsky a neměl tolik zážitkových tasků. Dodnes dojatě vzpomínáme třeba na ojeb se SIM kartami z druhého ročníku a scénku s waypointem skrytým v Houbově Fabii, zaparkované před hotelem Sen v Senohrabech. Tam však zrovna probíhal sraz vozů Chevrolet Corvette. Bylo velmi komické sledovat nepříliš pohledné boleslavské combi obklopené hloučkem zájemců včetně pohledných slečen, jak zkoumají tuctovou fobii ze všech stran včetně interiéru a podvozku a současně ponechávají naprosto bez povšimnutí nablýskané supersporty, jejichž majitelé skutečně nevěděli, co si o tom mají myslet. Nebo skvělý task s krávama, přibližení MiGu na letiště v Bechyni a další kousky. Z ročníku 2017 jsme si nic takového neodnesli. Nepochybně existují teamy, které to takhle požadují, ale my se jezdíme bavit. Letos doufáme pevně v kreativitu přípravného teamu, čímž se dostáváme k výhledu na nadcházející ročník, který se uskuteční za pár dnů (28.7.2018).

Letošní i-quest je situován do oblasti Šumavy, viz mapka, což je pro mě nevýhodné, protože Šumavu nechovám v oblibě. Existuje videoteaser, ze kterého se v podstatě dozvídáme jen to, že Houba má problémy s trakcí a s kompresí na čtvrtém válci.Ke zveřejnění dalšího videa dojde zhruba za týden.

Letošní ročník vychází plus mínus ze stejného schématu jako loňský, ale jako bonus navíc disponuje letmým startem, kdy se na začátku soutěžící nikde neshromáždí. Uvidíme, jak to v praxi bude fungovat, zatím si to nedovedu moc představit. Tč. je přihlášeno 15 týmů, hlavně se nezkoušejte na poslední chvíli přihlásit, protože menší konkurence je cool a já bych skutečně rád psal článek o tom, jak jsme to měli na banánu a proseděli dvě hodiny na obědě a jen tak BTW vyhráli.

08.07.2018 D-FENS

Související články: