Bude se opakovat rok 1968?

Featured Image

Běžná populace nemá ponětí o tom, co se děje, a nemá ani ponětí, že nemá ponětí.“ Noam Chomsky

Tento článek píšu uprostřed týdne, v době, kdy nemám jako příslušník běžné populace ponětí, co se děje. Přesto si dovolím trošku cynicky předpovědět, co se stane.

Když v roce 1968 přijely do Prahy ruské tanky, vzbudilo to po celém světě velkou vlnu solidarity. Všichni chtěli pomoci Čechoslovákům. Nebyl problém dojet v embéčku třeba do Mnichova či Vídně a tam požádat o politický azyl. Dokonce byli Čechoslováci finančně podporováni do doby, „než Rusové odtáhnou zpět,“ či než si tito uprchlíci najdou vlastní bydlení a práci. Uprchlické tábory byly plné Čechoslováků, obyčejní Němci či Rakušané jim vyjadřovali solidaritu, ale že by někdo zvedl kvér a pomohl vyhnat ruské (polské, maďarské, bulharské i východoněmecké) tanky, o tom se dějiny ani přímí účastníci nezmiňují. Češi spoléhající na intervenci Západu pocítili hořké zklamání.

Volání Ukrajinců o pomoc v boji proti Rusům je zesilováno všemi médii, spousty politiků včetně načančané Uršuly vymýšlejí sankce srovnatelné se střelbou do vlastní nohy, posílají prachy a kvéry, ale ani jednoho vojáka. Tento názor není psán za účelem schvalování války nebo jakéhokoli řešení silou, je to svinstvo v každém případě. Ale licoměrnost politiků takzvaného demokratického Západu je fakt úsměvná, kdyby to nebylo k pláči. Nejdřív vmanipulovali nebohé Ukrajince do pozice hlavního provokatéra Ruska, a teď chudáci Ukrajinci nemohou uvěřit tomu, že se na ně Evropa vysrala. Ve finále jde jen o nějaké východní kmeny a je jen dobře, že se navzájem vytřískají. Jistý geront, který též třímá v ruce jaderné tlačítko, tuto ignoranci dokazuje tím, že si důsledně plete Ukrajince s Íránci.

Pomineme-li nejčernější možný scénář, který by znamenal vyhlazení lidstva, dovoluji si zavěštit další vývoj takto: Ještě pár dnů či týdnů se to bude na Ukrajině mlít za vydatného jekotu Západu, ale ječením tank nezastavíš. Poté vyčerpaná a rozbitá Ukrajina přistoupí na diktát Ruska. Výměnou budou moci strůjci převratu z roku 2014 a otevření nepřátelé Putina bezpečně opustit zemi nebo zaplatit Rusku daň za svobodu, budou-li dost bohatí. Krym zůstane Rusku, stejně tak Donbas. Sankce vůči Rusku budou dále pokračovat, ale potichounku zmizí ty podstatné, protože evropský volič nehodlá platit násobek ceny za teplo a žrádlo. Solidarita jo, ale vocaď pocaď, jde-li o mé pohodlí, a co je mi do nějakýho Ruska či Ukrajiny, řekne si běžný evropský/americký volič. Ukrajina se dál bude tvářit jako normální suverénní stát, jen bude malinko osekaná a stane se nárazníkovým pásmem mezi Ruskem a Evropou. Rozmrzelí Ukrajinci, kteří nebudou chtít žít pod nadvládou Putina či jeho protektora, se vydají směrem na Západ. Konečně bude dostatek zedníků, zahradníků, kamioňáků, a dokonce kvalifikované a vzdělané pracovní síly, která určitě bude hospodářsky více prospěšná než inženýři z Afriky. Ekonomika po kovidu provede restart a všichni budou spokojeni stejně jako po roce 1968.

Rusko po „vyřešení“ západní hranice bude dál pokračovat v rozvíjení diplomatických a hospodářských aktivit v asijském prostoru: návštěva pákistánského premiéra v Moskvě v den invaze nebyla náhodná. Započítáme-li k Pákistánu Indii, Čínu, respektive Asii jako takovou, jsme bezmála na čtyřech miliardách jedinců lidské populace. Technologicky tato oblast už dávno nezaostává, systém vzdělání v kombinaci s vrozenou asijskou ctižádostivostí chrlí miliony kvalifikovaných pracovníků. Pokud tito obři vytvoří hospodářsky soběstačný prostor bez dolarového standardu, miliardová populace Západu se může bez strategických energetických zdrojů jít klouzat, v lepším případě bude muset slevit ze své nadřazenosti, aby voliči své politiky nerozcupovali za vzrůst životních nákladů. Objemy oceli, ropy, uhlí i plynu směřující z Ruska do Evropy možná ne hned, ale rozhodně do roka či dvou mohou být z podstatné části přesměrovány do Asie.

Není důvod k optimismu. Nezbývá než děkovat za ohromné štěstí, že jsem mohl prožít větší část života v jednom z nejblahobytnějších a nejbezpečnějších období, které kdy Evropa zažila.

To perfektum je tam bohužel správně.

 


06.03.2022 Pako


Související články:


12345 (289x známkováno, průměr: 1,43 z 5)
15 502x přečteno
Updatováno: 6.3.2022 — 21:15

Reklama

D-FENS © 2017